Hebká mašinka
William Seward Burroughs
Nova Trilogy série
1. díl >
Již od svého vstupu do světa literatury budil americký prozaik William S. Burroughs náležitý rozruch – a i to je dosti slabý výraz na emoce, jež jeho knihy provázely. Byly zakazovány a nechápány, autor sám byl jedněmi zatracován a proklínán jako šarlatán a literární pervert, jinými naopak vynášen jako věrozvěst nových pohledů i přístupů. Bylo tomu již v případě jeho skandály proslaveného arcidíla Nahý oběd, a podobné reakce provázely i jeho další román Hebká mašinka (The Soft Machine). Nejen že zde Burroughs rozpoutává orgie fantazie překračující veškeré hranice a tabu, jeho postavy putují časem, svádějí boje se zrůdnými silami a magií, to vše na pozadí dusné halucinující atmosféry a neskutečných kulis – zároveň nám ovšem Burroughs předvádí, jak bojovat s ovládáním myšlení, rozkrývá mechanismy veškerých závislostí a dokazuje, v čem spočívá jeho největší síla: v propojení naprosté autorské odvahy a subverze s mistrným literárním ztvárněním i těch zdánlivě nejnemožnějších idejí.... celý text
Přidat komentář
Kniha plná bizarních fantastických povídek plne sexu drogových vizi jiných podivných snů. Od geniálního betnika Burroughse psaná na, pokraji genialnosti a šílenství. Doporučuji všem kdo mají rádi beatnickou literaturu ale vše co je zvláštní. Rád se ke knize rád opět vrátím.
Kecal bych, kdybych napsal, že Burroughsovi vždycky rozumím. Ale baví mne s jeho texty bojovat, ztrácet se a tápat, aby pak člověk nečekaně z toho slizu vyplaval a najednou chápal a zjistil, že není ztracenej. Že se chytnul.
Hebká mašinka je zase změť drogových fantazií, orgasmů a nechutností, gay pornografie, mystických obřadů a neuvěřitelných rituálů, ale je tu i láska i veliká něha. Ale člověk si je musí najít.
A jsou tu zase lemuři, stejně jako v Ohyzdném duchovi a zcela otevřená a bezbřehá fantazie, která člověka zavede do halucinogenních světů protkaných magií i všemi druhy tělesných tekutin.
Fakt náročný čtení, který nelze doporučit každýmu. Ale když to zkusíš a v tom zápasu s knihou uhraješ i třeba jen pár bodů, tak si toho svéráznýho génia, kterým Burroughs bezesporu byl, musíš oblíbit.
Kniha nema zmysel, ak neprecitate aj Listek, ktery explodoval a Nova Express. Je to jeho cut-up trilogia, teda jeden velky roman, ktory bol rozstrihany na kusy a zmysel zacne davat az s poslednou knihou. V Hebkej masinke vobec netusite, kto je pan Bradly pan Martin, ale po docitani Nova express pride ten velky aha-moment. Cela tato trilogia je metaforou pre drogovu zavislost. Neodporucam citat ako samostatnu knihu, ale odporucam pockat, dokym budu vsetky 3 knihy vydane.
Bohužel musím říct, že nejhorší Burroughsova kniha - vyloženě odpad. Dočteno jen s přemáháním. Pokud to pochází ze stejného korpusu textů jako Nahý oběd, pak zjevně v tom smyslu, že docházelo k nutnému škrtání, korektuře, vyhazování všeho toho nadbytečného, nesmyslného, ale pak si asi řekli: "proč tohle vyhozené nevydáme jako samostatnou knihu, jako Hebkou mašinku?" Kniha nemá žádný obsah (a to ani na Burroughsovy poměry), žádný smysl, zcela zbytečná. Polovina vět je jako kdyby amatersky psaná pubertální gay fantasie - budiž, kdyby to alespoň dávalo nějaký smysl, ale snad ani dvě věty na sebe smysluplně nenavazují. Pokud bych v tom občas viděl nějaký řád, pak jako předělávání a opakování stejné věty pořád dokola (jako když pes s kočičkou vařili dort, jako když dort s kočičkou vařili psa, jako když pes, kočička, dort a vařili, když dort a kočička psa vařila, když dort psa a kočičku vařil.....takhle vypadá pak celá kapitola na x stran, opravdu zábava). Velká škoda.
"Tohle špatný místo, panééé. Vy šílený nebo co vykračovat tady sám." - Spolu so Sorokinovými Srdciami štyroch asi najšialenejšia kniha akú som kedy čítal, a to sú šialené knihy tak trochu moja špecializácia - Vždy keď si vravíte, že horšie to už byť nemôže, Burroughs pritvrdí - Jeho predošlá a najznámejšia kniha "Nahý obed" - ktorého text je tu často citovaný a, povedal by som, permutovaný (Poznámka:: v skutočnosti však iba obe knihy čerpajú z rovnakého, nevydaného rukopisu) - je oproti "Mašinke" také celkom normálne letné čtivo s pár zvláštnymi časťami - "Mašinka" sú len tie zvláštne časti, rozsekané na slovný prach, zmiešané, "náhodne" vyberané z plsteného klobúku -
"Mašinka" vlastne neobsahuje takmer žiaden priamy text (česť výnimkám ako je kapitola "Mayský fígl"), všetko je koláž opakujúcich sa zhlukov slov - to, čím bola v "Obede" ektoplazma zametaná chrchlajúcim starým feťákom v absťákovom ráne, tým je v "Mašinke" rektálny sliz a karbolové mydlo - Mnoho ľudí hovorí, že pri Burroughsovi treba vypnúť mozog a nechať text len tak voľne pôsobiť. Ja s tým nesúhlasím. Odporúčam čítať čo možno najpozornejšie a snažiť sa zapamätať si každé slovo, listovať späť, náhodne otvárať Nahý oběd a hľadať podobnosti. Lebo asi najväčšie potešenie, ktoré táto kniha ponúka, je rozpoznávanie tých opakovaných fráz a slov až po hranicu, kedy sa to už nedá, čitateľ stráca kontrolu, jeho myseľ vypne a začne sa rozpúšťať v slovnom prachu, ktorý je rozprášený na veternej ulici Minraudu.
Štítky knihy
Část díla
Autorovy další knížky
2003 | Nahý oběd |
2002 | Feťák |
2004 | Teplouš |
2009 | A hroši se uvařili ve svých nádržích |
1995 | Ohyzdný duch |
Postřehy z gay subkultury prohnané osobními zkušenostmi, cestováním a především pak aerosolem opiátové závislosti. Burroughs má ovšem schopnost zachytit přesně to rozhraní reality a fikce, kde slova ztrácejí svůj skutečný význam. Témata navzájem splývají a ztrácejí se v řečišti pološíleného autora, který se odnikud nikam nehrne a erupce jeho myšlenek končí přesně tam, kde mají. Dikce, kterou člověk buď přijme, nebo ji odvrhne do odpadu dějin. Byla by to ale škoda, Burroughs je skvělý dokumentarista a poskytuje absolutně ničím nezakalené svědectví doby.