Utajené dějiny Spojených států
Peter Kuznick , Oliver Stone
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/306932/bmid_utajene-dejiny-spojenych-statu-no2-306932.jpg
4
44
44
Poznejte odvrácenou tvář amerických dějin! Mysleli jste, že znáte americké dějiny? Tato kniha, bořící mýty o hodných a dobrotivých Spojených státech, vás přesvědčí o opaku. USA se v průběhu 20. století staly světovou velmocí s největší ekonomickou a vojenskou silou, inovátorem v oblasti technologií, centrem světových financí a pro mnohé kulturním a demokratickým vzorem. Ale podobně jako jiná historická impéria, i to americké bylo budováno agresivní politikou a válkami. Oscarový režisér Oliver Stone a renomovaný historik Peter Kuznick předkládají odvážně kritický přehled nejbolestnějších (a často také málo známých) aspektů amerických dějin – od anexe Havaje a invaze na Filipíny, podpory diktátorských režimů, zákulisní politiky a pletichaření během obou horkých světových válek a následující studené války až po období tzv. války proti terorismu po 11. září 2001 s vojenskými taženími na Blízkém a Středním východě. Tato jedinečná, často provokativní kniha nám ukazuje, jak často a daleko se během posledních sta let nechaly Spojené Státy odvést od proklamovaných demokratických hodnot.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Kooonečně kniha, která je brilantně a z velkou kuráži napsaná. Předkládá poctivý pohled na intrikářské mocipány Ameriky. Počínaje Trumanem až po dnešního velkodušného Bidena. Z mého pohledu největší šílenec byl Nixon a válečný šílenec Curtis LeMay, který vítal jadernou válku. Jen John F. Kennedy měl odvahu se "vymknout zajetých kolejí" a stálo ho to život. Tuto knihu bych doporučila jako povinnou četbu na středních a vysokých školách a těm, kteří chtějí vstoupit do politiky, nebo už tam jsou.
Některé výroky z výtahu knihy (... a že jsem si jich poznamenala hodně), které mne šokovaly:
Ještě jako senátor Harry Truman na půdě Senátu v roce 1941 prohlásil: "Uvidíme-li. že Německo vyhrává válku, měli bychom pomoci Rusku, a bude-li vyhrávat Rusko, měli bychom pomoci Německu, aby se jich navzájem pozabíjelo co nejvíce."
Albert Einstein později napsal: "V životě jsem udělal jednu velkou chybu - když jsem podepsal dopis Rooseveltovi a doporučil mu, aby se začaly vyrábět atomové bomby"
Přestože se Eisenhower jaderných zbraní kdysi hrozil, řekl britskému velvyslanci: "Dám přednost atomizaci před komunizací."
Všichni Eisenhowerovi nástupci v Bílém domě následovali jeho příkladu v tom, že vyhrožovali těm, koho vnímali jako nepřátele Ameriky, jakmile nechtěli přistoupit na požadavky USA.
Neskutečný výrok, šokující.... LeMay vítal jadernou válku jako nevyhnutelnost a boj, v němž má jeho země pozici jasného vítězství. Další příležitost se možná již nenaskytne. Hřímal proti ruskému medvědovi: " Pojďme mu uříznout nohu až po varlata. Anebo, když o tom tak přemýšlím, pojďme mu sebrat i je."
V projevu Kennedy povzbudil své posluchače, aby se zamysleli nad sovětským lidem z lidského hlediska - a vyzval k ukončení studené války: "Jaký mír to mám na mysli? O jaký druh míru usilujeme? Není to Pax Americana, vnucený světu pomocí amerických válečných zbraní. ...Pojďme se znova zamyslet nad svým přístupem vůči Sovětskému svazu..., je smutné ...si uvědomit, jak veliká je propast mezi námi. A nedokážeme-li své odlišnosti hned překonat, můžeme aspoň pomoci proměnit svět v místo bezpečné pro různorodost. Protože jedno je jisté: Naším nejzákladnějším společným poutem je fakt, že všichni obýváme tuto malou planetu. A všichni dýcháme tentýž vzduch. Všichni chováme v srdcích budoucnost svých dětí. A všichni jsme smrtelní."
S jeho zavražděním však byla pochodeň předána zpátky té staré generaci - Johnsona, Nixona, Forda a Reagana - , generaci vůdců, kteří byli připraveni systematicky likvidovat příslib Kennedyho a kteří této zemi vrátili zpátky války a represe.
Po knihách "Nezákonné války", "Co nesmíte vědět", "Dobytí Evropy Amerikou" ..... a další, které jsem kdy četla.... je tato kniha velmi poctivě napsána a doplněná historickými fotografiemi. Při čtení se nechce ani věřit, čeho všeho jsou schopni. Kolik nevinných lidí zbytečně zaplatilo životem v zemích, které si političtí fanatici vybrali pro své " humanitární akce". Je to neustálý zajetý propletenec, který se co dějiny dějinami USA stojí, samolibí intrikání, kteří si s celým světem hrají jako s panáčky na šachovnici a když ne!.., tak politickou snahou vyvolat války. Doporučuji k přečtení.
Neobvyklý, alespoň pro mne, úhel pohledu na dějiny USA ve 20. století a na začátku 21. 12 kapitol postupuje chronologicky, jde o jeden dlouhý příběh.
Hvězda dolů za odbytý překlad.
Pokud ještě někdo věří tomu, že cílem velmocí, je blaho malých státečků a cílem politiků vedoucích tyto velmoci je blaho jeho spoluobčanů, po přečtení této knihy mu zůstanou na dlouho obě oči dokořán otevřeny...
Knihu jsem v polovině zavřel, autoři už řešili více (obdivovaný) sovětský svaz. Výrazně levicové, lehce manipulativní. Napsané to není špatně, ale neustále se skáče v prostoru i čase, kapitoly jsou pouze očíslované. Není to špatné, ale není to pro mě.
Dnešním světě kompjůtrů, kde je Amerika ve všem (v knihách a filmech) vždy klaďas, je na světě kniha, kde se odkrývají černé listy historie tohoto státu. a dokazují že Amerika není čísta jak slovo boží. Dobré čtivo, nicméně musím vytknout spoustu otázek ,,co kdyby?" moje hodnocení 72%
No co dodat. Všechny iluze, i když již tak vratké jsou smazány. Zbývá otázka:" A co bude dál?"
Pokud uvidíte knihu ověnčenou desítkou prohlášení typu: Zásadní... Přelomové dílo... Naprosto úchvatné a dechberoucí... Tak je potřeba dát si "majzla", většinou se tak snaží prodat brak. Kniha Olivera Stonea a Petera Kuznicka naštěstí brak není, ale k objektivní historii má také velmi daleko. Jedná se o pohled "zleva", jehož slabinou je nedopovězenost a celkový dosti ukvapený styl, jenž nám události předkládá jak v akčním filmu. I jazyk (možná je to překladem) je dosti jadrný a nešetří expresivními výrazy. To by ani tak nebylo na škodu, kdyby se jednalo o fikci, ale v případě knihy, která se snaží podávat historická fakta, mi to přišlo přeci jen nad rámec.
Stone s Kuznickem napsali zajímavý, avšak trochu zbytečný úvod do dějiny USA 20. a počátku 21. století viděný prizmatem známého filmaře, jež ve svém filmovém díle nezapře jistou podvratnost. Některé události - i přes svou proklamovanou rádoby kontroverznost - jsou již obecně známy a jediný Stoneův přínos tak vidím v lepší prodejnosti a celkovému akčnímu tempu a dobré čtivosti knihy, což snad umožní, aby si o historii USA přečetli i ti, co by po rádoby historické knize nikdy nešáhli. A tak lze knihu doporučit především širší veřejnosti.
Ke koupi a četbě mě nalákal autor Stone a trochu bulvární název (který v originále zní poměrně odlišně: Stručná nevyřčená historie..., i to je mírně zavádějící, jelikož se jedná v podstatě jen o období posledních 100 let).
Po první kapitole jsem byl rozčarován, bylo to takové trochu plácání narychlo od konce 19. století po konec 1. světové války. Další části už byly více kompaktní (bohužel kapitoly jsou jen číslovány, takže chybí orientace - lepší by bylo uvádět i název, o čem kapitola pojednává).
Celkově se jedná o nemilosrdnou kritiku USA, bohužel hodně jednostrannou. Autoři si vybírali jen určitá témata, která se hodila kritizovat. Jde především o kritiku pravice. Chybí mi jednak ukázání také pozitivních věcí v daných souvislostech a především alespoň snaha odpovědět čtenáři, proč to tak bylo. Autoři přinášejí jen fakta (většinou bez citování zdroje), obvykle známá a nijak překvapivá, ale hloubavý čtenář by rád věděl, proč to tak bylo.
Nejedná se o žádnou hodnotnou knihu o historii, ale spíš o jednostranný kritický pohled na vybrané události. Čte se dobře, je určena běžnému čtenáři, ale zajímalo by mě, kolik Američanů si ji přečetlo a jaký v nich zanechala dojem. 75%, 21.5.2016.
8/10. No už název je zavádějící, protože pro člověka který se zběžně orientuje v dějinách 20. století nejsou zde líčené události žádná novinka ani tajemství. Vše je bráno hrozně povrchně a dost jednostranně ale ne vyloženě nepravdivě. U spoustu události chybí širší kontext, což je škoda. Nelze tomu upřít čtivost a celkovou přehlednost. Jako úvod do dějin 20. století, to rozhodně svojí funkci splní, jen k tomu je zapotřebí přistupovat s určitým odstupem, protože se jedná o spíše vyjádření názoru než ryzí literaturu faktu.