Učitelé draků
Jack Vance
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/19163/mid_ucitele-draku-rKU-19163.jpg
3
22
22
Lidstvo během doby osídlilo mnoho světů; není připraveno nechat se vyhladit, zatímco draci budou zabíjet. Armády vyšlechtěných draků ve službách Aerliťanů jsou nejúčinnější zbraní v boji proti vesmírnému nebezpečí. Ale je nutno zapojit i lidský mozek. A v kritické chvíli zasahují sacerdoti…
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1994 , Laser-books (Laser)Originální název:
The Dragon Masters, 1962
více info...
Přidat komentář
Má první kniha od Vanceho a ačkoli to nebylo zrovna špatné čtení s několika originálními nápady, nebo dokonce odpad, jak tu padlo předemnou, k přečtení dalších jeho knih mě nepřesvědčilo.
Nerada hodnotím záporně, ale tady to jinak nejde. Kniha se mi dostala do ruky jenom náhodou. Vzhledem k témě jsem se pustila do čtení. Musím přiznat, že i když vždy knihu dočtu, tady jsem se musela každou stránku nutit abych vydržela. Totálně o ničem. Náznak nějaké myšlenky v závěru, ale když to shrnu, nestála ani za papír, na kterém byla vytištěna.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1995 |  Lyonesse |
| 1992 |  Poslední hrad |
| 1994 |  Učitelé draků |
| 1992 | Pět zlatých kruhů |
| 2001 | Veľká planéta |
Přiznám se, že mi po přečtení Vanceho knihy není jasné, proč překladatel použil z mnoha možných českých významů anglického slova „masters“ zrovna slovo „učitelé“. Draky tady rozhodně nikdo nic neučí. Draci jsou lidmi ovládáni, nebo naopak, jako v případě vesmírných dobyvatelů Grephů, jsou draci pány, kterým lidé slouží jako otroci. Ať už je tomu ale tak nebo tak, nic to nemění na skutečnosti, že Vanceho příběh je takové slaboučké a prostoduché šťouchání klacíkem do onoho mohutného světa, kterému se říká epická fantasy. Autorovi se prostě nedaří vykřesat z děje jiskra, jeho postavy jsou nezajímavé a celé je to takové ploché a šachovnicové. Podezřívám ho dokonce z toho, že původně chtěl napsat dětskou knížku, ale pak si to rozmyslel a zkusil přehodit výhybku do oddělení pro dospělé. Přání však zůstalo otcem myšlenky, a tak výsledek skončil někde na půli cesty.