Ústav
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539311/bmid_ustav.jpg
4
1174
1174
Dá se vůbec omluvit únos dítěte? I ve vyšším zájmu? Dvanáctiletý Luke je jedné temné noci unesen do záhadného Ústavu, který připomíná spíš vězení se zvýšenou ostrahou. A jako by to nestačilo, neznámí únosci mají pro chlapce a dívky vytržené ze svých domovů vysoce nebezpečný, přímo válečnický úkol. Školákovi obdařenému výjimečnou inteligencí tak nezbude nic jiného než hezky rychle dospět a začít s pomocí nově nalezených přátel hledat cestu ven z téhle noční můry. Stihne to dřív, než bude vězniteli odveden do míst, odkud se už žádné z dětí nevrátilo? Jisté je pouze jedno: tenhle příběh o dětech rozhodně není pro děti… Novinka Stephena Kinga potěší všechny fanoušky jeho Žhářky, hororu TO nebo seriálu Stranger Things.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2022
,
OneHotBook
Originální název:
The Institute, 2019
Interpreti: Martin Preiss
více info...
Přidat komentář
Tato "Kingovka" se mi líbila, od začátku až cca do poloviny knihy byl děj perfektní, propracovaný, skoro depresivní. Konec už mě tolik nebavil. Nicméně, zklamaná se určitě necítím.
„Jestli můžu opisovat
od Ježíše Krista na kříži:
„bude vám odpuštěno,
protože nevíte,
co jste učinili“.
Myslím, že se nedá u pana Kinga říci „to jsem zvědav (á), zda přijde na něco nového?“ Ne, mistr je mistr, a Ůstav je zas něco jiného. Napínavé dobrodružství, plné očekávání, které vždy dokáže překvapit. Opět s příměsí tajemna, politiky a spousty smrti. Nenašel jsem nějaká významnější „hluchá“ místa. Příběh se rozjel, expandoval do hlav čtenářů svým hukotem a pak prostě explodoval. A vlastně ne zrovna v tomto pořadí.
Citát: Otevřel jsem Firefox a vyťukal #!cloadofgriffin!#
Kingovo příběhy mám nejraději ze všech těch knih, co jsem kdy přečetl. Jeho geniální zápletky a mnohdy krutě vypointované kapitoly už jsou snad normálem, který by neměl nikoho překvapit. A přesto právě proto překvapí vždycky. Líbí se mi ty narážky, kdy třeba jedna z postav řekne „uvidíme se zítra“ a Kingova poslední věta v dané kapitole, zní: „Už se nikdy neviděli“. Styl tohoto, jakoby prozrazení nastávajícího děje, je prostě perfektní. Čtenář jen očekává, proč už se jako neuvidí a to je na tom to nejmrazivější a nejnapínavější.
Malá ochutnávka:
Je čas, řekl Avery.
Očekával, že se bude bát, a bál se od chvíle, kdy vešel do toho pokoje, který vypadal jako jeho pokoj, ale nebyl to jeho pokoj, a pak ho srazil na zem Harry Cross a on se bál ještě víc než předtím. Ale teď už se nebál. Byl napružený. Vybavil se mu úryvek písničky, kterou si jeho matka pouštěla z magnetofonu vždycky při úklidu: Budu volný.
Ani v tomto příběhu není nouze o zvraty, které překvapí. Nechybí řádná porce brutality, krve, lítosti a smrti. Té hlavně, protože počet mrtvol v tomto příběhu je nepočitatelný. Je tu i spousta smutku, který asi mnohý čtenář nepobere a Pan King opět potvrdil, ze se nebojí žádného tématu a překračuje daná tabu současného světového smýšlení. Jo, mrazivé čtení, které jsem si neskonale užíval. Jen tak dál, Mistře!
Citát: Když se tam dostaneš jako první, udělej na dveřích znamení křídou. Když se tam dostanu první já, smažu ho.
PS: Jen jednou mě pan King zklamal v této knize. Někde okolo strany 90 píše o skupině Pantera a přiřazuje jí do kategorie gotické hudby. Což je špatně. Pantera je a vždy bude jen Heavy metalovým souborem, který trochu rozvinul tak zvaný Post-Trash. Tedy grove metal. S gotickým stylem nemá vůbec nic společného. A pak jsem si řekl, no a? Co chtít od muže, který se zasekl na Ramones? Na hodnocení tohoto dobrodružství to však nemá vůbec žádný vliv. (pět žlutých motýlků)
Citát: Pověsti jsou samovolně vznikající dezinformace.
Po delší době nový King... Bože! Jak já jsem se na něj těšila!...
A pocity po přečtení? Asi někde vzadu pociťuji malinkaté zklamání. Možná proto, že jsem čekala, že se z toho všeho vyklube něco trochu jiného. Ale ono ne...
Ale i přes tohoto malého hlodavého červíčka jsem ve finále s knihou spokojená. Kingova pisatelská kouzelná ruka opět stvořila skvělou atmosféru kolem každého podstatného prvku Ústavu, hrála si s psychikou a s atmosférou celého příběhu.
Kingovy unesené děti řadím do lepšího průměru autora.
Není to psycho jako To, je to pěkný thriller. Potěší i milovníky konspirací. Nejděsivější na tom je, že oběťmi jsou děti.
Nová kniha, nové dobrodružství, nový příběh :--) King je můj oblíbenec a rozhodně nezklamal. Donutí vás přemýšlet a to je určitě dobře.
Ústav určitě nebude nejlepší knihou, kterou autor napsal. To se asi ani nedalo očekávat. Nicméně si myslím, že se jedná o knihu, která se vás dotkne přesně tam, kde má. Rozhodně si užijete jízdu, na kterou jen tak nezapomenete a hlavně vás donutí nad spoustou věcí přemýšlet. Já jsem byla spokojená.
Předně chci říci, že je to velmi čtivý a řemeslně napsaný Kingův standard, ale nic víc. Není a nikdy to nebude jedna z nejlepších jeho knih, ale času, u ní stráveného, nelituji, bavil jsem se. Každopádně mi to přijde jako velká škoda. Témata jako jakou únosy dětí, ústavu, kde je testují a vlastně i mučí a obecně paranormální jevy by starý King dokázal vytěžit tak, že by z toho bylo slušné psycho a kniha, která i po dočtení pořád leží v hlavě. Zde to tak nebylo, vše bylo takové jen nakousnuté, postavy nebyly tolik vykreslené a vlastně jsem ani hlavním hrdinům nedokázal moc fandit. Zas na druhou stranu má kniha snesitelnou délku a příběh utíká velmi rychle. Je to prostě příjemné (jak jen příjemné může být v rámci tématu unesených dětí :-)) počtení ve stylu akčního seriálu Stranger Things. Nakonec dám stejně čtyři hvězdičky, protože i když to není top King, pořád je to on a ve svém žánru výrazně překonává průměr i kdybych od něj četl emaily se seznamem úkolů v práci.
Další počin z pera mého oblíbence se tentokrát nese spíše v duchu sci-fi než horroru, po přečtení ve mně ještě dlouho dozníval. Kniha líčí osudy nadaného hlavního hrdiny, jenž je jednoho dne unesen. Kam a proč? Dokáže se zachránit? Zpočátku není nic jasné, ale závěr se skvělou filozofickou úvahou vše vysvětlí a podtrhne další Kingův mistrný román. Trochu mi jeho pointa připomněla klasika sci-fi žánru P.K. Dicka, kvůli možnému spoileru však nebudu prozrazovat více.
Paráda! Sice jsem musela najet na "antichildren mód", protože to byl někdy fakt sekec. Opět skvělý King a jeho, nebo spíš naše dilema, které zlo je menší a které větší.
Skvěle napsaná kniha, která nenudí a nutí k zamyšlení, které zlo je lepší. Moc se mi líbila a rozhodně doporučuji.
(SPOILER)
Vždy, keď som zobrala túto knihu do ruky, som rozmýšľala nad tým, čo znamená otázka: ,,Ktoré zlo je menšie?", na obálke knihy. Ani v polovičke príbehu som ju nevedela zodpovedať. Hovorila som si: ,,Ako ,,ktoré"? V knihe je predsa jediné zlo - na strane Inštitúcie ktorá unáša a mučí nevinné deti.". Postupne však všetko začalo dávať zmysel, no vysvetlenie ako také prišlo až v poslednej kapitole. Neskutočne pútavý príbeh v ktorom sa autom nebojí vytvoriť inštitúciu, ktorá obetuje tisícky detí pre dobro celého sveta.
Deti z Vegetparku mi pripomenuli tzv. roony z Cally, zo série Temná veža.
Příběh není strašidelný, spíš děsivý a to hodně. Pokud se děj týká malých dětí, člověk to tak nějak bere víc osobně. A kdo SK zná, ten ví, že ne všichni kladní hrdinové, ať už dospělí nebo děti, se ve zdraví dočkají konce příběhu, případně se ho nedočkají vůbec.
Špatné sny jsem z toho měla, to už je u mne tradice. Takže, doporučuji!
Dost autorů se v psaní upejpá, asi aby to moc nepobouřilo a lidi si neříkali, že jsou magoři. Ale King tímhle nikdy netrpěl, prostě si píše, co chce. A že jde o brutální týrání dětí (mimo jiné)? No a co. Tohle je jedna z mála knih od Kinga, u které mi bylo trochu fyzicky zle, asi právě kvůli těm dětem.
Trochu jsem si nebyla ale jistá překladem, jak kdyby pan Němeček občas překládal v polospánku (“... jedl mac a sýr...” prosim?).
Ale milý dětičky, predestinace, sexy dobrej policajt, venkov, a tak ... ANO!!!
Rozhodně jedna z lepších Kingových knih mezi těmi novými. Jasně nevyrovná se to klasice typu To, ale příběh je zajímavý a poutavý. Pro mě trochu podobné Stranger Things
Každoročně se ve Spojených Státech ztratí 800 000 dětí. Kdo by čekal, že tajný vládní program unáší nadané děti, kterým svými pokusy se snaží zlepšit jejich telepatické či telekinetické schopnosti. Luke se probere v Ústavu a jeho jediná snaha je uniknout a zachránit ostatní děti. Přijde mi, že King se v posledních románech již tolik nezaměřuje na klasické horory a i tohle výborné dílo mezi ně neřadím. Přesto je Ústav skvělý a napínavý román, který by za určitých okolností nemusel být nereálný.
Trošku jiná Kingovka, ale líbila se mi, i když pár výhrad bych měla. Určitě je to jiný styl psaní než Kingova starší tvorba.
Opět skvělé čtení. Téma naprosto vynikající, dětští hrdinové Kingovi prostě jdou.