Nepokoje
James Gordon Farrell
Trilogie Impéria série
1. díl >
Název odkazuje na irské nepokoje z let 1919–1921, jež vyústily v partyzánskou válku za nezávislost a přispěly k rozpadu Britského impéria, ale odkazuje také na milostná trápení anglického majora Brendana Archera, který si z válečných zákopů přijíždí do Irska pro snoubenku, na zhoršující se problémy se správou kdysi honosného hotelu Majestát a nemalé těžkosti hostů, kteří v něm zůstali.... celý text
Přidat komentář
Moje dojmy z knihy jsou trochu rozpolcené.
Páteř příběhu tvoří dějová linka majora Archera, který jede za svou snoubenkou a tak se dostane do zvláštního hotelu obydleného zvláštními obyvateli - vše podtrhují ještě zvláštnosti doby - irské nepokoje (o kterých bych vřele doporučovala si zjistit základní fakta než se do knihy pustíte).
Přiznám se, že major Archer mě v první třetině neskonale nudil, připadal mi naprosto neslaný nemastný a jeho bezradné milostné postoje mě příliš nezajímaly. Knihu jsem neodložila hlavně díky bizarnímu hotelu a díky plnokrevné postavě Edwarda.
Postupně jsem to celé začala vnímat až jako jakési podobenství - rozpadajícího se světa, jenž působí historizujícím dojmem, o kterém si jeho obyvatelé myslí, že je nesmrtelný, ale který se postupně rozpadá pod rukama a nepomohou ani drobná vylepšení a pozlátkové akce. A který dřív nebo později musí skončit.
V knize je mnoho zajímavých postav a momentů - ale místy mě opravdu poněkud nudila a měla jsem pocit, že ji dost dobře nechápu. Což mi potvrdil i výborný doslov Martina Hilského, který rozhodně doporučuji nevynechat.
Knihu nehodnotím - nevím jak.
Do čtení jsem se hlavně v první třetině musela spíš nutit - na druhou stranu nevylučuji, že se k ní někdy ještě vrátím a třeba ji pochopím mnohem lépe.
Váhala jsem, zdali si tuto knihu vypůjčit, nakonec jsem ji přibrala do tašky a jsem ráda, že jsem tak učinila. Od začátku mě kniha vtáhla do děje a do dávné minulosti mé oblíbené země Irska. Chvíli mi sice trvalo, než jsem se zorientovala ve vyprávění, ale o to víc jsem se zajímala, jak vše skončí. I když vše nedopadlo tak, jak jsem si představovala, rozhodně kniha stojí za přečtení.
Prekvapilo ma, že táto kniha tu ešte nemá žiadny komentár, tak som sa rozhodol napraviť to a byť prvý, kto ho udelí, nech už to znamená čokoľvek. Lebo Nepokoje si to určite zaslúžia, aby boli čítané. Dostal som sa k tejto knihe dosť dávno, hádam to bude už viac ako dvadsať rokov, ale nezabudol som na ňu. To niečo znamená. Výborné dielo. Klasická poctivá beletria, zaujímavé a veľmi čítavé, bavilo ma to. Paradoxne som sa k nej dostal akosi náhodou, či omylom, ale neľutujem. Možno by stálo zato prečítať si ju po toľkých rokoch znova. Alebo niečo iné od toho istého autora. Uvidíme.
Měla jsem pocit, že jde o klasickou literaturu, která bude na čtení náročná a budu se do ní muset trošku nutit. Opak byl pravdou: každý den jsem se nemohla dočkat, až večer strávím hodinku s majorem Archerem a starými dámami v hotelu Majestát. Je to strhující čtení s perfektně vykreslenou atmosférou (rozpadajícího se hotelu i rozpadající se říše) a s přesnými a inteligentními alegoriemi. Velké překvapení, moc se mi líbilo.