Duše Benátek a další povídky
Mike Mignola , Geoff Johns
Zkratka Ú. P. V. O. znamená Úřad paranormálního výzkumu a obrany, ke kterému patřil i Hellboy, ale ten z něj před časem odešel. V této knize se setkáte s ostatními členy týmu: Abe Sapienem, Liz Shermanovou, Rogerem Homunkulem, Johanem Krauzem a doktory Manningem a Corriganovou. A dozvíte se jaké případy řeší, když tam není Hellboy. Mike Mignola, tvůrce Hellboye a Úřadu paranormálního výzkumu a obrany, se spojil s těmi nejlepšími komiksovými scenáristy a výtvarníky, aby je zapojil do bizarních vyšetřování prokletých vlaků, nacistických válečných zločinců, pomstychtivých duchů utopených čarodějnic, uvězněné bohyně stok, strašidel pod postelemi a neočekávaného výskytu zombie. A to vše jen v jedné knize.... celý text
Literatura světová Komiksy Sci-fi
Vydáno: 2017 , Comics CentrumOriginální název:
B.P.R.D.: The Soul of Venice and Other Stories, 2004
více info...
Přidat komentář
JOHAN KRAUS – Médium
LIZ SHERMANOVÁ – Pyrokinetička
ABE SAPIEN – Obojživelný člověk
ROGER – Homunkulus
DR. KATE CORRIGANOVÁ – Specialistka na folklor a okultní historii
Dave Stewart ty barvy proste dokáže „vykouzlit“, což se přesvědčíme hned v první povídce, po které je pojmenovaná tato sbírka. V dalším příběhu se zase činí Guy Davis. Jeho kresba, plná detailů je uchvacující. Přidejte opět Stewartovo krásné barvy a máte vizuální zážitek na dlouhou dobu. Ostatně, snad krom jednoho příběhu si tu barvy neskonale užijeme.
Citát: Když jsem tu byl minule, bylo to zlé, ale tohle je mnohem horší. (Duše Benátek)
Scénáře i náměty u všech povídek jsou povedené, strašidelné, akční, plné okultismu a starých bohů i duchů. Všechno pěkně rychle odsýpá, nuda tu nemá místo.
Jsou tu i slabší příběhy a scénáře, ale samozřejmě se nad tím podepsal ten fakt, že kresby, scénáře a náměty u každé povídky měli na starosti různí tvůrci. Mike Mignola si tu dal trochu voraz a upřednostnil nové adepty, kteří se chtějí podílet na Hellboyovském světě.
Citát: Spoutané a zatížené řetězy byly vhozeny do vody. A protože se potopily, byly nevinné. A samozřejmě také mrtvé. (Temné vody)
Čtenáři a fandové „Univerza Hellboy“ se zde musí smířit s tím, že skoro každá povídka je vložena do jiného časového úseku. A tak se dost často stává, že u některých vět a vyjádření najdeme hvězdičku, a na spodní straně listu najdeme od redakce upřesňující informaci ve které knize či povídce se událost odehrála. Inu prostě musíte mít načteno všechno.
Citát: Řekni mi, co máš v úmyslu, nebo pocítíš Humrovo klepeto! (Noční vlak)
Celkově však nadprůměrné příběhy a které určitě každého fandu potěší. Při čtení jsem poslouchal opět Pink Floyd. Tentokrát jejích album „Animals“ z roku 1977 Ke všem povídkám jsem napsal samostatné komentáře a přidal nějaký ten citát. Můžete si je přečíst buď v sekci „části díla“ i této knihy a nebo zde:
https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261
Citát: Je důležité rozlišovat, kdo jen jako příšera vypadá a kdo se jako příšera chová. (Něco je pod mojí postelí)
Ani jedna povídka není špatná, ale rozhodně by lépe vyzněly, pokud by byly rozvinuté do delších příběhů. Takto to je většinou jen nastřelení námětu a rychlé vyřešení problému, aniž by byla dostatečně vybudovaná atmosféra, udělala se větší a složitější zápletka, případně, aby se více pracovalo s postavami (což je škoda, protože právě náznaky pocitů hrdinů ÚPVO naznačují velký potenciál). Slabší 4 hvězdičky.
Docela povedené jednohubky z Hellboyova světa. Úsměvný příběh o příšerách pod postelí jako by se inspiroval u Pixaru, zombie úlitba mi přijde překvapivě zkratkovitá. Kresba je ovšem krutě nevyrovnaná. Guy Davis mi k tomuhle světu prostě nesedí. První kniha byla sice lepší, ale stále fajn.
V hrůzyplné atmosféře trochu slabší, než předchozí Dutozem, naproti tomu zde skvěle funguje civilní stránka práce v Ú.P.V.O. Příběhy jako Takový obyčejný den v úřadu, nebo Něco je pod mojí postelí dokonale ilustrují škálu problémů, se kterými se hrdinové musejí potýkat a zároveň se u toho nezbláznit. Přesto se nemohu zbavit dojmu jisté rozpačitosti, kdy jednotlivé povídky jsou buď příliš přímočaré, nebo se utápějí v poetičnosti. Dokonce se mi dvakrát stalo, že jsem si nebyl zcela jist, zda mi logika zvratů správně zaklapla. A i když chemie mezi postavami funguje na jedničku, na tak krátkém rozsahu, jaké povídky nabízejí, toho příliš rozehrát nejde. Místo v mém srdci si ovšem tohle obludárium sociopatů bezesporu získalo a vůbec nevadí, že hlavní tahoun je fuč. Určitě bych ale uvítal spíš jeden větší příběh, kde každá rovina má svůj smysl a zápletka nějaký konkrétní směr. Což vzhledem k tomu, že ústřední aktéři již byli představeni, byla by škoda nevyužít toho příště pro něco většího.
Miluju Ú.P.V.O.
Baví mě i víc než Hellboy. Je zde tajemno, paranormální jevy. To se mi líbí. :)
Duše Benátek: ***/*****
Temné vody: *****/**** (scénáristicky nic nepřekvapí, ale kresba byla luxusní)
Noční vlak: *****/*****
Něco je pod mojí postelí: **/***** (kresba: co?!, děj: a co jako?!)
Takový obyčejný den v Úřadu: ****/***** (slibný příběhový potenciál, ale moc krátké)
Každá z povídek mě bavila něčím jiným, ale jak to u nich bývá. Kvůli délce (tedy krátkosti) se to moc nerozběhne. Celkově ale lepší než první díl.
Ach má drahá Kloakino!!
Scénáristicky to není vůbec špatné, ale chybí tomu ta atmosférická kresba, která toto univerzum odlišovala od jiných a která dělala z první knihy zajímavější a temnější počteníčko.
I když jsou zde rozhodně určité nedostatky (přílišná samostatnost jednotlivých příběhů bez návaznosti na dění v hellboyovské sérii, slabší atmosféra, která sem tam úplně vymizí, opakující se zápletky), stejně vás "Ú.P.V.O." bude bavit, tedy alespoň v případě, kdy máte rádi nějaké to nadpřirozeno a rádi se po něm pídíte s celkem zajímavým týmem. Jen je škoda, že se trochu nedozvíme o schopnostech jednotlivých postav. Pořád mám pocit, že Abe je opravdu jen ten frajer, co vypadá jako ryba a umí skvěle plavat. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/11/374-upvo-2-duse-benatek-dalsi-povidky-70.html
Perfektní kniha! Potěšily mě příběhy i střídající se výtvarníci. Nejslabší byl asi Noční vlak a to jak příběhem, tak kresbou. Všechny ostatní příběhy jsou úžasné a musím vypíchnout kresbu povídky Něco je pod mou postelí - připomínala mi výtvarno Skottie Younga a to se mi hodně líbí.