Utajená dcera
Kelly Rimmer
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/434468/bmid_utajena-dcera-rbN-434468.jpg
4
190
190
„Adoptovali jsme tě.“ Tahle krátká věta obrátila Sabině život naruby. Najednou se svět rozdělil na Před a Po. Sabině je právě 38 let a je těhotná. Zdá se jí nepochopitelné, jak by nějaká matka mohla dát své dítě k adopci. A proč jí o tom rodiče již dávno neřekli? Rozhodne se, že musí za každou cenu najít ženu, která jí dala pryč. To, co zjistí, nakonec nezmění jen Sabinu, ale především dvě ženy, které ji po celá ta léta hluboce milovaly.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)Originální název:
The Secret Daughter, 2015
více info...
Přidat komentář
Krásný a dojemný příběh, ale i překvapení, že v době, kdy se odehrává se ještě dějí nucené adopce. Hlavní postava Sabina se ve svých 38 letech dozví, že je adoptovaná a dokáže přes všechny potíže najít svou skutečnou matku a nakonec i dát obě matky do kontaktu. Moc hezká kniha, která určitě stojí za přečtení.
Velmi me prekvapilo, ze nějaké nucene adopce vubec existovaly. Fuj. Knizka mi přišla moc fajn, pokud odhlidnu od ustredniho tematu. Sabina mi v mnohych pasazich pripominala spis dite, nez zenu po tricitce, nastavajici matku.
Krásný , ale velice smutný příběh. Připomnělo mi to nádhernou knihu, která byla podle skutečných událostí, Dívky od svaté Magdalény. Tyto vynucené adopce, ke kterým dali souhlas rodiče a dívky se ani nesměly vyjádřit opravdu byly ještě na konce minulého století asi ve více státech.
Sabina čeká vytoužené dítě a najednou se dovídá, že je adoptovaná. Asi jako každé dítě, které se jakoukoliv cestou toto doví, chce poznat svou biologickou matku. Najednou vyvstávají otázky "Proč?" a rozebíhá se pátrání. Jedna věta a změní život hned několika rodinám.
(SPOILER)
Knížka se mi vcelku líbila, s čím jsem ale měla trochu problém byl nadbytek slov označených kurzívou. Rozumím, že tím autorka chtěla dát důraz na jednotlivá slova, ale když jich bylo třeba 5 na jedné stránce, tak mě to štvalo a rušilo mě to. Rozhodně je to kniha na zamyšlení, jaké životy bychom vedli, kdyby jsme vyrůstali s někým jiným a někde jinde.
SPOILER
Závěrečné shledání mámy a mamky mi přišlo takové o ničem, čekala jsem, že jejich shledání bude popsané trochu lépe.
Příběh, který opravdu stojí za přečtení. Donutí vás k zamyšlení nad vlastním životem. Co by bylo, kdyby se Vám najednou život otočil naopak, kdybyste zjistili, že vaše základní životní jistoty jsou ve skutečnosti úplně jinak... Těžké čtení, které ale nakonec v této knížce skončí dobře, proto se nechte nalákat...
Má 4. knížka od K.R. Sabina mě docela štvala, ale člověk neví, jak by se zachoval, kdyby žil v nevědomosti a o svém původu se dozvěděl až v 38 letech. Megan projevila dobrou vůli, jen plán změnila touha manžela, ale i její a tak to nakonec dopadlo jinak.
Četla jsem jedním dechem. Velmi silný příběh. Jako máma si tuhle situaci vůbec nedokážu připustit.
Největší problém jsem měla se Sabine, nějak jsem se do její kůže nedokázala vžít. Chovala se jak puberťačka, přitom i můj 6 letý syn dokáže pochopit termín "jiná doba", když mu to vysvětlím...
Člověk pochopí snahu najít biologické rodiče, ale...
Lilly, Megan a Sabina, tři ženy, najdou společnou cestu, nebo je pravda rozdělí?
Příběh Sabiny, která se dozví ve svých 38 letech, že je adoptovaná se četl velmi dobře.
Fandila jsem Lilly, ale neodsuzovala jsem ani Megan. Naopak, právě Megan byla ta nejsilnější, protože se rozhodla říct pravdu, i za cenu, že Sabinu ztratí.
Kniha se krásně čte, děj rychle ubíhá a čtenář prochází střádavě do dvou časových rovin. Smutný příběh založený na skutečných událostech 70 .- 80. let, které se odehrávaly v demokratickém státě - Austrálii. Je dobré si to připomínat, abychom "v zájmu dítěte" již nikdy nic takového jako lidstvo legálně nedělali. Sabině je 38 let, když se dozví od svých rodičů, že je adoptovaná. Začíná pátrání po biologických rodičích. Lilly je 16-letá slečna, kterou táta násilím zatáhl do azylového domu pro mladé těhotné, podaří se jí uchránit své dítě před státní mašinérií? A jak do toho zapadá příběh bezdětné Megan, která již naději na vlastní dítě vzdala? Nádherný příběh nejen o mateřské, ale i otcovské lásce. To je vlastně ta jediná vada na kráse, čekala jsem, že motivy otců, minimálně vztahy Sabiny a jejího táty Grae, budou trochu více rozebrány.... ale ani to mi nezabrání k tomu hodnotit knihu plným počtem, neboť jak jsem psala na začátku, musíme si takové příběhy připomínat, kdykoliv to bude možné. Citlivě napsaný psychologický román o mateřství, upřímnosti, tajemstvích a nakonec i odpuštění..... nedá se než doporučit. PS. zdá se že i česká historie je plná příběhů zdánlivě zemřelých kojenců a následného obchodování s nimi, a také to není středověk, ale 20. století (touto tématikou se právě zabývá Josef Klíma)
Nádherný, smutný, děsivý příběh, který je založený na skutečných událostech.
Autorka si mě získala knihou Matčino vyznání, a Utajená dcera mi potvrdila to, že se jedná o velmi talentovanou spisovatelku, jejíž knihy jsou nadprůměrné krásné, realistické.
Tématem knihy jsou vynucené adopce, které probíhaly v poměrně nedávné době. Číst dopisy Lilly, plné naděje a snů, bylo bolestné. Vy víte, že se ty sny neuskuteční, a o to více se mně slzy draly do očí. Příběh mě úplně pohltil a já jen četla a četla, když jsem měla trochu čas. Autorčin styl psaní mně naprosto vyhovuje a moc se těším, až si přečtu další její knihy.
Přečtení Utajené dcery doporučuji.
Menší zklamání mě čekalo na konci. Těšila jsem se na setkání Lilly a Megan po osmatřiceti letech. Představovala jsem si, jak bude jejich rozhovor probíhat. Vyvinulo se to úplně jinak, než jsem předpokládala. Trochu odbyté na můj vkus.
Ještě jeden malý problémek jsem měla. Nevyhovovalo mi slovo "těhotenství" místo "mé dítě". Příklad: Věta "Ochráním své dítě" zní lépe než "Ochráním své těhotenství". Nebo "Já už se vzdal naděje na těhotenství" bych zaměnila za "Já už se vzdal naděje na vlastní dítě". Podobných případů tam bylo více. Ale to je jen můj osobní problém.
příběh byl pěkný,i když se mi zdálo,že Sabina to trochu přehnala se svoji adoptivní matkou,protože tam ne ona se provinila ale její adoptivní otec.Ale všechno zlé se nakonec vyřešilo.
Jímavý příběh o vynucené adopci, ač smyšlený, nicméně se takto, či v různých obměnách, mohl skutečně stát. Četla jsem pár knížek popisujících příběhy „padlých“ dívek z Magdaleniných prádelen v Irsku, tato kniha je sice z Austrálie, ale hodně je připomíná.
SPOILER! Trochu mi v příběhu skřípe fakt, že Lilly celou dobu věděla, v čí rodině se její ukradená dcera nachází, a přesto se jí ani za tolik let nepodařilo ji najít.
Tak tohle byl moc hezký a dojemný příběh plný emocí a lásky. Až neskutečné, že se něco takového dělo celkem nedávno
Pěkně se to četlo. Zajímavé je, že v roce 1973 byla australská společnost tak nelítostná ke svobodným matkám. U nás už byl tento odsuzující názor na ústupu, dokonce i na dědinách.
Krásně psaná kniha, kde se prolínají dvě roviny. Minulost a současnost. Jelikož jsem sama matka dvou dětí, bylo mi při čtení mnohdy úzko a tekly mi slzy. Opravdu silný příběh
Úžasný a hodně silný příběh, od kterého se nešlo odtrhnout a knihu odložit. Je to i příběh plný smutku, beznaděje a je otřesné, že se podobné věci jako nucené adopce v historii skutečně děly.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Až budu bez tebe |
| 2017 |  Když jsem tě ztratila |
| 2019 | Matčino vyznání |
| 2020 | Utajená dcera |
| 2022 | O čem se nemluví |
Kniha se mi velmi dobře četla, děj plynul. Nedovedu si podobnou situaci představit, že se opravdu něco podobného dělo. A musí být opravdu děsné pro mámu vzdát se dítěte, i když si ho chce moc nechat.