Usměvavé odříkání
Richard Weiner
I v této sbírce se Richard Weiner pokouší navázat na předválečnou básnickou modernu, která je navíc proložena křehkými impresionistickými náznaky. Projevuje se zde také vitalismus, poměrně přímočarý a optimistický vztah k životu i jakási přívětivá a harmonická nostalgie. Ta je například zřetelná v titulní básni, objevující se téměř v samotném závěru souboru. Zavřou se v ní okna, do místnosti proudí vzduch, vůně, světlo, a nádherný večer je projasněn sice bledou, ale přesto dojemnou radostí...... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1990 | Proč nejsem komunistou |
1993 | Škleb |
1928 | Lítice |
1996 | Netečný divák a jiné prózy. Lítice. Škleb |
1998 | Lazebník / Hra doopravdy |
optimismus, přírodní lyrika, takový zastydlý vitalismus, "dětskostí" snad připomene Wolkra
Deštivé ráno
Je to již bdění? Spím? Kdo to klepe / na moje okno? / Možná že prší – ach ano, vždyť prší! / Krůpěje sbíhají po šikmém okně / jedna za druhou / jako v honičce. // Není to bdění! – Bubeník hraje –! / Přece je krásně?! / Nene – vždyť prší, ba věru že prší. / Krůpěje sbíhají po šikmém okně. / Usni, usni zas! / Prší -, Krásně je!