Ukulele Jam
Alen Mešković
Miki, patnáctiletý bosenský muslim, dorazí s rodiči v létě roku 1992 do chorvatského uprchlického tábora zřízeného v bývalém rekreačním středisku. Má za sebou drsné prožitky, které se pro něj stávají tabu. Patří k nim výbuch granátu ve vedlejším domě a smrt sousedů, příchod lidové armády do rodného města, vyhnání obyvatel a odvod mužů. Jeho velký vzor, starší bratr Neno, skončil pravděpodobně v srbském zajateckém táboře. Miki se i přes tíživé okolnosti chce přizpůsobit nové realitě. Zatímco se válečný konflikt přibližuje, loví s novými přáteli holky, poslouchá hard rock, učí se anglické texty a pořádá párty na pláži. Za peníze z brigády si kupuje tenisky Converse All Star, pivo a vstupenky do místního rockového klubu Ukulele. Když vypukne válka mezi Chorvaty a Bosňany, vztahy mezi obyvateli tábora se radikálně zhorší. Často dochází k raziím, změní se obyvatelé ubytovny a dochází k politickým konfliktům. Přátelé mizí do Švédska a Miki začne o zemi, v níž mají něco tak neskutečného, jako jsou hudební knihovny, snít. Rodiče ovšem zarputile trvají na tom, že se chtějí vrátit ke svému životu v Bosně a nezačínat znovu kdesi v severní Evropě. Ukulele jam vypráví o zdánlivé všednodennosti v dobách válečného konfliktu, o snaze přežít a žít v krutých letech extrémního nacionalismu. V uprchlickém táboře se Miki setkává s lidmi s nejrůznějšími příběhy, utečenci, ale i vojáky na dovolené. Pláže v létě zaplňují turisté, kteří si přijeli užít sluníčko a moře, ačkoli se za kopci krutě válčí. S bezelstností Holdena Caulfielda se i Miki snaží zuby nehty si udržet něco z bezstarostnosti svého věku.... celý text
Přidat komentář
Jeden z dlouhé řady bildungsrománů vyprávěných v ich-formě puberťákem, které se začaly psát po 2. SV (Zbabělci, Kdo chytá v žitě), z tohoto pohledu nic nového. Jazykem a formou též ne. Originální je však prostředí a doba - uprchlický tábor Bosňáků a Chorvatů z válkou zmítané Bosny na pobřeží Jadranu v Chorvatsku. To knize dodává na nadčasovosti a určitě zaslouží pozornost.
Prozatím nejlepší kniha letošního roku.
Ukulele Jam na mě volalo, vábilo mě a já od první chvíle, kdy jsem viděla přebal, věděla, že ho prostě musím mít.
Vyprávění dánského spisovatele bosenského původu je pravděpodobně jednou z nejsilnějších výpovědí o absurditě balkánské války, aniž by muselo pracovat se scénami z bojů, se smrtí, s krví a s drastickými výjevy. Ne. Čtenář se na tři roky stane bosenským uprchlíkem Emirem Pozderem přezdívaným Miki, který je spolu s rodiči po vypuknutí bojů deportován do bývalého vojenského letoviska Majbule na břehu Jaderského moře. Tam žijí v hotelovém pokoji, chodí do jídelny, táta nemá práci, máma nemá práci, Miki se snaží aspoň vyučit a nezešílet z toho, že o všechno přišel, že se kamarádi objevují a zase mizí, jak s rodiči postupně ti šťastnější opouští zemi a hlavně z toho, že jeho Mr. No, velký brácha Neno, je čert ví kde, jestli vůbec někde.
Miki s nenuceností patnácti, šestnáctiletýho kluka balí první holky, pije první piva, poslouchá první metal a zároveň svými poznámkami a komentáři dává poznat, jak šílený je život uprchlíků - nebo v jejich případě nucených vysídlenců - a jak absurdní byl propuknuvší etnický konflikt.
Mešković ve svém románu perfektní bruslí na hraně nenucenosti, humoru a dobře známých situací z dob dospívání a extrémně silné generační výpovědi. Nenechte se zmást, tohle není lehké prázdninové čtení - koneckonců, jak sám hrdina říká, jasně, jsme u moře, to je bezva, ale prázdniny po čtrnácti dnech končí, my tu trčíme už třetí rok.
První čtenářský dojem byl úplně obyčejný. Připadala jsem si jako u odpočinkového čtení, sice mne čas od času burcovala všudypřítomná válka a uvědomění, že to byla zlatá devadesátá léta, která jsem sama prožívala podobně jako Miki, ale bez té války… kdy největší starostí bylo mít čtyřbokou tužku, aby se s ní daly přetáčet kazety do kazeťáku… ale když jsem knihu dočetla, jako kdyby se spojil celý obrázek v jeden velkolepý a hluboce niterný dojem. Vjem. Obraz. Byl by to krásný film. Ne nepodobný všem, které se věnují pubertě a prvním láskám dětí vyrůstajícím uprostřed války.
Štítky knihy
humor dospívání Balkán Chorvatsko uprchlíci emigrace hard rock, heavy metal Bosna a Hercegovina válka v Jugoslávii (1991-2001)
Milostné, hudební a alkoholové zážitky jednoho teenegera - to bych vlastně vůbec nemusela, jenže tenhle příběh se odehrává na pozadí konfliktu v bývalé Jugoslávii a navíc vychází z autentických zážitků autora. Takže vše najednou vyzní úplně jinak...
Tuhle válku na jihu Evropy jsem nikdy nepochopila, vraždil se tam každý s každým, a je to jediný válečný konflikt, který jsem na dálku nejen sledovala, ale jehož následky - ostřelováním zničené fasády a trosky domů - jsem v Sarajevu a v Mostaru viděla na vlastní oči, byť se zpožděním. Asi i proto pro mě místy hodně působivé. A myslím dost dobrý překlad.