Tvrz přehled
Václav Šorel
Komiksový seriál Tvrz vycházel v časopise ABC v letech 1980–1981 s kultovními ilustracemi Františka Kobíka. Název odkazuje k tvrzi v jihočeské Lásenici, dříve Hlásenici, která byla vypálena a srovnána se zemí bezprostředně před bitvou u Lipan. Nejednoznačná pověst o jejím zániku autora natolik zaujala, že hlavního hrdinu knihy, pilota Martina Hrubého, nechal propadnout v čase právě do 15. století, do období husitských válek. Martin Hrubý si na nenadálou situaci poměrně rychle zvykne a spolu se statečným panem Jindřichem, zbrojnošem Matoušem a krásnou Johankou se snaží hlásenickou tvrz ubránit před loupežníky najatými panem Menhartem.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Tvrz. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)


Pěkná dobrodružně-historická sci-fi povídka, ve které pilot Martin má autonehodu. Hlavní hrdina se v aknize fixně ocitá v roce 1434, v mé nejoblíbenější historické době - době Husitů. Právě začíná boj o hlásenickou tvrz.
Již jsem přečetla mnoho knih s podobným tématem, kde se hlavní hrdina "propadne" do minulosti, a je to dobře, že takto vznikají nové tituly, neboť si můžeme připomenout nenásilnou formou trochu historie.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Tvrz v seznamech
v Přečtených | 31x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 1x |
v Mé knihovně | 16x |
v Chystám se číst | 8x |
v Chci si koupit | 5x |
Autorovy další knížky
2001 | ![]() |
2002 | ![]() |
2014 | ![]() |
2011 | ![]() |
2014 | ![]() |
Tvrz mě pochopitelně nemohla minout ze dvou důvodů (druhý viz zajímavosti) - je sice pravda, že jsme podobné případy, třeba v odlehčenější formě - polský film Prsten kněžny Anny (1970) nebo eskapády páně Broučka, jenž - jaká to náhoda - také „zabloudil“ do husitské doby, třebaže ne stejného roku, popřípadě další autorův „opus přesunu v čase“ Hlídač na Ikaru. Autoři byli do jisté míry limitováni rozsahem časopisu, proto je Martinův pobyt ve středověku vlastně epizodní, ale přináší několik zajímavých momentů a myšlenek.
Osobně ale zrovna nevítám ono přizpůsobování - a tím pádem vyklízení pozic a zlehčování přístupu oné nastupující generaci. Asi to bude znít nepatřičně, ale Čapkův Krakatit také neuspěl ve snaze ho překopat do „srozumitelnější“ moderní podoby (byť jen filmové v podobě Temného slunce) a tak bychom mohli pokračovat. Každá doba má svůj půvab a měla by čtenáře přinutit se jejími atributy seznámit, a ne je vymazat a nahradit. Takhle totiž s ohledem na stále bující technický rozvoj budeme každou knihu co deset let upravovat.