Útěk na sever
Klaus Mann
Román o problematice německých emigrantů, bojujících proti hitlerovskému fašismu, líčí osudy dívky, která se na útěku z Německa uchyluje do rodiny své skandinávské přítelkyně a zde uprostřed severské přírody prožívá loučením předznamenaný milostný příběh.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1986 , MelantrichOriginální název:
Flucht in den Norden, 1934
více info...
Přidat komentář
26.08.2019
Příběh se mi líbil. Popisuje krátký pobyt mladičké dívky, která se uchýlila útěkem z fašistického Německa ke své skandinávské přítelkyni. Tam se však zamiluje do bratra své přítelkyně a s ním odjede poznat krásy severu a zapomenout na vše ostatní. Ale její názory a zamilovanost se v drsném a cizím prostředí mění. Musí přijmout svůj osud a tak odjíždí.
1
(SPOILER) Dočetla jsem už před měsícem a zatímco na psaní komentářů některých knih se vyloženě těším, tady jsem si nebyla jistá ani jak hodnotit, ani co napsat. Příběh na mě působil dost ponuře. Kupodivu ne proto, že se odehrává za války, ale nejspíš právě díky Skandinávii, v níž se odehrává. Přitom je to tak krásné místo... jenže mezilidské vztahy jsou někdy o poznání horší. Z rodiny, kde mladá Johana našla útočiště, jsem měla rozporuplné pocity a vlastně žádná postava mi nebyla nijak zvlášť sympatická. Vztahy v rodině mi připadaly dost mrazivé a divné... podobné pocity mívám ze severských krimifilmů, které občas shlédnu (do čtení severských krimi se pro jistotu raději nepouštím). A kdo ví, jestli ta ponurost a mrazivost příběhu nebyla určitým předznamenáním autorova osudu, který ve věku 42 let spáchal sebevraždu.
Závěrečná cesta Ragnara a Johany dál a dál na sever je určitým způsobem symbolická a snová. V protikladu stojí Johanin smysl pro povinnost, pocit odpovědnosti za rodinu a přátele v Německu, a Ragnarova snaha hodit vše za hlavu, nestarat se o dluhy rodinného statku a před vším utéct.