Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci
Petr Vopěnka
Souhrnné dílo je podloženo hlubokým studiem matematiky, historie, filosofie a vůbec veškerého vědění a umění té které doby. Skládá se ze čtyř knih. První kniha Vědění uloupené bohům olympským objasňuje otevření geometrického světa a zušlechtění geometrie, k němuž došlo v antice. Druhá kniha Prosvětlení cesty k nekonečnu pojednává o vlivech teologie na vznik novověké vědy. Třetí kniha Geometrizace reálného světa se věnuje období od počátku novověké přírodovědy. Završením celého díla je čtvrtá kniha Otevření neeuklidovských geometrických světů.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
filozofie matematika geometrie
Autorovy další knížky
2000 | Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci |
2003 | Trýznivé tajemství |
2004 | Vyprávění o kráse novobarokní matematiky |
1989 | Rozpravy s geometrií |
2013 | Hádání v hospodě |
Pustit se do čtení, plného čtení, je projekt na několik let. Aspoň tak nějak dlouho mi to polehávalo na nočním stolku, jezdilo to se mnou přibaleno do baťohu a podobně, když nastal čas zase se k tomu vrátit a pokračovat. Protože .. na jeden zátah ... to tedy ne ... já ne. Mimoto, zejména v první části, antické (Vědění uloupeném antickým bohům), zásadně základní pro celé dílo, je na odhodlaného čtenáře nastraženo dosti ryze matematických (samozřejmě geometrických) myšlenek, které je potřeba projít, odvodit, pochopit, co se osvětluje či dokazuje. V zásadě jednoduchých, ale pokud nejste profi matematik, tak to prostě dá práci. Nadto pan profesor v té matematicky praktikující linii často volí, snad záměrně, až zarážejícím způsobem ne zcela přesný popis předkládaného problému. Vidím -li to tak, jak to bylo myšleno, pak protože dosažení přesnosti je jedním z předpokladů další cesty, kterého musíme dosáhnout námahou vlastního myšlení. To celé matematické taky nebude pro každého.
Matematické "příklady" je možné přeskočit a přesto zůstane strašně moc zajímavého (samozřejmě, pokud máte tendenci k určitému nadhledu v tomto směru myšlení). Avšak, jelikož autor čtenáře dovádí na práh geometrického světa, vejít do něj však musí již každý sám ... bez této aktivity téměř fyzické do tohoto světa vejít nejde. Je to opravdu něco dosti jiného, než školní užitá matematika. Ba co víc, něco z "důležitých věcí" školní matematiky, se po vydolování prvních poznání vlastní silou přímo ze světa geometrického, stává vedlejší věcí, míjející zcela všechno to hlavní, o co opravdu v matematickém myšlení (a myšlení) jde.
Údajně nápis nad vchodem do Platónovy Akademie: Nevstupuj, kdo nemyslíš geometricky.