Umělohmotný třípokoj
Petra Hůlová
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/5448/bmid_umelohmotny-tripokoj-8ae-5448.jpg
3
212
212
Čtvrtý román mladé prozaičky přináší do české literatury téma palčivé a přitom výrazně kontroverzní: vyprávění zachycuje zpověď stárnoucí prostitutky, která bilancuje svůj život, vzpomíná na to, co prožila, a místy s humorem a nadsázkou líčí svá léta strávená vykonáváním nejstaršího řemesla. V psaní Petry Hůlové představuje kniha výrazný posun k výrazové sevřenosti, nová je zde i humorná stránka vyprávění hlavní hrdinky.... celý text
Přidat komentář
Neskutečný blábol. Možná je chyba ve mě, že nejsem s to autorčiny myšlenky pochopit, ale opravdu jsem to nedal a knihu odložil.
Bohužel, mé očekávání bylo poněkud vyšší, neboť jsem čekal více humoru a zajímavých historek. Nevadí, každá zkušenost je dobrá. Navíc musím uznat, že jsem trošku obohatil svou představivost a jazykový um o "bordelžargon".
Pár prirovananí ktoré celkom trefne vykresluju návštevníkovn takýchto miest, ale nedávajú veľký priestor na zmysluplný príbeh alebo skutočný rozbor emócii.
Já jsem se vážně snažila.. Ale to nedám.. Tuhle knihu nosím v hlavě už téměř od jejího vydání. Četla ji tenkrát spolubydlící na intru a nějak ve mě utkvěla. Konečně nastal ten správný čas - kvůli čtenářské výzvě. Jenže mě to vůbec nebaví, přijde mi to složitě psané a vlastně úplně o ničem. Asi si vážím svého času víc, tudíž odkládám v půli.
(SPOILER)
Nedokázala jsem dočíst dál než za první třetinu, prostě mi z toho nešimralo v zandaváku.
Hodně experimentální způsob vyjadřování, oceňuji.
Svět prostitutky a hra se slovy. Někdo odsoudí, někomu se styl psaní líbí. Autorka se nebojí experimentovat. Není to pro každého. Obsah? I tak vypadá život. Čtenáři se možná bojí, že by se tam mohl najít někdo blízký. Zkuste číst, buď knihu po pár stránkách odložíte, nebo dočtete a zjistíte, jakým způsobem se dají sexuální hrátky, úspěchy i selhání popsat. Je to na vás. Hvězdy nedávám, sama nevím jestli jedna nebo pět. Zkuste. Řada slovních obratů mě pobavila. Pokud máte pojem o campu, tady je v literární podobě.
Neni to nic a je to o nicem. Nevyhazuji nedojedene jidlo ani rozectene knihy, ale tahle autorka dela skutecne maximum pro to, abyste knihu zahodili uz po 20-30 prectenych strankach. A to jste polovinu z nich jen tak preleteli ocima bez pocitu, ze vam neco uniklo. Byla zdarma a ani to ji nezachrani. Zadarmo draha. Petro, tuhle blbost si zastouchej raspli do zandavaku a pak si jej zasij, at uz nikdy nemuze ven
...a mně se tyhle literární experimenty líbí, Hůlovou považuju za jednu z nejlepších českých spisovatelek, protože od ní vždy dostanu něco nového, jiného, originálního a protože tohle nové je taky vždycky podložené perfektní znalostí líčeného prostředí, specifickým jazykem a dovedným pohráváním si s materií budované fikce; vyprávění pak vyvolává přesně ty pocity, které líčí - naivní, příležitostný a odpočinkový čtenář bude samozřejmě zklamán nebo znechucen, očekává-li tradiční dojetí a happyend, zabalené v známé formě a očekávaných konstelacích typizovaných, plochých postav
Přátelé, toto nemohu. Paměť mojí babičce jsem zvládla, protože jsem si jazyk "naroubovala" na mongolskou kulturu, ale poté, co jsem si přečetla anotaci této knihy, ačkoli jsem horko těžko zvládla již asi 16 stran, odkládám - nejsem cílová skupina a toto vskutku kontroverzní téma mě může klidně minout :-) Jdu shánět jinou knihu s místností v názvu ;-)
Za mě spíš zklamání. Četla jsem před pár lety autorčinu knihu o cizincích, ta byla fajn. Tady jsem nějak postrádala smysl, pointu nebo děj. Jednu hvězdičku dávám za povedený začátek s aha efektem, druhou za hravou práci s jazykem. Nic více mě nezaujalo, tak snad příště. Ani citace tentokrát nebude.
Podle mě ne zcela doceněné. Ano, je to asi hlavně hříčka, ale podprahově se zde opět rozehrávají dost silná témata.
Hůlová píše o sexu a prostituci ! Skvělé, Hůlová fakt umí psát, vynikající jazyk, doporučuji. Je zajímavé a snad i poučné trochu se přiblížit k tomu, co se asi honí v hlavě "profesionální" ženy.
Prostitutka vypráví o svém pohledu na svět mužů a žen. Umělohmotný třípokoj je její byt, kde přijímá zákazníky. Nečím až syrové.
(2006)
Toho, na co mě nalákala anotace, se mi bohužel nedostalo. Knihu jsem po pár desítkách stran odložila, což dělám nerada a zřídka.
Pro mě to byl nudný zmatený sprostý monolog nezajímavé plytké ženy.
Vzhledem k tomu, že se autorka nebojí novotvarů a neobvyklých označení, mohlo to být zajímavé alespoň jako jazykový experiment, ale to by se tato zprvu neotřelá pojmenování nesměla opakovat do úmoru, protože pak ztrácí svůj vtip a působí už jenom trapně a otravně.
Dávám jednu hvězdičku za pokus o originalitu a za odvahu vyrazit s takovou knihou na český knižní trh.
Zvláštní úlet. Zvláštní slova pro popis pohlavních orgánů a soulože. Mezi tím úplně jasné popisy různých praktik. Celou knihou protkává linka odporu k pedofilům a úchylům.
Moc jsem nepochopila, co chtěla autorka říci. Děje je tam minimum, téměř celou knihu vyplňují úvahy prostitutky. To by samo o sobě nevadilo, naopak by se to dalo využít k plastickému vykreslení osobnosti a příběhu vypravěčky včetně motivace k provozování nejstaršího řemesla. Místo toho se ale autorka rozebírá sex ze všech stran a hlavní hrdinku vykresluje jako povrchní bytost, možná ztělesnění mainstreamové představy o prostitutkách, která se ovšem s realitou poněkud míjí. Kdesi jsem četla, že hlavní roli v knize hraje jazyk. Ten je skutečně hravý, plný různých příměrů a přezdívek, autorka se asi při psaní dost bavila, ale pro mě to byl dost ubíjející mix, brzy jsem začala mít pocit, že čtu pořád to samé.
Netuším, kdo píše všechny ty stručné obsahy ke knihám. Hlavní hrdince je třicet, rozhodně bych ji neoznačila za stárnoucí.
Ehm... Jakože... Cože?!? Tuhle knihu jsem prostě asi nepochopila. Anotace říká, že se jedná o: "zpověď stárnoucí prostitutky, která s humorem a nadsázkou popisuje příhody při vykonávání nejstaršího řemesla."
*
Jako za mě jedno WTF. Kniha není ani kontroverzní, ani vtipná a za mě vlastně ani zajímavá. Celý text je poskládaný bez ladu a skladu, kniha nemá vlastně ani žádný děj. S knihou jsem chtěla prásknout do knihovny asi po 20 stranách, ale bohužel, dočítám všechny knihy. Byť má kniha asi 150 stran, tak jsem se s ní trápila týden. Co je obdivuhodné, tak fakt, že někdo dokáže napsat v tomto stylu celých 150 stran, to by se dalo považovat za lingvistický experiment, ale jinak prostě ne.
Tento román je u většiny lidí považován za nejslabší dílo jinak uznávané české autorky. Kdosi vnímavější než já kdysi řekl, že hlavní postavou v Umělohmotném třípokoji není člověk, ale jazyk. Když to budu brát po stylistické stránce, je to báječná kniha a hra s jazykem.
Když to budu brát po příběhové stránce či jako zajímavou, autentickou zpověď prostitutky, musím jít s hodnocením dolů. Byť je tam třeba humor a nadsázka nebo je to třeba svébytná osobní odpověď intelektuálky na to, že je mezi čtenáři poptávka po erotickém románu.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Paměť mojí babičce |
| 2008 |  Stanice Tajga |
| 2019 | Zlodějka mýho táty |
| 2006 |  Umělohmotný třípokoj |
| 2014 | Macocha |
Zkusila jsem pár stránek a ne, nic pro mě. Zvláštně napsáno, i přes chytlavé téma, mě kniha hrozně nebavila.