U dvora římského krále Josefa
Soňa Sirotková
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445620/bmid_u-dvora-rimskeho-krale-josefa-kVO-445620.jpg
4
15
15
Vilemína se po svatbě s Fabianem, nemanželským synem knížete Lobkowicze, obává, že se její někdejší přítel z dětství změnil. Zatímco ona dospívala v téměř idylickém prostředí venkovského zámku, stal se Fabian členem dvora mladého římského krále Josefa. Josef, syn rakouského císaře Leopolda I., v ničem nepřipomíná svého nudného nábožensky založeného otce. Je smyslný a vášnivý, hlavně však chce vládnout jinak než jeho otec. Vilemína je nejistá ohledně vstupu ke dvoru, a navíc ji zahanbuje, že svatba se svůdným Fabianem je pouhým důsledkem kdysi podepsané smlouvy.... celý text
Přidat komentář
Pokus o mysteriózní román na dobrou noc, ale mám takový dojem, že autorka až moc dávala pozor na to, aby žádný obvyklý motiv nechyběl: tajemné chodby, trochu romantiky, jedy, únosy, zbraně, knihy tajného vědění... a zároveň příliš málo napětí a dějové linky - spíš to dělalo dojem, jako by autorka lepila jednotlivé efektní epizody do více či méně souvislé řady. Ale možná, že se v případném dalším díle ty linky propojí. Na nenáročné čtení mohu doporučit, a možná by to dobře vypadalo jako seriál.
K ovacím předchozích komentátorů na tento román se bohužel nepřipojím. Je to příjemné historické čtení v pomalém tempu, docela mě bavilo, ale nakonec žádný zázrak.
Začátek se svatbou na Nelahozevsi se mi moc líbil, pěkně vystihuje ducha doby, ukazuje uvěřitelně postoj a nevinnost slečny ze šlechtické společnosti vstupující do manželství. Časem mi ale začalo lézt na nervy, že se hlavní hrdinka chová jako úplná blbka, a to nejenom ve vztahu k novomanželovi, ale i ve všech krizích. A není v tom sama. Konání jejích a Fabianových protivníků místy postrádá logiku nebo zůstává nedovysvětlené. Samotné vyřešení záhady je důvtipné a líbilo se mi. Název bych volila jiný, u dvora (a to Leopoldova, nikoliv Josefova) se postavy pohybují stěží pár kapitol.
Kniha trochu trpí syndromem druhého dílu (nevěděla jsem původně, že jde o pokračování) - teď nevím, zda se shánět po předchozím, protože v tomto autorka vyspoilovala jeho zápletku a děj. Nevyvarovala se ani některých chyb historických (např. v roce 1693 by ve skutečnosti dům v Kozí ulici a celá židovská čtvrť byly úplné novostavby, celá tato část Starého Města čtyři roky předtím kompletně lehla popelem) i jiných (nelahozevský kovář změní jméno, což je způsobeno tím, že většina sloužících, správců, ranhojičů apod. se v knize jmenuje Vojtěch/Vojtěcha nebo Jakub/Jakob a autorka tím sama sebe zmátla). To by se dalo odpustit, kniha ovšem obsahuje i poměrně dost chyb pravopisných, včetně velmi hrubých - např. y/i ve shodě přísudku s podmětem a přídavných jménech, což je horší. Obálka je krásná, lákavá, všechna čest.
Krásně citlivě psaný beletristický historický román o lásce a jejím naplnění. Láska zde převyšuje smlouvu, dědický titul, bohatství, rozmary, úklady a zradu. Je zde otevřená závist a nenávist těch bližních. Všechno je o třpytivé moci a vypočítavosti, ale láska si žádá své. Když jsem tuto knihu brala poprvé do rukou, zaujala mě fascinující obálka. Hned jsem věděla, že tento historický román nebude popisem bitev, vítězství, proher a udělených řádů. Ani není popisem pokrevních příbuzenství, ve kterých má člověk tendenci ztrácet se. Kniha je ukázkou dozrávání pravé lásky. Je to královsky romantická jízda.
Miluji historické romány, tenhle se mi moc líbil. Zajímavě vykreslené historické události, vás nenudí, naopak vtáhnou do děje, nechybí napětí, romantika, kdo má rád historii, určitě doporučuji přečíst.
Zajímavý, čtivý historický román z českého prostředí ze 17. století. Nejdříve se ocitneme v Nelahozevsi ,kde vládne rod Lobkowicz a odehrává se zde svatba Vilemíny a nemanželského syna knížete Lobkowicze Fabiana,který přijímá při obřadě příjmení manželky Bělinský. Jeho otec kníže Lobkowicz ho obdaruje tím ,že mu udělí hraběcí titul .První část knihy se odehrává právě na zámku Nezaholeves .V druhé části se vydáme s Vilemínou do Prahy, kde prožívá nelehké období .V třetí části se Vilemína s manželem vydá do Vídně ke dvoru rakouského císaře Leopolda I. Nakonec se zklamaná vrací zpět na zámek do Nezaholevsi. Příběh kterému nechybí napětí ,láska a tajemno. Dobré čtení pro milovníky historických knih.
Paní Sirotková každou knihu píše s obrovským zájmem a hlavně s vášní. Do jejich knih vkládá péči, a tak se v nich odráží její velké srdce.
Četla jsem všechny knihy od této spisovatelky, celkem už šest, a i když nejsou všechny historického žánru, moc se mi líbily. Nejoblíbenější je ale právě toto úžasné vyprávění z míst mého dětství, protknuté opravdu dobře nastudovanou historií, doplněné poutavě romantickým příběhem hlavních hrdinů. Snad bude i třetí díl.......
Normálně historické knihy nečtu, nalakalo mě tajemství a alchymie. Příběh je hezký vystavěný asi jsem se zamilovala do Josefa.. Jdu si ho nastudovat a čekám na třetí díl!
Tak to byl víkendový maraton, ale zvládla jsem to. Přiznávám, že první díl jsem četla jen anotaci. Do dětských let hlavních hrdinů se mi nechtělo. Asi si to budu muset doplnit, protože příběh se mi moc líbil. Sice jsem tu nová, ale pokusím se o mou první recenzi. Jak jsem pochopila, Josef ač v názvu, tu úplně hlavním hrdinou není, ale na to, se tu vyskytoval docela často. Oslovil mě způsob, jakým ho autorka vykreslila. Samozřejmě jsem hned lovila na Wikipedii a zdá se, že se autorka držela historických pramenů a ještě mu dokázala vtisknout osobitý charakter, který dokreslil jeho osobnost v jednání a ne jen v přídavných jménech. Dialogy nejsou na tři stránky, což mám ráda a popis míst je úžasně propracovaný. Zajímavý je pohled na manželství hlavních představitelů. trochu jsme měla problémy přijmout zpočátku Vilemínu a lámala si hlavu, co jí na Fabianovi tak vadí, přičemž si byla jistá, že ho miluje. K tomu asi musím přečíst i první díl. U záporných postav, jestli jsme tak pochopila třeba Isadoru se mi líbilo, že není úplně jen záporná a člověk ji docela dobře chápal. Postava Josefa je neuvěřitelně zajímavá, přiznám se, že pro mě víc, než postava Fabiana. A možná je to nakonec dobře, ostatně mu jsou ty knihy věnovány. Těším se, až otevřou zámky, musím přinejmenším do |Nelahozevsi, podívat se na portál.
Štítky knihy
přátelství Vídeň 18. století panovníci Rakousko české dějiny historické romány domluvené manželství Josef I. Habsburský, císař, 1678-1711Autorovy další knížky
| 2008 |  Říkali mi Sisi |
| 2016 | Tegmine |
| 2011 |  Markéta Přemyslovna - Česká princezna na trůně dánském |
| 2018 | Josef I., můj přítel |
| 2021 | U dvora římského krále Josefa |
Letní hrůza! Takovou slátaninu jsem snad ještě ani nečetla. Napřed jsem si myslila, že je to tím horkem. Ale po pár kapitolách jsem si uvědomila, že to paní Sirotková opravdu takhle myslila a dokonce jí to i vydali. Vilémína snad hloupější ani být nemohla, Fabián mohl být sice krásný, ale taky nepřesvědčil, natož císař Josef. Neustálé flashbacky do dětství, poučování, vysvětlování každé události donekonečna, hloupá slovní spojení (vrásčité oči, vlčice si povzdechla až se jí tlama nadula...). Je-li vám vaše zdraví milé, nečíst!