Uteč, než doroste měsíc
Helena Drdlová
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/503261/bmid_utec-nez-doroste-mesic-T8J-503261.jpg
4
30
30
Na počátku bylo slovo. A to slovo bylo tma… Christian byl hodný kluk, který se ocitl ve špatnou chvíli na špatném místě. Takové věci se stávají – a následky bývají tragické. Jenže místo aby jako spořádaná mrtvola hnil v zemi, dostane Christian druhou šanci. Je vržen do světa, jehož pravidla se od toho našeho velmi liší. Do světa, ve kterém je noc dnem a před světlem se prchá, kde sto let není žádný věk a kde vás na vaší lidské lásce nejvíc přitahuje vůně její krve. A aby toho nebylo málo, krajem se začínají šířit zvěsti o sérii záhadných vražd. Kdosi se toulá tmou a ruší klid mrtvých. Setkat se s ním znamená pohlédnout do tváře samotné noci, a o to stojí málokdo – jenže někteří zkrátka nedostanou na výběr…... celý text
Přidat komentář
Nebyla to špatná knížka,ale četla jsem lepší. Horor to rozhodně nebyl,spíš fantasy..
Kniha se na přebalu chlubí slovem horor a i dle obálky jsem soudila, že by opravdu mohlo jít o něco temného. Za horor knížku ale nepovažuji, spíše je to taková temnější fantasy s pár krvavými šrámy.
Kniha vyšla, když bylo autorce pouhých 25 let, což je za mě wow! Je to takový styl knihy, který bych tipovala na autora jiné generace, přišlo mi to celé takové inspirované starším stylem literatury – ne, že by to bylo něco špatného, za mě naopak.
Byli tu nemrtví, kteří sice žili věčně, ale jen dokud se kdokoliv, jakkoliv nepokusil je zabít. Navíc cítili lásku, smutek i soucit, pod definicí nemrtví bych si osobně představila něco jiného, možná to měli být upíři? Dále je tu vlkodlak, čarodějnice, ožívající mrtvoly, nechybí fanatický kněz a obyčejní vesničané. A v tom všem asi vidím velký problém – je toho tu prostě moc a nic není pořádně dotažené do konce.
V knize jsou i výlety do minulosti, které ale nejsou nijak označené, takže jsem občas pátrala, kde se aktuálně nacházím. Až na výjimky jsou ale tyhle příběhy z minulosti postav ale nepodstatné pro celý příběh.
Myslím, že autorka má potenciál a pestrou představivost, ale do téhle knihy se toho snažila nacpat prostě až příliš mnoho. Četlo se mi to poměrně dobře, líbilo se mi prostředí středověké vesnice, ale knížka mohla být klidně o 100 stran kratší – některé pasáže byly dobré, ale pak to bylo zabité 60 stranami o ničem, kdy jsem přeskakovala odstavce.
2,5*/5*
IG: @cotaholkacte
Autorka má působivý vypravěčský um, s knihou si výrazně vyhrála. Příběh hororově laděný je spíše fantastika notně prokládaná temnou atmosférou bytí i Ducha.
Duch je hlídač, ale hlídá Otec.
Fantasy se promítá do hororu. Přes proměnu člověka ve zrůdu, zrůdné bytosti stále řídí "člověk", ale vůči němu to není neodmítavá poslušnost. Domnívala jsem se, že hororové má být lešácké údolí, ale i tam vše pokrývá fantasy. Z místních zvyků a duchařských tradic se jeví úzká hranice mezi živými a mrtvými; příběh krásně jemně popisuje přechod mezi nimi.
Autorka krásně vypráví o proměnách v nadpozemském světě, o zmatku vesničanů, o jejich povídačkách, prokletí, o tom, že se "něčeho" bojí. Používá všechny prvky fantasy. Ohňové tance, čarodějnické rejdy, u kterých si mrtví Probuzení hledají živé se jeví hororově, ale je to pouze část temné fantastiky.
Příběh vyznívá jako boj, spíše střet, mrtvých s nemrtvými.
Ladné, autorka využívá každé chvilky, každého prostoru, aby zakomponovala ráz fantasy. V beletrii se fantazii meze nekladou. Ani na chvíli jsem se nenudila.
Ale horor? Horor to skutečně není.
„Ty jsi jediný, kdo stál proti vlkodlakovi. Jaké mám podle tebe šance?“
Nabízí se říct – česká variace na Stmívání? Ale vlastně docela i jo, jen teda o dost realističtější, rozumnější a v rozmezí mezí, kde i citliví jedinci se dokáží nadechnout a vydechnout, aby ukočírovali děj.
Zajímavý námět, dobře napsaný, ale přeci jen pro jiné publikum, než jsem já. Přitom středověké prostředí je dobrá volba, jen je to takové něžně emotivní více, než bych asi očekával a k tomu vlastně ryzí young adult. Napsané je to ale hezky, čtivě a tak to podle mě i čtenáře, kteří nejsou úplně cílovka, nemusí nijak urážet. Zajímavý kousek.
Kdo má rád vlkodlaky a pohádky pro dospělé, tak si určitě přijde na své.
Knížka se čte dobře a určitě doporučuji si ji přečíst.
Christian byl spořádaný mladík, žil si klidným životem a plánoval budoucnost po boku své milé. Ta však nyní namísto těšení se na veselku roní slzy nad jeho hrobem. Se sklíčeným srdcem sleduje hlínu dopadající na rakev, která jako by zpečetila konec jednoho vyhaslého života. Christian ale dostává druhou šanci. Probouzí se ve svém druhém životě a musí si navyknout na nový řád své existence, kdy se světlo stává nepřítelem a on se jako dítě noci smí pohybovat pouze ve stínech. Také se musí naučit pravidlům smečky, k níž se připojí. Právě ta se zde neobjevuje náhodou, ale má tu své povinnosti. Aby toho nebylo málo, krajem se nesou zvěsti o krutém vrahovi, který má na svědomí všechny živé z nedaleké osady.
Příběh má parádně temně tajemnou středověku atmosféru, jako horor bych jej ale úplně neoznačovala. Líbilo se mi, že autorka zběžně načrtla minulost jednotlivých členů smečky. Řekla bych, že každý z hrdinů je zajímavý a má propracovaný charakter. Každý by si klidně zasloužil svoji vlastní knihu. Tím, že se během vyprávění střídá více dějových linek z pohledu více postav, jsem se místy ztrácela a ne vždy jsem uměla hned dobře rozlišit, s kým mám zrovna tu čest. Utekly mi tak některé náznaky a detaily. Občas mě proto čtení tolik nebavilo, což je škoda. Je však vidět, že si autorka dala s knížkou dost práce. Už jenom třeba podle toho, že ke každé kapitole na její začátek vybrala tematickou citaci z jiných literárních děl.
3/5 *
4,5* Podle obálky jsem se do knihy pouštěla s obavami. Horor je hodně špatné označení! Po prvních asi 30 stránkách jsem se do knížky neskutečně začetla. Velmi povedený fantasy příběh se středověkou atmosférou. Byla jsem hodně zvědavá o jakých postavách vlastně čteme, kdo je kdo. Velkým plusem bylo dávkování informací a pohledy do minulosti, které mě při čtení vůbec netušily, právě naopak. Rozuzlení jsem vůbec nečekala. Celkově obrovské nadšení.
Temnota a její obyvatelé mě na nějakou dobu chytili a nepustili, ale nemůžu si stěžovat, ten čas, co jsem s nimi strávila stál za to. Ano, našlo by se pár drobností, které to buď trochu brzdili nebo ta logika v tom byla trochu vachrlatá, ale nic co by mi bránilo si to užít.
Fantasy a horor mám ráda... to jo ... ale tahle kniha mi prostě neseděla (nebyl to můj šálek dobrého čaje) ... v ději jsem se chvíli ztrácela a nutila ke čtení... na konci byla nějaká ta akce ...
Tak tenhle rok mám při výběru knih opravdu hodně nešťastnou ruku...
Pokud hledáte horor, určitě koukejte jinde. Začátek byl velmi slibný, autorka se pokusila navodit temnou středověkou atmosféru a já jí tam cítila i přes to, že jsem přes čtvrtinu knihy měla absolutní chaos v postavách, světě, ve všem. Pak už jsem něco poodhalila, aspoň základní postavy rozeznala a říkala jsem si: "Ha, teď to přijde!" A ono nepřišlo, když už se konečně začalo něco dít, autorka nás hodila na dalších 70 stran do naprosto nudné a nezáživné minulosti, takže napětí bylo pryč. Poté, co už byla minulost postav vyždímána a já doufala, že náš kolosální závěr proběhne bez vyrušování, objevil se mistrovský tah - bez varování přeskakovat mezi událostmi a postavami. Takže opět, bohužel nic moc. Pokud jsme neřešili stovky let minulosti postav, řešili jsme romantické linky, což mi u hororu přišlo úplně nemístné. Pokud byste ovšem rádi trochu matoucí a netradiční romantickou linku (postavy jsou nemrtví, ale ono to tam nehraje moc roli), tak by to mohla být kniha pro vás. Romantické linky tam jsou tři hlavní a pár vedlejších. No prostě horror. Atmosféru už pak jen dokončují postavy, které mají rozdrcenou nohu, protože na ně spadl kůň, ale o stránku dál si vykračují rychlou a svižnou chůzí.
Rok 2023 jsem nemohla začít lepší knihou. Temné, dobrodružné, strašidelné - jedním slovem perfektní.
Skvělé čtení pro ty, kterým nevadí žánr fantasy prolnutý trochou hororových prvků. Autorka užívá opravdu krásný jazykový koncept vypravování, ten čtenáře už od prvních stran přenese do sychravé atmosféry příběhu o prokletých, kteří ačkoliv přišli o život, nemohou zemřít.
Kniha mi decentně připomněla svým stylem Oko světa od R. Jordana nebo první povídkové knihy Zaklínače od Sapkowského: lehce rozpačitou linii příběhu, stavící ovšem pevné základy daného světa a psychologie postav. Dovedu si představit pokračování a dokonce mě i zajímá, jak by autorka příběh dále rozvedla. Talent rozhodně má.
Christian se ocitl ve špatnou dobu na špatném místě. Dostal druhou šanci chodit po světě, ale už ne jako obyčejný člověk.
Říkají si děti noci, Probuzení, mrtví. Nebije jim srdce a nejvíc touží po krvi.
Začátek byl skvělý. Hned jsem se začetla, postavy mě zajímaly a už jsem si začala vytvářet teorie, jak to všechno bude dál. Jenže místo toho, aby příběh gradoval a byl dál napínavější, jsem se mnohdy musela do čtení nutit, vůbec mi to neutíkalo a konec mi přišel docela přitažený za vlasy.
Ještě před prologem v knize najdete seznam postav, díky kterému už víte, kdo vám bude na dalších 416 stranách dělat společnost. To je rozhodně velké plus, protože vyprávění z pohledu postav se často střídá (někdy i po jednom odstavci) a vzhledem k tomu, že to není nijak označené, musí jen čtenář poznat, s kým má tu čest tentokrát.
Z anotace jsem očekávala nestvůry, které lační po krvi, jenže jsem se jich nedočkala. Kdyby neměli nadpřirozené schopnosti, vůbec bych je jako upíry nebrala. Christian se navíc ovládal velmi dobře, aby své lidské lásce neublížil, i když byl nově zrozený a měl být jak utržený ze řetězu.
K tomu se ještě objevily mrtvoly s rozsápanými hrdly a všichni se snaží přijít na to, kdo nebo co může takhle krutě vraždit.
V knize je toho od každého trochu - upíři, magie, prokletí, náboženští fanatici, záhadné vraždy - a spoustu věcí není dotažených do konce.
Po dlouhé době jsem natrefila na opravdu nádherně vyprávěný příběh. Tuto knížku budete schválně číst pomalu, vychutnávat si každé slovo, každou větu. Protože i když budete tušit jak příběh skončí, nebudete chtít, aby skončil.
Spíš než horor to pro mě byla podzimní atmosférická fantasy. Ale to vůbec nevadilo, právě naopak. Užila jsem si to.
Velmi taky cením úryvky z jiných děl na začátku každé kapitoly. Na knize je znát, že je po všech stránkách propracovaná od obálky po poslední písmenko. Jen je škoda, že není nikde propagovaná. Skrytá perla české fantasy a hororu.
Autorovy další knížky
| 2022 |  Uteč, než doroste měsíc |
| 2023 | Když se mnou půjdeš tajgou |
| 2020 |  A vesmír se rozsvítil |
(SPOILER) Vraj horor, ale okrem upírov, či akí to boli vlastne nemŕtvi, keďže sa dokázali ovládať (dokonca aj ten novovzniknutý sa nevrhol na milovanú snúbenicu a nerozsápal ju), vraždiaceho vlkodlaka (ok, ten sa veru neovládal, dokonca si robil nasledovníkov, zlý, zlý pes!), fanatického kňaza - mal celkom 2 úlohy, úspešne ich splnil aj s davom dedinčanov, ktorí s radosťou a s piesňou na perách umierali (nie, vlastne ani tak nespievali ako jačali, niektorí boli opití, ďalší pomalí a tak skončili ako komparz, teda postrádateľná masa, ktorá skončila takmer ako mulč… roztrhaní na kúsky na poliach a popri ceste), okrem tohto tam nebolo nič strašidelné. Žiadna postupná gradácia plná plazivého strachu, predtúch, či zvratov. Jo a celé to bolo o magickej relikvii, plus tam bola už len kopa kecov o tme a svetle a niekoľko romantických línií. Nemáte za čo. A nelogické okamihy, ktoré mi z poeticky pôsobiaceho príbehu spravili len hrozne otravnú knihu, kde som už po wtf momente len listovala tam a späť, či som tam náhodou neprehliadla vysvetlenia. Chýbali. (Vyhrabeme mŕtvolu a vypijeme ju, kým je čerstvá, veď načo vraždiť živých, aby boli ešte čerstvejší?! So zranenou nohou v pohode behám o pár stránok ďalej?! Vytvorím si následníkov ani neviem ako?! Ale niekoho iného budem predsalen poslúchať na slovo?! Láska pretrvá len jednu noc, no žiarlivosť storočia?! A to ešte dokážu vedľa seba fungovať?!) Som rada, že to bola len kniha zo štafety, veľmi by som ľutovala jej kúpu. 1,5* z 5*