Tvrdí hoši píšou básně

18.10.2024

Tuto knížečku jsem přelouskal za chvíli

17.08.2021

Z Bukowského tvorby som nikdy nič nečítal, nejako sme sa obchádzali a keď som v knižnici zahliadol jeho knihy, videl som na nich niečo, čo mi prišlo "ošúchane, trápne", ako keď kráčate okolo trafiky a vidíte výklad plný bulváru, ktorý Vás súčasne odpudzuje a priťahuje zároveň. Nakoniec kúpu oľutujete s povzdychom: hnoj! Bukowski však predkladá iný hnoj, úrodný. Z týchto rozhovorov vnímam snahu, nápadnú snahu byť iným, písať inak, zaujať inak. Siahol na úspech, pretože nepísal to, čo čitateľ chcel...netancoval ako americké publikum pískalo. Na rozdiel od iných básnikov to dosiahol tak, že sa oslobodil od existenčnej závislosti na literárnej tvorbe. Nezáležalo mu na tom, či niekto jeho básne kúpy, alebo nie, vedel, že alkohol ho aj tak privedie k ďalšej mizernej epoche v niektorom z ďalších miest USA. Písal, pretože cítil to, čo cíti každý básnik, totiž, že dokáže využiť slová na viac než len dialóg. Zvolil teda cestu vandráka, alkoholika, ale nezapredal svoju múzu a to si na ňom cením, to ma prinútilo odpustiť mu, že nedosiahol až takú úprimnosť, za akú sa skrýval. Len jeho múza robí rozdiel medzi typickým strateným alkoholikom, ktorých je na svete milión a nik nad nimi nekývne rukou, a spisovateľom, ktorého pozná snáď každý. V týchto rozhovoroch však možno nájsť aj zaujímavé myšlienky, napriek tomu typickému bahnu egocentrického notorika. Rozhodne však toto stretnutie neľutujem, práve naopak, som veľmi rád, že som pána Bukowského spoznal, ďalšie stretnutie však neplánujem.

Vyberám myšlienky, ktoré považujem za hodnotné:

"Vyšiel som zo stanice autobusu na Times Square. Práve šli všetci ľudia z práce. Vynárali sa z tých dier zo zeme, z podchodov. Strkali do mňa a tlačili sa na mňa. Títo ľudia boli surovejší než ktokoľvek, koho som pred tým stretol kdekoľvek predtým. Bolo šero a budovy mesta bol tak prekliato vysoké. Keď máte vo vačku len sedem dolárov a pozriete sa na tie vysoké budovy... Samozrejme, prišiel som do New Yorku schválne bez prostriedkov. Do každého mesta som tak vždy prichádzal, aby som ho spoznal odspodu. Keď mesto spoznávaš zhora, vieš, fajnový hotel, fajnové jedlá, fajnové pitie a v kapse prachy - mesto vôbec nevidíš."

" Ženy sa od mesta k mestu dosť líšia. Keď máš šťastie, máš sa dobre. So ženami musíš mať šťastie, pretože ich stretávaš vždycky náhodne. Keď sa dáš na rohu doprava, stretneš takúto, keď sa dáš vľavo stretneš inú. Láska je taká náhoda. Populácia sa mieša dohromady a dvaja ľudia sa nejak stretnú. Môžeš povedať, že miluješ určitú ženu, ale niekde existuje žena, ktorú by si mohol milovať oveľa viac. Preto som povedal, že musíš mať šťastie. Ak nie, tak si sa dal jednoducho namiesto doprava vľavo, alebo si dosť dlho nehľadal, alebo máš proste smolu."

10.04.2021

skvělá knížečka rozhovoru s kultovním americkým spisovatelem Charles Bukowski

18.12.2020

Páni... Tohle jsem zhltla na posezení. Tak malá knížečka obsahující tolik mouder. Občas jsem se zasmála, někdy jsem mě to donutilo zamyslet se, jindy přitakat a nejednou jsem si pomyslela že Bukowski musel být hrozný člověk... Ale bavilo mě to. Moc mě to bavilo. Jsem si jistá že jsem ji nedržela v ruce naposled...

21.06.2019

Skvělé rozhovory.

21.08.2016

"Jací byli Vaši rodiče a Vaše dětství?"
"Ach Bože. Táta mě rád mlatil řemenem na ostření břitvy. A matka ho v tom podporovala.
Takže... tvrdá kázeň po celou dobu, ale žádná láska mezi námi."

Tak... tady je vysvětlení, že byl takový, jaký byl. Vždyť dítě by mělo být zahrnováno láskou.
Mělo by se mu vysvětlovat: tohle smíš a tohle nesmíš.
A když on žil bez lásky, tak proto se takhle choval a vyjadřoval.
Ale přesto, že měl takovou výchovu, nikomu to nevracel. Nenosil v sobě žádnou zášť, ani nenávist. A proto si ho vážím.

12.08.2016

Tři povedený rozhovory. Zajímavostí je, že jeden z nich s Bukowskim vede herec Sean Penn, kterej byl jeho velkej obdivovatel a podle všeho i kamarád.

10.02.2015

Bukowski ve své nejlepší formě. Musím říct, že mě jako spisovatel nikdy moc nebral, ale líbi se mi jeho styl a taky to, s jakou lehkostí komentuje ty nejroztodivnější věci, a tak tu máme vedle sebe názory na ženy, na sex, na alkohol, ale i na to, že dobrej instalatér je daleko lepší než sebelepší adaptace Shakespeara. Mám jednoduše raději rozhovory s Bukowským, než jeho samotné literární dílo. Je vidět, že Bukowski neméně napomohl proslulosti svého díla svým životním stylem a pohotvovstí s jako vše glosuje. Na jedné straně až dětská bezelstnost, ale na druhé vypočítavost a hra se čtenářem, potažmo s tím, kdo pokládá otázky. Při čtení rozhovorů mě několikrát napadlo, jestli Bukowski není náhodou vzdálený příbuzný Li-Poa a Thomase Bernharda... podobnost by tam byla... Hank to měl holt všechno na háku. Doporučuji.

27.06.2012

Navzdory titulu nejde o Bukowskiho dílo v tom smyslu, že by to napsal. Jsou to tři rozhovory pro tři různé časopisy z let 1974/75, 1985 a 1987. Docela zajímavé a pěkně jsem si početl.