Tvář bohyně války

Ústřední postavou románu je římský císař z let 161-180 n. l. Marcus Aurelius, panovník, za jehož vlády se začala pod nájezdy Germánů ze severu otřásat mocná římská říše, filozof, myslitel a literát, který svým dílem dokáže promlouvat i k dnešním čtenářům. Je vylíčen jako moudrý státník a v soukromí jako člověk skromný a ušlechtilý, jehož údělem je, že musí vždy před díly filozofů dát přednost válečným výpravám, jak si to žádá zájem státu. Ve chvíli, kdy se zdá, že boje na severní římské hranici skončí a nastane klid, vojevůdce Avidius Kassius, který udržuje mír ve východních oblastech říše, se prohlásí císařem a postaví se proti Marku Aureliovi. Řím tedy stojí tváří v tvář nové válce, tentokrát občanské, která by mohla znamenat hluboký rozkol v samotném srdci říše. Avšak i v této době plné dramatických a neočekávaných událostí a zvratů žijí lidé svými každodenními starostmi, láskami a nenávistmi. A i když jejich osudy dějiny mění a převracejí, jsou tito lidé v podstatě symbolem stále se obnovujícího života. V románu se čtenář setkává s postavami, které poznal v autorově knize Nezlom císařů meč - mladým setníkem Luciem, jeho ženou Etuvií, syrským obchodníkem Zmaragdem a dalšími.... celý text