Túlavý autobus
John Steinbeck
https://www.databazeknih.cz/img/books/96_/96814/bmid_tulavy-autobus-95V-96814.jpg
4
562
562
Dalo by sa povedať, že román Túlavý autobus (The Wayward Bus) patrí k starším dielam Johna Steinbecka, nositeľa Nobelovej ceny za literatúru. Vyšiel totiž r. 1947, teda pred dvadsiatimi rokmi. Ale od tých čias nestratil nič na svojom význame, časovosti a literárnej hodnote, o čom svedčí okrem iného aj to, že sa znova a znova prekladá a vydáva v najrozličnejších jazykoch. Na Slovensku sa s ním zoznamujeme až teraz, ale v češtine vyšiel už dva razy. A v iných rečiach ešte častejšie. Kritika ho vždy znova hodnotí a označuje za jedno z najvýznamnejších a najpríznačnejších diel nielen Steinbeckovej, ale celej modernej americkej románovej tvorby. Aj v tomto Steinbeckovom románe sú hlavnými postavami obyčajní Američania, na pohľad všední a zdanlivo málo zaujímaví. Povrchný človek by sa mohol spýtať, čo môže byť osobitného a vzrušujúceho na takom Juanovi Chicoyovi, majiteľovi malej vidieckej garáže? Alebo na jeho žene, ktorá v zájazdnom hostinci obsluhuje príležitostných hostí a šoférov diaľkovej dopravy? A čím už môže upútať pozornosť také chlapčisko, ako je Juanov učeň Pľuzgier? Alebo mladá, naivná čašníčka Norma? A v otázkach by sa dalo pokračovať, lebo v románe je veľa postáv. Je tu obchodný cestujúci Ernest Horton a celá rodina bohatého akcionára Pritcharda, je tu aj Camille, krásavica neistého spoločenského postavenia, s pochybnou minulosťou a neistou budúcnosťou, je tu aj starý nedôverčivý Van Brunt, navonok samá cnosť a morálka, ale vnútorne rozorvaný strachom zo smrti a zábranami, ktoré sa mu nikdy nepodarilo prekonať. Ťažko povedať, ktorá postava je tu vlastne hlavná a ktoré charaktery sú vedľajšie, lebo všetky majú veľký a takmer rovnaký podiel na tom, aby pred nami vznikol plastický obraz skutočného amerického života v celej jeho mnohotvárnosti a prirodzených protikladoch. Ani jednu postavu nepoznávame z opisu, ale z umeleckého zobrazenia jej ozajstného života, jej činov a správania v rozličných situáciách. Tak sa vynára ich pravá, neskrášlená tvár, ich jasný profil a tak poznávame aj spoločenské pozadie, ktoré ich do značnej miery podmieňuje a utvára. Autor ani slovom toto spoločenské pozadie nekritizuje - a predsa je TÚLAVÝ AUTOBUS jedným z veľkých krtických románov amerického písomníctva, Tá kritika vyplýva akosi prirodzene z výstižného, presného, ale pritom básnického a neobyčajne vnímavého zobrazenia vzájomných vzťahov ľudí, ktorí sa náhodou ocitli v jednom autobuse. Musia spolu prežívať kritickú situáciu, v ktorej im maska voľky-nevoľky padá z tváre a na povrch prenikajú vnútorné pohnútky ich postoja. Ich celý citový život je zrazu akoby obnažený. A už to prezrádza, že tu niet jedinej postavy, ktorá by nebola vierohodná a v celej svojej rozpornosti naozaj ľudská. A tým sme hádam naznačili aj to, prečo tento Steinbeckov román nielen zaujíma, ale priam vzrušuje a dáva pocit ozajstného umeleckého zážitku.... celý text
Literatura světová Romány Doprava
Vydáno: 1967 , Slovenský spisovateľOriginální název:
The Wayward Bus, 1947
více info...
Přidat komentář
Steinbeck je výborný, můj oblíbený. Tentokrát jen čtyři hvězdy, a to pouze proto, že v jiných jeho knihách jsem se v nějaké postavě dokázala najít či jsem aspoň některou obdivovala. Tady se to nedalo. Na druhou stranu: Steinbeck je mistr v zobrazení pochybností a falešného sebevědomí, ve schopnosti vzbudit ve mně k nějaké postavě soucit a vzápětí mi ho vzít, či naopak probudit ve mně k někomu silnou averzi a pak ji nahradit právě soucitem. Nádherné pohledy do krajiny kontrastují s vhledy do duší postav, z nichž bych šanci dala tak dvěma, ale odkopou se úplně všichni. Dostala mě děsivá „studie“ ženy, která se během večera propije do němoty.
Překlad z roku 1966 není špatný, ale jsem ráda, že se snad už upustilo od podivného nakládání s vlastními jmény: směs jmen přeložených (Ludva), tvarově počeštěných (Mildreda) a ponechaných v originále (Juan) je na nervy lezoucí; podobně mi vadil Lenda (co to má být?) a Jiří v Steinbeckově knížce O myších a lidech.
John Steinbeck je prostě moje srdcová záležitost. Musím na něm obdivovat, jak s nonšalantní elegancí dokáže rozehrát osudy naprosto rozdílných lidí za naprosto banální situace a jen tak mimochodem zařídí, že do všech hrdinů se čtenář dokáže vcítit. Skutečný spisovatel objevující "sůl své země".
Z tak obyčajného nápadu, vykúzliť vďaka postavám tak neobyčajne záživné čítanie, to chce riadny spisovateľský kumšt. Steinbeck by sa uplatnil aj ako výborný psychológ, čo zakaždým dokazuje. Extrémne bystrý, empatický pozorovateľ, ktorý poznal ľudí, veľa s nimi hovoril, pracoval, skúmali ch, odžil si s nimi svoje. V príbehu sa všetci viac či menej "vyfarbili" a všetky prirodzené zlé sklony ako pýcha, závisť, smilstvo či hnev pekne vyplávali na povrch vo vyhrotenej situácií. Podarená partička.
John Steinbeck je mistr slova. I kdyby přepsal kandidátku některé naši čelní politické strany, bylo by to bezesporu zajímavé čtení. Trefné je tu v komentářích přirovnání k Účastníkům zájezdu! Mám vydání z roku 1966 na páté stránce je napsáno:
JOHN STEINBECK
TOULAVÝ AUTOBUS
——————————
Mladá fronta
Smena
Naše vojsko
Svět sovětů
????????
Autor by byl hodně překvapený!
Vydání má rozhodne nevšední obrázky. Když jsem došla k prvnímu, snažila jsem se ho z knihy odstranit. Byla jsem přesvědčena , ze se jedna o výlev fantazie některého z dřívejsich vlastníků a je mezi stránky pouze vsunut. Pak jsem zjistila, ze obrázků je více a všechny patří k vazbě.
Kniha naprosto bez děje, akce a napětí a přesto se mě na ní něco líbilo. Krásně popsané různé charaktery postav s mnoha zajímavými postřehy ze života. Čte se sama. Určitě si od Steinbecka zase něco přečtu.
Stainbeckův román se odehrává na pravidelné autobusové lince, pendlující mezi Nárožím povstalců a městem San Juan de la Cruz. Skupinka cestujících, v čele s řidičem Juanem Chicoyem, se vydává na cestu zrovna ve chvíli, kdy přívalové deště zvednou hladinu nedaleké řeky San Ysidro a hrozí nebezpečí, že rozbouřená voda strhne mosty. Pokud jste z výše uvedeného nabyli pocit, že Toulavý autobus je dějem nabitá, dobrodružná četba, nemohli byste se více mýlit. Koneckonců o příběh tu vlastně ani nejde. Spíše se jedná o jakousi skládačku životních konfrontací, postřehů, nadějí a zklamání jednotlivých protagonistů. Ti jsou na druhou stranu plnokrevní a natolik precizně vymodelovaní, že vám absence děje pravděpodobně nebude ani v nejmenším vadit. Steinbeck si vskutku výborně pohrál s jednotlivými charaktery a dokázal je učinit navýsost přitažlivými. Každý má cosi do sebe a každý ztvárňuje určitý archetyp moderní americké společnosti. Všem pak dominuje majitel Nároží povstalců a řidič autobusu Juan Chicoy, jehož pokus o únik je jako výkřik posledního mohykána, rebelantský a kouzelně upřímný. Toulavý autobus je příjemné čtení, kde se přehnaně nefilozofuje, neanalyzují se hlubiny lidské duše, ani se neběží o zlom krk za pochybným dobrodružstvím, a přesto má kniha mnohé co dát.
Nějak jsem nepochopila smysl této knihy. Vše je nádherně a detailně popsáno, ale příběh se táhne neskutečně hlemyždím tempem... Nebo jen pomalu čtu xd (dočteno do 4. Kapitoly)
Zlatá knížka, pozvedne náladu, odstraní chmurné myšlenky a čtenář se i poučí.
Mám Steinbecka ráda a obdivuji jeho pozorovací talent. I zde, v této knize, nastíní skupinu různorodých lidiček a lidí, pak odkrývá jejich vnější slupky, do kterých se umí každý člověk jako chameleon balit a nakonec je vžene do konfrontace. Stačí menší krizová situace a vidíme jejich nahotu a ...hromadu slupek. Své postavy ale nezatracuje, dává každé z nich šanci na změnu. Steinbeck tu žádanou změnu podbarvuje slovem pokora : nápis nad jeskyní, kde autobus ustrnul, nebyl pouze nápis fanatického kněze, ale chtěl člověka nasměrovat k návratu k základním atributům lidství.
John Steinbeck je mistrný vypravěč a jeho knihy neztrácí nic ze své aktuálnosti ani po mnoha desetiletích.
Dokonalé Stainbeck-ové umenie opisu. Ja som tam stými ľuďmi sedela, videla som na ich tvárach každý detail, každý výraz a každý pocit. Cítila som dážď, slnečné lúče. Cítila som ich dych. Žiadne iné knihy ma nedostanú na dejisko úplne. Moja 4. jeho kniha a chcem viac.... Milujem ho.
Vynikající plejáda bezvýznamných lidí a jejich osudů a smýšlení a chování i při krásné vyhrocené situaci. Obdivuju um napsat dílo téměř bez děje a přitom stejně člověk čte a čte až se pročte k závěru knihy, úmyslně nepíšu ke konci, protože děj v této knize žádný konec nemá, je to jako by čtenář na malou chvilku nakoukl za oponu, a co se děje dál se potom už nedozví a může se jen dohadovat. Za sebe můžu říct, že mě kniha bavila velmi a vřele doporučuji.
Moc pěkná knížka.
Výborně vylíčené postavy, mistrně propracovaná psychologie postav a jejich vztahů. Skoro se nechce věřit, že kniha je stará víc než 80 let (za což vděčí i vynikajícímu překladu (četla jsem vydání z roku 2000)).
Vřele doporučuju.
Kvalitní knížka.
Atmosférická a postavy celkem sympatické.
Dobře popsané myšlenkové pochody a psychologie lidí.
Môj tretí Steinbeck a teraz už viem, že aj posledný. Nie preto, že by to bolo zle napísané. Ani nie preto, že by príbeh nebol napínavý a pútavý. To naopak. Je to napísané zručne a od príbehu sa nedá odtrhnúť. Sledujete nielen deje, ale i myšlienkové pochody jednotlivých postáv. Autor ich obnažil úplne - až pod kožu. Nikoho neidealizuje, všetkým strháva masky. Čitateľ má tak možnosť sledovať, akí sú, žiaľ, ľudia aj dnes - takí ako vtedy. Pred druhými sa tvária na jedno, no vo vnútri túžia po čomsi inom. Divadlo fungujúceho, ba až ideálneho manželstva hrajú až do úplného vyčerpania a často aj smrteľných chorôb. Cítia, že to nie je správne, že tým škodia druhým i sebe, ale napriek tomu nemajú silu zmeniť svoj život. Nepočúvajú svoj vnútorný hlas, svoju intuíciu. A to mi u Steinbecka chýba - postavy, ktoré by sa neriadili len rozumovou úvahou a kalkuláciou, ale čistým srdcom. Hneď by z jeho kníh šiel iný pocit! Takto je to "len" pútavá a, žiaľ, stále aktuálna štúdia nešťastných ľudí, stratených vo svete a tápajúcich v stereotypoch a tzv. istotách, avšak bez iskry poznania a skutočnej duchovnej sily.
I v této knize Steinbeck opět dokazuje, že vykreslit charaktery a myšlenkové pochody jednotlivých postav umí naprosto bravurně. A to je i jeden z důvodů úspěšnosti a nadčasovosti jeho knih. Stačí se totiž trochu zamyslet a možná, že by člověk podobné typy postav našel i kolem sebe.
Je to tak skvěle napsané, že se vám vůbec nechce dát hrdinům příběhu na konci sbohem, asi jako byste měli opustit přátele. A to přesto, že to nejsou žádní extra kladní hrdinové.
Jsou to lidé, jejichž duše mají svá temná zákoutí, a autor se nebojí je zcela upřímně a někdy navíc i vtipně objevovat.
Steinbeck je prostě mistr slova. A jeho překladatelé vlastně taky.
Štítky knihy
americká literatura cestování putování mezilidské vztahy doprava autobusy osobnost člověka
Autorovy další knížky
| 2004 |  O myších a lidech |
| 2006 | Na východ od ráje |
| 2002 | Na plechárně |
| 1941 | Hrozny hněvu |
| 2003 | Toulavý autobus |
Tak tohle je pecka. Velice vtipné. Báječně rozkryté osobnosti jednotlivých protagonistů. Vyvstávají před Vámi tak plasticky...
Závěr je překvapivý.
Autor má neuvěřitelný dar slova. Budu hltat i další knihy autora. Tohle je moje druhá (1. byla O myších a lidech). Zatím mě nezklamal.