Helena Drdlová

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1997

Populární knihy

Uteč, než doroste měsíc
Uteč, než doroste měsíc
Když se mnou půjdeš tajgou
Když se mnou půjdeš tajgou
A vesmír se rozsvítil
A vesmír se rozsvítil

Nové komentáře u knih Helena Drdlová

Uteč, než doroste měsíc Uteč, než doroste měsíc

„Vraj horor, ale okrem upírov, či akí to boli vlastne nemŕtvi, keďže sa dokázali ovládať (dokonca aj ten novovzniknutý sa nevrhol na milovanú snúbenicu a nerozsápal ju), vraždiaceho vlkodlaka (ok, ten sa veru neovládal, dokonca si robil nasledovníkov, zlý, zlý pes!), fanatického kňaza - mal celkom 2 úlohy, úspešne ich splnil aj s davom dedinčanov, ktorí s radosťou a s piesňou na perách umierali (nie, vlastne ani tak nespievali ako jačali, niektorí boli opití, ďalší pomalí a tak skončili ako komparz, teda postrádateľná masa, ktorá skončila takmer ako mulč… roztrhaní na kúsky na poliach a popri ceste), okrem tohto tam nebolo nič strašidelné. Žiadna postupná gradácia plná plazivého strachu, predtúch, či zvratov. Jo a celé to bolo o magickej relikvii, plus tam bola už len kopa kecov o tme a svetle a niekoľko romantických línií. Nemáte za čo. A nelogické okamihy, ktoré mi z poeticky pôsobiaceho príbehu spravili len hrozne otravnú knihu, kde som už po wtf momente len listovala tam a späť, či som tam náhodou neprehliadla vysvetlenia. Chýbali. (Vyhrabeme mŕtvolu a vypijeme ju, kým je čerstvá, veď načo vraždiť živých, aby boli ešte čerstvejší?! So zranenou nohou v pohode behám o pár stránok ďalej?! Vytvorím si následníkov ani neviem ako?! Ale niekoho iného budem predsalen poslúchať na slovo?! Láska pretrvá len jednu noc, no žiarlivosť storočia?! A to ešte dokážu vedľa seba fungovať?!) Som rada, že to bola len kniha zo štafety, veľmi by som ľutovala jej kúpu. 1,5* z 5*“... celý text
— parvitas

Uteč, než doroste měsíc Uteč, než doroste měsíc

„Nebyla to špatná knížka,ale četla jsem lepší. Horor to rozhodně nebyl,spíš fantasy..“
— Janevl

Uteč, než doroste měsíc Uteč, než doroste měsíc

„Kniha se na přebalu chlubí slovem horor a i dle obálky jsem soudila, že by opravdu mohlo jít o něco temného. Za horor knížku ale nepovažuji, spíše je to taková temnější fantasy s pár krvavými šrámy. Kniha vyšla, když bylo autorce pouhých 25 let, což je za mě wow! Je to takový styl knihy, který bych tipovala na autora jiné generace, přišlo mi to celé takové inspirované starším stylem literatury – ne, že by to bylo něco špatného, za mě naopak. Byli tu nemrtví, kteří sice žili věčně, ale jen dokud se kdokoliv, jakkoliv nepokusil je zabít. Navíc cítili lásku, smutek i soucit, pod definicí nemrtví bych si osobně představila něco jiného, možná to měli být upíři? Dále je tu vlkodlak, čarodějnice, ožívající mrtvoly, nechybí fanatický kněz a obyčejní vesničané. A v tom všem asi vidím velký problém – je toho tu prostě moc a nic není pořádně dotažené do konce. V knize jsou i výlety do minulosti, které ale nejsou nijak označené, takže jsem občas pátrala, kde se aktuálně nacházím. Až na výjimky jsou ale tyhle příběhy z minulosti postav ale nepodstatné pro celý příběh. Myslím, že autorka má potenciál a pestrou představivost, ale do téhle knihy se toho snažila nacpat prostě až příliš mnoho. Četlo se mi to poměrně dobře, líbilo se mi prostředí středověké vesnice, ale knížka mohla být klidně o 100 stran kratší – některé pasáže byly dobré, ale pak to bylo zabité 60 stranami o ničem, kdy jsem přeskakovala odstavce. 2,5*/5* IG: @cotaholkacte“... celý text
— cotaholkacte

A vesmír se rozsvítil A vesmír se rozsvítil

„Taková všehochuť. Ty potenciální paralely se mi líbí. I tak tam byla dost těžká témata na málo stránkách. Líbil se mi příběh v příběhu - ta legenda.“
— Niu

Uteč, než doroste měsíc Uteč, než doroste měsíc

„Autorka má působivý vypravěčský um, s knihou si výrazně vyhrála. Příběh hororově laděný je spíše fantastika notně prokládaná temnou atmosférou bytí i Ducha. Duch je hlídač, ale hlídá Otec. Fantasy se promítá do hororu. Přes proměnu člověka ve zrůdu, zrůdné bytosti stále řídí "člověk", ale vůči němu to není neodmítavá poslušnost. Domnívala jsem se, že hororové má být lešácké údolí, ale i tam vše pokrývá fantasy. Z místních zvyků a duchařských tradic se jeví úzká hranice mezi živými a mrtvými; příběh krásně jemně popisuje přechod mezi nimi. Autorka krásně vypráví o proměnách v nadpozemském světě, o zmatku vesničanů, o jejich povídačkách, prokletí, o tom, že se "něčeho" bojí. Používá všechny prvky fantasy. Ohňové tance, čarodějnické rejdy, u kterých si mrtví Probuzení hledají živé se jeví hororově, ale je to pouze část temné fantastiky. Příběh vyznívá jako boj, spíše střet, mrtvých s nemrtvými. Ladné, autorka využívá každé chvilky, každého prostoru, aby zakomponovala ráz fantasy. V beletrii se fantazii meze nekladou. Ani na chvíli jsem se nenudila. Ale horor? Horor to skutečně není.“... celý text
— veronika4001

Přejít na knížky autora