Túlavý autobus
John Steinbeck
Dalo by sa povedať, že román Túlavý autobus (The Wayward Bus) patrí k starším dielam Johna Steinbecka, nositeľa Nobelovej ceny za literatúru. Vyšiel totiž r. 1947, teda pred dvadsiatimi rokmi. Ale od tých čias nestratil nič na svojom význame, časovosti a literárnej hodnote, o čom svedčí okrem iného aj to, že sa znova a znova prekladá a vydáva v najrozličnejších jazykoch. Na Slovensku sa s ním zoznamujeme až teraz, ale v češtine vyšiel už dva razy. A v iných rečiach ešte častejšie. Kritika ho vždy znova hodnotí a označuje za jedno z najvýznamnejších a najpríznačnejších diel nielen Steinbeckovej, ale celej modernej americkej románovej tvorby. Aj v tomto Steinbeckovom románe sú hlavnými postavami obyčajní Američania, na pohľad všední a zdanlivo málo zaujímaví. Povrchný človek by sa mohol spýtať, čo môže byť osobitného a vzrušujúceho na takom Juanovi Chicoyovi, majiteľovi malej vidieckej garáže? Alebo na jeho žene, ktorá v zájazdnom hostinci obsluhuje príležitostných hostí a šoférov diaľkovej dopravy? A čím už môže upútať pozornosť také chlapčisko, ako je Juanov učeň Pľuzgier? Alebo mladá, naivná čašníčka Norma? A v otázkach by sa dalo pokračovať, lebo v románe je veľa postáv. Je tu obchodný cestujúci Ernest Horton a celá rodina bohatého akcionára Pritcharda, je tu aj Camille, krásavica neistého spoločenského postavenia, s pochybnou minulosťou a neistou budúcnosťou, je tu aj starý nedôverčivý Van Brunt, navonok samá cnosť a morálka, ale vnútorne rozorvaný strachom zo smrti a zábranami, ktoré sa mu nikdy nepodarilo prekonať. Ťažko povedať, ktorá postava je tu vlastne hlavná a ktoré charaktery sú vedľajšie, lebo všetky majú veľký a takmer rovnaký podiel na tom, aby pred nami vznikol plastický obraz skutočného amerického života v celej jeho mnohotvárnosti a prirodzených protikladoch. Ani jednu postavu nepoznávame z opisu, ale z umeleckého zobrazenia jej ozajstného života, jej činov a správania v rozličných situáciách. Tak sa vynára ich pravá, neskrášlená tvár, ich jasný profil a tak poznávame aj spoločenské pozadie, ktoré ich do značnej miery podmieňuje a utvára. Autor ani slovom toto spoločenské pozadie nekritizuje - a predsa je TÚLAVÝ AUTOBUS jedným z veľkých krtických románov amerického písomníctva, Tá kritika vyplýva akosi prirodzene z výstižného, presného, ale pritom básnického a neobyčajne vnímavého zobrazenia vzájomných vzťahov ľudí, ktorí sa náhodou ocitli v jednom autobuse. Musia spolu prežívať kritickú situáciu, v ktorej im maska voľky-nevoľky padá z tváre a na povrch prenikajú vnútorné pohnútky ich postoja. Ich celý citový život je zrazu akoby obnažený. A už to prezrádza, že tu niet jedinej postavy, ktorá by nebola vierohodná a v celej svojej rozpornosti naozaj ľudská. A tým sme hádam naznačili aj to, prečo tento Steinbeckov román nielen zaujíma, ale priam vzrušuje a dáva pocit ozajstného umeleckého zážitku.... celý text
Literatura světová Romány Doprava
Vydáno: 1967 , Slovenský spisovateľOriginální název:
The Wayward Bus, 1947
více info...
Přidat komentář
Steibeck je majstrom psychológie. V romanete Túlavý autobus nahustil psychologické typy a ich interakcie do jednej jazdy v starom autobuse. Nešetrí nikoho a nič. Je to hrozné, lebo presne takí sme - so škriatkom zla v nevedomí.
Jednoduchý, lidský příběh, který může prožít každý z nás. Proč ne? Proč si nepřečíst knihu bez napětí, děsů, agresivity..velmi ráda si podobný typ knihy zase přečtu, na nic si nehraje a je velmi příjemné s ní trávit volný čas.
Ďakujem pán Steinbeck za zvezenie, cesta bola super a budem sa tešiť, ak budem môcť služby vašej dopravnej spoločnosti využiť aj nabudúce. :)
Jednoduchá až priam banálna životná situácia. Pár ľudí je nútených stráviť spolu istý čas v obmedzenom priestore. Steinbeck majstrovsky rozohráva najprv skryté a neskôr aj otvorenejšie prejavy myslenia a prejavov ľudskej mysle. Ako geniálny psychológ predstaví všetky možné formy skrytej sexuálnej žiadostivosti ...áno..podstata tohoto románu sú rôzny formy sexuálnych predstáv u ľudí v dobe kedy sex bolo stále skryté tabu ale naprosto potrebné k životu. Samozrejme,že to nie je nejaký zvrhlý erotický román, kdeže...o erotiku to ani nezavadíme. Je to skôr o tom ako zmýšľa človek o druhom pohlaví ak to nesmie nejak dávať najavo. Všetky možné psychologické hry mužov a žien a ich skryté túžby a vzrušujúce myšlienky. Tie postavy sú tak živé,že často nebolo treba ani mena postavy aby som na základe jeho myslenia a správania vedel o kom je reč. Fascinuje ma autorov rozhľad v človeku a to ako rozumel ľudskej duši do jej posledných a neprístupných zákutí. Kniha je skutočné majstrovské dielo svetovej literatúry. Na niečo vyše dvesto stranách je ľudstvo opísané do maniakálnych detailov od autora ktorý poznal čo je to človek, jeho duša, jeho city, jeho túžby, chúťky, zlomyseľné aj závistlivé sklony. Berte !
Moc dobře se to četlo, příběh měl svůj vývoj, vyvrcholení a dobrý konec. Líbilo se mi, jak popsal psychologii svádění, jak působí atraktivní žena na různé muže, jak změní chování mužů pohlavní pud a jak si s nimi hrála jejich "kořist". Celkově mě překvapilo, že tam hrál roli sex a vztahy mezi zadanými partnery i myšlenky zatím svobodných mladých lidí. Steinbeckovi hrdinové mi nepřipadali špatní, jen jejich údělem nebo přímo jejich ústy kritizuje moderní dobu, kdy už úspěch nezaručí jen poctivost a šetrnost. Americký svět vypadá tak, že ti nejobdivovanější lidé nejsou nikdy poctiví. Ale příběh nakonec vyzněl pozitivně.
Líbilo se mi, jak autor dokázal vystihnou tolik věcí a přitom se děj odehrává během jediného dne.
Steinbeck prostě umí psát, to je bez debat. Celá kniha je o popisu jednoho jediného dne. Autor dokázal skvěle vystihnout prostředí, místní a dobovou atmosféru a psychologii postav. Tohle je to, co mi u většiny "rychlokvaškové" literatury chybí, takže díky Čtenářská výzvo, že jsem si mohla dopřát trochu toho literárního luxusu.. :-) Mimochodem, docela jsem zírala, že taková kniha u nás vyšla 1966. Sice v té době uvolněný socialismus, ale i tak, tolik nenápadných, ale i nápadných rýpanců do komunistů, to se jen tak nevidí. :-))))
Knížka o jedné cestě autobusem několika různorodých lidí. Autor rozebral povahy jednotlivých postaviček tohoto příběhu tak, že máte pocit že je znáte ze svého okolí a denodenně se s nimi potkáváte. Jejich chraktery se naplno projeví, když jejich dopravní prostředek uvízne.
Toulavý autobus byl první Steinbeckovou knihou, kterou jsem před mnoha a mnoha lety, asi ještě na gymplu, přečetla. A zopakovala jsem si to nedávno. Nic na mém okouzlení Steinbeckem se nezměnilo. Je jen málo autorů, které stavím na nejvyšší stupínek pomyslného piedestalu. Steinbeck tam samozřejmě patří. Toulavý autobus je kouzelná sonda do lidských duší, o nichž autor věděl snad vše...Nejinak než za pět.
Steinbeck mě naprosto uchvátil v knize Na východ od ráje. Na Toulavý autobus jsem se fakt těšila, navíc to je docela tenká kniha, takže jsem předpokládala, že to bude rychle přečteno.
Opak byl pravdou - těžce se mi tím prokousávalo, postavy jako obvykle vykreslené brilantně, ale děj žádný. Kromě toho, že jsem si tím splnila další část Čtenářské výzvy, na mě tato kniha žádný valný dojem neudělala.
Knihu nebudu slovně nijak hodnotit, bylo by to nefér, protože jediným motivem ke čtení této knihy byla čtenářská výzva - autor s Pulitzerovou cenou. Z plejády vhodných autorů jsem nemohl dlouho vůbec nic vybrat, asi to jsou autoři a témata mimo můj záběr. Nakonec tedy Steinbeck, kterého jsem znal aspoň ze školy. Po dlouhém vybírání jsem zvolil tuto knihu. Dočetl jsem ji, ale nijak mě to neoslovilo. Není to chyba autora, překladatele, ani moje, míjíme se a jak píšu, četl jsem jen kvůli čtenářské výzvě.
Moje první setkání se Steinbeckem , pak jsem od něj přečetla všechno co u nás vyšlo. Jak už někdo přede mnou trefně napsal tak trochu jiní "Účastníci zájezdu". Četla jsem to už tak strašně dávno že si vybavuji už jen ten citronový koláč. Budu si muset postupně většinu Steinbeckových knih přečíst znovu.
Jedinečná psychologická kresba postáv, skoro mi v určitom zmysle pripomína Gorkého. Zdanlivo banálna téma, no Steinbeck z nej vykresal majstrovské polotemné romaneto, také, čo sa nedá príliš prerozprávať či opísať, ale ide dohlboka do mysle - poznáte každého z nich, z tých úžasných cestujúcich; hnus. Úžasné, fakt.
Schopnosť Steinbecka opísať charakteristiku postáv je v tomto diele najdokonalejšia. Mal som pocit pri čítaní že poznám presne každú jednu postavu, jej charakterove črty. Autor nezostal nič dlzný ani opisu prostredia amerického vidieka...
Moc dobrá kniha, jsem ráda, že jsem po ní díky Čtenářské výzvě sáhla. Takoví hodně chytří "účastníci zájezdu".
Nejdříve jsem chtěla dát 3 hvězdičky. Pak jsem si ale uvědomila, že bych tento příběh dokázala převyprávět, i když jsem ho četla asi měsíc, dokonce podrobně vykreslit postavy i krajinu. Děj se sice odehrává skoro jen v jídelně a pak u autobusu, ale přesto vypráví příběhy nejrozdílnějších lidí, takže se člověk dostane mnohem dál. Každý člověk má možnost výběru, je jen otázkou, zda si vybrat chce nebo se podřídí. O proti Nebeským pastvinám mi zde chyběly takové ty "věty k zamyšlení", kdy se člověk pozastaví, přestane číst a přemýšlí, sní. Přesto to bylo velmi krásné.
Štítky knihy
americká literatura cestování putování mezilidské vztahy doprava autobusy osobnost člověka
Autorovy další knížky
2004 | O myších a lidech |
2006 | Na východ od ráje |
2002 | Na plechárně |
1941 | Hrozny hněvu |
2003 | Toulavý autobus |
Stejně jako v románu O myších a lidech autor prokázal, že děj knihy nemusí být nabit akčními zápletkami. Ale musí se to umět.
Po cestě z Kalifornie kamsi k mexickým hranicím a zvlášť pak poté, co autobus s malou skupinou různých lidí zapadne v hlubokém výmolu, se v celé své "kráse" projevují a krystalizují jejich povahy, projevy, názory. Bohužel, nedostatek odvahy, zvyk, touha po pohodlí a civilizaci je mocnější i pro jediné dvě osobnosti, v nichž zbyla trocha rebelantství.
Steinbeck byl opravdu mistrem v pozorování a v psychologii. Opět čtenářský zážitek.