Umění nemoci
Jan Vojáček
Co nám sděluje nemoc a jak znovu nalézt zdraví? Od autora bestselleru Umění být zdráv. I lékaře někdy dostihne nemoc – v případě Jana Vojáčka šlo o banální virózu, přesto si kvůli ní začal opět klást různé otázky. Co pro naše tělo znamená nemoc a jaké poučení si z ní vzít? Pokud jste často nemocní, sužují vás chronické potíže nebo se jen „necítíte dobře“, je na čase změnit přístup. Oblíbený představitel funkční medicíny nenabízí zázračná řešení, ale nové myšlenkové nastavení: Každý můžeme podpořit své zdraví a kvalitu života, i když jsme v těžké výchozí situaci.... celý text
Přidat komentář
Kniha je skvělá, jako předchozí. Pana doktora Vojáčka sleduji už pár let a stále mě posunuje dále. Za to jsem mu vděčná !!!
Kniha čekala na ten správný okamžik, kdy po ní sáhnu...
"Není-li životní energie - není zdraví." Myšlenka, která mi rezonuje v hlavě...
A životní energii potřebujeme a zdraví také. Nehledejme příčiny, hledejme souvislosti a snažme se je objasnit. Všichni víme, že všechno souvisí se vším.
Uložme si do paměti: Cílem na naší cestě není uzdravení, ale cílem je právě ta cesta k uzdravení. To je jen pár myšlenek z knihy "Umění nemoci".
Všechny tři knihy Honzy Vojáčka mám a přijdou chvilky, kdy si přečtu alespoň mnou podtržené věty...
Myšlenka knihy dobrá, ale přijde mi,že autor pořád chodil okolo a jenom se odkazoval na své předchozí knihy. Nějaké myšlenky ve mě určitě zůstanou, ale znovu bych si nepřečetla.
Kniha se mi líbila, považuji ji za nejlepší z knih autora. Hodně na mne zapůsobily příběhy lidí, především příběh Báry.
I když s odstupem od předchozích knih, tak jsem momentálně při čtení vnímala velkou podobnost s minulými díly. Myšlenky se opravdu točí stále dokola. Možná se opakovala až moc některá fakta. A stejně tak je pravda, že takovéto texty si člověk může stále opakovat. A najde v nich to, co v tu chvíli potřebuje. Časem i více pochopí. Porozumí vzájemnému rozporu výroků. Uchopit a vyjádřit takováto témata není podle mě jednoduché a myslím si, že autor se k tomu postavil nejlépe, jak dovedl. Jsem trochu na vážkách, jestli mě to zaujalo natolik, že budu mít chuť si ji někdy přečíst znovu. K tomu jsem tam teď necítila potřebný šmrnc.
Kniha, do které ještě musím dozrát. Úvodní část může působit až příliš abstraktně a neuchopitelně, pokud se člověk nedostal na určitou úroveň vědomí, kdy autorovy myšlenky plně docení. Jak píše autor, Umění nemoci je potřeba brát v kontextu jeho předchozích dvou knih a nechat na sebe obsažené myšlenky působit.
Každopádně je velmi dobře, že v Česku někdo přináší tento celostní pohled na nemoc/zdraví.
Od knihy jsem čekala daleko víc, pro mě byla hodně "slabá" narozdíl od dvou předchozích..
Nemoc jako cesta, možnost a pobídka. Dobře to funguje možná i jako prevence škod větších, než je nutné. Zabednění jsme a je potřeba si to připomínat často.
"Zdraví i nemoc jsou dokonalými, adekvátními a dynamickými projevy na těle."
Jsem zejména realista. Asi proto mě iritují vznosné fráze typu body positivity a odvolávání se na vyšší božstvo.
Moje tělo funguje podle toho, jak se o něj starám. Moje mysl funguje podle toho, zda se v něčem nípám a sebelituji nebo zda si věci nepřipouštím a řeším jen to, co vyřešit zvládnu.
I z mého pohledu tedy kniha obsahuje pár základních věcí, které si ráda přečtu znova a souhlasím s nimi, ale bohužel i nějakou tu "vatu" a životní příběhy, které mi zas tak moc nedaly.
Rozjezd byl pozvolný, ale vlastně čtivý. Pak text nabral na obrátkách, aby se následně zastavil, protože proč nedat do české knihy reklamu v duchu amerických spisovatelů, jen jí tam dáme trochu víc pod nalákáním čtenářů, že jim příběhy lidí něco přinesou a dají. Zkoušela jsem obdobně jako recenzent schumak (viz jeho recenze níže) se příběhy lidí pročíst a závěrem je vždy reklamou. Přiznávám, že než číst knihu celý týden, pracně se nutit po práci číst příběhy, které vlastně nemaji závěr (za mě, ale zvládla jsem přečíst tak 4), tak to si radši budu číst novou knihu.
Přikláním se k tomu, co autor píše. Nenechat si vzít ani nepředávat lékařům zodpovědnost za své zdraví. Brát je jako průvodce na cestě léčení, kteří se mohou mýlit. A vědět, že největší zodpovědnost mám stále já, i právo rozhodnout se proti jejich vůli.
Mnohokrát jsem viděla, u sebe i svého okolí, že tento přístup je nejlepší.
Pokud jde o akutní medicínu, tam je to bez debat, což i JV nepopírá. Tam jsou naši lékaři hodni obdivu a je to v jejich rukách. U chronických obtíží už je to mnohem složitější a platí výše uvedené.
Klasická a opakované přirovnání k trojnožce. V souladu musí být strava, pohyb, psychika. Pokud přijde nemoc, je dobré se zastavit a zamyslet nad tím, kde je nerovnováha a kde je třeba doladit. Židle drží na všech třech nohách společně.
Pilulky jen potlačí příznaky, ale nerovnováhu nevyléčí a ta se projeví víc nebo třeba jinde. Vzít si je, když už opravdu není zbytí a udělali jsme všechno, co bylo v našich silách. Nebo je brát dočasně a mezitím pracovat na vylepšení.
Samozřejmě, pokud je nemoc pokročilá, někdy zbytí není. Ale věřím, že vždy se dá něco zlepšit.
Kniha mi přišla napsaná s pokorou k životu i pacientům, více takových.
První kniha mi přišla nejlepší. Druhá byla trocha textu a zbytek vyplněný různými druhy alternativní léčby. Takže spíš jen takový popis.
Třetí kniha mi nic nedala, nejspíš už jsem vše podobné někde četl nebo slyšel a na konci první půlky je reklama na Honzův klub zdraví, jeho recenze a druhá půlka jsou příběhy lidí. Které jsem chvilku zkusil číst, ale nic mi to nedávalo.
Škoda, na další knihu jsem se těšil a Honzu mám rád.
Umění nemoci je má první kniha od tohoto autora a musím říct, že je to velice zajímavá publikace na zamyšlení. Jan Vojáček v knize rozebírá pojetí zdraví a nemoci z pohledu funkční medicíny. Ukazuje nám, jak k nemoci i zdraví přistupovat, jak se s nemocí popasovat a jaký pro nás může mít přínos, co nám tím tělo říká. Byla jsem na knihu zvědavá, naplnila má očekávání, jediné co mě rušilo bylo, že místy mi text přišel jako odborný a musela jsem se vracet, abych porozuměla tomu, co nám chtěl autor říci. Knihu doporučuji, hodně mi dala a ukázala mi zase jiný pohled na toto téma. Děkuji.
Kniha Umění nemoci je první, kterou jsem od propagátora funkční medicíny Honzy Vojáčka četla a musím říct, ze mi prostě sedla a utvrdila v tom, že věci které se člověku dějí, mají svůj důvod.
Když jsme zdraví, tak neuvažujeme moc o tom, že se může něco změnit a to třeba napořád. A když ta změna přijde, tak se stane hodně věci, které musí člověk pochopit a naučit se s tou změnou žít. Změna přístupu ke svému zdraví ale i k nemoci je klíčová a je mi jasné, že už to, jak svoje nastavení změnit je náročné a to je právě ta cesta, která nás může posunout hodně dopředu. A tato kniha právě muže ukázat směr, kterým se vydat.
Já osobně, když řeším zdravotní trable, tak v kombinaci východní a západní medicíny. Na svoji lékařku, která mě má v péči, nedám dopustit, ale stejně tak nedám dopustit na moji akupunkturistku, lektorku jógy, lektorku cvičení qigung a dvě moje úžasné čarodějky celostní medicíny.
Tímto postem jim chci poděkovat a říct, jak moc jsem jim vděčná!
S celým konceptem funkční medicíny velmi souzním a také mohu doporučit klub Umění být zdráv. Kniha nezklamala. Výborná inspirace k tomu, jak dát pozornost nemoci "trochu" jiným, zdravějším způsobem, než jsme zvyklí.
Pokud nás trápí nemoci, ať už banální viróza, chronická onemocnění, nebo se prostě necítíme dobře, je potřeba změnit myšlenkové nastavení. Autor nám v knize poradí, jak podpořit své zdraví a kvalitu života.
Po knihách Umění být zdráv a Rozhodni se být zdráv, které se mi moc líbily, jsem se moc těšila na tento třetí díl. Bohužel mě neoslovil jako dva předchozí a úplně jsem se tu s autorem nepotkala.
Myslím, si, že na tyto myšlenkové pochody autora ještě nejsem připravena. Já se našla v druhém díle Rozhodni se být zdráv a v něm ještě nějakou dobu budu potřebovat setrvat, než správně pochopím tuto knihu.
Hodně věcí a myšlenek se v knize opakuje, tím, že mě to celé moc neoslovilo, tak mi to vadilo, ale sám autor si je toho vědom a uvádí, že je opakování cílem knihy, abychom vše správně pochopili.
Kniha je pro ty, kteří jsou schopni si své tělo uvědomovat jinak, kteří se už nějakou dobu zajímají o životní styl, o kterém autor v knize píše.
Moc se mi líbily příběhy lidí, kteří ukázali svou proměnu, když šli cestou, na kterou je autor přivedl.
Já se ke knize rozhodně jednou vrátím, ale ještě na ni nejsem připravena. Určitě doporučuji číst knížky hezky postupně, nebo alespoň přečíst druhý díl, než se pustíte do této knihy.
Autorova prvotina mi přišla podnětnější ale na téhle se mi líbí jak pan doktor Vojáček píše přístup k nemoci a k emocím které jsou pospolu prožívány. Kniha je také doplněna osobními příběhy několika lidí. V podstatě přístup k nemoci či onemocnění má také dopad na to jak to bude pokračovat.
Rozhodně je kniha zajímavým příspěvkem
Štítky knihy
samoléčba, autoterapie péče o zdraví zdravý životní styl populárně-naučné publikace psychosomatika mysl a tělo zdraví a nemoc
Velmi zajímavá audiokniha, kterou si ještě jednou poslechnu, abych si lépe zapamatovala souvislosti mezi nemocí a psychikou. Při poslechu mi bylo vše jasné, ale přesto vím, že mi to ještě v plné míře „nevlezlo pod kůži“. Kniha je rozdělena na část, kdy vše poutavě za pomoci příběhů vysvětluje pan Vojáček a na část, která je věnována zkušenostem lidí, kterým tyto vědomosti pomohly. Svojí intepretací Petr Gelnar, Iveta Dušková i Jana Straková podtrhli krásu knihy. Určitě všem doporučuji.