Interview s upírem
Anne Rice (p)
Upíří kroniky série
1. díl >
Příběh jejich prazvláštního vztahu začal roku 1791 v New Orleansu, kdy věčný upír Lestat pomohl překročit citlivému a přitažlivému mladíkovi Louisovi práh lidského utrpení. Louis v tu chvíli ale ani zdaleka netušil, že věčný život v nikdy nekončící noci je mnohem větším prokletím, než jakákoliv lidská bolest.
Horory Romány Fantasy
Vydáno: 1996 , PasekaOriginální název:
Interview with the Vampire, 1976
více info...
Přidat komentář
Musím se přiznat, že za mě asi víc film než kniha ( a to se stane opravdu málo kdy!). Nevím čím to, nějak jsem se nemohla pořádně začíst. Každopádně ať už film nebo knihu, by měl každý alespoň jednou za život vidět nebo číst je to neuvěřitelný příběh!
Četla jsem názory, že se kniha nečte zrovna nejlépe, ale pro mě se stala fascinujícím počtením, jen litují, že jsem, před jejím přečtením, shlédla film, protože je sice zdařilý, ale na knihu nemá ani omylem. Ta je místy až dech beroucí a oproti filmu pointy scén vyznívají až téměř protichůdně.
Hluboký a procítěný příběh, to je to, oč tu běží a co může někoho odrazovat. Tohle v žádném případě není lehká romance s láskou až za hrob, kde jsou hrdinové navěky šťastní. V knize se láska objevuje ve velké míře, ovšem každému se nemusí zamlouvat, jelikož je plná zvrácenosti a touhy po nedosažitelném. Láska dítěte k dospělému muži, mezi dvěma muži a muž milují dítě. Nechci, aby to vyznělo tak, že někoho odsuzuji, ale v tomhle dokonalém upířím světě to působí podivně. Důležité ovšem je, že všichni hledají lásku, ať už v jakékoliv podobě...
Interview s upírem je horor s romancí, s úchvatným příběhem, který mě díky své hloubce velmi fascinoval. Kniha obsahuje mimo jiné i prvky historického románu, ale hlavně složitě propracovaný děj, v němž nic není takové, jak se může na první pohled zdát. Někomu se může číst hůře, ale rozhodně stojí za to. Jen to není odpočinková četba na odreagování, protože vyžaduje plnou čtenářovu pozornost.
Příjemně psaná kniha, ve které mi ale někdy dělaly problém Louisovy dlouhé vnitřní rozhovory o životě, smrti a vině. Film jsem viděla také a asi to pro mě byla lepší verze příběhu.
Opravdu geniálně zpracovaný film podle méně geniálně zpracované knihy.... Většinou je to naopak.... Ale já nejsem objektivní, protože prostě žeru všechny tři herce, co ztvárnili hlavní mužské postavy (co se upírů týče...) :-)
Interview pro mě bylo značným zklamáním. Film jsem viděla již nesčetněkrát a rozhodně patří k mým oblíbeným, avšak v knize jsem hned na prvních stranách narazila na problém, který se se mnou táhnul po celou dobu čtení - patos. Od první do poslední věty jsem byla vystavena neustálým citovým výlevům hlavního hrdiny, jeho tklivým popisům a procítěným myšlenkám, které ve mně probouzely otázku, jak si přes všechny ty silné emoce vlastně dokáže najít čas na běžné fungování. Knižní Louis mě doháněl k šílenství a jeho příběh jsem dočetla jen kvůli okolním postavám - Lestat, Claudie a Armand byli zajímaví, měli život a jiskru, která Louisovi bolestně chyběla. Jen kvůli nim se chystám na další díl, třebaže se obávám, že mě styl psaní bude opět ubíjet.
Bohužel jedna z knih, které jsou jen pro určitý věk a člověk by si je neměl číst v dospělosti, aby nepřišel o iluzi dokonalosti. Co mě zhruba od patnácti do osmnácti let na knize okouzlovalo, jde s každým dalším rokem víc a víc mimo mě, a místo toho zůstává rozčarování. Knihu rozhodně doporučuji; je psaná čtivě, má atmosféru a dokáže zabrnkat na ty správné struny - pokud jste cílovka.
Tuto knihu bych definovala jako jedno velké čtenářské zklamání. Občas to vypadalo velice slibně, hlavně celá druhá část knihy se mi velice líbila (tato část byla bohužel ale také nejkratší), ale jinak to bylo utahané, nudné a nekonečné. Film je pro mě nesrovnatelně lepší.
Nejdříve mě překvapily negativní komentáře, ale pak mi došlo, že je možná napsali lidi, co k tématu upírů nemají moc vztah, nemají rádi fantasy, ale nějak se ke knize dostali třeba proto, že viděli film. Mě kniha naprosto nadchla. Četla jsem ji dříve, než jsem viděla film, a tak mi bylo líto, že se do něj spousta věcí nedostala, ale i tak mám ráda obojí. Myslím si, že je to hodně zajímavý a dobře napsaný příběh, jen to asi chce, aby se člověk o tohle téma aspoň trochu zajímal nebo k němu měl vztah.
Moc nerozumím komentářům co tu jsou.Jistě každý má ke knize jiné stanovisko.
Ale některé dojmy ze čtení mě překvapily.
Já knihu přímo hltal.Přišla mi exceletně napsaná.To že tomu někdo vyčítá přílišnou popisnost.Proč? Vždyť autorka skvěle vykreslovala atmosféru,kterou chtěla předložit a vyjádřit.Cítil jsem déšť co tam dopadal na jedoucí kočáry,jako bych to skutečně viděl,představoval si tmavé uličky.Cítil ty dopady té nesmrtelnosti.Konejšivé světlo lamp.Prostě parádní popis.Nepřišlo mi,že by si Louis stěžoval.Pouze vysvětloval své pocity,a posléze naopak se snažil Lestatovi porozumět.Když přihlédneme k tomu co si Louis prožil,jaký byl založený jako člověk a jak ho to posléze ovlivnilo jakožto upíra.Dostal jsem co jsem chtěl.Příběh,co měl smysl,myšlenkový přesah a přidanou hodnotu v podobě výtečné atmosféry.Provázané vztahy.Myslím si,že člověk co vyčítá přílišnou popisnost nebo málo děje jen nepochopil psychologii postav.Nebo je prostě jiný než já a nedovede se do pocitů upíra vžít.Lestata prostě musím mít.Za mě byla tohle výjimečná kniha.Ne jako ty další tuny materiálu s upíry.Pět hvězdiček
Příběh byl plnej emocí, strachu z odhalení a vzpouře. Claudii jsem si, jako jedinou postavu, neoblíbila. Její nenávist k Lestatovi jsem nepochopila, vždyť on jí tím zachránil a daroval jí lepší život. Měla co chtěla,kdy chtěla a Luise si pomalu omotávala kolem prstu. Na Luise jsem si zvykala trochu delší dobu, na mě byl moc "intelektuálský". Lestat, Luis i Claudie byli praví upíři (s rakví, hořením na sluníčku atd.), ne jako ty na slunci se třpitící slaďouši ze Stmívání a tak to má bejt. Ale i tak nemůžu najít už nic kladného, je to tak půl na půl a proto dávám 3 hvězdičky.
Kniha se mi líbila víc jak film. Jsou tam i věci, které ve filmu nebyli a to mě vždy u knih dost zaujme. Už se těším až si přečtu další knihu od této autorky "Upír Lestat ".
Kniha se mi líbila, ale chvílemi mi přišla nudná. Byly tam moc dlouhé popisy. Ale i tak stojí za to si ji přečíst. ;)
Je mi líto, že jsem knihu nedočetla, ale po tom, co jsem viděla film..no, ztratila jsem zájem. Nesedl mi autorčin styl psaní, ale přesto myslím, že se někdy v budoucnu pustím do druhého dílu (Lestat byla moje nejoblíbenější postava jak ve filmu tak v tom kousku knihy)
Knihu jsem bohužel nedočetla. Asi u sté strany jsem skončila. Příběh mě totiž neuvěřitelně nudil, bylo to až příliš popisné. Možná se k ní časem vrátím, ale v tuto chvíli to pro mě byla taková uspávací kniha.
Tak z této knihy jsem byla zklamaná, snad jako z žádné předtím. Tolik jsem se na ní těšila, ale už po padesáti stránkách jsem ji chtěla odložit. Opravdu jen s velkým přemáháním jsem byla schopna ji dočíst. Nejprve jsem viděla film, není to sice žádný trhák, ale ráda si ho čas od času pustím, proto když jsem zjistila, že je podle knihy, musela jsem si ji nutně přečíst. To byla ale velká chyba. Všechny vtipné scény, které jsou ve filmu, jsou opravdu jen v něm. Při čtení jsem se často přistihla, že vůbec nevnímám a musela jsem se vracet o pár stránek zpět, abych zjistila, co vlastně čtu. Celá kniha je jen o tom, jak se Louis lituje a vše, co kdy udělal dává za vinu samozřejmě komu jinému než Lestatovi. Možná, že by mě bavila více, kdybych neměla to srovnání s filmem.
Tohle je geniální kniha, která se filmu ani v nejmenším nemůže rovnat. Jako snad každá kniha má ovšem i slabá a zdlouhavá místa.
Kniha mi svým zpracováním nesedla. Je zdlouhavá, rozvleklá a popisná. Určitě najdu mnoho knih s upíří tématikou (např. Dracula), které mi sednou lépe.
Film bezesporu lepší než kniha. Od ní jsem toho čekala daleko víc. Chybí mi víc akce a nekončící úvahové až filozofické pasáže mi splývají v jedno velké blá blá. Chmurné. Světlé chvilky se však najít dají. Autorce se nedá vyčíst nesporný talent. Chtělo by to však zkrátit a zakčnit, pak by u mě bylo za plný počet. Takhle průměr..
Štítky knihy
upíři filozofie zfilmováno New Orleans
Autorovy další knížky
1996 | Interview s upírem |
1995 | Hodina čarodějnic I. |
2013 | Upír Lestat |
1998 | Upír s tváří anděla |
2012 | Dar vlka |
Bohužel osobně mě taky film bavil o mnoho více jak kniha. Občas jsem se musel přemáhat to dočíst, asi mi taky úplně nesedl způsob toho, jak to Rice píše. Na druhou stranu jsem byl rád , že jsem se dozvěděl spoustu věcí, které samozřejmě ve filmu nejsou a ani nemůžou být - jako např, že Luis měl bráchu atd. To by z toho byl ale 5 hodinový filmec :D A především mi dělal největší problém Louisovy předlouhé rozhovory o životě, místy snad i zbytečný, ale jinak fajn doplněk k filmu.
Hodnotím 7/10