Helena Drdlová

česká, 1997

Nová kniha

Když se mnou půjdeš tajgou

Když se mnou půjdeš tajgou - Helena Drdlová

Když někdo zachrání život divožence, získá v ní dlužnici. Tak káže zákon Sibiře. Jenže věci se občas zkomplikují. Alexej totiž není žádný rytíř na bílém koni a ... detail knihy

Nové komentáře u knih Helena Drdlová

Uteč, než doroste měsíc Uteč, než doroste měsíc

Nebyla to špatná knížka,ale četla jsem lepší. Horor to rozhodně nebyl,spíš fantasy..
Janevl


Uteč, než doroste měsíc Uteč, než doroste měsíc

Kniha se na přebalu chlubí slovem horor a i dle obálky jsem soudila, že by opravdu mohlo jít o něco temného. Za horor knížku ale nepovažuji, spíše je to taková temnější fantasy s pár krvavými šrámy. Kniha vyšla, když bylo autorce pouhých 25 let, což je za mě wow! Je to takový styl knihy, který bych tipovala na autora jiné generace, přišlo mi to celé takové inspirované starším stylem literatury – ne, že by to bylo něco špatného, za mě naopak. Byli tu nemrtví, kteří sice žili věčně, ale jen dokud se kdokoliv, jakkoliv nepokusil je zabít. Navíc cítili lásku, smutek i soucit, pod definicí nemrtví bych si osobně představila něco jiného, možná to měli být upíři? Dále je tu vlkodlak, čarodějnice, ožívající mrtvoly, nechybí fanatický kněz a obyčejní vesničané. A v tom všem asi vidím velký problém – je toho tu prostě moc a nic není pořádně dotažené do konce. V knize jsou i výlety do minulosti, které ale nejsou nijak označené, takže jsem občas pátrala, kde se aktuálně nacházím. Až na výjimky jsou ale tyhle příběhy z minulosti postav ale nepodstatné pro celý příběh. Myslím, že autorka má potenciál a pestrou představivost, ale do téhle knihy se toho snažila nacpat prostě až příliš mnoho. Četlo se mi to poměrně dobře, líbilo se mi prostředí středověké vesnice, ale knížka mohla být klidně o 100 stran kratší – některé pasáže byly dobré, ale pak to bylo zabité 60 stranami o ničem, kdy jsem přeskakovala odstavce. 2,5*/5* IG: @cotaholkacte... celý text
cotaholkacte


A vesmír se rozsvítil A vesmír se rozsvítil

Taková všehochuť. Ty potenciální paralely se mi líbí. I tak tam byla dost těžká témata na málo stránkách. Líbil se mi příběh v příběhu - ta legenda.
Niu



Uteč, než doroste měsíc Uteč, než doroste měsíc

Autorka má působivý vypravěčský um, s knihou si výrazně vyhrála. Příběh hororově laděný je spíše fantastika notně prokládaná temnou atmosférou bytí i Ducha. Duch je hlídač, ale hlídá Otec. Fantasy se promítá do hororu. Přes proměnu člověka ve zrůdu, zrůdné bytosti stále řídí "člověk", ale vůči němu to není neodmítavá poslušnost. Domnívala jsem se, že hororové má být lešácké údolí, ale i tam vše pokrývá fantasy. Z místních zvyků a duchařských tradic se jeví úzká hranice mezi živými a mrtvými; příběh krásně jemně popisuje přechod mezi nimi. Autorka krásně vypráví o proměnách v nadpozemském světě, o zmatku vesničanů, o jejich povídačkách, prokletí, o tom, že se "něčeho" bojí. Používá všechny prvky fantasy. Ohňové tance, čarodějnické rejdy, u kterých si mrtví Probuzení hledají živé se jeví hororově, ale je to pouze část temné fantastiky. Příběh vyznívá jako boj, spíše střet, mrtvých s nemrtvými. Ladné, autorka využívá každé chvilky, každého prostoru, aby zakomponovala ráz fantasy. V beletrii se fantazii meze nekladou. Ani na chvíli jsem se nenudila. Ale horor? Horor to skutečně není.... celý text
veronika4001


Uteč, než doroste měsíc Uteč, než doroste měsíc

„Ty jsi jediný, kdo stál proti vlkodlakovi. Jaké mám podle tebe šance?“ Nabízí se říct – česká variace na Stmívání? Ale vlastně docela i jo, jen teda o dost realističtější, rozumnější a v rozmezí mezí, kde i citliví jedinci se dokáží nadechnout a vydechnout, aby ukočírovali děj. Zajímavý námět, dobře napsaný, ale přeci jen pro jiné publikum, než jsem já. Přitom středověké prostředí je dobrá volba, jen je to takové něžně emotivní více, než bych asi očekával a k tomu vlastně ryzí young adult. Napsané je to ale hezky, čtivě a tak to podle mě i čtenáře, kteří nejsou úplně cílovka, nemusí nijak urážet. Zajímavý kousek.... celý text
Malarkey