U severní zdi
Petra Klabouchová
Tajemný Muž s dírou v srdci si nese životem nezhojené jizvy na těle i na duši. Dávný zločin, který ho v dětství připravil o rodinu, nebyl nikdy potrestán. Časy se mění, svět kolem však zůstává hluchý, slepý a němý stejně jako kdysi. Všichni už zapomněli nebo se o to usilovně snaží. Až na něj. Spravedlnost se nekoná, a tak musí konat on. Čím víc se blíží jeho vlastní konec, tím naléhavěji jako přízraky z hloubi hromadných hrobů Ďáblického hřbitova vystupují příběhy dětských obětí komunistického režimu. V léčebně dlouhodobě nemocných Ošetřovatelka umírajících pomáhá svým pacientům v posledních chvílích jejich pozemského života. S novou klientkou však do ústavu přichází i něco, co je mimo možnosti chápání zdejšího personálu. Bude nutné z léčebny nebo ze svědomí stařečků, kteří tají temnou minulost, vymítat ďábla? Přišel čas platit účty za padesátá léta........ celý text
Přidat komentář
Hodně smutné čtení. Příběh je inspirován skutečnými osudy politických vězeňkyň a jejich dětí v padesátých letech v Československu. Ženy byly vězněny v Praze na Pankráci a prošly si doslova peklem. Mnoho jich skončilo i s jejich miminky na ďáblickém hřbitově.
Jedním slovem - Masakr, jedním slovem - Hrůza, jedním slovem - mrazivé!!!
Kniha u které od první kapitoly máte vztek a slzy v očích. Emocionalní horská dráha. Podložena realitou. Nepřestane mě udivovat jakých bestialit je lidská bytost schopná a jaké argumenty používá k ospravedlnění svých činů. Blivno je mi. Smutno je mi. A nejhůř se cítím, když lidé zapomínají, a tyhle hrůzy neberou za bernou minci. To už je dávno... jo i čarodějnice upalovaly dávno, ale přece to teď nezačneme zlehčovat a nevrátíme se do dob středověkých? Nebo si to vážně někdo přeje? Je to lidská přirozenost? Ničit a ubližovat? Luciferúv Efekt všude kam se podívaš, měl jste pravdu pane P.Zimbardo....Dej člověku moc a strach, a zavládne chaos a utrpení.... :(
Knihu bych doporučila všem, kteří potřebují osvěžit paměť , a všem kteří nemají ponětí, co se tady v 50.letech dělo...Svobodu je třeba si chránit, nevíš dne ani hodiny, kdy o ní můžeš lusknutím prstů přijít...
Autorce se zdařilo propojení skutečných příběhů z padesátých let s porevoluční fikcí. Napsala silný příběh a domnívám se, téměř jako pamětník, že skutečnost nebarvila "na růžovo". Mnohé příběhy, jež znám z vyprávění, byly podobné. Knížka nutí k přemýšlení o vině a tresu, odpuštění, potrestání a odplatě. Myšlenky z knihy jsou trvalé a nezapomenutelné. Je dobře, že nadešla doba, kdy více českých spisovatelek si volí témata o naší minulosti - kdysi převážně utajované.
Audiokniha :
Kniha napsaná podle skutečných událostí. Je až nepředstavitelné, že toto všechno se dělo. Kruté, děsivé. Tato kniha bude ve mě doznívat hodně dlouho.
Poslech v podání Vandy Hybnerové byl super.
Pokud kniha z reality dějin našeho národa někým nepohnula, omlouvám se, pak tím Čechem pohrdám. Nejde o napsané recenze, ale kniha má jasnou anotaci o obětech komunistického režimu. Když pak někdo jako Astonius píše, že ho to nebaví, že se píše jen o zvěrstvech a vynechá se to dobré co se dělo (třeba že 1953 začala tv?), a ještě vzápětí píše v recenzi thrilleru Liz Nugent, který ho bavil, že v neemotivním vyprávění chyběla větší gradace emocí postav, pak nevím co si o tom ne čtenáři, ne recenzentovi, ale člověku myslet.
V příběhu zjistíme, že je těžké odhadnout (jako v realitě) jaký člověk, který stojí proti vám je doopravdy v nitru, natož jaké činy má za sebou. Možná někdo o postavách ztratí iluze, možná se naštve, že autorka přehání, možná bude tvrdit, že každá doba má dobré i zlé, ale autorka předložila příběh na něčem založený a nechává nás čtenáře si z toho vzít, co chceme. Nebo ne?
Třeba jedna z postav říká: "Bránil/a jsem vlast". Ať se podíváme dozadu - MINULOST nebo na SOUČASNOST - slovo válka nelze teď přehlédnout, zjistíme, že v našich dějinách bylo dost situací, kdy se ukázalo kdo je kdo, a říkal také tuto větu... Nemusíme se držet opravdu tristních zlovolných 50.let. Co 2SV, plno udavačů, jež chtěli upozornit, z osobních důvodů, ne vlasteneckých. Co atentát na Heydricha a Karel Čurda? Mnozí ho odsoudí, neuváží, co ho k tomu vedlo, přestože byl spolehlivý voják, rozhodnutý bojovat za vlast proti Němcům. Jenže "cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly", takže když do vás rodina "šije", máte o ně strach, jsou vypáleny Lidice a Němci "nabídnou" amnestii, co je udání pár kolegů? Jenže zemřelo tolik dalších lidí... Ten 1 malý osobní krok už pozdní výčitky za obrovské následky nezmění, ale může se snad pozměnit náhled, na jeho důvody....
Tady v příběhu však nevidíte lítost nad tím, co člověk za zlo činil. Ba naopak, obhajobu, téměř hrdost. Řeknete si co je to za člověka? Autorka nechává reagovat postavy, můžeme a nemusíme s nimi souhlasit ..... No, co byste řekli Vy takovému člověku, kdyby rozhodl o životě Vašich blízkých, rodině, dětech?
Ano, toto je kniha, kterou by měli číst mladí, ať jako povinnou, či ne. Nejen oni. Tak možná ještě 1 malá otázka, pro naši BUDOUCNOST - jak bojuji, chci bojovat za svou vlast, sebe, rodinu, blízké i cizí, občany já?
To je ten nejhorší horor, co jsem kdy četla! Emoce se mnou lomcují a všechny staré lidi se snažím ,,prokouknout,, - úplná paranoia. Zvláštní mi připadá to, že o téhle knize se nikde nepíše, nemluví, třeba jako o Bílé vodě, která zdaleka není tak drsná. I já na tuhle knihu přišla úplnou náhodou. Je to škoda, toto by mělo číst hodně lidí, hlavně ti, kteří vzpomínají na minulý režim jako na ,,starý dobrý život". Bože dej, ať se k nám tahle zvěrstva už nikdy nevrátí!
Tak tohle byla síla... a to na obou stranách.. jak chování dozorců vůči vězeňkyním, tak i pomsta Muže s dírou...
Popravdě nevím, co k tomu psát.
Kratší věty vyznívají, nabývají v člověku síly.
Je to tak životní, tak skutečné. Tak vrtkavé, ale zároveň silné a bolestné.
Jaké ohavné skutky byly páchány v 50. letech!
Je to hrozné.
Nikdy není pozdě se poučit, bohužel někdy je pozdě chyby napravit. Některé nejsou napravitelné. Lze si těžko představit, že jsme byli osvobozeni od nacistické nadvlády, ale zvěrstvo zůstalo mezi námi. Osvobozenými.
50. léta.
Lidská důstojnost, velice důležitá, byla na opačné straně. Na špatné straně.
Někde záměr, jinde záměrná nedbalost.
Strana a lid to dělají pro tebe.
Mučení, týrání.
Příběhy "slepené" dohromady.
Mně nezbývá, než knihu doporučit.
Strašně důležitá, i když nesmírně bolestná kniha.
Pečlivá rešeršní příprava byla jedinečnou autorskou imaginací Petry Klabouchové povýšena na vynikající literaturu. Výrazně účinnější, než námětově spřízněné, avšak mnohem kreativně chudší publikace Kateřiny Tučkové. Doporučuji zcela!
Velký dík autorce, že se toho nebála, protože všichni jsme asi slyšeli o politických vězních, o cíleném zabíjení dětí, ale ne. Neumím si představit tu bezmoc pozůstalých, kteří po revoluci očekávali nějaké informace. Není nic horšího než nevědět.
Dlouho jsem se odhodlávala si tuto knihu přečíst, ale vůbec toho nelituji. Skvěle napsaná kniha, popisující opravdu krutou a nelítostnou část naší historie. Člověk trne nad tím, co lidé jsou schopni udělat. Doporučuji, měli bychom znát, co se dělo.
Páni! Nevím ani čím začít.
Asi do třetiny knížky mě to "bavilo", ale nechápala jsem moc, co na tom všichni mají, proč to od všech dostává 5* apod...
Poté, co jsem se dostala k části, kde se dozvíme, jak to dopadlo s jednou matkou a její dcerou (cca. 1/3 - 1/2 knihy), nabrala pro mě kniha spád a nemohla jsem se odtrhnout, moc mě to celé zasáhlo. Ke konci se odkrývaly jednotlivé věci, zdánlivě jsme se vraceli do situací z různých úhlů pohledů a po dočtení jsem si řekla zkrátka WAU, tak už to chápu. Je to jedna z nejlepších knih (s tak závažným tématem) jakou jsem kdy četla. Věřím, že se kniha nejpozději do 3 let dostane do seznamu maturitní četby, protože tohle je nářez. Mysteriózno s prvky detektivky a temná část našich dějin... Je to vážně výjimečný titul, doporučuju všem!
I kdybych vůbec neznala dějepis z poválečné doby, tak tato kniha vypovídá za vše, buďme rádi, v jaké době dnes žijeme, skvělá napsaná kniha.
Román, u kterého jsem bez jediného zaváhání plakala, od kterého jsem třeba v půli věty musela odejít rozdýchat to, o čem jsem četla. To nejnižší, co dokázalo být v lidech. Založeno na pravdivých příbězích, osudech. Proloženo stovkami zajímavých myšlenek, citátů. Vynikající, brutální, syrová četba, která by měla být povinná všem, kdo myslí, že bylo líp.
Ještě nyní se při pomyšlení na tento literární počin chvěji. Opravdu skvěle napsaná kniha inspirovaná skutečnými událostmi, které se děly v 50. letech minulého století, zanechala v mém nitru hluboký a bolestný dojem. Hrozná představa, že takových odporností byli soudruzi bez mrknutí oka schopní, že rudohvězdný establishment si šel tvrdě za svým a běda, kdo se nepodvolí, ochutná krutost, beznaděj, ponížení, psychologický teror, hlad, žízeň, zimu a obrovský strach nejenom o sebe, ale hlavně o své blízké a spoustu dalšího zla často vedoucího až k smrti člověka. Čest památce všech obětí a lidem, kteří byli tomuto teroru nejenom u nás vystaveni a zničil jim a jejich blízkým život. Přesně jak píše autorka - ostatní většinová, poslušná nebo vypočítavá společnost, přivírala oči, nechtěla vědět, nechtěla slyšet - to by totiž život získal nepříjemnou trpkou příchuť, nevědět je přeci pohodlnější :-( Musím však přiznat, že je jednoduché soudit, když to člověk nezažil a nemůže vědět, jak by se pod tlakem strachu z tehdejších praktik StB zachoval sám.
dala bych jako povinnou četbu nejen do škol, ale zejména všem těm, kteří stále velebí bývalý režim a stýská se jim po něm;
jenže ti by to možná vůbec nepochopili a hájili ho do hrdel a statků, jako jedna z postav: "dělala jen svou práci a bránila vlast"....
každopádně velmi drsné a poučné čtení;
Tahle Kniha nemá chybu dal bych ji jako povinnou četbu do základní školy pro 9. Ročník ať vědí děti dějiny státu co se tu dělo běžné po válce.
Už poněkolikáté se budu opakovat. Zase jsem zde na DK objevil pro mě novou autorku, která ve svých knihách přináší nejen pobavení, ale i mnoho důvodů k zamyšlení a také k dalšímu studiu a shánění informací.
Téma je to hodně těžké a pro tu dnešní mladou generaci už zcela neznámé. Proto je více než dobré, že autorka se zaměřila na tuto dobu, kdy po komunistickém puči bylo lidem sloužícím režimu všechno dovoleno. I když se v knize píše o hrůzách, které by nikdo nechtěl zažít a skoro ani o nich číst, tak Petra Klabouchová vše vypráví stylem a jazykem, který se mi osobně líbí.
Dávám jasných 5*. Knihu doporučuji všem a to nejen z důvodů, které zde uvádím jako citáty z knihy:
"Svoboda se nedá zdědit. Každá generace si ji musí vybojovat sama. My jsme selhali. Vy to zvládnete, pevně věřím, že vy to zvládnete....."
"Komu zvoní hrana? Tobě, národe český. Sotva jsi narovnal hřbet, už ho znovu k zemi ohýbáš, už zase hlavu skláníš....."
"Vždyť už je to všechno tak dávno, nová doba. Listopad 1989 odzvonil klíči dávnému zlu, zapomenuto, co jsme si, to jsme si."
"Lidi ani netuší, kolik máme hrdinů. Tolik jich snad nikdo jiný nemá. Tady všude leží. Stovky, možná tisíce hrdinů tohoto národa. Kdyby je mladí znali, možná by bylo i dneska všechno jiné. Jinak by se chovali. Znovu by se naučili bránit vlastní svobodu. A třeba by byli na tuhle zem a sebe i... hrdí".
Tyto věty se týkají nejen dob dávno minulých, ale platí v každé době. Nebo si snad můžeme myslet, že dnes je vše v pořádku a žádná další totalita nehrozí? Že není třeba bránit osobní svobody a naši nezávislost?
Štítky knihy
vězení, věznice 50. léta 20. století tajemství pomsta hřbitovy političtí vězni oběti komunismu historické romány české rományAutorovy další knížky
2023 | U severní zdi |
2021 | Prameny Vltavy |
2024 | Ignis fatuus |
2020 | Anglická zahrada |
2019 | Podvod zlatého faraona |
Kniha byla opět čtivá a upozornila na důležitou část našich dějin. Trochu mě otravovala ducharina kolem ženy v domově pro seniory, nebylo to uvěřitelné. Poslední třetina knihy mi připadala už jako protahování a přidávání k tématu ve snaze šokovat. Závěr byl překvapující. Autorka umi, určitě si od ní přečtu něco dalšího.