cotaholkacte
komentáře u knih
Šeptající mrtví
Darcy Coates
Keira se jednoho dne probudí v lese a v patách má partu nebezpečných mužů. Nic ze své minulosti si nepamatuje, ale podaří se ji ukrýt na malé faře, kde se následně i na pár dní usadí, než se dá trochu dohromady. Snaží se dopátrat, kdo a proč ji chtěl ublížit a kdo vlastně je, ale značně ji u toho rozptyluje fakt, že jako jediná vidí duchy. Duch jedné ženy s ní navíc začne komunikovat a chce od ní pomoci.
Tak v první řadě – tohle není horor! Jsou tam duchové, jasně, ale duch byl i Casper a ten lidem strach taky příliš nenahnal.
Přišlo mi to spíše jako maloměstská romance o holce s výpadkem paměti. Přitom první kapitola byla tak slibná a tajemná. Ale Keira se skryje a chlápci už ji dál nenahání, vůbec nevíme, kdo to byl, ani proč po Keiře šli. Taky nevíme vůbec nic z Keiřiny minulosti, jako by fakt, že si nic nepamatuje, byl jenom takový vedlejšák, jak udělat knížku trochu zajímavější.
Jasně, je to první díl ze série a třeba nám další díly osvětlí víc (ne, že bych se úplně na pokračování chystala), ale v téhle knize se toho děje žalostně málo. Na druhou stranu je ale taky docela krátká, takže to není nijak protahovaný.
Darcy, ani napodruhé jsi mě nepřesvědčila, ale v tvých knížkách mají roli kočky, takže máš nějaké moje sympatie.
2*/5* Číst se to určitě dá, ale možná existuje důvod, proč Knihy Dobrovský rozdávají zdarma knihy zrovna Darcy Coates. Není to prostě žádnej zázrak.
IG: @cotaholkacte
Ignis fatuus
Petra Klabouchová
Šumava nezapomíná.
Sedmdesátá léta na Šumavě. Rostlinnou bioložku Květu (krycí jméno) povolá StB spolu s dalšími 4 vědci do oblasti Křemelné, aby zde zkoumali světélkující jevy, které se zde vyskytují. Mají udělat průzkum, zda se jedná o přírodní jevy nebo o nějaké moderní technologie ze západu. Jakmile se skupina vědců vydá do lesa, čas přestává existovat a hranice mezi pravdou a halucinacemi se neustupující mlze rozplývá.
Tak díky Petře na Šumavu už nikdy nejedu. A pravděpodobně už nikdy nepůjdu ani do lesa.
Já v kloboucích vypadám divně, takže před Petrou smekám pouze ten pomyslný. Jedna z nejlepších knih tohoto roku. Petra Vás vtáhne do děsivého příběhu, kdy po celou dobu čtení budete napjatí a plní úzkosti. Já byla místy taky dost pos… vystrašená. Prý pohádka pro dospělé, to určitě
Propojení pravdivých událostí, skutečných lidí, nechutných praktik StB s babskými povídačkami a legendami vytvoří kombinaci, ze které opravdu mrazí. („Babiččino vyprávění před spaním, které sice nikdy nikoho neuspalo, ale zato jsme už strachy z postele nevylezli až do rána.“) Nevím, jestli mě víc děsili beztělci a dvoudušníci nebo SUPi a pavilon 17. Ani nevím, kde byla ta hranice mezi pravdou a mýty a to mě děsí nejvíc – Tanec s mrtvolami byl skutečný? Vážně?!?
Petra je fantastická vypravěčka a já potřebuji další její knihu.
5*/5* Já opravdu nemám slov. WOW.
Šach a mat
Ali Hazelwood
Mallory přesně před čtyřmi lety přestala hrát šachy, protože jí příliš připomínaly otce. Od nejlepší kámošky se ale nechá ukecat na charitativní turnaj, kde se setká s aktuálním šachovým mistrem a vyhraje. Co je ale důležitější, připomene jí to, jak moc šachy vlastně miluje.
Další skvělá Ali, kde hlavní hrdinka je výjimečná a talentovaná Mallory a jejím protějškem je krásný Nolan (avšak stejně výjimečný a talentovaný). Kniha je protkaná feminismem a Ali opět poukazuje na nevyváženost mezi muži a ženami v jistých odvětvích, tady konkrétně v šachovém prostředí.
Mallory není dokonalá, a to se mi na ní líbilo. Pořád je to pouze osmnáctiletá dívka, která se snaží uchránit svoji rodinu před naprostým bankrotem, a má nárok dělat chyby. Nolan nemá dobrou pověst, ale od samého začátku je k uňuňání.
Prostředí šachů bylo fajn, byly zde zmíněné i nějaké šachové partie a různé taktiky (čemuž vůbec nerozumím), ale obecně mám šachové prostředí moc ráda a hráče obdivuju.
Ali opět nezklamala, je to čtivé, vtipné a hrozně moc milé.
4*/5*, rozhodně nečekejte žádný převratný příběh, ale pokud si chcete odpočinout a usmát se, po téhle YA krásce s klidem sáhněte.
PS: Jsem asi jediná na světě, ale ta ořízka se mi vůbec nelíbí
IG: @cotaholkacte
Pilíře země
Ken Follett
Příběh vypráví o stavbě obrovské katedrály v městečku Kingsbridge ve 12. století. Po úmrtí krále Jindřicha nastane v zemi občanská válka, která přeje různým intrikám. Setkáváme se zde s hlavními postavami převorem Philipem, bývalou šlechtičnou Alienou, stavitelem Jackem a jejich rodinami. Společně čelí nespravedlnostem biskupa Walerana a hraběte Williama Hamleigha.
Tohle se nedá vyprávět, tohle je neskutečně komplexní román o několika hlavních postavách, jejich příběh sledujeme v rozmezí padesáti let.
Tahle série je nejoblíbenější mojí mamky a nedá na ni dopustit. Jakoukoliv knížku ji teď koupím nebo půjčím, tak mi ji vrací, že to nebylo ono. Loni touhle dobou mě ukecala na první (resp. nultý) díl Večer a jitro, po roce jsem si konečně našla čas na pokračování. Série má ještě tři další díly – poslední díl Zbroj světla vyšel v češtině letos. Ráda si zase pokračování přečtu, značnou nevýhodou je, že všechny knížky jsou obdobně velké bichličky. Výhodou je, že díly na sebe bezprostředně nenavazují, ale jsou pouze navázány na město Kingsbridge, ale časově jsou odděleny několika staletími.
Není to zrovna instagramově atraktivní knížka, ale je skvělá! Kdybyste se někdy chtěli pustit do devítisetstránkového historického románu, který se ale dobře čte a chvíli vás nebude nudit, tak sáhněte po Pilířích. Hodnocení 4,34 na GR a 92% na DK mi dávají za pravdu, že to stojí za to.
Už dlouho jsem nenáviděla knižní postavu tolik, jako postavu Williama Hamleigha. Jen se objevil na scéně, všechno bylo špatně a já si hrozně přála, ať už ho někdo konečně propíchne
4*/5* Moc mě nebavily popisy stavby katedrály, protože jsem si to vůbec neuměla představit. Jinak super.
Jana Eyrová
Charlotte Brontë
(SPOILER) „Krása spočívá v očích toho, kdo se dívá.“
Jana vyrůstá jako sirotek u své tety, která ji ale nemá ráda a pošle ji do internátní školy. Z Jany se stane vzdělaná, ale chudá dáma, která ve svých 18 letech ústav opustí a začne působit jako učitelka malé svěřenkyně na panství velmi bohatého pana Rochestera. Ačkoliv jsou věkem i společenským postavením velmi nesourodí, najdou v sobě vzájemně zalíbení a vzniká mezi nimi silné pouto.
Jana Eyrová je právem řazena mezi klenoty romantické literatury. Na svoji dobu si myslím, že to muselo být velmi průlomové dílo.
Celý život jsem si myslela, že Jana Eyrová je kniha podobného ražení jako knihy Jane Austenové, ale je mnohem více dramatická a vážná. Kniha se mi četla překvapivě dobře, ale rozhodně to není čtení na dva dny.
První polovina knihy se mi líbila moc, nejdříve Janino velmi smutné dětství až po dobu, kdy našla domov na Thornfieldu a lásku u pana Rochestera. Chování pana Rochestera se mi ne vždycky zamlouvalo – když pominu, že ji lhal (zápletka, chápu), tak mi vadilo, jak se snažil ji přimět, že se jí některé věci pouze zdály, špatně si je vyložila a nakonec po tom všem po ní ještě chtěl, aby odložila své veškeré morální zásady a žila po jeho boku jako milenka. V té době samozřejmě nemyslitelné a Jana zvolí život v chudobě a samotě, ale věrná svým zásadám a přesvědčení.
Druhá polovina knihy se mi četla už hůře. Jana nalezne svoji ztracenou rodinu. Její bratranec St.John mi byl velmi nesympatický a jasně dával najevo převahu mužů nad ženami, Janu nepěkně ovlivňoval a snažil se to skrýt za náboženské poslání.
Kniha má v sobě poměrně velkou duchovní stopu, hodně rozjímání o Bohu a pekle. To mě místy nudilo a nebavilo.
Pýchu a předsudek Jana Eyrová v mých očích nepředčí, ale musím říct, že se mi kniha velmi líbila a rozhodně doporučuji, pokud jste tuhle povinnou četbu stejně jako já ve školních letech vynechali.
4*/5*
IG: @cotaholkacte
Woodhill
Eleanor Corvin (p)
Opona mezi živými a mrtvými padla, svět jak ho známe se změnil. Nefunguje elektřina, neexistují státy, ale pouhé regiony, které řídí jejich správci. Díky své schopnosti vidět mrtvé, než prostoupí oponou, je Lexi povolána do Woodhillu. Tady mrtví cíleně vraždí mladé dívky a neteř místního správce Brodericka je v nebezpečí. Lexi se snaží vyřešit záhadu zvláštního chování místních duchů, které jí na základě dosavadních poznatků nedává žádný smysl.
Tohle bylo velice netradiční fantasy! Mně osobně to připomínalo nějaké postapokalyptické příběhy, mrtvé jsem vnímala spíš jako takovou verzi zombíků. Ničeho se ale nebojte, jedná se o velmi odpočinkovou četbu, která ovšem není nuda!
Miluju lednicko-valtický areál, takže když jsem knížku otevřela a prohlídla si mapu, byla jsem nadšená! A celkově ta obálka?! Nádhera!
Knížka je z velké části věnována několika romantickým linkám, kterým vévodí samozřejmě ta Lexiina. V druhé polovině knížky mi teda bohužel přišlo, že romantika převládá nad mrtvolkama a to mě trochu mrzelo.
Příběh, zápletka i rozuzlení byly naprosto skvělé! A ten konec?? Asi nějaká alergie, protože mi nějak podivně slzely oči. To jsem teda vůbec nečekala a bylo mi to opravdu moc líto. Ačkoliv mi teda přišlo divný, že záhada vyřešena, všichni šťastní a mně ještě zbývalo asi 60 stran do konce
Co musím trochu vytknout, párkrát jsem při čtení byla zmatená - přišlo mi, že autorka tak nějak bez úvodu do další situace přeskočila někam jinam a já tápala, jak jsme se tam dostali.
4*/5* - knížka mě velmi příjemně překvapila, perfektní čtení na podzim!
IG: @cotaholkacte
Přísně tajný spolek svérázných čarodějek
Sangu Mandanna
Být čarodějkou není taková zábava, jak se zdá, spíš to znamená, že jste pořád samy. Mika natáčí videa na youtube a osazenstvo jednoho zvláštního domku pozná, že je čarodějka. Najmou si ji jako učitelku pro tři malé čarodějky, které u nich bydlí, aby se naučily zvládat magii a nezpůsobit ve světě poprask.
Cozy feel-good fantasy romance. Nebo tak něco.
Knížka hned na první pohled zaujme svým vzhledem, který je opravdu nádherný. Bohužel vnitřek knížky je za mě spíše takové nenadchne-neurazí.
Magie je tu jen takový vedlejší prvek, není příliš propracovaná, ale svoji funkci to splní – postavy opravdu čarují. Mika je tedy vlastně takovou chůvou pro tři malé a velmi odlišné holčičky, které byly všechny ale fajn. Název knížky je dost zavádějící, o nijak zvláštní spolek čarodějek tu nejde.
Vyskytuje se tu i romantická linka, která je docela fajn, ale taky snaha o poměrně nesmělou spicy scénu, trochu sprostých slovíček a celé mi to do celého konceptu knížky vůbec nepasovalo. Mělo to zůstat jen v nějaké teoretické rovině.
Čekala jsem něco trochu víc střeštěného a vtipného, tohle je taková pomalu plynoucí oddechovka. Na konci knížky přijde i nějaká zápletka, volbu jejího rozuzlení jsem teda moc nepobrala.
Knížka se zabývá tématem rodiny, i třeba té, kterou si zvolíte sami
Děj se odehrává v listopadu a v prosinci, takže pokud se na knížku chystáte, teď je ten pravý čas se do knížky pustit.
3*/5*
IG: @cotaholkacte
Světlo v plameni
Jennifer L. Armentrout
Sera a Nyktos se snaží vyjmout jiskry života, které má Sera v sobě, aby tak konečně zastavili falešného krále bohů Kolise a zastavili hnilobu. Ostatní bohové z Nyktova dvora ale Seře neodpustili zradu, kterou chystala, a stále ji nedůvěřují. Ona se mezitím snaží vyznat v rozporuplných pocitech, které z Nykta má.
Druhý díl série Žár těla a ohně. Musím říct, že tento díl mě bavil víc, než ten první – možná je to tím, že po zklamání z prvního dílu jsem měla ta očekávání hodně nízká a vůbec se mi do čtení nechtělo, takže jsem byla překvapená.
Četlo se mi to opravdu dobře, než mi ale došlo, že 400 stran čtu v podstatě o ničem – jasně, byly tu nějaké dohady mezi postavami, ale pořád se řešilo jen jak a kdy dostat ze Sery ty jiskry, ale skutek utek a nikdo nic nedělal (kromě hlavních postav, ty to dělali dost často).
Po dvou třetinách knihy se začal děj trochu hýbat a stejně jako v prvním díle, konec byl neskutečně nasekaný událostmi, informacemi a akcí. Proč ale až posledních 70 stran? Otevřený závěr byl super a v tem okamžik jsem chtěla číst dál a přála si, aby byla knížka delší.
Nyktos je prototyp dokonalého chlapa, Sera mně lezla trochu na nervy svou paličatostí, ale i zabedněností. Mnohem lepší jsou tu vedlejší postavy.
Pokud máte rádi spicy romantasy, tak tady najdete, co hledáte, je tu fakt hodně.
Mezi prvním a druhým dílem jsem měla asi 8 měsíců pauzu, takže spousta informací se mi vykouřila z hlavy – některé se mi při čtení vybavily, ale musím říct, že hodně věcí jsem po té době nechápala.
Hodnotím lépe než první díl, ale nad koupí třetího dílu váhám. Pokračování pod názvem Oheň v těle vyšlo letos na podzim a série má ještě čtvrtý a poslední díl, který ovšem ještě není přeložený a myslím, že si na něj počkáme zase minimálně do dalšího podzimu. Uvidím, třeba do té doby podlehnu a pokračování si koupím.
3,5*/5*- na GR a DK jsem hodnotila 4* - je to za mě někde přesně mezi.
IG: @cotaholkacte
Vražedná temnota
Lisa Regan
V lese byli při kempování zavražděni dva lidé. Po ohledání místa činu Josie zjistí, že tam s nimi musela být ještě třetí osoba, která je nyní pohřešovaná. Opodál stojí oplocený pozemek se zvláštní komunitou lidí, kteří popřou cokoliv, na co se policie zeptá. Do toho se objeví osoba, která je už dva roky považovaná za mrtvou. Má tohle všechno nějakou spojitost nebo je to všechno jenom náhoda?
Sedmý díl série s vyšetřovatelkou Josie Quinnovou a týmem dentonské policie. Stejně jako předchozí díl není tento díl věnovaný primárně Josie nebo některému z jejích blízkých, což cením (myslím ale, že další díl, tedy Závod s časem, má něco společného s Josiinou sestrou).
Vražedná temnota, stejně jako celá série, je neskutečně čtivá. Krátké kapitoly, poměrně velké řádkování a 400 stránek utíká pod rukama jedna báseň.
Příběhově mě tento díl příliš nezaujal, má hluchá místa a spoustu čekání, i když zapojení sektářské komunity mě bavilo.
Josie neustále a pořád řeší své démony z dětství, má noční můry a nespí. Pozor, tato kniha (a i všechny díly před ní) se neustále vrací a opakují nám záležitosti předchozích dílů, takže pokud se rozhodnete nečíst sérii chronologicky, dost pravděpodobně si vyspoilerujete dost věcí.
Už minule jsem psala, že nevím, jestli budu v téhle sérii pokračovat, nakonec jsem neodolala, ale ani Vražedná temnota mě příliš nepřesvědčila. Navíc když vidím, že série má už 20+ dílů!! A mně už teď přijdou jeden jak druhý (ale na GR jsou všechny naprosto skvěle hodnocené a drží si vysokou laťku).
Není to špatně, ale nejsem z Josie nadšená jako všichni ostatní, ze cviček mě to nějak nevystřeluje, takže uvidím, jestli se někdy pustím dalšího pokračování – třeba zase podlehnu.
3,5*/5*
IG: @cotaholkacte
Dcera zimy
Vladimíra Šebová
Z Morany a Vesny, dvou obyčejných sester, se vlivem černé magie stanou nadpřirozené bytosti. Morana je postrach lidí, bohyně smrti, Zubatá. Ona ale chce pouze zachránit svoji sestru, bohyni jara, která je prokletá k tomu, každý nejkratší den v roce ve svých sedmnácti letech zemřít, narodit se někde jinde a žít tisíce životů od začátku.
Kniha začíná dvěma časovými úrovněmi, v jedné se seznamujeme s minulostí sester, co vedlo k tomu, že se z nich staly bohyně. V druhé linii se Morana snaží zachránit Vesnu, které se opět blíží den, kdy zemře, a odhalují další tajemství jejich stvoření.
Tohle mě opravdu moc bavilo! Začátek měl trochu pomalejší rozjezd, občas se mi míchaly dějové linky, ale kapitoly jsou označené rokem, takže se dá snadno zorientovat i zpětně. Druhá polovina knihy už Vás ale nepustí, děje se tu jedna věc za druhou a já nestačila zírat. Inspirace slovanskou mytologií a folklórem byla úžasná a originální!
Postavu Morany jsem si zamilovala, Vesna byla místy trochu připitomělá, ale ta naivita k ní patřila. Jadwiga a Veles byli oba skvělí ve svých rolích. Moc se mi líbil sesterský vztah, který je skvěle a realisticky popsán – popichování, hádky, ale bezmezná láska a přátelství.
Moc oceňuji ten konec, který není úplně happyendem v pravém smyslu, ale je to takové hezky hořkosladké.
4,5*/5* Bylo to krásné asi tak moc, jako je krásná obálka knížky a mapka!
Dcera zimy je prvním dílem série Písně třech světů, ale tento příběh je ukončený a v dalších dílech se podíváme zase jinam a za jinými postavami, za což jsem hrozně vděčná! Rozečtených sérií na pokračování mám víc než dost.
IG: @cotaholkacte
Eleanor se má vážně skvěle
Gail Honeyman
Eleanor se má vážně skvěle – má co jíst, má kde bydlet a má co na sebe. Co víc by měla chtít? Každou středu si volá s mamkou a víkendy tráví luštěním křížovek a večery s lahví vodky. Jako blesk z čistého nebe ji ale vstoupí do života její životní láska – zpěvák Johnny, kterého viděla jednou na koncertě. Co na tom, že s ním nikdy nemluvila, pravou lásku poznáte i na dálku. Eleanor zahajuje svůj malý projekt, ale do cesty se jí připlete její kolega Raymond.
Mohla bych Vás o něco poprosit? Přečtěte si Eleanor!
Asociální Eleanor je trochu mimoň, což vede k různým vtipným situacím, kdy interaguje s okolím. Budete se smát, až půjde na brazilskou depilaci nebo na manikúru, zároveň Vás ale nepřestane mrazit, protože víte, že na pozadí toho všeho je něco hodně smutného a bude Vás mrazit.
Raymond vytáhne Eleanor do společnosti, vykolejí ji ze zaběhlé rutiny a Eleanor zjišťuje, že potkávat ostatní lidi může být fajn.
Viděla jsem názory, že Eleanor je vyloženě nesympatická, to mi teda vůbec nepřišlo, je rozhodně dost svá, ale je to inteligentní a hodná holka, přirovnala bych ji trochu k Sheldonovi v sukni.
Tahle knížka mě teda zasáhla opravdu hodně a pořád ve mně rezonuje. Mrzí mě, že autorka nemá žádnou další knížku, ačkoliv by snad mělo dojít na pokračování Eleanor.
Rozhodně 5*/5*PŘEČTĚTE SI TO!!! Jedna z nejlepších knih tohohle roku!
IG: @cotaholkacte
Hobit (aneb Cesta tam a zase zpátky)
J. R. R. Tolkien
Bilbo Pytlík je proti své vůli zatáhnut do víru dobrodružství čarodějem Gandalfem. Bilbo se spolu se třinácti trpaslíky vydává na výpravu za záchranou pokladu, který před dávnými lety ukradl drak Šmak a nyní jej hlídá ve vnitru Osamělé hory.
Asi nemusím Hobita uplně představovat, kdo nežije v jeskyni, tak se s nějakou jeho formou určitě setkal :D
Hobit je se svými 250 stranami poměrně útlá knížečka. Proto mě udivuje, jak z ní zvládli udělat hned tři filmy
Knížka je nabitá akci, není tu snad jediná hluchá pasáž, kde by se nic nedělo. Na jednu stranu to je super, na chvilku se nezačnete nudit a bloudit myšlenkami jinde, na druhou stranu je všechno hrozně rychle u konce. Drak se v celé knížce vyskytuje na 28 stranách. Pak se rozletí do vesnice a najednou a v podstatě bez boje je po něm, člověk se s ním sotva seznámí.
MILUJU rozhovor mezi Šmakem a Bilbem, to je za mě naprostý vrchol knížky.
4*/5* Musím říct, že bych ocenila 100 stran nějakých detailů a omáčky navíc. Plánuji se pustit i do četby Pána prstenů, který vypadá obsáhleji.
IG: @cotaholkacte
Binding 13
Chloe Walsh
"Nenáviděla jsem lidi. Vždycky mě strašně zklamali. Když si pomyslím, že bůh vyměnil dinosaury za lidi… Teď na sebe musí být strašně naštvaný.
Miluju to. Hrozně moc. Emocionální roller coaster na 700 stranách, které ale pod rukama ubíhají ani nevíte jet. Jsou knihy, které mají 400 stran a já si řikám, že mohly být o sto stran kratší. Tady ne, ani o stránku.
Příběh čisté lásky a silného pouta mezi dvěma lidmi, kteří mají svá temná tajemství.
To, čím si prochází v příběhu Shannon a její sourozenci, mi lámalo srdce od samého začátku. Neustálý strach, nejistota a nedůvěra Shannon provází celým životem. Johnny je pro ni najednou jiskrou naděje a štěstí, ale bojuje sama se sebou, aby ho k sobě dokázala pustit.
Knížka je kromě těch vážných témat také nabitá humorem – Johnnyho kámoš Gibsie je k nezaplacení a celá scéna v nemocnici, kdy je Johnny po narkóze, je geniální.
Místy mě hlavní postavy štvaly. Johnny občas využíval svého postavení a rád ukazoval svoji fyzickou převahu a nešel daleko pro rvačku (i když s dobrými úmysly), Shannon se zase chovala jako malé dítě (patnáctileté holky neztrácí boty v kaluži ).
To ale nijak nemůže změnit celkové pocity, které ve mně stále doznívají. Ten konec, ach jo!
4,5*/5 , abych zohlednila, že mě chování postav občas štvalo, ale přiběh je opravdu úžasný a silný! Pokračování už mám objednané v angličtině, abych se dozvěděla, jak to s Johnnym a Shannon dopadne!
Každá dívka a žena si zaslouží svého Johnnyho.
IG: @cotaholkacte
Uteč, než doroste měsíc
Helena Drdlová
Kniha se na přebalu chlubí slovem horor a i dle obálky jsem soudila, že by opravdu mohlo jít o něco temného. Za horor knížku ale nepovažuji, spíše je to taková temnější fantasy s pár krvavými šrámy.
Kniha vyšla, když bylo autorce pouhých 25 let, což je za mě wow! Je to takový styl knihy, který bych tipovala na autora jiné generace, přišlo mi to celé takové inspirované starším stylem literatury – ne, že by to bylo něco špatného, za mě naopak.
Byli tu nemrtví, kteří sice žili věčně, ale jen dokud se kdokoliv, jakkoliv nepokusil je zabít. Navíc cítili lásku, smutek i soucit, pod definicí nemrtví bych si osobně představila něco jiného, možná to měli být upíři? Dále je tu vlkodlak, čarodějnice, ožívající mrtvoly, nechybí fanatický kněz a obyčejní vesničané. A v tom všem asi vidím velký problém – je toho tu prostě moc a nic není pořádně dotažené do konce.
V knize jsou i výlety do minulosti, které ale nejsou nijak označené, takže jsem občas pátrala, kde se aktuálně nacházím. Až na výjimky jsou ale tyhle příběhy z minulosti postav ale nepodstatné pro celý příběh.
Myslím, že autorka má potenciál a pestrou představivost, ale do téhle knihy se toho snažila nacpat prostě až příliš mnoho. Četlo se mi to poměrně dobře, líbilo se mi prostředí středověké vesnice, ale knížka mohla být klidně o 100 stran kratší – některé pasáže byly dobré, ale pak to bylo zabité 60 stranami o ničem, kdy jsem přeskakovala odstavce.
2,5*/5*
IG: @cotaholkacte
Queenie
Candice Carty-Williams
Queenie se svoji růžovou obálkou se tváří jako taková příjemná oddechovka a asi i jo, kdyby hlavní hrdinka nebyla tak hrozně nesympatická.
Celé je to o Queenie až moc – tak strašně se lituje, tak strašně všechny otravuje svými problémy, které si ale způsobuje víceméně sama svými dementními rozhodnutími. Klobouk dolů před jejími kamarádkami, že vydržely poslouchat pořád dokola to samé. Další postavy jsou tu popsány jen hodně povrchně a víc se nedozvíme (myslím, že kamarádka Darcy měla taky nějaké vztahové problémy, ale to jsme se nevíme, protože Queenie se za celou knihu nezeptá nikoho dalšího, jak se má)
Dost nepřehledně tu byly vyřešené i pasáže z Queenieiny minulosti, chvilku mi vždycky trvalo, než jsme se zorientovala, že aktuálně nejsme v přítomnosti.
Oceňuji, že hrdinka se nakonec dokopala k psychoterapii, kterou potřebovala jako sůl.
Viděla jsem někde přirovnání, že Queenie je černošská Bridget Jones a trochu mě to uráží, protože filmovou Bridget miluju (knížky jsem nečetla).
Kolem a kolem knížku spíš nedoporučuju, pokud nemáte slabost pro nesympatické sobecké hrdinky, které se rády rochní ve svém neštěstí. Ale alespoň se to rychle a snadno četlo.
2*/5* za občasný humor a pohotovost Queenie.
IG: @cotaholkacte
Rozum a cit
Jane Austen
Hlavní hrdinky, sestry Elinor a Marianna Dashwoodovi, přijdou o svého milovaného tatínka. Všechen majetek zdědí jejich nevlastní bratr z otcova prvního manželství, takže děvčata se i se svou matkou a mladší sestrou musí odstěhovat do malého domku na panství vzdáleného bratrance. Sestry Dashwoodovy se seznámí s velkým počtem nových lidí, více či méně sympatickými, a čelí prvním láskám i zklamáním.
Pýcha a předsudek od Jane Austen je jedna z těch knih, které bych si s sebou vzala na pustý ostrov a nedám na ni dopustit, Rozum a cit ale nechám s klidem doma
Elinor je racionálně založená a rezervovaná, její sestra Marianna je přesný opak – je spontánní a nechá se řídit výbuchy vášní a emocí. Kniha sestry postaví do podobných situací a my můžeme porovnávat jejich rozdílné reakce. Rozum vs. cit.
Knížka je plná detailních a místy až nudných popisů charakterů, myšlenek a úmyslů jednotlivých postav, které jsou z většiny velmi otravné a nesympatické. Elinor se dá snést a jedinými opravdu sympatickými osobami jsou pan Palmer a plukovník Brandon.
Nutno říct, že autorka opravdu neskutečně otravně vykreslila postavy, které otravné a hloupé být měly.
Možná zpracování ve filmu (které je mimochodem přímo nabité skvělými herci – Emma Thompson, Kate Wislet, Alan Rickman, Hugh Grant, Hugh Laurie..) bude lepší, když se nebudeme muset brodit tolika podrobnými popisy, ale vynikne více vlastní příběh, který vlastně není špatný – klasický příběh děvčat z 18.století, které se navzdory chudým poměrům snaží dobře a láskyplně vdát. Kdysi jsem film viděla, ale už si ho nepamatuju, musím si osvěžit paměť a podívat se znovu.
3,5*/5*
IG: @cotaholkacte
Daisy Jones & The Six
Taylor Jenkins Reid
Daisy Jones kapelou The Six v sedmdesátých letech bodovali ve všech hitparádách a vyprodávali stadiony. Co se ale stalo, že ze dne na den zrušili všechny koncerty a nenahrál už ani jednu písničku?
Stejně jako u Carrie Soto jsem i tady měla pocit, že čtu o reálných postavách a několikrát jsem už sahala po telefonu, abych si postavy vygooglila, abych věděla, jak ve skutečnosti vypadali a jak vypadají teď. V téhle knize je navíc ten pocit umocněn tím, že knížka je psaná formou rozhovoru s jednotlivými členy kapely a jejich blízkými.
Hlavní postavy nebyly nijak zvlášť sympatické, ale to asi ani neměly být – na drogách závislá, ale jinak naprosto nezávislá a tvrdohlavá Daisy a od drog vyléčený Billy, který musí mít vždy všechny a všechno pevně v rukách. Dvě rockové hvězdy, které mají svoji hlavu a spoustu chyb, nesnáší se, ale přesto je to k sobě táhne.
TJR je prostě neskutečná, Daisy Jones pro mě byla druhá její kniha, kterou jsem četla, a od první věty jsem ji hltala. Já nemám moc co dodat, je to prostě skvělý a TJR bude asi moje nová oblíbená autorka!
Tenhle rocknroll si nezaslouží jinak, než 5*/5*
IG: @cotaholkacte
Kosti pod mechem
Zuzana Hartmanová
Já vůbec nevím, kde u téhle knihy začít.
Autorka rozdělila knihu do jednotlivých kapitol, nebo povídek chcete-li. Časová osa knihy ale není lineární, je důležité si vždy všimnout časových údajů na jejích začátcích, aby Vám kniha dávala smysl. Viděla jsem, že pár čtenářů má s konceptem knihy problém a nevyhovovalo jim to, za mě to byl ale geniální tah. První kapitola je tedy úplný konec knihy a vy od začátku víte, kam to celé směřuje – co nevíte je, jak a proč se to celé sesype a to je právě to kouzlo, které mě neustále nutilo číst dál a dál, abych odkryla celou zápletku.
Postavy byly skvělé, všechny (teda téměř všechny, že Draghu?!) měli kladné i záporné vlastnosti, nic černobílého. Prožívají lásku, radost, ale i bolest a zoufalství a vy to prožíváte s nimi. Nahlédneme do minotauři hierarchie a zajetých zákonů Kodexu, které je tak těžké pro hlavní hrdiny změnit a zmodernizovat celou společnost. Velký prostor v knize mají taky boje mezi minotaury a jejich tradice a rituály.
Jedná se o klasické hrdinské fantasy, ale nekoná se zde žádný happy ending (respektive bych měla happy beginning?!?). Bylo hrozně osvěžující se navrátit k fantasy v takovéhle původní verzi, kterou vlastně tolik miluju. Nechápejte mě špatně, stále jsem miluju fairy-porn a určitě s tím nepřestanu, ale tohle je pro mě na žebříčku fantasy o stupeň výš.
Opravdu tleskám a smekám Zuzce za tohle dílo, které se tolik odlišuje od aktuálně populárních vyjetých kolejí. Nádherná obálka je jen třešničkou
5*/5*, přečtěte si to!!!!!
IG: @cotaholkacte
XOXO
Axie Oh
XOXO jsem četla pouze, abych splnila knižní výzvu a přečetla knihu začínající na písmeno X. Knížku teď předám dál své neteři, které je 13 a miluje k-pop a myslím, že přesně této věkové skupině je kniha určená.
Je to opravdu jednoduché čtení. Větná skladba mi přišla taky jako pro začínající čtenáře, které nechceme přehltit množství slov ve větě a souvětími, nenajdeme tu ani žádné rozsáhlé popisy situací ani okolí.
Nikdy bych si knížku sama pro sebe nevybrala a podle taky podle toho vypadají moje pocity z ní. Přišlo mi to vlastně hrozně o ničem. Doufala jsem alespoň v nějaké popisy Soulu, jídla a kultury, ale ani toho se v knize nedočkáme. Zápletka se objeví asi třicet stran před koncem knihy a je tedy hned rozuzlená, a opravdu se nekoná žádné velké drama, které by mi rvalo srdce a byla bych za hlavní postavy nešťastná.
Hlavní postavy jsou také takové nemastné neslané, absolutně ničím mi nepřirostly k srdci a Če-u mi byl vlastně něčím nekonkrétním vlastně nesympatický. Jejich vztah pro mě postrádal jakoukoliv jiskru.
Hodnocení 2*/5* Vůbec mi nevadí sladké romantické YA knížky, ale tohle bylo prostě takové „meh“. Obálka je ale moc pěkná
IG: @cotaholkacte
Láska na hraně
Penelope Douglas
Tohle byla moje první kniha od Penelope Douglas a teda to ale byla zvrácená jízda! V češtině je název knihy Láska na hraně, a i když se mi z toho názvu ježí chloupky, tak rozhodně chápu, proč ho zvolili
Kniha je vyprávěná z několika POV a každá z postav je svým způsobem zlomená a narušená. (Mimo jiné ) je to příběh o traumatech a hledání sebe sama, o vztazích, „rodině“ a osobním růstu.
Místy jsem přemýšlela, jestli jako ten horský vzduch Tiernan vymývá mozek, protože sama si nedokážu představit, jak se někdo dostane do takovéhle situace ale chápu, že kniha má bylt o takové tabu lásce a překračování hranic. Hodně kontroverzní je postava Kaleba, kterého mi bylo líto a měla jsem ho ráda, ale na druhou stranu on byl místy až toxický a nechoval se dobře.
Autorčin styl vyprávění a popisů mě hrozně pohltil, ale hlavně asi nikdy jsem nečetla takhle skvěle napsané erotické scény! Jakože wow… Ale četla jsem v angličtině a v češtině bych se toho asi dost bála.
Bohužel mě neoslovil ten konec, takovéhle happily ever after se k této knize podle mě vůbec nehodí.
U Credence rozhodně doporučuji si předem zjistit, co očekávat, protože nejspíš nebude pro každého. Na začátku knihy je varování a autorka rozhodně nepřeháněla výčtem věcí, které v knize najdete.
4*/5* Asi nejvíc spicy kniha, kterou jsem zatím četla a nevím, jestli se mám stydět, že jsem si čtení tolik užívala Mínus hvězda za ten konec.
IG: @cotaholkacte