cotaholkacte
komentáře u knih

Já vůbec nevím, kde u téhle knihy začít.
Autorka rozdělila knihu do jednotlivých kapitol, nebo povídek chcete-li. Časová osa knihy ale není lineární, je důležité si vždy všimnout časových údajů na jejích začátcích, aby Vám kniha dávala smysl. Viděla jsem, že pár čtenářů má s konceptem knihy problém a nevyhovovalo jim to, za mě to byl ale geniální tah. První kapitola je tedy úplný konec knihy a vy od začátku víte, kam to celé směřuje – co nevíte je, jak a proč se to celé sesype a to je právě to kouzlo, které mě neustále nutilo číst dál a dál, abych odkryla celou zápletku.
Postavy byly skvělé, všechny (teda téměř všechny, že Draghu?!) měli kladné i záporné vlastnosti, nic černobílého. Prožívají lásku, radost, ale i bolest a zoufalství a vy to prožíváte s nimi. Nahlédneme do minotauři hierarchie a zajetých zákonů Kodexu, které je tak těžké pro hlavní hrdiny změnit a zmodernizovat celou společnost. Velký prostor v knize mají taky boje mezi minotaury a jejich tradice a rituály.
Jedná se o klasické hrdinské fantasy, ale nekoná se zde žádný happy ending (respektive bych měla happy beginning?!?). Bylo hrozně osvěžující se navrátit k fantasy v takovéhle původní verzi, kterou vlastně tolik miluju. Nechápejte mě špatně, stále jsem miluju fairy-porn a určitě s tím nepřestanu, ale tohle je pro mě na žebříčku fantasy o stupeň výš.
Opravdu tleskám a smekám Zuzce za tohle dílo, které se tolik odlišuje od aktuálně populárních vyjetých kolejí. Nádherná obálka je jen třešničkou
5*/5*, přečtěte si to!!!!!
IG: @cotaholkacte


XOXO jsem četla pouze, abych splnila knižní výzvu a přečetla knihu začínající na písmeno X. Knížku teď předám dál své neteři, které je 13 a miluje k-pop a myslím, že přesně této věkové skupině je kniha určená.
Je to opravdu jednoduché čtení. Větná skladba mi přišla taky jako pro začínající čtenáře, které nechceme přehltit množství slov ve větě a souvětími, nenajdeme tu ani žádné rozsáhlé popisy situací ani okolí.
Nikdy bych si knížku sama pro sebe nevybrala a podle taky podle toho vypadají moje pocity z ní. Přišlo mi to vlastně hrozně o ničem. Doufala jsem alespoň v nějaké popisy Soulu, jídla a kultury, ale ani toho se v knize nedočkáme. Zápletka se objeví asi třicet stran před koncem knihy a je tedy hned rozuzlená, a opravdu se nekoná žádné velké drama, které by mi rvalo srdce a byla bych za hlavní postavy nešťastná.
Hlavní postavy jsou také takové nemastné neslané, absolutně ničím mi nepřirostly k srdci a Če-u mi byl vlastně něčím nekonkrétním vlastně nesympatický. Jejich vztah pro mě postrádal jakoukoliv jiskru.
Hodnocení 2*/5* Vůbec mi nevadí sladké romantické YA knížky, ale tohle bylo prostě takové „meh“. Obálka je ale moc pěkná
IG: @cotaholkacte


Tohle byla moje první kniha od Penelope Douglas a teda to ale byla zvrácená jízda! V češtině je název knihy Láska na hraně, a i když se mi z toho názvu ježí chloupky, tak rozhodně chápu, proč ho zvolili
Kniha je vyprávěná z několika POV a každá z postav je svým způsobem zlomená a narušená. (Mimo jiné ) je to příběh o traumatech a hledání sebe sama, o vztazích, „rodině“ a osobním růstu.
Místy jsem přemýšlela, jestli jako ten horský vzduch Tiernan vymývá mozek, protože sama si nedokážu představit, jak se někdo dostane do takovéhle situace ale chápu, že kniha má bylt o takové tabu lásce a překračování hranic. Hodně kontroverzní je postava Kaleba, kterého mi bylo líto a měla jsem ho ráda, ale na druhou stranu on byl místy až toxický a nechoval se dobře.
Autorčin styl vyprávění a popisů mě hrozně pohltil, ale hlavně asi nikdy jsem nečetla takhle skvěle napsané erotické scény! Jakože wow… Ale četla jsem v angličtině a v češtině bych se toho asi dost bála.
Bohužel mě neoslovil ten konec, takovéhle happily ever after se k této knize podle mě vůbec nehodí.
U Credence rozhodně doporučuji si předem zjistit, co očekávat, protože nejspíš nebude pro každého. Na začátku knihy je varování a autorka rozhodně nepřeháněla výčtem věcí, které v knize najdete.
4*/5* Asi nejvíc spicy kniha, kterou jsem zatím četla a nevím, jestli se mám stydět, že jsem si čtení tolik užívala Mínus hvězda za ten konec.
IG: @cotaholkacte


Tohle sci-fi kultovní dílo neminulo asi nikoho, já ho měla na TBR poměrně dlouho jako takový „must-read“ pro všechny knihomoly, ale dlouho jsem čtení odkládala.
Nechci a nebudu kritizovat, já si spíš myslím, že ta knížka nebyla úplně pro mě. Sci-fi je můj asi vůbec nejméně oblíbený žánr, nebaví mě ani sci-fi filmy, takže tahle knížka měla předem špatnou startovní pozici.
Další z bodů, které proti Duně hrály, bylo to neskutečný vedro, které bylo venku (i všude vevnitř) v době, kdy jsem ji četla. Většinou v létě volím jednodušší čtení, které nevyžaduje tolik pozornosti a Duna rozhodně pozornost potřebuje od samého začátku.
Jak jsem už naznačila, Duna je zezačátku poměrně složitá. Než si uděláte pořádek ve jménech, postaveních, do toho různé cizí názvy a vysvětlivky na konci knihy, takže jsem furt listovala. Když se do toho pak aspoň trochu dostanete a začnete se orientovat, čtení jde lépe.
Co ale musím uznat, tak Duna je dílo z roku 1965 a v té době muselo být tohle naprostá bomba a chápu, že se to stalo tolik populárním počinem.
Po knize jsem zhlédla i oba nové filmy. První část se mi moc líbila a hodně sleduje linku knížky, u druhého dílu jsem byla poměrně zklamaná, protože se od knihy hodně odchyluje a je v ní extrémně hodně akce, která v knize je sice taky, ale méně na sílu.
Moje hodnocení 3*/5*, jsem určitě ráda, že jsem Dunu přečetla i když asi nebudu největším fanouškem, tak věřím, že číst ji na podzim a nepotit se u toho tolik, mohla dostat ještě aspoň půl hvězdičky navíc
IG: @cotaholkacte


Tohle je myslím moje pátá kniha od CoHo a zase jsem spokojená. Četlo se to úplně samo, stránky mizely pod rukama a vzhledem k tomu, že knížka je poměrně krátká, tak to byl počin na dva večery.
Colleen opět zakomponovala vážné téma do své knihy a druhá polovina mi zlomila srdce a dost jsem si při čtení pobrečela.
Četla jsem stížnosti na to, že ani ne po týdnu vztahu si dvojice vyznávala lásku – to mi asi nevadilo, oba byli dlouhodobě nešťastní, takže o to víc ten příval lásky mohli pociťovat.
Co bych teda vytkla je občasné chování obou hrdinů. Ačkoli mi bylo líto, v jaké situaci se s Willem ocitli, Layken byla sobecká, když po Willovi chtěla, aby riskoval svoji kariéru, zejména když měl zodpovědnost za svého mladšího bratra. Měla záchvaty vzteku, které se střídaly s momenty, kdy pro jistotu nemluvila vůbec, ale takové chování asi odpovídá věku hrdinky. Will zase zbytečně Layken trápil tím, že se neudržel a ne jednou, ale několikrát jí dal falešnou naději, tohle se nedělá
Vcelku se mi ale knížka opravdu líbila a problematické chování Layken jsem si uvědomila až zpětně. Skvělá byla postava nejlepší kamarádky Eddie, obou malých chlapců, a také prostředí slam poezie.
Nebude to asi nejlepší kniha od CoHo, ale já si čtení užila! Knížka má dvě pokračování, které se k nám bohužel nedostaly.
3,75*/5*
IG: @cotaholkacte


Knihu jsem poslouchala jako audioknihu, která byla poměrně dobře a sympaticky namluvena (hlas ze záhrobí byl skvělý).
Moje první seznámení s autorkou a tedy žádné velké nadšení z mé strany se nekoná.
Příběh je plný náhod, tolik náhod jednoho člověka nepotká snad ani za život, jako potkalo tady hlavní hrdinku za den v knize. Oživlá mrtvola nebyla nejvíc nepravděpodobná věc v knize. Najdeme tu i naprosté nelogičnosti, které odporují i základním fyzikálním zákonům (viz kouř z komína klesající dolu – čarodejnice/zombie tam lítala po střeše a mávala rukama, tak asi proto.) Závěrečné vysvětlení nadpřirozených schopností hlavní záporačky bylo něco jako heslo od Foodory – protože chci.
Do dalších knih od autorky se určitě nepohrnu, jedině by ji zase nabízeli někde zdarma jako tuhle.
2*/5*za kocoura Wolfganga.
IG: @cotaholkacte


Tohle bylo tak krásný! Romantika ze střední školy, jak to máme my holky rády.
Opravdu dokonalá, vtipná young-adult oddechovka, kterou bych doporučila i mladým slečnám. Žádné spicy scény, jen čistá romantika. Na vážnosti knize dodávají Liziny vzpomínky na maminku a její stesk, který byl dojemný a dohnal mě až k slzám.
Hlavní hrdinové byli oba naprosto skvělí a já si je zamilovala. Mám ráda střeštěné hlavní hrdinky s jejich podivným vkusem. Wes byl vtipálek, který si z Liz neustále utahoval, ale svou pozorností a bezpodmínečnou láskou k Liz je dokonalý bookboyfriend.
Liz si ve své hlavě vytváří soundtrack ke každé situaci v jejím životě a na spotify dokonce jde najít „Soundtrack of Wes and Liz“ a to je dokonalý detail.
4,5*/5*must-read pro romantické duše a taky ideální čtení na léto!
IG: @cotaholkacte


Nesta bojuje se svými traumaty a kouzelnou mocí, kterou nedokáže ovládat. Provází ji noční můry a stále hledá sama sebe, protože se pořád nedokáže přenést přes proměnu Kotlíku a nové vílí tělo.
V tomhle díle přibylo i velké množství erotických scén – mezi Nestou a Cassianem to vážně jiskří a spicy scény mají grády. Tenhle díl je opravdu fairyporn
Na to, že má knížka 700 stran bych řekla, že je tu ale poměrně málo děje a konec mi přišel poměrně rychlý a trochu nereálný. Proto dávám 4*/5*, ačkoliv jsem knížku zhltla a byla opravdu skvělá! Tak u mě stále v této sérii vede ACOWAR.
Trochu mě tady mrzelo vyobrazení Rhysanda a Feyre, kteří mě místy až štvali, ale to nic nemění na tom, že Rhysand je stále můj #bookhusband
PS: Doufám, že nová edice ACOTARU s krásnými obálkami a ořízkami přinese i novou korekturu textu, protože ty hrubky a překlepy a nesmysly, co se v týhle knížce nachází, jsou zrůdnost.
IG: @cotaholkacte


Po Pomocnici další kniha, kterou jsem od autorky přečetla a já musím říct, že jsem byla docela zklamaná. Půjdu svým názorem asi proti proudu a celkově recenzím, které jsem na tuhle knížku četla. Hlavní hrdinka mi byla hrozně nesympatická. Objevují se zde kapitoly s návratem do minulosti do Nořina dětství, ale ani mě moc nebavily a ve výsledku nebyly pro celkový děj zas tak důležité. V průběhu čtení jsem nebyla ani napjatá a neměla jsem problém odložit knížku z ruky, což by se dle mého názoru u thrillerů moc stávat nemělo. Ve výsledku jsem i odhadla pachatele, ačkoliv takový ten hlavní plot twist mě překvapil.
Styl autorky mi ale vyhovuje, ale asi jsem po Pomocnici měla příliš velká očekávání, ale na další knihu od Freidy se asi nechám zlákat i tak.
Takový průměrný thriller, 3*/5*
IG: @cotaholkacte


Romantická komedie plná několika absurdních scén, sympatických a střeštěných postav, ale i vážných témat jako psychické týrání nebo nespravedlivě odsouzený bratr ve vězení. Díky krátkým kapitolám střídavě z pohledu Tiffy i Leona kniha pod rukama poměrně odsýpá. Pro mě byla tohle druhá kniha o gaslightningu během několika měsíců, tahle naštěstí oproti Srpnům končí dobře.
Samozřejmě to dopadne tak, jak všichni očekáváme, ale nebylo to špatně čtení, hodně odpočinkové, můžu s klidem doporučit.
Slabší 4*/5* - nevím, jestli ve mně kniha zanechala nějakou hlubší stopu, ale líbila se mi.
IG: @cotaholkacte


Jsou věci, o kterých toho moc nevím, a pak jsou věci, o kterých nevím absolutně nic a tím je tenis. Nikdy jsem neviděla jediný zápas a na kurtu jsem stála jednou a byla to dle očekávání samozřejmě katastrofa. To ale nezabránilo téhle knížce, aby mě sakra bavila!
Carrie je bojovnice, od mala jí její otec a trenér vtlouká do hlavy, že bude nejlepší tenistkou všech dob – to je pro Carrie celoživotně jediná existující možnost, za kterou si tvrdě jde, a to i přes nepřízeň ostatních hráček, publika a novinářů. Obětuje tenisu celý svůj život, včetně nároku na lásku, protože nevěří, že by ji mohl mít opravdu někdo upřímně rád.
„No… mohla jsem to říct mileji.“
„Mohla jsem to říct mileji: Příběh Carrie Soto.“
Já nechápu, že někdo mohl napsat knížku o tenise, u které bych byla nervózní, smála se, a i trošku brečela. Tohle bylo moje první setkání s autorkou a teda byla jsem opravdu pohlcená stylem psaní a hlavně reálností, jakou je to psané – několikrát mě svrběly ruce, jak jsem si chtěla Carrie i její kolegyně vyhledat, jak vypadaly.. než jsem se vždycky zarazila, že je to opravdu pouze fikce.
Konec knihy byl dle mého názoru trochu očekávaný, ale přesně takový, jaký měl být. Rozhodně to není poslední kniha od autorky, v brzké době se chystám na Malibu a Evelyn Hugo (prý jednoznačně v tomto pořadí).
4*/5*- ale pouze kvůli mé ignoraci k tomuto sportu, jelikož jsem si musela googlila pojmy jako čop nebo lob, abych si aspoň trošku představila, o co jde A taky mi trochu vadilo množství vět ve španělštině bez překladu. Ale pro fanoušky tenisu tohle bude pětihvězda!
IG: @cotaholkacte


Nechala jsem se nalákat anotací – gangsteři, arranged marriage a enemies to lovers, nic víc ke štěstí přece nepotřebuju!
Aida není žádná princezna, vyrůstala mezi samými muži, rozhodně se za sebe umí postavit a nenechá si nic líbit. Callum je zachmuřený sexy kápo, který je přesvědčený o tom, že manželka má svého muže poslouchat a rozhodne se Aidu zkrotit, ona mu to ale rozhodně nebude usnadňovat.
Já miluju klasické gangsterky, takže taky mi bohužel prostěedí chicagské mafie přišlo trochu odbyté a že je tu jenom pro ten půvab, abychom mohli říct, že je to o mafiánech. Vztah mezi Aidou a Callumem mě bavil spíš na začátku, kdy si dělali naschvály a vedlo to poměrně ke vtipným situacím. Pak se spolu jednou vyspí a už jsou v tom až po uši, ačkoliv spolu vlastně sotva promluvili.
Kladně hodnotím, že knížka nemá žádná hluchá místa, od samého začátku jste vtaženi do akce a příběh si drží stále konstantní napětí v průběhu celé knížky, což je asi hlavně tím, že je knížka poměrně krátká a velmi čtivá, stránky mizí pod rukama ani nevíte jak, takže knížka je taková jednohubka na pár hodin.
Hlavní postavy mě bavily, zejména Aida se svojí vyřídilkou, ale uvítala bych větší propracovanost jejich vztahu s Callumem, nejen dechberoucí orgasmy, kterými autorka v knížce rozhodně nešetří.
3*/5*Knížka mě určitě neurazila, poměrně jsem ji zhltla, ale žádná větší stopa a za pár dní si nejspíš nebudu pamatovat, že jsem ji četla.
IG: @cotaholkacte

Důkaz, že někdy je opravdu lepší nemít žádná očekávání, aby vás to mohlo příjemně překvapit, jako Návod na vraždu pro hodné holky překvapil mě.
SKVĚLÝ. Tohle bylo jedním slovem skvělý. Vůbec nevím, na jaký popud jsem si tuhle knížku kdysi koupila, ale vím, že se mi do ní dlouho nechtělo, YA thriller mě moc nelákal.
Příběh ze středoškolského prostředí, sympatické hlavní postavy a vzrůstající napětí a zápletka (kterou jsem standardně samozřejmě vůbec neodhadla, klasika…). Tím, že se jedná o YA thriller, tak tu nejsou žádné nechutné popisy, krev, ani nic podobného, takže pokud tohle nemáte v knihách rádi, ale thriller byste si chtěli přečíst, tak tohle je super tip na takový soft thriller.
Skvěle napsané, četla jsem v angličtině a vůbec jsem si ani neuvědomovala, že je to v angličtině. Určitě doporučuju všem, co chtějí zkusit číst v AJ, tohle by mohlo být pro vás, taková běžná mluva, nic překombinovaného, žádné složité výrazy.
5*/5*
IG: @cotaholkacte


Obránce mimo hru je taková milá, krátká knížečka o jiskření mezi dvěma lidmi, první letmé dotyky, letadla v břiše, nervozita před každým setkáním. Nečekejte ale žádnou erotiku, té se totiž v téhle knížce vůbec nedočkáte! Mně to ale vůbec nevadilo, prožívala jsem s postavami jejich zamilování.
Obě, respektive všechny tři hlavní postavy jsou sympatičtí bojovníci, kteří v životě nemají zrovna na růžích ustláno. Kromě romance se autorka věnuje i tématům terapie, ztráty milované osoby nebo alkoholismu. Vedlejší postavy hokejových spoluhráčů Mitche byli jenom pomyslnou vtipnou třešničkou na dortu a v dalších dílech této série se můžeme těšit na vyprávění z jejich pohledu.
Knížka určitě nikoho neurazí, ale zároveň pravděpodobně nikoho ani úplně nestrhne. Začátek byl o něco slabší, ale to se zlepšilo, knížka byla takové milé a vtipné počtení na dva večery.
3,5*/5*
IG: @cotaholkacte

Myší díra je maličká a útlá knížečka, která v sobě nese těžkosti různých lidských osudů. Popisuje těžká téma od neplodnosti, deprese, či břemen stáří, ale hlavně význam a sílu přátelství a vzájemné pomoci mezi lidmi.
Knížka je taková jednohubka na jeden, dva večery. Nádherná obálka, krátké kapitoly, zajímavé dialogy, čtivý styl autorky a zajímavé osudy postav, takže tohle maličkaté dílko sbírá samé kladné ohlasy a dobrá hodnocení.
Mně bohužel ale kromě malého Axela, kterého mi bylo strašně líto a párkrát jsem zamrkávala i slzy, žádná z dalších postav nijak zvlášť k srdci nepřirostla. Myš jako vypravěčka se mi moc líbila, ale její osud mi přišel asi moc přitažený za vlasy a do konceptu knížky se mi takhle sci-fi vsuvka moc nehodila.
3,7*/5*
Pokud máte rádi knihy, kde skupinu zdánlivě nesourodých lidí přivede dohromady síla osudu a pokud máte v knihách rádi takové to poselství, abychom k sobě nebyli lhostejní, mohla by se Vám Myší díra líbit.


Klobouk dolů před autorkou. Kniha je postavena na pevných základech skutečných událostí, autorka vedla stovky hodin rozhovorů s pamětníky a pročetla spoustu historických pramenů.
V knize se objevuje nářečí a polština, které skvěle dokreslují atmosféru doby i místa.
Velmi mě zaujaly události po první světové válce na hranicích Československa s Polskem, které vedly až k občanské válce a smrti spousty nevinných. Že došlo k dohodě, následně byl Těšín rozdělen na Český a Polský, to je poměrně známá informace, že se jednalo ale o takto krvavý spor, kterým nejvíce (opět) trpěli nevinní lidé, to už jsem nevěděla.
Tahle knížka je takové dospělácké čtení, není to žádná oddechovka. Další díly si určitě přečtu, ale až časem, nijak na to nespěchám.
4*/5*
IG: @cotaholkacte

Tahle doba musela být naprosto otřesná, člověk pykal za chyby ostatních, nemohl se jakkoliv bránit, protože to bylo akorát horší. I kdyby s Vámi měl někdo dobré úmysly, tak to nepoznáte a jistotou byla jedině podezíravost a nedůvěra.
Zdena Salivarová je osobnost se zajímavým životem a do Honzlové zakomponovala spoustu autobiografických prvků ze svého mládí. V roce 1968 poté utekla se svým manželem Josefem Škvoreckým do exilu, a v Torontu založili nakladatelství 68 Publishers, které vydávalo české i anglické překlady československých knih, v té době u nás zakázaných.
Tahle knížka je sakra dobře napsaná, ten bohatý jazyk, hovorová čeština, vulgarismy a humor jsou geniální kombinací, která vytváří nezapomenutelný zážitek. Nechápu, že jsem o knížce nikdy neslyšela. Vlastně ani o autorce, jejíž jméno je nejspíš schované ve stínu jejího manžela.
Přečtěte si to a šiřte povědomí o téhle knížce a o její autorce!
4,5*/5*
IG: @cotaholkacte


Co vás v dějáku nenaučili je stručný, zábavný a snadno čitelný popis historických událostí v ČSSR po roce 1948. Autorka popisuje každé desetiletí zvlášť, důležité historické okamžiky, ale i běžný život obyvatel v té době, dopady komunismu na sport a kulturu, zajímavé nehody nebo i „slavné“ sériové vrahy ČSSR.
Naprosto skvělý nápad, protože nás tohle vážně nikdo na gymplu neučil – po dobrání druhé světové války jsme se my nematuranti z dějepisu soustředili na své maturitní předměty a tenhle důležitý úsek dějin, který nás tolik formoval, už šel mimo nás.
Kniha je hodně stručná a zmiňuje vše jen okrajově, ale chápu, že málokdo by se pustil do takovéto knihy, kdyby měla mít 800 stran. A jak sama Markéta na začátku knihy píše – pokud Vás ten text přiměje googlit si některé věci a zjišťovat si více, tak její počin byl úspěšný. Já teda googlila a hledala podrobnosti hned několikrát.
Co bych možná trochu vytkla, tak z knihy je cítit postavení autorky a text je poměrně hodně subjektivní. Na druhou stranu, Markéta je glosátorka a nikoliv historička, takže se i tohle dá pochopit.
Jsem ráda, že jsem si mohla zase trochu rozšířit obzory, ačkoliv se nepovažuji zrovna za nějakého ignoranta, který by si myslel, že socialismu = fronta na banány.
Pokud hledáte nějaký letmý náhled do dějin socialistického Československa, tak určitě doporučuji, je to psané takovou formou, že Vás to bude bavit a učit zároveň.
PS: Ještě bych ocenila více obrázků a dobových fotografií.
3,8*/5*
IG: @cotaholkacte


"Násilí, nebo nic.
Je čas jít domů.
Znovu.
Znovu bez pochopení, znovu s vyplýtvanými slovy."
Kniha o psychické manipulaci a méně známém pojmu, tzv. gaslightingu.
Původ anglického termínu „gaslighting“ je motiv převzatý z divadelní hry britského scenáristy Patricka Hamiltona – muž mění intenzitu plynových světel (anglicky gas light) v domě a přesvědčí svoji ženu, že si tyto změny ona pouze představuje – přesvědčí ji manipulací o tom, že její zdravý rozum a pravdivé vnímání jsou nesprávné a že jeho lži jsou pravdivé – osoba s empatií nečeká, že jí osoba blízká vůči ní bude mít sobecké úmysly.
Dany postupně začíná pochybovat o sobě a svých činech, neví, co je pravda a co je smyšlené, ztrácí se ve vzpomínkách a pomalu začíná ztrácet i sama sebe. I když volá o pomoc u sestry a kamarádky, nenachází pochopení, až dojde k závěru, že chyba je na její straně.
Tohle byla síla. Buďme vnímavější ke svému okolí – ne všechny šrámy jsou na první pohled viditelné a možná někdo volá o pomoc, i když to nedokáže formulovat slovy.
Jakub má úžasný dar slova, jeho styl psaní mě naprosto pohltil, a i když se kniha nečte vůbec lehce, nedokázala jsem ji odložit a přečetla ji za den. Těším se na další dílo z pera autora.
5*/5*
IG: @cotaholkacte


„Čekal bych na tebe dalších pět set let. Klidně i tisíc. A kdybychom spolu neprožili ani jediný další den.. To čekání stálo za to.“
Po dramatických událostech na konci předchozího dílu se Feyre vrací na Jarní dvůr, kde předstírá náklonnost k Tamlinovi a jeho zájmům. Ve skutečnosti se snaží získat důležité informace o Hybernu a jeho králi. Po návratu do Velarisu jako čerstvá vladařka pomáhá vymyslet plán, jak Hybern porazit. Schyluje se k válce a je nutné svolat vladaře všech dvorů, aby se zjistilo, kdo bude bojovat za práva Prythianu a lidí a kdo je na straně Hybernu.
Seznámíme se s jednotlivými dvory a jejich vladaři, kteří jsou vykresleni dostatečně podrobně, abychom porozuměli jejich vývoji a vztahům a našli své oblíbence, ale i naopak. Tamlin mě již standardně s*al, ale pak si to vyžehlil a bylo mi ho vlastně líto.
Důležitými postavami zůstávají i Feyřiny sestry. Elain se zdá po své proměně ve vílu zlomená a na pokraji šílenství ze smutku, že musela opustit svého snoubence. Nesta se nikoho a ničeho nebojí a jde si za svojí pomstou. Už se těším na pokračování z pohledu Nesty (a na Cassiana).
Zpestřením a mými oblíbenci v tomhle díle byly nemrtvé postavy – Řezbář, Tkadlena a Bryaxis.
Nečekala jsem, že mě tenhle díl bude bavit víc, než ten předchozí, ale bylo to tak! Jednotlivé dvory a boje autorka popsala naprosto skvěle a poutavě, že jsem se nemohla utrhnout. Sem tam nějaký menší plot twist, někdy i slzy na krajíčku (Suriel). Mně také asi vyhovovalo (a asi budu jedna z mála), že ubylo erotických scén a převládají právě ta politická stránka knihy a válečné střety (ale nebojte, mezi Rhysandem a Feyre to stále jiskří a úplně ochuzeni nebudete).
5*/5*
IG: @cotaholkacte