Usměj se, Lízo
* antologie
Humorná povídka nemusí nutně vyvolat salvy smíchu. Stačí i úsměv nad vtipně vymyšleným příběhem. Vedle známých spisovatelů vyzvalo nakladatelství Listen k napsání humorné povídky i některé české humoristy - filmaře a divadelníky. Zdeněk Svěrák zachytil melancholické pocity stárnoucího "druhořadého" herce; jeho Natáčecí den rozhodně není "veselou příhodou z natáčení". Ladislav Smoljak se v nadsázce pokusil odpovědět na otázku, kdy a jak jednou skončí Divadlo Járy Cimrmana. Zatímco Petr Šabach a Ivan Kraus napsali humorné povídky "jako ze života", Ivan Binar, Jiří Kratochvíl, Ivan Klíma a Pavel Svoboda se zhlédli v temnějších absurdně groteskních příbězích. V převážně afrických kulisách se odehrává čtivý příběh vnuka a jeho dědečka od Ivy Pekárkové. Milovníky knih Květy Legátové asi překvapí autorčina povídka z prostředí zločinu. Usměj se, Lízo navazuje na knihy Miluj mě víc a Schůzky s tajemstvím.... celý text
Přidat komentář
Nevyhledávám tento typ knih. Ale protože jsem účastníkem Výzvy 2017 a slabý fond knih v naší miniknihovně neposkytuje velký výběr, tuto knihu jsem si půjčila kvůli kolonce "Kniha obsahuje v názvu jméno". A jsem ráda, že se zrovna Líza na mě usmála z regálu. Krátké úsměvné a vtipné povídky od různých autorů mi zpříjemnily cesty autobusem, v čekárnách i ve vaně.
Pod "humornými povídkami" jsem si představovala něco dost jiného a bohužel ani ten úsměv nad vtipně vymyšleným příběhem se téměř nikdy nedostavil. Za mě zklamání.
Nevím proč, ale opravdu jsem si myslela, že se u těchto povídek ze srdce zasměji. Ovšem chyba lávky. Některé povídky byly celkem úsměvné pravda, ale ostatní ani náhodou. Mnohé povídky mi přišly až depresivní a smutné, nu což. V poslední době mám s těmito povídky špatnou ruku, snad to bude příště lepší. Hold každej autor si může dané téma vyložit jinak…
Od knihy jsem čekala oddychové čtení. První povídka od pana Svěráka je příjemná a dobře se čte. Také druhá povídka od Petra Šabacha se dala přečíst vcelku s nadsázkou a úsměvem. Ovšem další povídky jsem zřejmě nepochopila a četla víceméně setrvačností. Několikrát jsem knihu chtěla odložit, ale pak jsem si říkala.... "co kdyby". Ještě povídka Ivy Pekárkové byla "normální", ale dál už jsem se opravdu nedostala. Pár stránek povídky od Ivana Binara mě přesvědčilo v tom, že tahle kniha opravdu není pro mě.
Nechtěla bych jí zatracovat, určitě se najdou čtenáři, kteří se na knihu budou dívat s jiným nadhledem (nebo jiným pohledem).
Část díla
Benefice pro Otu Plka
2004
Bul a sličný Pete
2004
Gel
2004
Jesedmhodinráno!Vstaň!
2004
Koulařka
2004
Autorovy další knížky
2009 | Thriller |
2008 | Tichá hrůza |
2020 | Nejkrásnější dárek |
2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
Při čtení povídek z této knihy se mi neustále vkrádala slova z mého oblíbeného filmu: "Ta ženská je pod drogama", zbývá dodat, že i muži nebyli zřejmě tak úplně při smyslech.
Knihu jsem zvolila do čtenářské výzvy takřka na poslední chvíli a při jejím výběru jsem si připadala jako student před maturitní zkouškou - hlavně ať je tenká a přečtu ji rychle :-). Tato strategie se mi vyplatila tak nějak napůl. Úkol splněn, mám 20/20, ale čtenářský zážitek šílený. Dvě povídky stály za přečtení, zbytek ne!