Tu žila Britt-Marie
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/511129/bmid_tu-zila-britt-marie-z3Y-511129.jpg
4
1704
1704
Šesťdesiattriročná Britt-Marie naozaj nie je pasívne agresívna osoba. To len špina, neporiadok, škrabance a nesprávne uložený príbor ju nútia kričať, aj to iba hlboko vo svojom vnútri. Práve teraz odchodom z domu ukončila svoje štyridsaťročné manželstvo a život ženy v domácnosti. Jediná práca, ktorú sa jej podarilo zohnať, ju zavedie do Borgu. Je to zapadnutá obec postihnutá finančnou krízou, v ktorej skrachovalo všetko okrem pizzerie páchnucej pivom. Britt-Marie odjakživa nenávidí futbal, ale Borgu nezostalo okrem neho nič. To, prirodzene, nepredznačuje ideálny začiatok nejakej vrúcnej obojstrannej náklonnosti. Lenže tunajšie mládežnícke futbalové mužstvo tak zúfalo potrebuje trénera, že je ochotné ponúknuť príležitosť komukoľvek. Športovcov z Borgu nemôže odradiť ani taká maličkosť, že Britt-Marie o tento post vôbec nestojí. No a keď ešte dostane pozvanie na rande od miestneho policajta a v soláriu si zlomí ruku, niet pre ňu cesty späť. Román Tu žila Britt-Marie je príbehom o láske a vyznaní. O žene, ktorá celý život čakala na jeho skutočný začiatok, o mnohých nenápadných obciach pri hradskej, v ktorých zlyháva všetko – až na futbal a pizzeriu, lebo tie človeka nezradia.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno:
2017
,
Ikar (SK)
Originální název:
Britt-Marie var här, 2014
více info...
Přidat komentář
Jedna z těch knih, které vás rozesmějí a rozesmutní zároveň - a takové já moc ráda! Backman opět nezklamal, skvělé čtení.
Britt-Marie pro mě byla od začátku takovým Ovem v sukních. Ženou, která neměla v životě příležitost se seberealizovat a navázat vztahy, které by jí v seberealizaci pomohly. Milá knížka o převážně vážných věcech, které je někdy lepší zas tak vážně nebrat.
„Někdy se člověku žije lépe s tím, že neví, kdo je, když aspoň ví, kde je.“
Britt-Marie to svoje místo našla.
„Vitejte v Borgu“. Borg je vesnice u silnice. A to je vlastně to nejhezčí, co se o ní dá říct. Ale přesto, že je v ní už téměř všechno zrušeno, stále tu žijí lidé a děti, které milují fotbal. A Britt, která v 63 letech opustila manžela, znovu objevuje mezilidské vztahy, potkává se s různými úžasně popsanými charaktery, životními osudy a přitom se sama znovu učí sama žít. Protože „ v jistém věku se v podstatě všechny otázky v životě točí okolo jediné věci: Jak žít svůj život?“
Je to opravdu krásná kniha, plná úžasných slov, myšlenek a pocitů, občas vtipná a pro mě občas i slzy vyvolávajíci, kniha, na kterou určitě jen tak nezapomenu. I pro mě se stalo důležitým, že „tady byla Britt-Marie.“
Skvělá knížka, milé pohlazení po duši, dávám 4 hvězdičky, protože Muž jménem Ove byl malinko lepší, ale rozhodně i tato stojí za přečtení.
Žiji ve Švédsku, a bohužel musím konstatovat, že kniha není zrovna ze života běžných Švédů. Je to stejný výplod fantasie jako mluvící medvědi, nebo století staříci, co vylézají z okna a zmizí. Rozpoznávám i stejný styl humoru, který se mi u Staříka líbil, protože si na nic nehrál, tady se autor snaží předstírat, že píše o realitě, ale tak tomu není. To je to, co mě na knize nejvíc irituje. Autor navíc ve druhé třetině začal ztrácet dech, a já měla co dělat, abych knihu dočetla. Ale třeba je něco "ztraceno v překladu" (zkusím originál), nebo to prostě bude tím, že mám raději hokej než fotbal. Jisté ale je, že další knihy od Backmana si nejspíš nepřečtu.
Přečteno jedním dechem. Backmanův styl psaní a přemýšlení o příbězích mi sedí. Mluví o důležitých tématech schovaných i za "bizarním" chováním Britt-Marie. V knize klade spoustu otázek o životě, a dává najevo, že ne vždy je všechno tak jak vypadá. Někdy je tak lepší nesoudit knihu nebo člověka podle toho jak se chová nebo jak vypadá a trošku se zaposlouchat či začíst do toho, co nám chce říci. Až ke konci mi došlo, že má Britt-Marie roli už v předešlé Backmanově knize Babička pozdravuje a omlouvá se. A takhle nám dovoluje vidět ji trošku v jiném světle.
Nádherná kniha, autora opravdu oceňuji jaký stylem a s jakou lehkostí píše knihy. Britt-Marie se mi snad líbila ze všech nejvíc. Tak nesnesitelná a zároveň tak pozoruhodná hlavní postava mi nyní ve všech románech bude chybět:-). Místy kniha opravdu vybízela k pláči a u konce oko nezůstalo suché. Krásný příběh a těším se na další a další knihy.
Nad knížkou jsem se usmívala, někdy smála, hodně se dojímala a sem tam mi šly slzy do očí. Čtení jsem si užívala a těšila se na večery, kdy k ní zasednu. Od autora jsem četla „Babička pozdravuje a omlouvá se“. Bylo tam hodně pohádkové fantasy, které mě někdy bavily méně, někdy více. Britt-Marii jsem si užívala po celou dobu čtení. Je to kniha o životě, o lidech nad kterými jsem přemýšlela, protože jsem si je oblíbila. Prostě se mi Britt-Marie dostala do hlavy, později do srdce a já vím, že si ji určitě zase někdy moc ráda přečtu.
Britt-Marie mi hodně připomíná Oveho. Nicméně F.B. zase nezklamal :-) Při čtení jsem se hodně nasmála, ale zároveň mi bylo úzko z osudů většiny 'hrdinů'.
Zpočátku jsem si říkala, že to je trochu přitažené za vlasy Příběh stárnoucí opuštěné ženy, která v zapadlém švédském městečku pomůže obnovit fotbalový tým, ale pak mě autor knihy "dostal"! Podařilo se mu namíchat podmanivý koktejl z lidských osudů, které vás nejen baví, ale také hodně dojímají. Po dočtení jsem měla pocit, že svět je přeci jen místo, kde i slušní lidé mají svůj prostor a že i ti, kteří jsou na okraji společnosti, mají často obrovskou lidskou hodnotu. Díky pane Backmane, potěšil jste mne...
Fredrik Backman zkrátka umí. Jeho styl je hodně podmanivý, dokonalé propojení smutku a smíchu... V určitých pasážích na malé chvilky možná příběh ztrácel dech a působil natahovaně, ale co. Většinu doby to bylo komické, dojemné, laskavé a zkrátka skvělé!
První část knihy mě bavila, bylo to vtipné a říkala jsem si, že Britt-Marie je "Ove v sukni". Ale pak už mi vyprávění v Borgu přišlo zdlouhavé, nudné a nicmoc neříkající. Vše zachránil skvělý výkon narátorky, jelikož jsem poslouchala jako audioknihu.
Kniha se mi moc líbila. Místy jsem se s chutí zasmála a místy jsem měla slzy v očích, jak to bylo dojemné. Skvěle napsané od začátku do konce.
Pan Backman je zkrátka švédský bůh srandy a životního sarkasmu. Miluju jeho hlavní postavy. Britt-Marie je tak trochu zestárlý Sheldon v sukních (musím někdy prubnout tu jedlou sodu!), který se dostane k trénování fotbalu jako slepý k houslím. Velice doufám, že Osoba získá vlastní knihu, protože mi děsně přirostla k srdci.
Opět hezké čtení.Na jedné straně se knihy podobají, na té druhé se daří autorovi vložit do příběhu něco navíc, aby nebyl nudně podobný.Myslím, že tady Backman ukazuje,že je vcelku jedno, jestli je ženě třicet, nebo šedesát, v každém věku má svá trápení, ztrácí a znovu nalézá a i v pozdějším věku si může plnit své sny.A tak ještě chvíli po přečtení máte pocit, že tady byla Britt - Marie.
Backman takové prosté a přitom lidské a působivé příběhy zkrátka umí. Postavy svérázné, někdy možná až na hranici uvěřitelnosti, ale přitom jim člověk rozumí. O tom, jak příběh působí na city, radši nemluvím. Hvězda dolů proto, že napotřetí už je to přece jen trochu předvídatelné.
Trochu spoiler
Konec oceňuji, není to náruč jednoho z mužů ve stylu červené knihovny,
Hrdinům knih tohoto autora by se člověk v počátku asi raději vyhnul - nechal se před nimi zapírat. Jenže pak najednou zjistí, že si je zamiloval a na konci knihy je nerad opouští.
Štítky knihy
děti švédská literatura úklid mezilidské vztahy vesnice nový začátek stereotypy fotbal, kopanáAutorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Nádherná kniha. Laskavá. Dnes jsem ji dočetla. Britt-Marii jsem si zamilovala. Na dost místech jsem se smála, více na začátku, dost mě knížka dojímala a závěr... To si přečtěte... Tady byla Britt-Marie - a ať je, kde je, tady byla určitě taky. Bude se mi po ní stýskat.
A jinak - jeden z mých nejkrásnějších čtenářských zážitků z poslední doby. Britt-Marie se mi dostala "pod kůži" a určitě tam zůstane. Určitě je to víc než jen čtenářský zážitek.
Jsem ráda, že jsem si knížku koupila, líbí se mi moc i obálka, tak teď - po přečtení - se mnou stejně zůstane. A to jsem ráda. :)