Fantastic Four: Příchod Galactuse

dnes

Jsem rád že jsem spravil chuť při svatbě Reeda se Sue

10.01.2023

Fantastic Four jsou už více jak půlstoletí jednoznačně a neoddiskutovatelně vlajkovou lodí společnosti Marvel. Možná žádná jiná parta nedala komiksovému světu tolik, co čtyřka hrdinů, vedená Reedem Richardsem. Sešity v tomto kompletu vycházely v letech 1965 a 1966, přičemž na nich pracovali dva nejikoničtější komiksoví tvůrci té doby: scénárista Stan Lee a kreslíř Jack Kirby. Úvod obstarává ročenka se svatbou Reeda a Sue Stormové, která je všechno jiné (jak také jinak) jen ne bezproblémové a romantické dostaveníčko. Poté, co si naši hrdinové řeknou svoje ano, už se naplno rozjíždějí dobrodružství Fantastic Four: napřed s Black Boltem a jeho Nelidmi - Gorgonem, Tritonem, Medúzou, Crystal a dalšími, poté s mocným Galactusem a jeho heroldem Silver Surferem. Na rozdíl od nesmrtelných superhrdinů je základní devízou Fantastic Four skutečnost, že jsou tak lidští, jak jen je to se superschopnostmi možné. Mají emoce, nejrůznější manýry, zlozvyky, zájmy, typickou mluvu, a samozřejmě i chyby. Nejsou neomylní ani dokonalí, dokážou ustoupit (pokud to má smysl) a dokonce se smířit i s prohrou (nebo alespoň remízou). Kromě hlavních dějových linií, je tu i pár odboček a vedlejších zápletek, které (světe div se!) jsou pro příběh stejně důležité a zajímavé jako linie s Black Boltem a Galactusem. Kresba na 60. léta svůdná a virtuózní, příběh hluboký a s přesahy, takže za mě spokojenost…

30.10.2022

Přestože má příběh, na rozdíl od jiných dobrodružství Fantastické čtyřky, výhodu jasně se vyvíjejícího děje, který má začátek i konec a zároveň je prošpikován množstvím povedených vtipů, nějak mě pořád tahle rodinka superhrdinů míjí. Navíc mi přijde, že čím starší, tím hloupější. Naivní zápletky, zvraty vytažené z podpaždí a charakterizace postav na úrovni mateřské školky – nejvíc dostává záhul chudák manželka Sue. Jak u jiných hrdinů funguje sociální zázemí, na kterém si Stan Lee vždycky dával záležet, tak tady mi je pořád k smíchu. Prvoplánová svatba a následný vztah Sue a Reeda to jen potvrzují. Rozkol sem cpe scenárista násilně, když z ní dělá až okatě slepici a z něho zase workoholika, přičemž neustále ubrečený Thing to nijak nevylepšuje. Dějové zvraty přitom vlastně vůbec špatné nejsou, ale tvůrci mají problém je nějak zajímavě vyvrcholit – deus ex machina v posledních čtyřech obrázcích pro mě fakt není plnohodnotné finále. Ovšem nástup monstrózního Galactuse je vskutku famózní.

07.07.2019

Skvělé retro

06.07.2016

Tohle mě nečekaně sedlo. Může za to celkem dost nahuštěný děj, a také množství postav, které se zde objevují. Nejvíce se mi to líbilo na Inhumans, kteří jsou podle mě dost zajímavý. Samotný příchod Galactuse je fajn a vyřešení problému jsem nečekal. Jediné co mě mrzelo je poslední příběh o prohození identit, který mě tady vůbec neseděl.

30.04.2016

Strašně nabitá kniha. Annual se svatbou Reeda se Sue, první výskyt týmu a rasy Inhumans a především skvěle udělaný příchod Galactuse (a tím první výskyt Galactuse i Silver Surfera). Jeden z nejvíce zásadních superhrdinských komiksů od Marvelu (stříbrné éry). Stan Lee se tentokrát opravdu snaží, i když určitá míra naivity stále zůstává. Jediný opravdu velký problem je degradace Sue na ustaranou manželku a hospodyňku...

08.02.2016

Z dnešního pohledu spíš úsměvný exkurz do dějin mainstreamového komiksu 60. let. Je vidět, že práce s dialogem v komiksovém médiu byla teprve v plenkách, čehož důsledkem jsou zdlouhavé vysvětlující dialogy, které by se dnes realizovali prostřednictvím vizuálního vyprávění. Leeho postavy jsou dobově možná překvapivě prokreslené, dneska ale působí jako stereotypní karikatury (Sue jako domácí puťka, která si bez manžílka neporadí, Johny jako namyšlený fracek ovládaný pubertálními hormony) nebo jsou úplně umělohmotné a neživé (Reed). Snad jen v případě Bena "Thinga" je možné mluvit o uvěřitelném charakteru. Ale jsem zvědav na pokračování ve FF: Soudný den.