Tvrz
Václav Šorel
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/310512/mid_tvrz-AMM-310512.jpg
4
25
25
Komiksový seriál Tvrz vycházel v časopise ABC v letech 1980–1981 s kultovními ilustracemi Františka Kobíka. Název odkazuje k tvrzi v jihočeské Lásenici, dříve Hlásenici, která byla vypálena a srovnána se zemí bezprostředně před bitvou u Lipan. Nejednoznačná pověst o jejím zániku autora natolik zaujala, že hlavního hrdinu knihy, pilota Martina Hrubého, nechal propadnout v čase právě do 15. století, do období husitských válek. Martin Hrubý si na nenadálou situaci poměrně rychle zvykne a spolu se statečným panem Jindřichem, zbrojnošem Matoušem a krásnou Johankou se snaží hlásenickou tvrz ubránit před loupežníky najatými panem Menhartem.... celý text
Přidat komentář
Pěkná dobrodružně-historická sci-fi povídka, ve které pilot Martin má autonehodu. Hlavní hrdina se v aknize fixně ocitá v roce 1434, v mé nejoblíbenější historické době - době Husitů. Právě začíná boj o hlásenickou tvrz.
Již jsem přečetla mnoho knih s podobným tématem, kde se hlavní hrdina "propadne" do minulosti, a je to dobře, že takto vznikají nové tituly, neboť si můžeme připomenout nenásilnou formou trochu historie.
Futuristickou Fabianovu Hvězdu 2 (plánoval jsem číst, dokud mě neodradila futuristická Fabianova Hvězda 1) bez milosti vystřídala (a zastínila) starobylá Šorelova Tvrz.
Ačkoliv starobylá... Cestuje se tu napříč časem, a to nejen v příběhu samém, ale i mezi původním ABC komiksem a novelizovanou verzí. Kdeže kazeta, nýbrž cédéčko či empétrojky, žádná Ruzyně, ale Letiště Václava Havla, jede se sice škodovkou, ovšem proto, že SUV je v servisu... a plno dalších modernizačních prvků s dvojím efektem – pochvala za invenci autora, že toliko otrocky nepřevyprávěl to předešlé, a látku zatraktivil i pro nové mladé čtenářstvo (druhý efekt). Což určitě bylo záměrem, včetně doprovodných komiksových sekvencí, které také mají dvojí účin: dětským čtenářům odlehčí a znázorní text, pamětníky donutí buď zalistovat ve starých ábíčkách, jestli jsou obrázky identické anebo rovněž inovované (?!), nebo poctivě dojít až Na úplný závěr aneb pocta Františku Kobíkovi.
Co hádám v ABC nezaznělo, že pilot Martin je odchovaný Kladeňák, to potěší! 5/22
Když přistoupíte na to, že se současník v autě ocitne v roce 1434 a přežije, aniž by ho nerozpárali hned a nebo neupálili pak, tak si užijete celkem slušnou a napínavou četbu.
Já se s tím srovnal a tak jsem si knihu užil, protože je psána svižně od začátku až do poslední strany.
Jako pamětníkovi původního komiksu mi ale přišlo úsměvné v románové úpravě řešit, že hlavní hrdina jel v osudovém okamžiku Škodou 105 a nebo že předtím letěl letadlem sovětské výroby, na druhou stranu přitom autor vůbec neřešil, že by si hlavní hrdina těžko po propadu do doby husitské s nějakým husitou z fleku popovídal. Nejspíš by si nerozuměli. Ale to je jediná výtka a i tu berte s rezervou. Kniha je především pro děti a těm na takových "podružnostech" určitě nezáleží. Takže v kom je ještě kus dítěte, vezměte knihu a čtěte. Já jsem si to užil.
Štítky knihy
15. století komiksy dobrodružství české sci-fi podle skutečných událostí sci-fi
Autorovy další knížky
| 2001 |  Velká kniha komiksů #1 |
| 2002 | Velká kniha komiksů #3 |
| 2011 | Zlatá kniha komiksů – Václav Šorel |
| 2014 |  Vzpoura mozků |
| 2014 | Galaxia |
Tvrz mě pochopitelně nemohla minout ze dvou důvodů (druhý viz zajímavosti) - je sice pravda, že jsme podobné případy, třeba v odlehčenější formě - polský film Prsten kněžny Anny (1970) nebo eskapády páně Broučka, jenž - jaká to náhoda - také „zabloudil“ do husitské doby, třebaže ne stejného roku, popřípadě další autorův „opus přesunu v čase Hlídač na Ikaru. Autoři byli do jisté míry limitováni rozsahem časopisu, proto je Martinův pobyt ve středověku vlastně epizodní, ale přináší několik zajímavých momentů a myšlenek.
Osobně ale zrovna nevítám ono přizpůsobování - a tím pádem vyklízení pozic a zlehčování přístupu oné nastupující generaci. Asi to bude znít nepatřičně, ale Čapkův Krakatit také neuspěl ve snaze ho překopat do „srozumitelnější“ moderní podoby (byť jen filmové v podobě Temného slunce) a tak bychom mohli pokračovat. Každá doba má svůj půvab a měla by čtenáře přinutit se jejími atributy seznámit, a ne je vymazat a nahradit. Takhle totiž s ohledem na stále bující technický rozvoj budeme každou knihu co deset let upravovat.