Uprostřed
Martin Selner
Martin pracuje ve stacionáři pro lidi s autismem. Když má volno, pije víno, sarkasticky komentuje sebe i okolí a sleduje svět skrz sociální sítě. Nic ho zdánlivě nerozhází, dokud mu v jeden moment do života nevstoupí dva lidé: Veronika, se kterou začíná chodit, a nový ne zrovna bezproblémový klient Michal. K oběma si Martin nachází cestu, zároveň ale zjišťuje, že tyto vztahy naťukly jeho pracně budovanou skořápku cynika. Martin se tak ocitá uprostřed vlastní zranitelnosti a křehkosti a není pro něj jednoduché si je připustit.... celý text
Přidat komentář
Slohová práce, která měla zůstat v šuplíku autora. Foto-love-story neživotná, dialogy jakoby na sílu, sem tam nějaká "kurva", aby to vyznělo asi drsně. Povšechně akorát autorovo neurotické kňučení. Za autisty dávám hvězdu nad odpad.
(SPOILER)
Touhle knížkou se mi přiblížil M. Selner jako člověk, byť je to jeho první alespoň částečně fiktivní dílo. V mnoha větách se mně to dotýkalo a vystihovalo to moje úvahy nebo vzpomínky.
Dějová linka je primitivní a předvídatelná, ale ty kudrlinky cynismu na ní navěšené tomu dodávají duši. Dva světy - partnerský s ženou a pracovní s klienty vedle sebe tančí v paralelách nebo se naopak sráží a kontrastují. Pořád jsou to ale vztahy.
Posledních 40 stran najednou zhrublo. Nevím, jestli jsem neměla dobrý čtecí den, anebo chtěl mít autor už hotovo, anebo je to autentické nastínění nálady té hlavní postavy... Někdy to budu muset zrevidovat.
Vydařená jednohubka, ve které se prolíná náročné povolání a osobní život hlavního hrdiny. Neměla jsem žádné očekávání a ikdyž mi bylo z knihy chvílemi smutno ve finále se mi líbila. Za mě další vydařená autorova kniha.
Martine, opět jste mě donutil zastavit se a jen tak si popřemýšlet. Děkuji Vám za to. Ač to má být novela, věřím, že je zhusta inspirována vlastními prožitky. Obojí - jak ty pracovní, tak ty soukromé jasněže strašně zajímají (koneckonců na tomto zájmu stojí celý bulvár), ale ve finále je realita jen a jen vaše.
Mně vůbec nepřipadá Vaše dílo syrové, je to prostě opět ze života. Strašně by mě mrzelo, kdybyste s psaním přestal. Myslím, že je neustále potřeba ukazovat lidskost uprostřed nelítostné reality, byť bez příkras a možná s lehkou frustrací. Budeme-li se stále tvářit, že je všechno v pořádku anebo že to není náš problém, většinou si jen lžeme do kapsy. On nás stejně dřív nebo později dožene. A o tom vlastně ta kniha je. Líbí se mi ta paralela profesního a soukromého světa. Pokračujte prosím, ať už jste kdekoliv.
E-KNIHA: Já nevím, co si mám o tomhle počinu myslet. Autora jsem si oblíbila kvůli jeho knihám o autismu. Líbí se mi jeho styl psaní i humor a téma jako takové. Ale tahle beletrie (ačkoli o autismus v ní šlo také) jako by si na všem vylámala zuby. O všem bylo psáno povrchově, nebo mi to tak alespoň připadalo. Ať už šlo o práci hlavního hrdiny, nebo jeho soukromí, ničeho se mi nezdálo dostatečné množství. Možná toho bylo dost na to, aby to udrželo příběh pohromadě, ale ne dost na to, abych si z toho odnesla pořádný čtenářský zážitek a něčím mě kniha obohatila. Celé to navíc působí hrozně negativně a pesimisticky, na což u autora také nejsem zvyklá. Tím pádem mi to nesedlo ještě o něco víc, protože jsem na podobně ladění text neměla zrovna náladu. Ale milostná linka byla alespoň originálně zašmodrchaná a ze života. Linka s autismem tomu zase dodávala na zajímavosti.
Na tejto knihe je zaujímavá jedine práca s autistami, ale ostatné je proste príšerné. Tá pseudo-lovestory, či čo to je, je napísaná ako z lacného ženského časopisu. Cítil som sa až trápne pri čítaní tejto linky s Veronikou, ktorá totálne šušťala papierom. Pasáže s autistom Michalom boli o niečo lepšie, ale aj tak... neviem sa zbaviť dojmu, že to celé malo ostať len ako blog pre nadšencov. Nemám pocit, že by celá táto slohovka stála za knihu.
Jednohubka přečtená za jeden den. Krátké a svižné kapitoly. Tohle můžu.
Setkáváme se tu zde s Martinem, který pracuje jako asistent dětí s autismem, takže sledujeme jeho denní náplň práce a to, jak neskutečně těžká a nedoceněná práce to je. Můžeme nakouknout i do soukromý Martina, který se seznamuje na internetu s Veronikou. Veronika je koketnice a získá to, co chce. Srdce Martina.
Příběh mě bavil, ačkoliv mě jako čtenáře (a možná v tom hrálo roli i to, že jsem ženská zvědavá) více zajímalo soukromí Martina, než jeho práce.
Kniha se nečetla špatně, měla jsem ji přečtenou velmi rychle. Děj ubíhal, kapitoly jsou krátké a jak se střídají vztahové a pracovní kapitoly, tak bylo čtení fajn. Vztahová linka mi přišla trochu mdlá, ale některé vztahy takové jsou. Celkově byla kniha hodně realistická, žádné velké drámo, ale hodně syrový život, jak ho občas vídáme kolem sebe. A práce s autistickými lidmi popsaná ve své pravé podstatě, to je na knize to nejcennější. Podruhé se k ní asi nevrátím, ale jsem ráda, že jsem ji četla. :)
Je těžké uvědomit si někdy sám sebe. A v podobně náročné profesi obzvlášť. Myslím, že toto nejde vykonávat bez citu, ale také ne na doživotí. Práce s lidmi je psychicky náročná a se speciálními lidmi musí být časem neúnosná. Smekám před každým, kdo dokáže pracovat s lidmi, kteří jedou na jiné frekvenci než bychom si přáli.
Pana Martina jsem četla prvně, byť jej sleduji ( ne na Instagramu :-) ), ale vystihuje nevyřčeným přesně to, co by měl vyslovit nahlas. Nejen on. Díky.
(SPOILER) Kniha Uprostřed mi oproti předchozím knihám moc nesedla, téma bylo podobné, ale některé postupy hlavních postav mi zde přišli trochu zvláštní, šroubované možná až neohleduplné hlavně ty ve vztahu Martina a Veroniky. Dějová linka s Michalem mne ale dostala, hlavně konec, který holt nebyl úplně z těch nejšťastnějších. Obecně nehodnotím knihu špatně, ale u předchozích knih Martina Selnera jsem si při čtení jaksi i odpočinula, líbilo se mi s jakým sarkasmem kouká na svět, kniha Uprostřed mě ale spíš uvedla do deprese.
Martin Selner beletrista mě tolik nezaujal, ale není to špatné čtení. Stále se točí kolem autistického stacionáře, nyní poznáváme i jiné pečovatele, Martinovy kolegy a samozřejmě také kolegyně, a samozřejmě soukromý život. Zajímavá je osoba ředitele a nejvíce mě překvapil konec - nakolik odpovídá realitě autora?
Pří četbě téhle knížky mi naskočila slova, která nedávno pronesl nějaký sociolog ohledně profesí, které by měly mít nárok na odchod do předčasného důchodu: "lidé pracující v sociálních službách jsou takoví horníci naší doby". Ve srovnání s hornictvem však vidím minimálně dva rozdíly: ten první a zásadní ve výši platu, a navíc jsem si téměř jistá, že jim naše - nyní Jurečkovo - MPSV předčasný důchod rozhodně nepřiklepne. Takže potěš pámbu, milí (a)sociálové!
"Zeptali jste se někdy sami sebe, kým jste? Ne jací jste, ale kdo jste. Ano? Nejste totiž tím, kým si myslíte, že jste, ani tím, za koho vás považují druzí. Jste tím, čím se zabýváte. To vás formuje a utváří. To máte nakonec vepsané ve tváři."
Líbily se vám oba díly Autismu & Chardonnay? Pak se vám rozhodně bude líbit i Uprostřed, beletristický debut Martina Selnera. S lehkostí a suchým humorem sobě vlastím vás v tomhle textu opět vezme na návštěvu do těžce pochopitelného světa autistů, jejich vnímání a toho, jak je často vnímají většina "normálních" lidí. Zároveň najdete v Uprostřed i druhou linku, ve kterém budete sledovat vývoj romantického vztahu. Osobně se moc těším na další autorovu knihu a jsem zvědavá, jak se Martin Selner do budoucna ještě rozepíše. Zatím ho vnímám jako brilantního autora krátkých, úderných, vypointovaných příběhů, v Uprostřed bych se bývala ráda ponořila hlouběji, opravdu až doprostřed na dřeň :)
Jedním slovem skvělá. Zamilovala sem si styl a suchý humor autora. Už se těším na další :-)
Prostředí autistů, suchý humor, přečteno za pár hodin. Oddychovka, která jde pod povrch. Určitě sáhnu po další autorově knížce.
Po předchozích knížkách jsem od autora nic jiného, než další skvělou pecku nečekala. Úžasně čtivá kniha plná češtinářských obratů. Sama pracuji s autisty a každým slovem se vžívám do jednotlivých situací.
Boží! Jedním dechem přečteno. Doporučuji na 100 %. :)
Čtivá a rychlá knížka, bavila mě. Jen alkoholu a některých výrazů nemuselo být tolik, stačilo je občas nahradit slovy "štvát" nebo "vadit". I když k hlavní postavě se hodily, na mě jich bylo moc. Předchozí autorova knížka se mi líbila mnohem víc, ale to je problém pěti hvězdiček, mělo by jich být na přesné rozlišování deset.
Kniha opět nezklamala. Přečteny zpočátku jen dvě kapitoly, pak na čtení nějak nebyl čas. Včera jsem knihu vzala opět do ruky a přečetla za jeden večer. Děj knihy je prostě o životě a vztazích bez jakýchkoliv příkras. Martin tentokrát v sendvičové situaci mezi autistickým klientem, kterého dostal na starost a naučil se ho mít rád a na druhé straně se sebestřednou přítelkyní, kterou miluje i nenávidí... Těším se na další knihu autora, tentokrát možná z jiného prostředí, když Martin už ve stacionáři nepracuje.
Autismus & Chardonnay jsem si zamilovala. Řekla bych, že svými prvotinami si autor nasadil laťku poměrně vysoko, a tak už i má očekávání byla vysoká. Kniha se četla dobře, ale chybělo tam to "něco". Možná vtip, možná už i toho vína bylo hodně...
Jednohubka okořeněná autorovým suchým humorem.
Prostředí autistů je jistě poučné pro mnohé z nás.
Štítky knihy
autismus láska víno česká literatura výběr partnera
Autorovy další knížky
2017 | Autismus & Chardonnay |
2019 | Autismus & Chardonnay 2: Pozdní sběr |
2022 | Uprostřed |
Skvěle čtivá kniha. Samozřejmě, hlavní hrdina v reálu není takovej frajer a příběh není až tak úplně fiktivní. Velmi dobře balancuje linka milostná a linka pracovně-detektivní, obě solidně gradují k nepříliš šťastnému konci. Je to sonda. Abyste o sobě něco mohli zjistit, musíte si ji zapíchnout do živého. To Martin Selner udělal a nevíme, jak moc ho to bolelo. Každopádně díky, všechny tři jeho knihy zůstanou v mé knihovně.