Třísky
Iva Pekárková
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/389236/bmid_trisky-cMg-389236.jpg
4
43
43
Román o lásce s prvky investigativní reportáže podle skutečné události Může být život postižené ženy na vozíku úžasně zábavný a plný dobrodružství? Evidentně ano. Šárka, obyčejná dívka z malého města v Sudetech, ve dvaadvaceti letech po nehodě ochrnula. Rozhodla se ale, že se nepromění v bezmocnou zapšklou chudinku. Manžel ji opustí, ona sama vychová syna. A objeví, že i paraplegik může mít skvělý sex. Po rozchodu s partnerem, který ji využíval, se rozhodne, že s chlapama už nechce nic mít. Pak se ale internetově zamiluje do Pákistánce Tabishe a život nabere nečekané obrátky. Román Tříska je psaný podle skutečného příběhu jedné statečné ženy. A nese v sobě prvky investigativní reportáže. Odhaluje nečekaná zákoutí života lidí s postižením a čtivou formou podává zprávu o málo známých aspektech činnosti českých zastupitelských úřadů, cizinecké policie i justičního aparátu.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem četla díky čtenářské výzvě a opravdu nelituji - velmi silný příběh, velmi čtivé.
Chvílemi na mě padala beznaděj - úřední šiml řehtal ze všech sil a lidská blbost je nepřekonatelná.
Tomu říkám příběh. Přiznám se, že počáteční stránky se mi nelíbily. Zdálo se mi to jaksi zbytečně ukecané. A potom zas vulgární. Jenže najednou mě to do sebe vtáhlo. Pochopila jsem, o co jde. Popsat životní mizérii ženské, která přišla o zdraví, o manžela a snaží se vrátit do života. Překvapivě najde svou osudovou lásku. Přes Skype, daleko, až v Pákistánu. Co na tom, že se mají rádi opravdu, že by spolu žili v nejlepší shodě? Úředníci rozhodli jinak. Boj s šílenou úřednickou mašinerií je popsán tak detailně, jakoby ho autorka sama podstupovala anebo byla dobře informovaná. Čemuž věřím. Paní Pekárkové si vážím čím dál tím víc. Rozhodně není pokrytecká. Řekne všecko naostro. Když jsem se nad sebou zamyslila, jestli mám být pohoršená, přišla jsem na to, že ona pouze napsala to, co já si kolikrát řeknu v duchu. Co je vlastně sprosté slovo? Sem se hodí výborně. Jediná obrana proti celé té kafkárně. Byrokratická mašinerie dokáže zničit všecko, a má na to mocné páky. Závěr knihy je až mrazivý. A otevřený všemu špatnému, co ty dva může ještě potkat.
Knihy Ivy Pekárkové si ráda čas od času přečtu, i když je to někdy "nářez". Také tento příběh není rozhodně jen o lásce, ale především o předsudcích a zbytečné komplikovanosti současného světa. Konec knihy byl dost depresivní a těch drsných výrazů bylo příliš, přesto doporučuji všem, kteří se zamilují bezhlavě do cizince. Pokud je tento cizinec ještě navíc Pákistánec, nebude to jednoduché. Autorka má s touto problematikou osobní zkušenost a je to v každém směru žena odvážná, která si nebere servítky, takže jí tento příběh sepsaný podle skutečných událostí, určitě můžeme věřit. Velmi čtivé, drsné a také, bohužel, pravdivé...
Knihu jsem si vzala na dovolenou aniž bych věděla, co si beru. Jen jsem zběžně přečetla anotaci...Musím říct, že jsem netušila, jak dobře se bude číst. Navíc moc zajímavý příběh..doporučuji přečíst..
Knihu jsem si vybrala pro její paralely s mým osobním životem. Spíše než literární počin mi vyzněla jako silný výkřik do tmy, který stejně nikdo nevyslyší, kromě pár ojedinělých zainteresovaných, kteří můžou maximálně vyjádřit pochopení a soucit. I tak děkuji za tuto knihu.
Neurazí, nenadchne. .čekala jsem asi něco jiného a zvykla bych si možná i na styl psaní,úplně nejvíc mi dělala zle a nelíbila se mi ta poslední kapitola.Absolutně nejsem nějaký propagátor manželství toho typu,ale to že se opravdu tato komplikovaná a neřešitelná situace táhne už roky mi přijde až neuvěřitelné..
Abych pravdu řekla, asi jsem čekala trochu víc. Přečetla jsem ji, ale vím, že podruhé už ji do ruky nevezmu. Trochu pro mě byl rušivě popisovaný děj. J
Tento román ze života podle skutečné události,byl smutný .Tentokrát dávám ,ale pouze tři hvězdičky, tak na mě také působil styl psaní spíš rušivě.
Iva Pekárková píše tak jak žije – osobitě, po svém, bez ohledu na všeobecné mínění. Iva , myslím, umí žít a umí psát. A umí psát o lásce. Pravdivě, neokázale, nepotřebuje k tomu sladkobolně cukrový slovník. Její Třísky se mi zadřely pod kůži jako tříska a už pár dní mne tam tlačí a nutí přemýšlet o našich jednoduchých životech, o našich jednoduchých láskách a manželstvích, které si druhdy sami komplikujeme z rozmaru, nudy, hlouposti… Máme to, zač jiní musí těžce bojovat s byrokracií, veřejným míněním, zapšklou morálkou, strachem z jinakosti… Myslím si o sobě, že jsem docela tolerantní člověk, ale znáte to… Nejsem rasista, ale…. Kolik znáte příběhů o tom, že láska hory přenáší a dokáže smazat rozdíly kulturní a náboženské. Mne tedy krom partnerství autorky samotné žádný nenapadá. Zato těch opačných – láska měnící se jako mávnutím proutku v násilí, zotročení, fyzické i psychické týrání… těch bylo napsáno mnoho. Takže když vám bude někdo vyprávět, že zralá žena na vozíčku se bláznivě zamilovala (přes net!) do o 12 let mladšího Pakistánce, smutně pokýváte hlavou a politujete chudáka ženskou, která asi nemá jinou možnost a stejně špatně dopadne. Myslí si to Šárčina máma i úředníci, myslí si to všichni v Šárčině okolí dokonce i sama autorka. Ale ta se rozhodne zjistit jaká je skutečnost…
„Teď měla KMEN. Kmen lidí, co dovedou milovat. Co touží po lásce a nestydí se za to. Pro které je v životě láska to nejdůležitější a není pro ně snadné žít bez ní…“
Vezmete mě do svého KMENE?
Kniha se mi velmi líbila, téma pro mě coby terénního pracovníka v sociálně vyloučených lokalitách bylo velmi zajímavé. Hezky popsána xenofobie a myšlenkové stereotypy.
Jediné, co mě osobně dost vadilo při četbě bylo neustálé opakování, slov a frází, když chtěla autorka něco zdůraznit. Pokud se tato technika použije občas, je to fajn, pokud se však opakuje ob stránku, působí to na čtenáře rušivě. Množství vulgarit je takový autorčin kolorit, takže jsem to zkousla lépe, než to věčné opakování slov.
Kniha stojí za přečtení.
Štítky knihy
rasismus romantika přistěhovalci, imigranti tělesné postižení podle skutečných událostíAutorovy další knížky
| 2022 |  Povídky, které pomáhají |
| 2013 |  Levhartice |
| 2015 | Pečená zebra |
| 2021 | Dům bez zrcadel |
| 1998 | Péra a perutě |
Do poloviny dobré, pak to bylo pro mě moc zdlouhavé. Láska na dálku se mnohdy zcela liší od té každodenní, kdy partneři spolu začnou bydlet společně, ale proč jim v tom bránit? Inu byrokracie je mocná.