veronika4001 komentáře u knih

"Na schodech stojí lidé a nehybně na ni nahoru zírají."
Hora Le Maudit.
Autor umí myšlenky a sny prokládat realitou. Jak sny dokáží prostupovat vědomím člověka, tak člověk formuje myšlenky.
Výborně popisuje, slova si okamžitě přetavíte ve sluchovou vizualizaci a cítíte je. Každou kapku, každý šelest, ozvěnu.
Co na to říct?
Ráda bych napsala, že mě to bavilo, ale nebavilo. Délka románu by nevadila, kdyby byl příběh smysluplný; autor hodně přeskakuje z děje do děje a nenavazuje.
Popis nestačí, když nemáte dobře zpracovanou dějovou konstrukci.

19.12.2024

Jak to napsat objektivně a přitom nepohanit rodící se autorku?
Hned na začátku udeřil do mých očí poměrně jednodušeji psaný text. Je vidět, že jde o autorčinu prvotinu.
Příběh mohl být pojat podrobněji; na druhou stranu je to stále prvotina a autorka má potenciál.
Jen je nesprávně užit.
Příběh má výbornou námětovou myšlenku, ale ta mohla být lépe zpracována.
Příběh ani nemá špatnou strukturu, ale opět jde o zpracování; je pojat nudně, někdy trochu nesouvisle bez nápadu (?).
Existuje nápad bez nápadu, bez života? Tak tady to je.
Co mi dále chybí, je větší procítěnost, empatické souznění s hrdiny, ztotožnění se s nimi. Autorka o nich píše s odstupem.
Knize dávám tři a půl hvězdy. Kdyby téma bylo hlubší, procítěněji a intenzivněji pojaté se zájmem (!), s jistou anachronicitou, dala bych autorce vyšší počet.

18.12.2024

Začíná to zajímavě.
Krásný popis vás přenese do prostředí, kde být nechcete.
Darcy Coates je výborná vypravěčka a s každou přidanou knihou svůj vypravěčský um vybrušuje.
Mám zkušenost, že řešení, které se nabízí, nemusí být správné. Nevěděla sem, kdo je vrah, i když jsem v duchu tipovala a zpočátku byly tendence to připisovat jedné osobě. Na Agathu Christie jsem úplně nerezignovala, přesto... člověk v myšlenkách vraha neustále odhaduje.
Nakonec každý má tmavé, studené až ledové oči bez emocí.
Ale kdo to je?
Od cca str. 270 do konce to bylo nejzajímavější.
Má to dynamiku, spád, zvraty.
Je krásné číst, jak se Coates autorsky vyvíjí; popis okolní krajiny zastává svědomitě.
Při četbě jsem zjistila, že se netěším na rozklíčení vraha, ale spíše na rozuzlení celého příběhu.
Autorka má výbornou fantazii, která držela moji pozornost od začátku do konce.
Knihu Mrazivá smrt, která je napůl horrorem a napůl thrillerem rozhodně doporučuji k přečtení.

16.12.2024

Nádherná přírodní věda s Jamesem Rollinsem.
Dlouho jsem hledala, než našla knihu, kterou jsem od Jamese Rollinse ještě nečetla.
Je to variace prehistorické síly a současnosti.
Jako doplňující článek k jeho předchozím a dalším dílům, knihu doporučuji k přečtení.

1 13.12.2024

Chtěla jsem nějakou oddechovku a zasmát se.
Autor knihu dobře napsal; používá volný styl, hovorovou češtinu typicky použitelnou pro popis běžných životních situací.
Příběh psaný volnou rukou je zasazen do běžného prostředí Prahy.
Každý má své problémy.
Psáno s nadhledem, lehkou nadsázkou, jemným humorem.
Lehce jsem se pobavila a tím kniha splnila moje očekávání a těm, kteří se chtějí dostat do myšlenek a poznat běžný život čtyř chlapů, knihu doporučuji.
Chtít si užít, energie, osudovost a na závěr naplnění.
Tolik výstižná charakteristika knihy. A tuto knihu doporučuji.

7 11.12.2024

Dům Perronových nepřestává překvapovat.
Ianua Diaboli mě velice zaujala.
Kniha je třetí díl a zdá se mi, že s každou přidanou knihou se autor lepší.
Mám ráda takovéto natahování přítomnosti nadpřirozena, kdy ještě není nic jisté a každý pátrá po skulině nenormálního stavu, a přitom po každém zachvění se stává podezíravým.
Jak už se to rozjíždí, příběh se dostává do jedné roviny a pracuje se se zjištěným.
Kdyby autor projevy nadpřirozena více natáhl, bylo by to lepší - pronikavější. Mohl třeba zdůraznit abnormality (abnormální projevy) každého z duchů a více si zahrávat s fantazií čtenáře u hlavních postav.
Nicméně opět musím dát plný počet a knihu doporučit. Kniha, ač má přes 350 stran, se čte opravdu dobře a rychle. Kolikrát se s knihou stejného rozsahu "natrápím" a přečtenou ji mám za pět dnů (spíše za delší dobu), v případě Očistce od Lee Mountforda to bylo za jeden a půl dne.
Těším se na další pokračování série Štvanci knihou Posedlost, která má vyjít v únoru roku 2025, a kde Lee Mountford příběhem tentokrát zabrousí do Čech.

1 08.12.2024

Kreolská modlitba za mrtvé.
S důrazem na ponurou atmosféru mi to ze začátku připomíná španělský horror. Je to opravdu ponuré, syrové, nabité.
Woodoo x Vodoun.
Černá magie.
Sedmý řád.
Je to jiné, příběh dává hodně na pocity, je to zvláštní, ze slov význam cítíte, neodhadujete; ze zombie cítíte zapáchající a uhnívající maso, nasládlost, poté zvětralost a rozklad.
Je to beletrie, ale dává vám věřit tomu.
Kniha je velice čtivá a není to horror/thriller další v řadě. Tato kniha má osobnost, má nápad (nápadité téma a podání).
Doporučuji.

07.12.2024

Miluju beletrie, které mě nutí zapnout mobil nebo otevřít slovník a vyhledávat.
Jezero Avernus.
Protoarchaepteryx robusta.
Dnešní ptáci jsou ve skutečnosti potomky dinosaurů.
Je možné, že se budu na tvorbu Roberta Masella soustředit více; kniha začala víc než zajímavě.
Jeskyně Lago ď Avernus.
Zkamenělina. Vzorek původní vyvřeliny, ve které je zachovaná zkamenělina.
Hlasy, šepot. Hlasy přecházející do šepotu.
Kniha andělů známá jako Ztracená kniha Henochova.
Záhadologie.
Román je vystaven na mystice. Blíží se knize Údolí tyrannosaura od Douglase Prestona.
Přirovnání ke Stephenovi Kingovi je trefné, trochu podobné je to i Barbaře Erskine, kdybychom odečetli linii současnosti, i když i ta se u Erskine vyskytuje.
Kniha Vigilie má zajímavý námět a zpracování, a tato kniha mě chytla a nepustila.

02.12.2024

Skvělá myšlenka, námět knihy připomíná démonology, nicméně nejedná se o horor, je to thriller.
"Za těmi dveřmi se nahromadila spousta starého a polámaného nábytku."
Odtud to svádí k fantazii.
Krátké kapitoly jsou příjemné pro pokračování četby a o napětí není nouze.
Nepřáteli to nekončí, ještě je tu Nepřítel.
Knihy se starším datem vydání mám ráda a ještě jich je hodně, co mi neprošly rukama, přesto na žánru hodně záleží, a toto je opravdu dobré.
Román je velice čtivý a já ho doporučuji.

4 30.11.2024

Se strnulým klimatem, dusnou atmosférou, těžkou identifikací mi to připomíná severský horor. Je to transcendentní, šílené až bizarní, psychologické. Nepředvídatelné.
Bohužel velkým mínusem byl zmatek, kdy chvílemi nebylo jasné, co je skutečné a co ne. Nebyly vymezeny hranice mezi myšlenkami hlavní postavy, mezi jejimi halucinacemi smísenými se sny, mezi jejími rodiči a duchem. Sny měla hlavní postava často a co to reálné? Co bylo jejím prožitkem a co bylo skutečné, všední?
Pro velký chaos dávám tři hvězdy.

24.11.2024

Velice dobře napsáno.
Lidské povahy, charaktery smísené s pocity autor umí do příběhu vnést.
Pomluvy, závist, násilí.
Někdy je těžké dostat se do doby, v níž se děj odehrává a nebýt kritický k myšlení a jednání postav. Prizma té doby není úplně očekávatelné prizmatem doby současné. Není jednoduché vtisknout si ráz historické doby bez předpojatosti a jakési uniformity současné doby. Slabý komandér, kterému se posádka sesypala pod rukama.
Román není horor, je to dobrodružný thriller nebo možná jen dobrodružný román.
Přesto bych román chtěla vidět ve filmové adaptaci, možná kvůli tomu, abych se přesvědčila o některých hlavních charakterech a potvrdila si přečtené z knihy, a možná z toho důvodu, že bych ráda viděla herecké ztvárnění.
Knihu doporučuji.

3 22.11.2024

Popravdě nevím, co k tomu psát.
Kratší věty vyznívají, nabývají v člověku síly.
Je to tak životní, tak skutečné. Tak vrtkavé, ale zároveň silné a bolestné.
Jaké ohavné skutky byly páchány v 50. letech!
Je to hrozné.
Nikdy není pozdě se poučit, bohužel někdy je pozdě chyby napravit. Některé nejsou napravitelné. Lze si těžko představit, že jsme byli osvobozeni od nacistické nadvlády, ale zvěrstvo zůstalo mezi námi. Osvobozenými.
50. léta.
Lidská důstojnost, velice důležitá, byla na opačné straně. Na špatné straně.
Někde záměr, jinde záměrná nedbalost.
Strana a lid to dělají pro tebe.
Mučení, týrání.
Příběhy "slepené" dohromady.
Mně nezbývá, než knihu doporučit.

20 19.11.2024

(SPOILER) Na tento mořský román jsem se moc těšila. Počáteční vyprávění o Ucananovi bylo poutavé a směřovalo k jádru děje.
Červi.
Nový druh?
Druhů a tříd je víc.
Zbrojní arzenál čelistí a zubů.
Je to srocení?
Proč keporkakové tolik netáhnou?
Ta věc na svahu.
Bizarní živočišná říše.
Krakatice obrovská.
Ne, tohle není prostředí pro krakatici ani pro červy. ... Mlčení. ...
Keporkakové, delfíni, delfínovci, plejtváci, plejtvákovci, kosatky, velryby ... jakoby měli něco za lubem.
Návky zebra?
Jakou roli červi v ekosystému hrají?
Zvířata mění chování, začíná být koordinovanější, ne odkázané na primární potřeby. Je cílevědomější. Agresivnější.
Invaze medúz, zvláště čtyřhranek, galér portugalských a jiných jedovatých živočichů.
Agresivita živočichů stoupá napříč světem.
Nakolik jsme schopni posoudit, co je ještě přirozené a co už ne?
Mizí lidé.
Objevují se nové druhy zvířat, (nově) rostlin a dalších organismů.
Co mění vnímání zvířat?
Vlny tsunami umenší problém se zvířaty.
Úryvek "Z výročních zpráv organizací na ochranu životního prostředí" má vypovídající hodnotu.
Změny chování, mutace, ekologická katastrofa.
Při četbě jsem slyšela šumění moře, cítila studený závan větru, bití vln, chladné podnebí.
Čtenář se dozví hodně přírodopisných informací a já miluju všechny druhy zvířat a rostlin, a jejich názvy a fotografie jsem si vyhledávala. To byl důvod, proč jsem si myslela, že mi bude trvat dlouho, než knihu přečtu. Ale ne, kniha svojí zajímavostí a rozptylem vás nenechá.
Je až neuvěřitelné, například kolik druhů medúz žije v Evropě. Čtenář se dozví úplné a celistvé informace (nejen) kolem nich.
Jedná se o apokalyptický román, knihu plnou podmořské biologie. Se záhadami podmořského světa tato kniha překvapí.
Rozhodně ji doporučuji a pro mě za tento rok patří mezi TOP.

5 16.11.2024

Při vyprávění putování Donnerovy výpravy jsem byla nesvá a zcela jednoznačně by to byl námět na dobrý horor.
Úkol? Vést expedici, která objeví Ztracený tábor Donnerovy výpravy.
Autoři opět přicházejí se dvěma liniemi příběhu obou zúčastněných, Corrie Swansonovou a Norou Kellyovou.
Objevy Nory a zúčastněných byly velice zajímavé.
Co dodat? Autorská dvojice typická svým vyprávěním v sérii. V hodnocení jsem snížila o jednu hvězdičku, protože to dotyčná dvojice autorů umí mnohem lépe. Myslím si, že i když jde o sérii s archeoložkou a tedy s archeologií, šlo ji udělat více dobrodružnější, hlavně více profesionálnější, protože archeologové musí mít profesionální přístup a vše do detailu naplánovat včetně zúčastnivších se osob.

2 07.11.2024

Láska k vůním již od dětství.
"Neděláme se krásnými pro muže, ale pro sebe."
Chce to cit, pochopení, souznění.
Chce to vytrvalost.
"Jsi vždy tak krásná, jak se cítíš. Prosím, dovol mi ukázat ti, jak jsi krásná."
"Ale já se necítím hezká."...
Obyčejná dívka vychovávaná v obyčejné rodině, která svým generačním vztahem ke kráse (později kosmetickému průmyslu) vyzvedla krásu (a osobnost nebo krásu v osobnosti) žen, která se leckam zatoulala.
Dívka, která byla odhodlána pozvednout ženskou krásu na úroveň, v níž se ženy cítily být krásné.
Psáno jemnou, citlivou rukou s přídechem noblesity.
Doporučuji.

5 03.11.2024

Příběh je o propletenci vztahů.
Co je věrohodnost?
Kdo je vrah?
Kryjí se navzájem?
Úděl nejlepších přátel?
Byl to nezvládnutý případ?
Nevysvětlitelné potřebuje vysvětlit, stejně jako nevysvětlené.
Případ se část po části odkrývá, provází ho rekonstrukce; případ, který nebyl dobře veden je znovu prošetřován. Sidneyino zpochybnění bylo správné, ale pak se začala pohybovat na hranici posuzování vyšetřování.
Tušila jsem vraha, ale musela jsem se přesvědčit.
Thriller je napsán způsobem, který ho dělá čtivým, především mu nahrávají krátké kapitoly. Román doporučuji k přečtení.

2 02.11.2024

Tak, kdo s kým?
Na straně 75 jsem byla celkem překvapená, ale prosím, věci se stávají.
Okolnosti případ zauzlovávají.
Vypočítavost nebo upřímnost?
Možná vidíme věci způsobem, jakým uvažujeme a tím, na co myslíme a co bychom dělali my.
Když autorka narazí na nějaký okamžik v přítomnosti, má tendenci vysvětlit jeho historii i s lidmi, kteří se v tomto čase vyskytovali. Proč to tak je, tzn. od čeho se to odráží, s kým to bylo a kdo je ten dotyčný zač.
Narafičit situace, aby vyhovovaly a říkat to, co se zrovna hodí.
Čím více jsem se dostávala k závěru, tím více jsem si kladla otázku, jakou roli v tom všem Kelly sehrává?
Zrcadlo, tj. stejné jednání z opačné strany.
Závěr zvrácený a překvapivý.
Doporučuji knihu přečíst.

1 28.10.2024

Pro mě to není úplně typický Preston & Child, na druhou stranu série s Norou Kellyovou neubírá na zajímavosti, jen je jiná, možná méně obratná. Snad je to způsobeno samotným oborem archeologie, který převážně štětečkem odkrývá...
High Lonesome. Město duchů.
Rozkládá se na stolové hoře nad rozsáhlou pouští a je až neuvěřitelně osamělé.
Je město mrtvé?
Kříž ze španělského koloniálního zlata ze 17. až 18. století.
Archeologie, forenzní patologie.
Proč se někdo zajímal o zvíře?
A proč se někdo zajímal právě o tohoto konkrétního člověka?
Kniha je čtivá a jako jedna v sérii si udržuje nevšednost tématu.
Příběh s apačskou kulturou doporučuji k četbě.

2 27.10.2024

Dočetla jsem Štvanici od J. Rollinse, začala Cusslerův Spartský poklad.
Rollins je barvitější, podrobnější; číst Cusslera znamená jít krok vzad - není to tak akční, propátrané, úrovňové.
Je těžké nevracet se k Rollinsovi a nesrovnávat oba autory píšící ve stejném žánru. Cussler je techničtější.
V hlavní roli Napoleon Bonaparte též v současné době.
Napoleonova ztracená vinotéka.
Je to legenda?
Líbí se mi Bondaruk. Konečně nepřítel kalibru, jaký užívá Rollins.
Kvitovala jsem vyjmenované druhy jeskyní a Sama a Remi, kteří systémem hlubinných jeskyní procházeli/sestupovali a proplouvali.
Kniha je lákavá, anotace příběhu ještě více, ale člověk srovnává s jinými autory... James Rollins to prostě umí lépe.

23.10.2024

Na Ábela se často vzpomíná.
Další pokračování Truckera Wayna.
Jak pro Rollinse typické, knihu ovládá nespočet akcí, které mě hnaly v četbě. Bylo mi líto zraněného Kaina, ale ne na dlouho. Naštěstí.
Rollins vypisuje postavy s nasazením všech sil; vždy je vyzbrojí nějakou schopností, která se včas ukáže. A vždy nastane něco nečekaného, co podnítí akci a potom další akci. Tím udržuje čtenáře v bdělosti.
Kain mě vyděsil u Bílých písků, úplně jsem ho viděla před sebou. To ne!
Tucker je pořád ve střehu.
"Bombardování mělo vyvolat zmatek, zatímco skutečná válka zuřila ve skrytu."
Rollins umí překvapit dokonce v místech a s lidmi, kde a u kterých byste to nečekali.
Je to druhý a opět skvělý díl, možná s více vojenskými zásahy, a ačkoliv nejsem na military, tohle mě dost bavilo.
Jednoznačně doporučuji.

19.10.2024