Tulák po hvězdách
Jack London
Tulák po hvězdách vyšel poprvé v roce 1915. Jack London byl inspirován skutečným příběhem nevinně odsouzeného Ed Morrella, který si vytrpěl pět let samovazby. Londonovi se podařilo prosadit obnovu procesu a Morrell byl v lednu 1914 z věznice v San Quentinu propuštěn. Na základě jeho vyprávění autor vytvořil skutečnou báseň o svobodě a utrpení bezmocného jedince. V románu pak ostře obžaloval americkou justici a odhalil barbarsky surové metody vězeňských správců...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2001 , LabyrintOriginální název:
The Star Rover, 1915
více info...
Přidat komentář
Nikdy jsem netušil, jak moc mě může kniha, od které jsem nic nečekal zasáhnout. Prostě úžasná. Složená nenápadně z jednotlivých povídek a přesto držící pohromadě. Doporučuji
Nedá se s jistotou říct, která kniha mě nejvíce zaujala nebo která je má nejoblíbenější. Tulák po hvězdách je určitě v mém pomyslném žebříčku do pátého místa. Tato kniha mě dostala na jinou "úroveň" a já si opravdu nemohu vzpomenout, jestli se něco podobného nějaké jiné knize povedlo...
Krásná kniha, soubor menších, pestrých a za srdce chytajících příběhů odehrávajících se na ponurém pozadí toho hlavního. Po své jediné zkušenosti s Jackem Londonem, což byl kdysi v dětských letech Bílý Tesák, jsem nevěděla do čeho jdu, ale jsem za přečtení moc ráda, protože bych se jinak nedozvěděla, jak skvělý vypravěč Jack vlastně je. :) Určitě si od něj přečtu i další knihy.
Opravdu nádherná záležitost. Téměř u každé kapitoly jsem se vracela a četla ji znovu. Ne však proto, že bych nerozumněla, ba naopak. Prostě mě to přitahovalo zpět a nemohla jsme se odtrhnout. Dokonce jsem knihu zvolila i do čtenářského deníku k maturitě (samozřejmě místo Bílého Tesáka). Všem to připadalo nesmyslné, ale stačí si knihu přečíst a najednou pochopíte... Vřele doporučuji všem myslícím čtenářům!
Není smrti. Život je duch a duch nemůže zemřít.
Dočítala som a ešte dlho budem predýchavať. Je o čom premýšľať.
"Je to směšné. Je to směšná drzost od těch lidských červú, kteří si myslí, že mě mohou zabít. Nemohu zemřít. Jsem nesmrtelný, jako jsou nesmrtelní oni; rozdíl je však v tom, že já to vím a oni to nevědí."
úžasná kniha, patří mezi díla, které vás donutí nad dějem uvažovat osobně jsem se od ni nemohla odtrhnout
Nejsem příznivcem dobrodružných románů Jacka Londona, a tak jsem po této knize sáhla na doporučení přátel. Poprvé jsem ji četla asi v 17 letech a přesto, nebo možná právě proto mě velmi zasáhla a právem patří k literárním dílům mé Top ten. Nejde o absolutní odlišnost s jinými Londonovými díly, ale o příběh samotný, který Vás nutí přemýšlet o něm a diskutovat o něm znovu a znovu...
Kazajka přitažená tak napevno že mu málem polámali žebra ,ale on stejně ví že vyhrál. Dokonalá kniha která nutí člověka k zamyšlení.
Vrcholným produktem vůle bývá u většiny lidí to, že odjedou ke tchýni na prázdniny nebo že se naučí na test z matematiky. Málokdo se může chlubit vůlí, která by mu změnila život a přiblížila ho jeho snům. Možná, že mezi námi, co se nám vůle nedostává, je mnoho skrytých Darellů Standingů jen jsme nedostali příležitost, nikdo nás nezavřel do nelidského vězění ani nás nemučil. To jsou však ubohé spekulace. Je třeba míň filozofovat a být Standingem i v běžném životě, je třeba "idtí i rabótať" jak se praví v jedné ruské pohádce. Ano teď jsem se krásně naladil, dokážu cokoliv. Schválně jak dlouho mi to vydrží.
Jedna z nejlepších knih, co znám. Hlavní hrdina se ocitne na samém dně a přesto vyhrává na celé čáře. Překoná sám sebe, své tělo, které člověka svazuje, překoná i strach z neznáma smrti, protože jeho duše nemá hranice prostoru ani času. Určitě se k Tulákovi po hvězdách ještě vrátím (po třetí).
Na jednu stranu kniha o víře, o odhodlání, o síle lidského ducha.. a na druhou stranu příběh o krutosti, bolesti a o smrti..
Od doby co jsem knihu přečetl si představuji, co bych dělal kdyby mě zavřeli na deset let na samotku jako hlavního hrdinu; tohle se do mě hodně zařízlo..
Boj jedince o život, o jeho prodloužení, ostatně hlavním pudem člověka je pud sebezáchovy, takže dokud to jde, tak každý chce žít.
Štítky knihy
20. století vězení, věznice reinkarnace USA (Spojené státy americké) minulé životy podle skutečných událostí mučení povídkové rományAutorovy další knížky
2020 | Tulák po hvězdách |
2002 | Démon alkohol |
2003 | Bílý tesák |
1974 | Bílý Den |
1988 | Mezi zlatokopy |
Jaké překvapení - nikdy bych nečekala, že mě kniha s vězeňskou tematikou tak zaujme. Ale ona Standingova jízlivost vůči vězeňským dozorcům a i jeho optimismus jsou značně motivující k dalšímu čtení.
Už samotný styl psaní byl pro mě velmi čtivý. Kontakt se mnou jako čtenářem mi prostřednictvím ich-formy a častého oslovování přišel málem až hmatatelný.
Myšlenky rozvíjené v tomto díle jsou značně přesvědčivé, i když doteď jsem třeba takové smyšlení považovala za hloupost, některé věty mě opravdu donutily pozastavit se nad jejich významem.
Zaujala mě hlavně pointa, posledních pár stránek jsem četla jedním dechem a zároveň přemýšlela nad nadčasovostí. On London měl možná pravdu, že dnešní doba je krutější a méně mravná jak doba dřívější. Těžko říct, jestli společně s citátem: "Inteligentní lidé jsou krutí. Hloupí lidé jsou příšerěně krutí," nám chtěl naznačit, že lidstvo čím dál víc hloupne..
Musím uznat, že některé pasáže (vypravování jednotlivých příběhů) mě trochu nudily, ale řekla bych, že tohle záleží na vkusu čtenáře.