Ty, lásko, pozdravena buď

Ty, lásko, pozdravena buď
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/218688/bmid_ty-lasko-pozdravena-bud-218688.jpg 4 35 35

V roce 1955 vychází výbor z intimní a milostné lyriky Jaroslava Seiferta, jediného českého nositele Nobelovy ceny za literaturu, pod názvem Ty, lásko, pozdravena buď. Jedná se o průřez Seifertovy milostné poezie z několika sbírek, kupříkladu sbírky Jaro sbohem či Halleyova kometa a dalších děl.

Poezie
Vydáno: , Vyšehrad
více info...

Přidat komentář

EvikU.
21.07.2021 4 z 5

Druhá kniha od autora. Líbí se mi jeho styl básní. Četba jeho knih mi navodí dobrou náladu.

Vlado84
19.09.2020 5 z 5

Líbal jsi mne na čelo či ústa,
nevím,
- zaslechla jsem jenom sladký hlas
a tma hustá
obklopila úžas polekaných řas.

Na čelo jsem políbil Tě ve spěchu,
neboť omámila mne,
vůně tvého proudícího dechu,
ale nevím.

- zaslechl jsem jenom sladký hlas
a tma hustá
obklopila úžas polekaných řas,
líbalas mne na čelo či ústa?

Rozhovor

... prekrásne ❤️
A nespočet ďalších krásnych básní..
Nádherná zbierka ❤️


Sněžková
05.12.2019 4 z 5

Mám ráda verše pana Seiferta. Mám tedy raději ty vázané, které se opravdu rýmují, ale v této sbírce se mi moc, ale opravdu MOC líbila Modelka. Nerýmovaná, ale nádherná představa toho, jak mistr Hynais zpodobňuje Zimu.
Celkově je sbírka protkaná jemným citem, básněmi o jaru a o Praze - všehochuť, ze které čiší radost ze psaní i melancholie a taky trochu postupné stárnutí.

Jessica007
12.10.2017 5 z 5

Krásné verše..

Svět nikdy nebyl bez růží,
kdo spíš než milenci to vědí,
a řinčelo-li oruží
z ocele kuté nebo z mědi,
kdo spíš než milenci to vědí,
svět nikdy nebyl bez růží.

Ty, lásko, pozdravena buď,
buď věčná, skutečností jsi-li.
A jsi-li snem, jen neprobuď
mé oči, i když den je bílý.
Člověk je šťasten, třeba šílí,
ty, lásko, pozdravena buď!

Mánička178
04.03.2017 4 z 5

Spousta krásných veršů, ale nejvíc mě stejně asi dojímají ty o jaru.

Na trávě ležím, všude květ,
vánek jde voňavým ložem,
ach, Bože, Bože, to je let,
co jsem tu srdce ryl nožem.

Do bílé kůry vlhkých bříz,
srdce jak poupátko růže.
Vrátit se? Ještě mohl bys,
nic však to nepomůže.

Z břízy strom už je vysoký,
však co se se srdcem stalo?
Tak něžné, droboučké před roky
srdíčko okoralo.

Je - jak když osel na blátě
zanechá otisk svých kopyt.
Nedívej se tak dojatě,
jak bys chtěl nepochopit!

Vzpomínka letí nad hlavou,
obrázek spatříš jen v mihu.
Hrál jsem si rukou váhavou
s knoflíčky u výstřihu.

To všechno je tak dávno už
a zbytečně ztrácet tu slova.
-------
Vytáh jsem z kapsy rychle nůž
a nové ryl jsem tam znova.

Půca4
22.11.2016 4 z 5

Jiné sbírky mě bavily více, ale i tak jsou to skvělé básně.

RobertRoberts
20.01.2015 4 z 5

Malá, útlá sbírka, která se vejde přesně do zadní kapsy vašich kalhot. Pokud máte rádi Seiferta a jeho básně, je to ta pravá volba..