Zahalená říše
Richard A. Knaak
Úsvit DragonRealmu série
1. díl >
Nimth, domovský svět vraadských čarodějů, pomalu umírá. Zavinili to samotní Vraadové svým bezohledným zneužíváním magie. Jejich jedinou nadějí na přežití se stala zahalená říše, tajemná země za „závojem“. Ale ta příchozí nevítá s otevřenou náručí. Tento svět totiž už své obyvatele má. Na Vraady číhají nepřátelé ve vzduchu i pod zemí. A setkání s tajemnými strážci rase čarodějů naznačí, že jejich budoucnost v Dračí říši je nejistá…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2007 , Fantom PrintOriginální název:
The Shrouded Realm, 1991
více info...
Přidat komentář
Prvýkrát ma odradil farebný šašovský Nimth s jeho obyvateľmi. Knihu som odložil. Po roku som chcel vedieť ako sa príbeh Dragonrealmu uzavrie a ako Knaak vymyslel jeho vznik. Druhý pokus už nebol zlý. Kniha má iné kulisy, iné postavy a iné pravidlá. No príbeh bol dobrý.
Pěkný díl. Přišel mi zajímavý, co se týče DragonRealmu. Má nejoblíbenější postava vůbec v celé sáze je Temný kůň. Zde jsem mohla vidět, jak se choval při příchodu na tento svět. Místy mě kniha díky Temnému koni - a někdy i kvůli něčemu jinému - dokonce pobavila. Ale je tu jedna věc, která mě trochu mrzí. Jsou to Strážci. Přišli mi takoví zmatení, takoví Strážci, kteří nevědí, co mají vůbec dělat. Snad jen za to ta jedna hvězdička pryč.
Skrze kladné ohlasy na sérii i na autora jsem od knihy hodně očekávala a byla jsem hodně zklamaná. Přesně jak píše klerik_cz, ze začátku je těžké se chytnout. Mně to tedy netrvalo 14 dní a 80 stran, ale souhlasím s tím, že rozjezd je chaotický. Navíc jsem se zpočátku potýkala s pocitem, že čtu počítačovou hru.
---Obsahuje malé spoilery---
Moje nejoblíbenější postava v této knize je Temný kůň. Samotný příběh, exodus do Dračí říše, je ok. Ale měla jsem problém s některými detaily. Například stařešina Tezerenee vybere pro přechod mimo příslušníků klanu hlavně ženy kvůli čerstvé krvi. Ale přitom všichni přijímají jinou tělesnou schránku. Umí tedy pomocí magie změnit DNA své nové schránky na své původní? Pokud umí, je vůbec potřeba něco jako čerstvá krev, když se mohou takto upravovat? A co vlastně stráží Strážci? Přání svých pánů? Přišli mi hodně zmatení a kolem Strážců i jejich pánů je na můj vkus příliš mnoho otazníků.
Měl jsem problém dostat se do děje - Nimth a jeho namyšlená populace, prapůvodní bytosti vtělené do země samotné, strážci, kteří sami nevěděli, jak se mají chovat a co mají dělat a navíc opravdu hodně postav s šílenými jmény. To vše přispívalo k tomu, že jsem se asi 80 stránek četl tak 14 ne-li více dní. Po osmdesáté stránce se to začalo zlepšovat a posledních 100 stránek už bylo zase perfektních, přesně v Knaakově stylu, ale zmíněné dějové nedostky se samozřejmě projevovaly stále.
Nicméně jak už jsem zmínil, tak finále bylo skvělé. Nikoliv nějak extra akční, ale bylo zajímavé a originální, dokonce dost přemýšlivé, prostě finále jak má být. Takže i přes rozporuplné začátky se mi kniha na konec líbila a dávám 70%.
Nádherná kniha.
Měla jsem pocit, že jsem v tom příběhu.Tak jsem se do toho čtení pustila.:O
Prostě nejlepší knižní série, co jsem četla tento rok!
Nimth byl epesní a Vraadove jsou správní bohémové. Taky nás ten Soudný Den čeká, akorát u toho bude bohužel míň kouzel. :) Richarde, seš frajer!
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2003 | Den draka |
2004 | Ohnivý drak |
2002 | Dědictví krve |
2013 | Stormrage |
2003 | Království stínu |
Nadšením bych zde zrovna nehýřil, protože k tomu není žádný důvod. Chronologicky nevím, zda je tahle kniha rozjezd pouze série nebo rovnou celého světa DragonRealm. Ať tak či onak, je to rozjezd velmi pomalý, nezáživný, nic moc popisující a tematicky „nudný“ (nabízí se srovnání s epickou Knaakovou trilogií Válka prastarých z WarCraft světa, která uvádí genezi fantasy světa vynikajícím způsobem).
Díky malému rozsahu knihy se dá kniha (pokud se jedná o úvod, neboť závěr knihy je pěkně uzavřen a ničím neevokuje potřebu dalšího pokračování do podoby trilogie) rychle přelouskat, Knaakův styl psaní je dobře čtivý, takže zde problém není. Ale samotný svět nemá čím zaujmout, žádný pořádný popis jak světa, tak jeho obyvatel (pokud se nespokojím s tím, že Vraadové jsou prostě „Vraadové“), napojení na okolní říše v rámci světa zcela chybí, motivace jiných ras včetně strážců není pořádně vysvětlena a celé to působí jak mišmaš děcek na pískovišti v mateřské školce, kde si každá skupinka jede svoje „bugy“ bez relevance k ostatním „obyvatelům“ hrací plochy.
Samotné téma exodu (krásná paralela na naše nepřizpůsobivé občany), kdy hamižně a sobecky vyplundrujeme zdroje našeho světa a jakmile je vyčerpaný na kost, tak těsně před klinickou smrtí, půjdeme o svět (dům) dál je zajímavé, ale zpracováno velmi fádně. O úplně „z konceptu vytrženém“ prologu s Cabem je taky škoda mluvit, z anotací předpokládám, že se jedná o něco, co bude v dalších knihách.
Kolem a kolem nic zásadního, ale díky Knaakovi a vyloženě „high“ fantasy žánru, dá kniha krásně odpočinout od všeho kolem, kdy se mozek nemusí trápit jako u jiných složitějších nejen fantasy kousků a záležitostí reálného světa. Jako oddechovka posloužila výborně a i díky tomu se do dalšího dílu pustím velmi brzy. On ten Dru byl vcelku postupně sympatický a jeho osud a formování nového světa má jistě co nabídnout…