U nás na Slovácku - Od opice k člověku a zase zpátky
Jiří Jilík
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/250552/bmid_u-nas-na-slovacku-250552.jpg
5
15
15
Matička, Edison, Nefka, Fera Ondráček a cikánek Daňo tvoří nerozlučnou pětku kamarádů. Díky dalekohledu jednoho z nich jsou první, kdo vidí příjezd nového mladého učitele Petra Mikeše. Pomůžou mu se zavazadly, a dokonce mu zařídí byt. Ale protože každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán, vřítí se do prvního z celé série průšvihů, které učitel s pěticí kamarádů během školního roku prožije. Když se k výtečníkům přidá ředitel školy Švanda a místní funkcionář zvaný Ananas, kteří si myslí, že poručí větru dešti, má učitel na celý školní rok o zábavu postaráno.... celý text
Přidat komentář
Ohromně jsem se bavila. Myslím, že všichni žáci, které autor učil, na něho vzpomínají s láskou.
ano, i toto je či byla pravda:
Jeviště bude zdobit Světlonoš a Fortuna. Umístění nahaté krasavice do kulturního stánku bylo podepřeno ještě jedním vážným argumentem. V žádné obci v celém okrese sochu ženy dosud neměli. Jediná byla v okresním městě před obchodním centrem, ale ta znázorňovala cyklistku opírající se o bicykl. Cyklistka žádné dívčí tvary neměla, je oblečena do jakési plandavé teplákové soupravy a má ztrhané rysy ve tváři. Vskutku působí dojmem, jako by právě ukončila Závod míru a dozvěděla se, že ji zapomněli zapsat do seznamu závodníků a ona musí celou trať absolvovat ještě jednou. Různí vtipálkové tvrdili, že je ztrhaná z objížděk po obchodech v okolních vesnicích, když shání to, co v obchodním domě nemají.
žil jsem tam třicet let a některé osoby poznávám....
Začátek je dokonalý:
Učitel sice nemá velký dům, ale Trnávčané vědí, že učitel je osoba chráněná obecným zájmem, protože učí děcka. Děcko vyroste, zdědí vinohrad. A musí umět odhadnout, kolik mu letošní násada může vynést. Kolik utrží za burgundu a kolik za vavřince. A jestli se vyplatí vinohrad pojistit. A kolik cukru přidat do druháku, aby to Pražáci nepoznali.
Jak říkám, dokonalý úvod příběhu.....
a ve škole to pokračuje také moc hezky:
Pátého září měli v sedmé A první hodinu ruštinu. V tomto případě by bylo sice příjemné oddálit aspoň trošičku začátek vyučování, ale současně bylo zcela marné v to doufat. Boba totiž naneštěstí učila strašně ráda a na každé zazvonění čekala jako koza na první jarní pažitku.
Při čtení knihy jsem se moc bavila. Vím, že kniha byla i zfilmována, a od roku 1985 ji můžeme vídat pod názvem Pětka s hvězdičkou. Miluji tu spoustu nezapomenutelných, vtipných hlášek, které samozřejmě v knize nechybí, a při jejich čtení se musíte usmívat. Kniha mi pozvedla náladu, a bylo velice příjemné si připomenout všechny lumpárny, které tato pětice výtečníků způsobila.
Jestli jste měli rádi Bylo nás pět jako já, tak tohle vás rozhodně chytne. Vzhledem k tomu, že jsem z učitelské rodiny, pan Jilík vše napsal tak neuvěřitelně uvěřitelně, myslím, že se to všechno vážně někdy někde na Slovácku skutečně stalo.
Autorovy další knížky
| 2005 |  Žítkovské bohyně |
| 2013 | Žítkovské čarování |
| 2003 | Chřiby záhadné a mytické |
| 2015 | U nás na Slovácku - Od opice k člověku a zase zpátky |
| 2008 | Jdu Slováckem krásným |
"Ve čtvrté lavici už vylétla dívčí paže. "No prosím, co chceš říct?"
"Těšíme se na prázdniny, soudružko inspektorko, ale ještě více se těšíme, jak naši pracující splní plán."
Tak to mě opravdu rozesmálo, stejně jako řada dalších hlášek a situací v této veskrze sympatické knížce, kterou jsem si vybrala v rámci čtenářské výzvy jako "knihu o mém oblíbeném místě", poněvadž jaké místo by pro mne mohlo být oblíbenější a mému srdci dražší než rodné moravské Slovácko? Také jsem měla tu čest seznámit se s panem spisovatelem Jilíkem, byť zatím jen prostřednictváím mailů, a je to pán opravdu činorodý. A ještě tu mám připravenou v záloze "Pětku s hvězdičkou"... :-)