U severní zdi
Petra Klabouchová
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/509593/bmid_u-severni-zdi.jpg
5
1475
1475
Tajemný Muž s dírou v srdci si nese životem nezhojené jizvy na těle i na duši. Dávný zločin, který ho v dětství připravil o rodinu, nebyl nikdy potrestán. Časy se mění, svět kolem však zůstává hluchý, slepý a němý stejně jako kdysi. Všichni už zapomněli nebo se o to usilovně snaží. Až na něj. Spravedlnost se nekoná, a tak musí konat on. Čím víc se blíží jeho vlastní konec, tím naléhavěji jako přízraky z hloubi hromadných hrobů Ďáblického hřbitova vystupují příběhy dětských obětí komunistického režimu. V léčebně dlouhodobě nemocných Ošetřovatelka umírajících pomáhá svým pacientům v posledních chvílích jejich pozemského života. S novou klientkou však do ústavu přichází i něco, co je mimo možnosti chápání zdejšího personálu. Bude nutné z léčebny nebo ze svědomí stařečků, kteří tají temnou minulost, vymítat ďábla? Přišel čas platit účty za padesátá léta........ celý text
Přidat komentář
Nebylo to vůbec lehké čtení. Padesátá léta, všichni plní ideálů. Válka skončila, ale nastalo něco horšího. Knížek na toto téma jsme přečetla dost, ale vždy mě to znovu překvapí. Jak drsná to byla doba. Plná nenávisti, zla a touze po moci. Po ovládání našich životů a myslí. Několikrát jsem musela knížku odložit. Bylo to drsné, smutné, depresivní. Žádné čtení na jeden zátah. To vůbec nešlo. Přesto je dobré si to občas připomenout. Autorka to napsala naprosto geniálně. Myslím, že jsem letošní rok nemohla zahájit lepší knihou. Patří zaručeně k nejlepším co jsem za poslední dobou přečetla. A vy, kteří jste jí ještě nečetli a věřím, že už vás moc nebude, tak neváhejte.
Tato kniha ve mně zanechala silný otisk a všem, kdo tvrdí, že za komunistů jsme se měli dobře,bych vzkázala, ať takové knihy čtou a oživují si ty zrůdnosti, které se tady v době jejich vlády děly. A zaplatili za to ti bezbranní. Celou dobu jsem přemýšlela nad tím, jak se tohle všechno mohlo stát...Těžké čtení,ale určitě doporučuji, abychom si přestali idealizovat něco, co vůbec ideální nebylo...
Bylo to náročné čtení, ne úplně hezké, ale taková byla doba. Občas jsem se ztrácela v postavách i v ději. Nečetlo se mi dobře. Námět dobrý, ale způsob, jakým byla kniha napsaná mi nevyhovoval.
Tak tohle je jedna z knih a příběhů, na které asi nezapomenu. Během čtení jsem si několikrát utírala slzy. Silný příběh, který by neměl být zapomenutý.
Jedna z nejdrsnějších knížek, co jsem četla, hlavně teda pro matky. Tohle znovu číst nechci. Napsaná je naprosto přesvědčivě. Otevře člověku oči ohledně minulého režimu.
Toto není mainstreamově napsané, musí se přemýšlet. Musím přiznat skvělé budování atmosféry, žádné zmínění jména, nevyřčené pasáže. V části s duchy jsem si říkala, že to se snad musí rozumně vysvětlit (a trochu jsem se bála, co že jsem to začala číst:-)).
Musím přiznat, že až zde se mi zodpověděla otázka, kterou jsem si nicméně nikdy nepoložila, proč režim zakazoval opustit republiku.
Už jsem zmínila, čtení nepatří mezi snadné. A nikdy není nic takové, jak to vypadá. Pracuje se na kontrastech. Milá babička a dědeček versus zrůdy za mlada. Muž se zlomeným srdcem si jistě myslel, že měl na své jednání právo. Nicméně jsem si kladla otázku, proč se stal obecným mstitelem.
Ošetřovatelka umírajících je rovněž velmi zajímavá žena. Osobně jsem hodně přemýšlela o postavě doktora Brože, čekala jsem nějaké navázání s příběhem ostatních dvou hlavních postav.
Musím ocenit jazykové prostředky - moc mě zaujala metafora života coby tramvaje.
Rozhodně bylo důležité připomenut osudy novorozených dětí politických vězňů. Jejich seznam na konci se zdá být nekonečný.
Při čtení příběhu hledačky hrobu jsem si hned vzpomněla na Zdenu Mašínovou. Ale nedokáži se ubránit pocitu, že její část a úplně poslední vypadali nadbytečně. Ale to neznamená, že by Zdenin příběh nestál za samostatné dílo.
Tak tohle byla neskutečná síla. Z příběhu, který se zpočátku tvářil jako plný nadpřirozených a nevysvětlitelných jevů, se stal příběh, který byl naopak velice vysvětlitelný, protože je poskládaný z pravdivých příběhů a osudů lidí, žijících v 50. letech v naší zemi. O to víc je ale naprosto nepochopitelný, děsivý a mně nezbývá než doufat, že už se podobná historie nikdy opakovat nebude.
Velmi silná kniha, kterou jsem nedokázala přečíst najednou. Ty popsané osudy lidí jsou tak těžké, důsledky těch persekucí si nesli s sebou po celý život.
U severní zdi od Petry Klabouchové je kniha, která se hluboce zarývá do duše čtenáře. Tento silný a mnohovrstevnatý příběh propojuje tragédie minulosti s přítomností a nastavuje zrcadlo temné kapitole české historie. Klabouchová píše s takovou naléhavostí, že nelze zůstat lhostejný – po dočtení vás zanechá plné emocí, otázek a přemýšlení.
Autorka mistrně zpracovává téma dětských obětí komunistického režimu, jejichž osudy zůstaly zapomenuty nebo záměrně potlačeny. Příběh Muže s dírou v srdci, který se vydává hledat spravedlnost, a osudy stařečků v léčebně, kteří se snaží skrýt své hříchy z minulosti, připomínají, jak krutí můžeme být i vůči vlastním lidem. Klabouchová neuhýbá před bolestivými detaily, ale naopak je podává s empatií a naléhavostí, která čtenáře přinutí zamyslet se nad vlastními hodnotami a historií.
Muž s dírou v srdci je fascinující postava, která v sobě nese obrovskou zátěž minulosti. Jeho odhodlání najít spravedlnost navzdory vlastní bolesti z něj činí tragického hrdinu, který vás chytí za srdce. Ošetřovatelka, která pomáhá umírajícím, představuje lidskost a empatii v kontrastu k temným tajemstvím pacientů v léčebně. Každá postava, ať už hlavní či vedlejší, má své místo a přispívá k hloubce příběhu.
Klabouchová dokáže vytvořit atmosféru, která je místy temná, zneklidňující, ale zároveň fascinující. Popisy Ďáblického hřbitova a léčebny dlouhodobě nemocných jsou tak živé, že máte pocit, jako byste tam sami byli. Tato kniha není jen příběhem, ale i cestou, která vás vtáhne do stísněné doby plné bolesti a nespravedlnosti.
Jednou z nejsilnějších stránek knihy je její schopnost připomínat, že historie nesmí být zapomenuta. Klabouchová brilantně ukazuje, že krutost není výsadou jen jiných národů, ale i naší vlastní historie. Tento román vás přinutí přemýšlet o tom, jak důležité je nezapomínat na oběti, přiznat chyby minulosti a zabránit jejich opakování.
U severní zdi je knihou, která by měla být povinnou četbou. Je to příběh o spravedlnosti, vině a odpuštění, který vás dojme a zanechá hluboký otisk. Petra Klabouchová dokázala mistrně spojit historii, emocionální sílu a aktuální otázky lidskosti do jednoho strhujícího díla. Pokud chcete číst něco, co vás nejen pohltí, ale také obohatí, tato kniha je tou správnou volbou.
Posloucháno jako audiokniha , výborně namluveno Vandou Hybnerovou.
Kniha ve mě nechala tak niterný pocit , vzbudila soustu emocí. Poutavé příběhy ,tragické osudy , naše nedávná historie. Je dobře že spisovatelka , vše uvedla do mysli nás všech co jsme si neuvědomovali , ze je možné ,aby se vůbec něco takového dělo.
Audiokniha.
Extrémně těžké téma, veliký obdiv jak Petře Klabouchové, tak i Vandě Hybnerové za přednes. Nemohl jsem se odtrhnout od poslechu a zároveň jsem nemohl pochopit že někteří lidé dokážou takovéhle svinstvo dělat jiným lidem a tak krátce po válce. Taky nechápu, jak zase jiní lidé donekonečna oslavují "komunisty" a jejich dobu, jak bylo dobře a pod. Ale vždy se najde nějaká svině... i dnes, i zítra.
Kniha byla opět čtivá a upozornila na důležitou část našich dějin. Trochu mě otravovala ducharina kolem ženy v domově pro seniory, nebylo to uvěřitelné. Poslední třetina knihy mi připadala už jako protahování a přidávání k tématu ve snaze šokovat. Závěr byl překvapující. Autorka umi, určitě si od ní přečtu něco dalšího.
Hodně smutné čtení. Příběh je inspirován skutečnými osudy politických vězeňkyň a jejich dětí v padesátých letech v Československu. Ženy byly vězněny v Praze na Pankráci a prošly si doslova peklem. Mnoho jich skončilo i s jejich miminky na ďáblickém hřbitově.
Jedním slovem - Masakr, jedním slovem - Hrůza, jedním slovem - mrazivé!!!
Kniha u které od první kapitoly máte vztek a slzy v očích. Emocionalní horská dráha. Podložena realitou. Nepřestane mě udivovat jakých bestialit je lidská bytost schopná a jaké argumenty používá k ospravedlnění svých činů. Blivno je mi. Smutno je mi. A nejhůř se cítím, když lidé zapomínají, a tyhle hrůzy neberou za bernou minci. To už je dávno... jo i čarodějnice upalovaly dávno, ale přece to teď nezačneme zlehčovat a nevrátíme se do dob středověkých? Nebo si to vážně někdo přeje? Je to lidská přirozenost? Ničit a ubližovat? Luciferúv Efekt všude kam se podívaš, měl jste pravdu pane P.Zimbardo....Dej člověku moc a strach, a zavládne chaos a utrpení.... :(
Knihu bych doporučila všem, kteří potřebují osvěžit paměť , a všem kteří nemají ponětí, co se tady v 50.letech dělo...Svobodu je třeba si chránit, nevíš dne ani hodiny, kdy o ní můžeš lusknutím prstů přijít...
Autorce se zdařilo propojení skutečných příběhů z padesátých let s porevoluční fikcí. Napsala silný příběh a domnívám se, téměř jako pamětník, že skutečnost nebarvila "na růžovo". Mnohé příběhy, jež znám z vyprávění, byly podobné. Knížka nutí k přemýšlení o vině a tresu, odpuštění, potrestání a odplatě. Myšlenky z knihy jsou trvalé a nezapomenutelné. Je dobře, že nadešla doba, kdy více českých spisovatelek si volí témata o naší minulosti - kdysi převážně utajované.
Audiokniha :
Kniha napsaná podle skutečných událostí. Je až nepředstavitelné, že toto všechno se dělo. Kruté, děsivé. Tato kniha bude ve mě doznívat hodně dlouho.
Poslech v podání Vandy Hybnerové byl super.
Pokud kniha z reality dějin našeho národa někým nepohnula, omlouvám se, pak tím Čechem pohrdám. Nejde o napsané recenze, ale kniha má jasnou anotaci o obětech komunistického režimu. Když pak někdo jako Astonius píše, že ho to nebaví, že se píše jen o zvěrstvech a vynechá se to dobré co se dělo (třeba že 1953 začala tv?), a ještě vzápětí píše v recenzi thrilleru Liz Nugent, který ho bavil, že v neemotivním vyprávění chyběla větší gradace emocí postav, pak nevím co si o tom ne čtenáři, ne recenzentovi, ale člověku myslet.
V příběhu zjistíme, že je těžké odhadnout (jako v realitě) jaký člověk, který stojí proti vám je doopravdy v nitru, natož jaké činy má za sebou. Možná někdo o postavách ztratí iluze, možná se naštve, že autorka přehání, možná bude tvrdit, že každá doba má dobré i zlé, ale autorka předložila příběh na něčem založený a nechává nás čtenáře si z toho vzít, co chceme. Nebo ne?
Třeba jedna z postav říká: "Bránil/a jsem vlast". Ať se podíváme dozadu - MINULOST nebo na SOUČASNOST - slovo válka nelze teď přehlédnout, zjistíme, že v našich dějinách bylo dost situací, kdy se ukázalo kdo je kdo, a říkal také tuto větu... Nemusíme se držet opravdu tristních zlovolných 50.let. Co 2SV, plno udavačů, jež chtěli upozornit, z osobních důvodů, ne vlasteneckých. Co atentát na Heydricha a Karel Čurda? Mnozí ho odsoudí, neuváží, co ho k tomu vedlo, přestože byl spolehlivý voják, rozhodnutý bojovat za vlast proti Němcům. Jenže "cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly", takže když do vás rodina "šije", máte o ně strach, jsou vypáleny Lidice a Němci "nabídnou" amnestii, co je udání pár kolegů? Jenže zemřelo tolik dalších lidí... Ten 1 malý osobní krok už pozdní výčitky za obrovské následky nezmění, ale může se snad pozměnit náhled, na jeho důvody....
Tady v příběhu však nevidíte lítost nad tím, co člověk za zlo činil. Ba naopak, obhajobu, téměř hrdost. Řeknete si co je to za člověka? Autorka nechává reagovat postavy, můžeme a nemusíme s nimi souhlasit ..... No, co byste řekli Vy takovému člověku, kdyby rozhodl o životě Vašich blízkých, rodině, dětech?
Ano, toto je kniha, kterou by měli číst mladí, ať jako povinnou, či ne. Nejen oni. Tak možná ještě 1 malá otázka, pro naši BUDOUCNOST - jak bojuji, chci bojovat za svou vlast, sebe, rodinu, blízké i cizí, občany já?
To je ten nejhorší horor, co jsem kdy četla! Emoce se mnou lomcují a všechny staré lidi se snažím ,,prokouknout,, - úplná paranoia. Zvláštní mi připadá to, že o téhle knize se nikde nepíše, nemluví, třeba jako o Bílé vodě, která zdaleka není tak drsná. I já na tuhle knihu přišla úplnou náhodou. Je to škoda, toto by mělo číst hodně lidí, hlavně ti, kteří vzpomínají na minulý režim jako na ,,starý dobrý život". Bože dej, ať se k nám tahle zvěrstva už nikdy nevrátí!
Štítky knihy
vězení, věznice 50. léta 20. století tajemství pomsta hřbitovy političtí vězni oběti komunismu historické romány české rományAutorovy další knížky
| 2023 |  U severní zdi |
| 2021 | Prameny Vltavy |
| 2024 | Ignis fatuus |
| 2020 |  Anglická zahrada |
| 2019 | Podvod zlatého faraona |
Moje první letošní kniha, kterou jsem si přečetla "U SEVERNÍ ZDI" od Petry Klabouchové asi nebyla ta pravá volba pro povánoční čas, ale jsem ráda, že se mi dostala do ruky.
Kniha plná bolesti, bezpráví, ale také hrdosti, odvahy a víry v lepší život.
Chvíli ji čtu a chvíli ji musím odložit , protože u některých částí bych musela plakat.
Velmi silná kniha a "klobouk dolů" před paní spisovatelkou, která tuto dobu nezažila a přece ji dokázala takto zachytit.