Uprostřed nocí zpěv
Jiří Kratochvil
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/22969/uprostred-noci-zpev-22969.jpg
4
78
78
Vzpomínková próza zachycuje prožitky a zkušenosti syna poúnorového emigranta. Největší pozornost věnuje autor vylíčení atmosféry Brna po skončení 2. světové války a v 50. létech. Autor, který je zároveň vypravěčem, věnuje pozornost vylíčení celkové atmosféry Brna po 2. svět. válce a v 50. letech. Složitě napsaný román, ve kterém se neustále prolíná několik časových rovin, je příběhem o hledání otce a pozvolném nalézání vlastní identity.... celý text
Přidat komentář
Možná jsem k magickému realismu ještě nedospěla, ale román mi nesedl bohužel vůbec. Někdy jsem se ztrácela, o jakém hrdinovi se mluví a pořád si nejsem jistá, zda jde o jednu osobu, či opravdu dvě, protože tam bylo příliš mnoho odlišností stejně jako příliš mnoho shodností.
Neobyčejný příběh, který tu je tak fantaskně vykreslen, je podtržen neobvyklou formou bez teček na konci vět a bez uvozovek při přímé řeči.
Navzdory všemu varovnému, co jsem se tu dočetl (myslím v komentářích níže), se mi ta kniha opravdu líbila. Ne pro ten údajný "magický realismus", ten mi přišel trochu k smíchu. Ne pro "experimentální" pojetí textu, spočívající v tom, že v každé druhé kapitole chybí velká písmena na začátcích a tečky na koncích vět, to mi přišlo k smíchu ještě víc, protože když tam ta velká písmena a ty tečky doplním, vyjdou mi z toho úplně normální věty. Tohle jsou za mě jenom jakési pózy. Mně se na téhle knize líbil jedinečný vypravěčský talent pana autora. Tak silný, že převálcoval i všechno to "magickorealistické" a "experimentální. Takže mě ta kniha prostě bavila a samozřejmě taky občas dostávala svými referencemi o zvrácenosti komunistického režimu.
Kratochvil je boží. Leč tenhle román mě prozatím bavil z jeho díla nejméně. Ale pořád... je to Kratochvil :).
Mám rád magický realismu. Ale Kratochvila jsem nikdy nedal. Ani tohle ani Siamský příběh ani jeho povídky. Prostě to v něm nevidím.
Kartochvila mám rád, i když spoustě věcí nerozumím, tak jeho knizky maji pro me tajemnou atmosferu. Chapu je jako básně prevedene do prozy, kde je casto imaginace (ktera se muze nekdy stat az manyrou) dulezitejsi nez pribeh, slouzici spis jako její nosič. Stejne je tomu u tehle knizky. Nicmene oficialni shrnuti knizky vyse pusobi hodne nepatricne a ploše.
Musím říct, že pro mě byla četba této knihy jedním velkým hledáním. Hledáním okořeněným spoustou bizarních (a často i vtipných) situací, které však v příběhu/příbězích nepůsobí nepatřičně, spíš naopak (jsou napsány s takovým umem, jakým je do svých knih vkládá třeba i Jáchym Topol - to srovnání jsem si nemohla odpustit).
Podle mě dává autor knize smysl prostřednictvím nesmyslů. A když ten smysl chcete najít, tak to vážně není jednoduchá četba. A přesně to se mi na té knize líbí.
Kniha, která se odehrává v Brně ... jsou tam 2 dějové linie, které se postupně spojí v jednu ... dávám jen 4 hvězdičky z důvodu, že jedna dějová linie se mi špatně četla, když u přímých řečí chyběly uvozovky, často i diakritiky ... ale jinak nebyla zas tak špatná ....
"Nedlouho po převratu, v těch nadějných letech, jež ovšem zuřivá Barbora popisuje jako přechod od policejního státu ke státu kriminálnímu, mi kdosi dal obálku s rukopisem, jehož autora jsem ke své ostudě neznal. Začal jsem to číst v Lužánkách na lavičce a od první věty jsem té knížce naprosto propadl – byl to román Jiřího Kratochvila Uprostřed nocí zpěv a já si dodneška pamatuju své nadšení a jakousi až fyzickou úlevu, ba skoro až vděčnost, že v české literatuře dokáže někdo napsat něco tak hluboce osobního a současně politického, především ale až cortázarovsky magického, co se přinejmenším vyrovná mým milovaným světovým autorům. Od té doby jsem už pak nad žádnou českou knihou nic podobného nezažil."
Ludvík Němec, rozhovor pro Salon Práva (Štěpán Kučera, SALON, Právo)
Výborná, výborná kniha z prostředí Brna. Možná právě zasazení do moravské metropole se mi tolik líbilo. Jinak je Kratochvílova kniha vtipná, poutavá, její čtení rychle odsýpá. Propojení dvou příběhů a jejich spojení v jeden je zajímavé.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2012 |  Brněnský pochod smrti |
| 2018 | Liška v dámu |
| 2000 | Truchlivý Bůh |
| 2010 |  Femme fatale |
| 2005 |  Nesmrtelný příběh |
Knihu považuji za ideální, pokud se chce čtenář seznámit s prvky magického realismu. Kniha obsahuje od všeho trochu. Nechybí silueta dobrých příběhů, nečekané (někdy zvrácené nebo absurdní) motivy a to vše v časoprostoru socialistického Brna. To pro mě bylo velmi osobní, protože o brněnskou historii jsem se dříve zajímal. Celkově mohu doporučit, ale je třeba rezignovat na přísnou čtenářskou logiku. Někdy se člověk zkrátka ztratí, jindy vyvolá čtení myšlenku zcela jinou, než jakou by čtenář očekával v souvislosti s příběhem.