Trpaslíci
Markus Heitz
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/102687/bmid_trpaslici-u5e-102687.jpg
4
555
555
Proslavili se v Tolkienově Pánu prstenů – kdo by neznal Gimliho soupeření s Legolasem o co největší množství zabitých skřetů? Ano, řeč je o trpaslících. Malí vzrůstem, velcí srdcem. Většinou byli popisováni jako komické figurky, vděčný cíl různých vtípků a žertů. Ale žertovat na účet Boindila nebo jeho dvojčete Boëndala se nedoporučuje. Své válečné sekery ovládají s takovým umem, že tlupa skřetů je pro ně jen malým předkrmem před pořádnou bitvou. Skrytou zemi však ohrožuje daleko větší nebezpečí než tlupy skřetů. Zradou padla Kamenná brána a do Skryté země vstoupili temní alfové. Mají sličné tváře, ale místo očí černé bezedné studny… Alfové si berou životy svých obětí a Mrtvá země si bere jejich duši. Není záchrana Skryté země příliš velký úkol pro malého trpaslíka? Najděte odpověď na stránkách této knihy a vydejte se spolu s Tungdilem vstříc největšímu dobrodružství svého života…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2006 , Fantom PrintOriginální název:
Die Zwerge, 2003
více info...
Přidat komentář
Výborná kniha pro ty, co si netroufají na Tolkiena, ale chtějí si přečíst epickou fantasy v podobném duchu.
Mě, člověka, co už má něco načteno, však nenadchla. První polovinu jsem měla co dělat, abych knihu neodložila, protože děj se táhne jako sopel ze skřetího nosu. Nejspíš za to může špatná práce s jazykem. Postavy trajdají sem a tam, jako kdyby 300 mil byla vzdálenost mezi dvěma vesnicemi. Netrpaslické postavy na vedlejších linkách slouží jenom k dokresleni krutosti Zla. Druhá polovina se snaží trošku víc, postavy mají větší výdrž, ale chybí tomu duše, emoce a nejvíc autorova fantazie. Mám ráda díla se záhadami a tajemnem a tady máme jedinou záhadu - původ hlavního hrdiny.
Ani mě nepřekvapilo, když jsem se v doslovu dočetla, že je to kniha na objednávku nakladatelství. Vlastně ji nejde moc co vytknout: Heitz buduje příběh s německou precizností, ví, co si může dovolit a čeho chce dosáhnout.
Nejvíce mi vadí Zlo bez motivace a předurčenost svedená na bohy. Záporné postavy se chovají jako ten škorpion z bajky o škorpionovi a žábě, který zabíjí, protože je to jeho přirozenost. Zajímavé je, že předurčenost k antipatiím najednou zmizí, když se to autorovi hodí.
Závěr: Přestože převařený Tolkien není můj šálek čaje, nedivím se, že je kniha populární a příliš nízké hodnocení si nezaslouží.
Perfektní příběh mé oblíbené rasy...Doufám, že to někdy někdo zfilmuje..Opravdu pěkné..
Zábavná dobrodružná vysoká fantasy s několika originálními prvky, které z toho dělají knihu kterou přečtete na jediný zátah.
Musím říct že tohle mě dost chytlo a jsem rád že mám i další dva díly. Pokud budou tak dobrý jako první díl budu jen rád :) Doporučuju všem
přečetla jsem všechny díly neuvěřitelnou rychlostí za sebou...mooc se mi líbily...měla jsem pouze elektronickou podobu knih a v jejich případě si je pořídím v papírové podobě...a toužím po zfilmování...myslím, že v jedné z knih se píše o existujícím scénáři...a furt nic...škoda !
Opravdu překrásná kniha, která je velmi dobře napsaná.
Příběh je velmi napínavý, který mě nenudil od první stránky. Když dočtete první knihu, instinktivně si chcete přečíst i druhou.
Pro milovníku rasy Trpaslíků doporučuji si knihu přečíst.
Naprosto výborná kniha, která mě nadchla podstatně víc, než Hobit od Tolkiena. Tento příběh by se měl zfilmovat a to by potom byl filmový trhák. Bez váhání pokračuji na další díl.
Prostředí, ve kterém se díky své drahé polovičce pohybuji, je kupodivu plné lidí, kteří čtou. Ne, že by četli v první řadě. V první řadě poslouchají metal a nosí dlouhé vlasy a chlastají. V druhé řadě pak šermují a čtou. A všichni, naprosto nechápu proč, zbožňují trpaslíky. Možná je to tím, že se trpaslíci tak neradi koupají, nevím. Nicméně Heitzovi Trpaslíky už předemnou tihle lidé několikrát zmínili. A já, schopná hodiny diskutovat o Tolkienovi, Paolinim, Rowlingové, Flanaganovi a Scottovi jsem v takovou chvíli mohla jen mlčet. A tak jsem si řekla, že to prostě prubnu! Je to sice kniha o trpaslících (já fandím spíš elfům), tlustá jako nevím co (571 s.) a má tři další pokračování, ale já prostě nesnáším, když nejsem v obraze.
Hned na počátku jsem se přistihla, jak uvažuji o tom, že bych to mohla vzdát. Jak je totiž nepěkným zvykem většiny fantasy knih, okamžitě se na mě nahrnulo bezpočet podivně znějících jmen, která jsem neuměla přečíst, natož pak vyslovit. A to ani nemluvím o tom, že příběh byl od samého začátku položený na poněkud prostoduchém základu (tedy na likvidaci skřetů). Nicméně vytrvala jsem, přestože ta příšerná jména mě nepřestala štvát až do samého konce knihy. Děj byl naštěstí obohacen i o jiné zápletky než pobíjení skřetů.
Přestože prvních několik kapitol jsem trpěla, záhy jsem se dostala do příběhu a povedlo se mi oblíbit si hlavního hrdinu Tungdila. Je to sice trpaslík, ale ne Trpaslík. Vychovali ho lidé, nikdy neviděl trpaslici, uměl číst a psát v několika jazycích a neuměl bojovat. A přesto všechno dokázal, že když se chce, všechno jde.
Trpaslíci jevlastně neuvěřitelně silný příběh. O mrtvoly tu není nouze (to tedy opravdu ne), ale nikdy jsem neměla pocit, že autor někoho zabil jen proto, aby ukázal, že to vlastní postavě dokáže udělat (což je hrozná vlastnost mnoha autorů). Je to příběh, ve kterém osamělý trpaslík hledá sám sebe, přátele a tolik vysněnou lásku. Mstí mrtvé, bojuje za živé a používá při tom hlavu.
A samosebou tu nechybí pořádné bitky, několik velkých bitev, vtipné scény a hlášky a pár "nevyřešitelných" záhad.
Trpaslíci mě dostali, což jsem zjistila několik stran před koncem, když společenstvo zavítalo do říše elfů. S naprostým zděšením jsem si totiž uvědomila, jak hrozně protivní mi ti "špičatouší" přijdou. Čímž se snažím nenápadně naznačit, že kniha je vážně dobrá a nemůžu jinak, než vám ji doporučit.
Knížka mě nebavila, nedočetla jsem ji. Prostě mi nesedla, přesto se k ní hodlám někdy vrátit a dočíst ji. Zatím nebudu hodnotit.... :)
Trpaslíci jsou pro mě taková dospělácká pohádka. Přečetl jsem to jedním dechem a druhým si objednával další díl. S postavami je šíleně lehké se ztotožnit, protože reagují a chovají se přesně tak jak bychom si přáli v pořádném fantasy. Hlavní hrdina jede v zavedených pravidlech tohoto žánru a z obyčejné nicky se postupem času stáva bitvami ošlehaný hrdina s ultimátní zbraní. Někomu to možná může připadat předvídatelné, místy až trochu podbízivé, ale mě nee. Já to přesně takhle mám rád a přesně takhle to chci...
Velice podařená kniha. Jelikož se díky této knize otevřela moje dlouhá čtenářská "kariéra" musím říci, že jsem si nemohl vybrat svou "Mateřskou" knihu lépe. Krásné lehké počtení, dej jde svižně (na rozdíl od J.R.R. Tolkiena který podle mne píše moc těžce a namáhavě) a vy máte pocit jako by jste ten děj sami na vlastní kůží prožívali. Doporučuji.
Autor má mé sympatie za to, že si do své knihy jako protagonisty vybral právě trpaslíky. Tam ale mé sympatie asi končí. Trpaslíci začínají s postavou vytrženou ze svého rodného prostředí, pak mu ovšem dopis změní život a on se vydává za svým pravým posláním. Takhle na začátku to zní a vlastně je dost lákavé, ale po chvíli člověka zaskočí zbytečné odbočky ve zdlouhavém Tungdilově putování. Postavy nejsou moc uvěřitelné a spoustu z nich člověk pozná, aby hned záhy pochcípaly jak mouchy. Občas je ta smrt až hororově nechutná a její šokující popis hodně zvláštně kontrastuje s celkovou naivitou díla. Ano, neváhám Trpaslíky označit za knihu naivní, neboť si vypráví svůj malý příběh podle nejlepších osnov učebnice psaní fantasy, ale moc kreativity a vlastní mytologie v ní nenajdeme. Velké trpasličí klany jsou očíslované od jedné do pěti, země antagonistů se jmenuje prostě Mrtvá, hlavní protivník vypadá jako elf, ale není to elf a tak má místo e na začátku a, další bolestivě nenápadité spoilery následují. A celou knihu provází deterministické fráze typu "vychován mezi lidmi, ale duší trpaslík" a "ve svém nitru pociťoval nenávist k šikmouchým, i když předtím žádného nepotkal" a to se mi prostě příčí. Vlastně mně kniha ani tolik nevadila, dočetl jsem jí a v pohodě, ale do dalšího dílu už se asi nepustím. Zkrátka a dobře mě neštve obsah knihy, ale fakt, že se i takhle jednoduše dá napsat fantasy bestseller.
Trpaslíci jsou klasickou heroickou fantasy o putování za zničením zla. Dílo mělo dle mého hlavně vykreslit trpasličí svět, představit nám jeho zvláštnosti a sílu. Alespoň já jsem si to od takto pojatého díla sliboval. Leč Heitz pro toto zřejmě není ten pravý, jeho jazyk je nezajímavý až nudný, a i když je čtivý, leckdy mám jako čtenář problém pokračovat. Do toho se přidává předvídatelnost a nalajnovanost příběhu samotného. Postavy někam míří a vůbec nepochybujete o tom, že tam také dojdou. Děj je prostý jakýchkoli zvratů, chybí mu moment překvapení a hlavně emoce. Postavy jsem si nedokázal zamilovat, mnohé pro mě byly jen loutkami plnícími předem daný účel. Život jim nebyl vdechnut. Když už se o to autor snaží, často svou snahu přehání, neustále dokola opakuje jedny a ty samé strachy či zvyklosti jednotlivých protagonistů románu a člověka to po chvíli začne až otravovat. V některých trpaslících jsem viděl spíše lidi. I jednotlivým místům, na která se postavy během svého putování dostanou, chybí ona pomyslná jiskra.
Strhující příběh. Jednoznačně skvělá fantasy kniha. Rozhodně doporučuji přečíst.
Štítky knihy
elfové kouzla trpaslíci zrada meč a magie dobrodružství skřeti fantasy hrdinská fantasy
Autorovy další knížky
| 2005 |  Trpaslíci |
| 2008 | Ritus |
| 2016 | Triumf trpaslíků |
| 2009 | Osud trpaslíků |
| 2010 | Spravedlivý hněv |
Komerční rychlokvaška s příšerně sešroubovaným a nepromyšleným dějem, kterou jsem většinu času měla chuť zahodit a nahradit Společenstvem prstenu. Takže * za to, že nostalgii dokázala navodit. Druhá za sympatického Tungdila, který se ale vůbec nechoval jako trpaslík – celkově byli všichni ti malí braši trpasličí dost povrchně…