Upálená zaživa
Souad , Marie-Thérese Cuny
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/233443/mid_upalena-zaziva-233443.jpg
4
424
424
Souad má sedemnásť rokov a je zamilovaná. V jej dedine, rovnako ako v mnohých iných, láska pred manželstvom znamená smrť. Rozsudok nad „zneuctenou“ dievčinou má podľa rodiny vykonať jej švagor. Souad si vypočuje svoj trest zamknutá vo vedľajšej izbe. Nasledujúci deň vešia na dvore pred domom bielizeň, keď k nej pristúpi švagor, poleje ju benzínom, škrtne zápalkou a upáli zaživa. V očiach dedinčanov sa muž stáva hrdinom. Jeho zločin sa považuje za „zločin pre česť rodiny“, no v skutočnosti ide o zbabelú vraždu. Popravca nič neriskuje, jeho zločin nikto nikdy nevypátra a zriedkavo ho niekto odsúdi. Souad napriek hrozivým popáleninám ostáva ako zázrakom nažive. Pred smrťou ju zachránia susedia, no v nemocnici sa ju opäť pokúsi zabiť vlastná matka otrávenou vodou. Po týchto skúsenostiach sa Souad rozhodla, že celému svetu povie pravdu o barbarských praktikách, ktoré ešte stále panujú v rôznych častiach sveta. Upálená zaživa je volanie o pomoc. Volanie, aby sa prelomilo tiché tabu, ktoré zahaľuje smrť týchto žien – obetí zákona mužov. Souad (pseudonym, svoje skutočné meno nezverejnila) sa narodila roku 1957 alebo 1958 v malej zajordánskej dedine. Žila v nej až do roku 1970, kedy uvrhla rodinu do hanby tým, že mala predmanželský pomer. Podľa miestnych tradícií ju za to rodina mohla potrestať smrťou, čo sa aj stalo – jej švagor ju polial benzínom a podpálil. Vtedy sa skončil jej prvý život – v Jordánsku je úradne mŕtva. Jej druhý život sa začal v Európe, kde sa prebrala v nemocnici po vyše dvadsiatich operáciách. Za svoj život vďačí Jacqueline Thibaultovej z humanitárnej organizácie Zem ľudí (Terres des hommes). Má 45 rokov, žije na neznámom mieste v Európe, ukrytá pred svojou rodinou. Pracuje ako sekretárka. Je vydatá, má dve dcéry a jedného syna. Svoj životný príbeh sa rozhodla vyrozprávať kvôli manželovi. Jej najväčším želaním je, aby sa táto kniha dostala až do jej rodnej krajiny, aby si tamojší ľudia uvedomili, že tí, čo páchajú „zločiny pre česť rodiny“, nie sú hrdinovia, ale vrahovia.... celý text
Přidat komentář
Kniha na mne udělala veliký dojem a nějak nevím, co říct. Skutečně děsivé čtení, musela jsem si dělat dlouhé pauzy ve čtení, protože to bylo příliš silné.
Je strašné, kam až mohou někteří lidé zajít, aby si "zachovali čest". Kromě svědectví, jak hrozně se může vlastní rodina zachovat, je zde také nastíněno, proč se utlačované ženy proti mužům nebouří a nemohou svoje životné podmínky zlepšit.
Byla bych ráda, kdyby se tato a jí podobné knihy četly mez lidmi daleko častěji a aby se lidé pak dozvěděli, že mnoho žen na světě není svobodných a musí toto zažívat. Kéž by je četlo tolik lidí, jako dnešní oblíbené "erotické bestsellery"...
Skutečný příběh o tom, že kodex cti může být víc než život vlastního dítěte (rozumějte dcery).
Porušení silně zakořeněných zvyků může rodinu naprosto vyloučit z komunity (nejen sociálně, ale i ekonomicky). Tamní lidé prostě žijí ve svých mentálních vzorcích a nedokážou dohlédnout za mantinely, které jim byly nastaveny okolím. Psychologicky zajímavé mi přijde, že ženy vůbec nemají tendenci držet jedna při druhé. Spíše dochází k situaci, kdy ženy mlčky akceptují svou roli ve společnosti, přizpůsobí se očekáváním společnosti, zatvrdí se (či zahořknou) a potom striktně vyžadují stejné chování i od ostatních žen.
Tahle kniha mě dostala na kolena, brečela jsem jak malý dítě. Neskutečně silný příběh, obdivuju její sílu vrátit se zpět do normálního života!
neuveriteľná kniha,miestami mi bolo vážne do revu.Ale asi by som nenabrala odvahu prečítať si to ešte raz.Čítala som to viac ako sedem rokov do zadu a stále si to pamätám pfuuha drsná knižka proste.
Tuto knihu jsem četla dvakrát. Když jsem ji začla číst nemohla jsem se odtrhnout. Děsivé vyprávěni ženy,kterou chtěla upálit za živa vlastní rodina. Člověku se chce brečet a zároven křičet. JAK JE MOŽNÉ,ŽE VE SVĚTĚ DOCHÁZÍ K TAKOVÝM ZVĚRSTVEM. Jako by lidé ani nebyli lidé. Doporučuji všem,néjen ženám, aby se mohli aspon na minutku zamyslet.
Velice jednoduše psané, tudíž velmi čtivé. Sedla jsem si ke knížce a už nevstala. Dočetla jsem to najednou. A pořád na to musím myslet. Na rozdíly mezi civilizacemi, kde pro nás je všechno kolem normální, jako pro ty, kteří žijí v arabských zemích nebo kdekoliv jinde. Kam až sahají kořeny takového jednání? Je neuvěřitelné, co vše se na Zemi děje!!!
Pokud si někdo myslí, že má těžký život, ať si přečte toto a přestane se litovat!!!
Naprosto hrozivé, po celou dobu čtení jsem měla slzy v očích a nemohla jsem uvěřit, že se to opravdu stalo...
Jedna z těch knih, po které vám najednou z ničehonic pokora vůči vašemu "obyčejnému" životu stoupne na maximum.
Takové knihy by se měli číst povinně, aby si lidé uvědomili o čem ten náš život vlastně je. Při čtení mě mrazilo a nechtělo se mi věřit, že tenhle příběh opravdu někdo zažil.
Silný emotívny príbeh o upálenej žene, ktorá našťastie našla svoje šťastie v Európe a muža, ktorý ju miloval i napriek jej strašnému nešťastiu. Kniha, na akú sa nezabúda, ide o zajatí kultúr a pomsty zo cti. Potrvá veľa desaťročí ak toto raz skončí.
Zajímavá, smutná kniha, která člověka pohltí a alespoň na mě silně emotivně zapůsobila.
Emotivní výpověď o tom jak to chodí v kmenových klanech v opuštěných oblastech, nebylo by na škodu, kdyby si ji přečetl každý z nás a zamyslel se i nad tím jaký život žijeme my, jak se honíme za bohatstvím a slávou a neúspěch druhých mnohé z nás spíš potěší ....... vždyť i u nás jsou týrané a opuštěné děti. Jsem ráda, že takové knihy vycházejí.
Už z knížek Khaled Hosseini jsem tak nějak tušil, jak to tam vypadá. Upálená zaživa mi ale přijde mírnější, psané horším stylem. Ale učitě stojí za přečtění a pochopení problému žen v islámských zemí.
Když jsem četla,,Upálena zaživa", autobiografickou knihu Souad, mrazilo mě a místy jsem měla v očích slzy. Celá kniha je dojemná Rozum stojí nad tím čím musela hlavní hrdinka projít. Tyto knihy jsou velmi poučné, je nutné, aby lidé věděli, že i dnes žijí ženy bez práva na svobodný názor a možnost rozhodování, týrané a bité, prodávané jako věc, že jsou méně než dobytek ve stáji.
Hrozný příběh. Já se v takové situaci jako je Souad nedokážu představit...jsem hodně vzpurná a asi by mě ihned ukamenovali. :)
Věřím, že tak otřesné věci se stávají v dnešní době v těchto zemích 90ti % žen...je to smutné..proto tak strašně nenávidím islám.