Umění řezničiny: Joseph Lister a temný věk viktoriánského lékařství
Lindsey Fitzharris
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/442958/bmid_umeni-rezniciny-joseph-lister-a-tem-w80-442958.jpeg
5
103
103
Nemocnice 19. století představovala spíš bránu smrti než místo léčení. Úmrtnost byla masivní. Chirurgové pracovali bez anestezie za řevu pacientů a jejich nejcennější vlastností nebyla pečlivost, ale rychlost. Operační sál bylo divadlo s jevištěm a operace krvavou exhibicí pro lačné oči diváků. Scéna se mění teprve v letech 1860–1875. Chirurg, kvaker Joseph Lister vystupuje s nehorázným tvrzením, že původcem infekcí jsou bakterie, a svádí odvážný, nerovný, ale nakonec vítězný boj o prosazení antisepse a sterilizace. Dramatický příběh, který se odehrával v přízračných kulisách viktoriánské Anglie, líčí oceňovaná kniha sugestivním, téměř beletristickým stylem.... celý text
Literatura naučná Historie Zdravotnictví
Vydáno:
2020
,
Paseka
Originální název:
The Butchering Art: Joseph Lister's Quest to Transform the Grisly World of Victorian Medicine, 2017
více info...
Přidat komentář
Kniha vypráví neobyčejný příběh o neobyčejném muži, Josephu Listerovi. Lékaři, který změnil krvavé umění řezničiny tehdejší chirurgie na chirurgii, která opravdu zachraňuje životy. Spojil chirurgické "řemeslo" a vědu jako dnes už dva neoddělitelné celky.
Na počátku jsem neměla tušení, kdo byl J.L., však po dotčení této knihy jsem si uvědomila, jak významný muž to vlastně byl a kolik životů zachránil. Byl průkopníkem tam, kde to lidé tehdejší doby považovali za nemožné. Kniha byla nádhernou ukázkou lidského odhodlání a odvahy; nejlepší příběhy píše sám život...Moc ji všem doporučuji, aby se na chvíli zamysleli, kolik věcí dneska považujeme za samozřejmost.
Za pěknou obálkou (kniha je vúbec celá hezky udělaná, záložka, tématické přídeští,) a trochu bombastickým názvem se skrývá životopis Josepha Listera. To je ten co vynalezl ústní vodu Listerin? Ne tak docela, ale souvislost tam je. No pokud vás toto neohromilo, tak hlavně v první polovině knihy vás autorka vezme na výlet na operační sály viktoriánské Anglie, bez anestetik, antibiotik a jakýchkoliv antiseptických postupú, o jejichž používání se právě Lister zasadil. No a pokud vás neohromí ani toto, tak nevím, něco je u vás špatně. Chyba na straně uživatele.
První polovina (ta brutálnější :) velice zajímavá, člověk si až říká, jak mohli pacienti taková muka vůbec ustát. Druhá polovina, o mikrobech, bakteriích apod. už bohužel celkem nudná, protože se autorka neustále opakuje a jinak až beletristické vyprávění tím přichází o spád. Ale jinak zajímavá cesta časem do viktoriánské doby, kdy se vážně zranit rovná se rozsudku smrti.
Jestli nemáte rádi literaturu faktu, tak zde se bát nemusíte. Kniha je podaná čtivě a vlastně i napínavě. Scény z operací jsou fascinující a ačkoli v reálu musely být naprosto úděsné, autorka udržela své popisy ve vkusné rovině. Řekl bych, že toto dílo má co sdělit jak laikovi, tak i lidem z oboru.
Ke knize jsem se dostal tak, že v časopisu Křížovka byla Listerovu dílu věnována jedna dvoustránka a tajenkou poslední křížovky byl právě název této knihy. Půjčil jsem si ji v knihovně a s nadšením přečetl. Životy průkopníků vědy jsou pro mě velice poučné. Lidé si dnes moc neuvědomují, že za současný velice pohodlný život vděčíme spoustě průkopníků v oblasti různých věd v minulosti a že to, co se nám zdá dnes v oblasti medicíny samozřejmé, bylo ještě před necelými 200 lety úplně jinak.
To byla nádhera! Teda pokud taky holdujete naturalistickým popiskům krve, hnisu, amputovaných končetin a chronických ran . Pokud v sobě máte taky tuhle mírně nechutnou stránku tak si knihu o chirurgii z dob Viktoriánské Anglie užijete všemi smysly. Z dob, kdy jít do nemocnice bylo skoro vždycky podepsáním rozsudku smrti, z dob kdy se operovalo bez umrtvení, z dob kdy pojem hospitalismus znamenal něco úplně jiného, z dob kdy pokud vás nezabil chirurg svými postupy tak vás zcela jistě zabila infekce protože neexistovaly antibiotika. A právě cestu chirurga Josepha Listera k pochopení infekce, důležitosti čistoty, aseptických postupů a objevení mikrobů tady sledujeme. O tom pochopit,co vlastně způsobuje záněty ran,o tom jak těžké bylo přemluvit jiné lékaře k tomu umývat nástroje mezi pacienty, oplachovat rány, o tom, že mikroskop není sprosté slovo.
Díky houževnatosti Josepha Listera, jeho spolupráci s Pasteurem a dalšími kapacitami medicíny a vědy, se podařilo zachránit obrovské množství pacientů před smrtí způsobenou sepsí a posunout medicínu o kus dále.
"O několik dní později se u mladého chirurga začala rozvíjet pyemie, již mu bezpochyby přivodil kontakt s bateriemi prolezlou mrtvolou. Infekce mu postupně zachvátila paži a rozšířila se do celého těla. Mladý muž nakonec zemřel. Závěr oficiální zprávy zněl, že lékař mohl žít, kdyby se býval předtím než uháněl na pitevnu, nasnídal, neboť s plným žaludkem by lépe vstřebal jedovaté látky, které mu při pitvě pronikly do těla."
Překvapivě čtivá kniha, která zobrazuje vývoj chirurgie a život jejího průkopníka Josepha Listera. Města , jako Londýn či Edinburgh té doby , si člověk neumí ani představit, nebo nechce .
Plně souhlasím se všemi 4 - 5*.
Fascinující čtení - díky dokonalé rešeršní práci a poutavému podání těžké, často drastické a stejně tak nechutné cestě, během níž se ve viktoriánské době měnila chirurgie z řezničiny ve vědní obor a umění v jednom. Nikdy mě nenapadlo, že boj s mikroby a pojem "antiseptická čistota" je věc v podstatě nedávná - také jak velkou roli v něm sehrál doktor Joseph Lister, jeho rodina, přátelé, studenti - a nakonec i protivníci. Zbytek níže u uživatelky knedlik.
(SPOILER)
"I když Liston až příliš dobře věděl, co pacienty na operačním stole čeká, často hrůzy zlehčoval, aby jim šetřil nervy. Jen pár měsíců před experimentem s éterem uřízl nohu dvanáctiletému chlapci jménem Henry Pace, který trpěl tuberkulózním edémem pravého kolene. Hoch se chirurga zeptal, jestli ho operace bude bolet, a Liston mu odpověděl: "O nic víc než vytržení zubu." Když přišel čas amputace, přinesli Listonovi asistenti Henryho se zavázanýma očima do sálu a pevně ho přivázali ke stolu. Chlapec napočítal šest tahů pilkou, než mu noha odpadla."
„Liston dokázal oddělit nohu za méně než třicet sekund a aby měl obě ruce volné, často svíral při práci zkrvavený nůž mezi zuby. Jeho rychlost však byla současně dar i prokletí. Jednou nešťastnou náhodou pacientovi spolu s nohou uřízl i varle. Jeho nejslavnější (a možná jen smyšlená) nehoda se měla přihodit při operaci, během níž si počínal tak rychle, že svého asistenta připravil o tři prsty a při výměně čepelí prořízl jednomu divákovi kabát. Asistent i pacient později zemřeli na gangrénu a vyděšený přihlížející vypustil duši přímo na místě. Jedná se zřejmě o jedinou operaci v historii s třísetprocentní úmrtností.“
Lehce děsivý vhled do chirurgické praxe viktoriánské Anglie, kdy největší a nejceněnější kvalitou chirurga byla především jeho rychlost. Vhled do dob, kdy se na čerstvé rány špinavýma rukama přikládaly obvazy ze špinavých, zakrvácených a cizími vnitřnostmi pokrytých hadrů, „blahodárný“ hnis se řinul z ran a pacienti záhy po operačním výkonu umírali na sepsi. S nebývalou úlevou si člověk představí prostředí dnešního sterilního operačního sálu. Cestu, která k takovému prostředí vedla, respektive její úplné počátky, nastiňuje tato kniha zabývající se životem a dílem Josepha Listera jakožto zakladatele a velkého průkopníka antisepse. Cesta to byla trnitá, a za to, že ji podstoupil a obětoval jí život, mu buďme všichni vděčni.
„Když jsem si přečetl Pasteurův článek, řekl jsem si: stejně jako můžeme u dítěte vymýtit vši, když mu na hlavu pokrytou hnidami naneseme jed, který neublíží pokožce, tak věřím, že můžeme pacientovy rány ošetřit toxickými přípravky, které zničí bakterie, aniž by poškodily měkké části tkáně.“
Knihu lze jen doporučit každému, kdo si chce udělat obrázek o tom, jaké mílové kroky medicína za poslední staletí urazila a zároveň i o tom, s jakými zarputilými odpůrci se pokrok (tehdy i dnes) setkává. Přes lékařskou tematiku se jedná o velmi čtivou, zábavnou, i když lehce morbidní knihu.
Velmi zajímavá záležitost, která mě bavila od začátku do konce. Ač se jedná o naučnou literaturu, je psaná skvělým a čtivým způsobem. Za mě super.
Fakt zajímavé, v druhé půlce se to četlo jako thriller, dokáže to? Člověk ví, že ano, ale stejně je napnutý jak špagát.
Četla jsem ji s tím, že se hodí i do čtenářské výzvy jako kniha z lékařského prostředí, ale úplně klidně bych ji mohla použít do tématu "Prostředí, kde se nechcete ocitnout", protože ocitnout se v té době ve špitále a v chirurgových rukách byl dost děsivý zážitek.
Biografická kniha o životě slovutného Josepha Listera si vyžádala zjevně mraky hodin práce při hledání relevantních dobových zápisů, korespondence, záznamů přednášek, deníkových záznamů, závětí, odborných i neodborných článků v dobovém tisku i lékařských knih.
Dílo Lindsey Fitzharrisové nám ukazuje bez veškerých příkras medicínu a především chirurgii druhé poloviny 19. století se všemi omyly, přesvědčeními, pílí, krví, hnisem a smradem. Lister byl bezpochyby obdivuhodná postava, která si zaslouží úctu a obdiv nejen za své znalosti, ale především za svou paličatou umanutost, která ho nutila bez oddechu prosazovat myšlenku antiseptických operací a nově objevených mikrobů jako příčiny obávaných nemocničních nákaz, na které umíralo více pacientů než jak by odpovídalo závažnosti onemocnění či provedených zákroků. Hospitalismus, jak byly souhrnně označovány tyhle metly nemocnic, vnímané jako nezbytné a neměnné zlo, bylo těžší vymýtit z myslí tehdejší lékařské obce, než z budov samotných.
Literárně kniha trochu škobrtá, autorka se snažila do ní zahrnout opravdu vše, co o Listerovi našla, a občas to bylo trochu na sílu.
Části o vivisekci toulavého psa a nespočtu ubohých žab jsem přeskočila.
Zajímavá kniha o podivuhodnem muži, který navždy změnil naše životy. Dobrá sonda do historie a životě nelehkem.
Ráda čas od času šáhnu po odborné knize a téma biologie je mi hodně blízké. Kniha Umění řezničiny mě nezklamala. Člověk si během četby uvědomí, jak velké má štěstí, že žije v době moderní medicíny a nemusí se bát, že byť jen po malém zákroku mu může hrozit smrt. Knihu bych doporučila přečíst všem, kteří si neustále na lékaře stěžují, aby si uvědomili, že jsou jejich řeči zbytečné.
No... Ale jo... knížku jsem našla pod stromečkem a pustila jsem se do ní už ten vánoční večer, všichni áchali nad knihami s vánoční tématikou a já se pustila do řezničiny.
Byť jsem zvyklá na hodně u tohoto jsem si řekla jedno velké fuj a musela jsem ji odkládat i prokládat knihou jinou.
Opravdu kniha jen pro silné žaludky, ale skvěle napsaná.
Predstavte si serial Dobrodruzstvi kriminalistiky, ale o nemocniciach, chirurgii, chirurgoch, vyskume a objavoch vo viktorianskej Anglii. Pribehy legendarnych chirurgov, objavitelov. A mate priblizne obraz o com tato kniha bude. Je to o ceste od zakrvavenych nozov, pilok, zahnisanych plastov, vecneho zapachu zavsivenych posteli, pilinami zasypanych operacnych salov a marnic, cez objavy az po zaciatky modernej chirurgie. Od teorii o skazenom vzduchu az po objavy bakterii, virov, k stale dokonalejsim liecebnym postupom. Od umrtnosti 9 z 10 amputacii a bez anestezy operovanych bolestou jaciacich pacientov az po .... tiche operacie :) Uzitocna kniha ktoru doporucujem kazdemu, ukazuje akym pokrokom presla medicina a ze si ludia 20. 21. storocia vlastne mozeme blahozelat, ze je to uz prec.
Jen potvrzuji níže uvedené - úžasná a zajímavá kniha, která se velmi dobře četla a navíc byla doplněna i rejstříkem a poznámkami.
Vynikající kniha, obsahuje spoustu historických faktů a dat, která obohacují příběh z období Viktoriánské Anglie, jenž zapadá do klasické beletrie. Autorce se podařilo neskutečným způsobem propojit historická fakta z oboru medicíny s dobovým popisem Londýna a Anglie a vytvořit tak dramatický a misty i napínavý příběh. Čtenář, který má odborné vzdělání, má trošku výhodu, že si vše dokáže reálně představit. Nicméně, celkově velmi zajímavý životní příběh Josepha Listera.
Jak se z řezničiny chirurgie stala...
Skvěle zpracovaný průřez lékařstvím a vědou. Při popisech operací bez anestetik mě vždy svrběla ta část,na které zrovna lékaři pracovali.
Joseph Lister je skutečně průkopník medicíny,jakou teď můžeme využívat my. A je potřeba si toho vážit.