Usmievať sa zakázané
Betty MacDonald
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/135122/usmievat-sa-zakazane-135122.jpg
4
107
107
Nancy a Plum sa dostanú do opatery bohatého strýka Johna, ktorý dá obe sestry do internátnej školy pani Mondayovej. Platí za ne, posiela im darčeky a oblečenie, ale dievčence z toho nič nevidia. Nancy a Plum sú však veľké výmyselníčky so zmyslom pre humor, ktorý im pomáha prežiť ťažké chvíle v internáte. Napokon sa im podarí ujsť... Z príbehu vyžaruje nielen veľký cit a pochopenie dvoch opustených detských duší, ale aj ich odvaha a vnútorná sila nepoddať sa ťažkému osudu, vytvoriť si prostredníctvom snov krajší vlastný svet a dokázať ho s odvahou a statočnosťou nájsť. Čo k tomu treba ešte dodať? Knižka je plná typického humoru Betty MacDonaldovej a radosti zo života.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež
Vydáno: 2002 , Mladé letáOriginální název:
Nancy & Plum, 1954
více info...
Přidat komentář
" Z doby kamenné "
Knihu mi doporučila paní knihovnice a dodnes si pamatuji na příběhy dvou odvážných sester, které už od pohledu na šatičky neměly šťastně dětství.
Nancy s Poppy žijí v dětském domově, který je kromě místa na spaní a bydlení špatný ve všech podmínkách. Jíst sice musí, ale to ,co pravidelně dostávají by nejedlo ani zvíře. Ti hodně zvědaví si knížku přečtou. Nebudu moc prozrazovat, ale děvčata najdou to kouzlo ve štěstí.
Krátké příběhy jsou sbírkou autorčiných vyprávění před spaním pro její dcery.
Když jsem byla malá, dostala jsem tuhle knížku pod stromeček a zamilovala jsem si ji. V rámci čtenářské výzvy se k ní vracím jako k -darované knize. Už se nemůžu dočkat! A doporučuji ji všem malým čtenářkám :)
Kniha mého dětství!! Četla jsem jí neustále, sotva jsem dočetla poslední stránku, hned jsem začla odznovu. Má pro mě velký citový význam.
Nejoblíbenější kniha mého dětství. Milovala jsem obě sestřičky (přiznám se, že Málinku víc, tak trochu jsem se s ní ztotožňovala), celý příběh i dokonalé ilustrace. Knihu rozhodně jednou předám svým dětem!
Krásný příběh od spisovatelky knih paní Laryfáry. Příběh o dvou holčičkách (sestrách) které příjdou o rodiče a musí přežívat v penzionu, kde trpí hlady a nedostatkem lásky. Na konci příběh skončí víc než dobře. Pěkné ilustrace.
Půvabná knížka, která mě a mou dceru v dětství minula. Teď se mi dostala do rukou a já se začetla a moc jsem se bavila:-) Takové knížky prostě opravdu můžu. A až jednou budu mít třeba vnučku, určitě si na ty "dvě holčičky" uděláme čas...
Tuhle knížku jsem jako malá zbožňovala. A i teď si ji občas vezmu do ruky, když si potřebuju připomenout krásu děckých let. Ještě teď si pamatuju, že konec jsem dočítala pod peřinou s baterkou v ruce, protože jsem se nemohla odtrhnout :D
Autorovy další knížky
| 2004 |  Vejce a já |
| 2010 | Paní Láryfáry |
| 1987 | Co život dal a vzal |
| 1993 | Čáry paní Láryfáry |
| 2008 | Morová rána |
Jeden z mnoha literárních příběhů, které si berou na paškál provoz sirotčinců a velmi častou snahu jejich provozovatelů obohati se a trýznit své bezmocné svěřence. (I z případů z našeho regionu se zdá, že majitele různých "pečovatelských domů" nadále často vede touha po zisku v kombinaci s ponižováním a ubližováním klientům - v tom je tento knižní příběh nadčasový.)
Příběh Nanynky a Málinky je místy dětsky jednoduchý, překvapily mne však některá docela drsná místa, třeba pestrá paleta tvrdých výhrůžek fyzickou likvidací zákeřné Klotyldy.
Titulní hrdinky byly poněkud pohádkově odvážné a chytré, lhářka Pondělníčková opravdu velmi uvěřitelná - jakoby si autorka vzala námět z nějakého reálného dobového příběhu, kde "systém" selhává a o šťastný konec se postarají až indiviuální zásahy hodných lidí.