Tvář
František Halas
Jedna z nejznámějších Halasových lyrických sbírek, která zaujme svou hutnou, zkratkovitou poezií, nic neztrácející na své naléhavosti. Páté vydání - definitivní podoba, rozšířené o oddíl Hořec a Tiše.
Přidat komentář
Když někdo umí takhle krásně spoutat slova, tak potom když čtete, můžete vidět obrazy.
Většina básní v této sbírce je laděná do smutku a melancholie, ne však beznaděje.
Některé básně ze sbírky se mi líbily, některé mě příliš nenadchly, ale ve výsledku jsem spokojená. Zaujal mě pesimistický tón a celkové ladění sbírky.
Přeci jen jsem ale od prvního setkání s autorem možná čekala trošku něco víc. Doufám, že autorova další tvorba mi sedne lépe.
Autorovy další knížky
| 2001 |  Já se tam vrátím... |
| 1948 |  Kohout plaší smrt |
| 1958 | Torso naděje |
| 1946 | Staré ženy |
| 1997 | Před usnutím |
„Dojat vším, co je láska,
k tobě se přimykám,
smuten vším, co je láska,
před tebou utíkám.
Překvapen vším, co je láska,
mlčím ve střehu,
churav vším, co je láska,
soužím se pro něhu.
Poražen vším, co je láska,
u věrných noci úst,
opuštěn vším, co je láska,
až k sobě budu růst.“
/Doznání/
Dostala se mi do ruky náhodou – objev knihobudky, a tak jsem ji vzala s sebou na cesty a v podvečer se na chvíli (venku po parném dni na sluncem sálajícím břehu pomalu plynoucí řeky) začetla … do melancholických, silně náladových, lyrických, ale taky dost bolestínských, melodických, a přitom zvláštně smutně útěšných a veskrze intenzivních básnických obratů pana Halase…
„Oblohy zvrstvené
a roky přešlé v dál,
dny láskou zvichřené
vás jsem se nenadál.
Teď stojím zmaten v nich
v přepychu podivném,
snů dávno ztracených
v mlčení pochybném …
/Léta/
A v žáru horkého léta mi bylo na chvíli trošku smutno, ale ne úplně nepříjemně, spíš to byl jen takový chvilkový letmý pocit … smutku z konce léta …
„Nebe podzimní tisíci ptačích křídel laskané“ …
/Podzim/
… „tak jako zavíráš své oči jímavé,
pták křídla sklání“
/Píseň/