Návrat do českého pekla
Barbora Koudelková , Milan Bárta
Útěk z afrického pekla série
< 2. díl >
Celý národ měl možnost sledovat příběh mladé Češky, která se zamilovala do Afričana, odjela za ním do Ghany a stala se zajatkyní nigerijské mafie. Báře se podařilo přežít brutální mučení černošským přítelem, nelidské podmínky ghanského vězení a uprchnout i s dvěma dětmi do své původní vlasti. Konečně se žena, životem víc než zkoušená, s nadějí vrací, ale žádný růžový sen ji nečeká. Ona ani děti nemají české doklady, je zadlužená, bezradná a na konci sil. Ocitne se úplně na dně, a tak jí úřady obě děti odeberou. Dokáže se Bára ještě zvednout?... celý text
Přidat komentář
Bára se vrací do rodného Česka, ale její životní situace už od samého začátku neslibuje nic dobrého. Má jediného kamaráda, který je pro ni ochotný přijet do Vídně na letiště. Začíná boj s úřady o identifikační doklady dětí. Bez nich nedostane žádnou finanční dávku, aby měli z čeho žít. Nemá trvalé bydliště. Musí se pokořit před matkou, aby mohla aspoň krátce žít v bývalém domově. Stále je pronásledována věřiteli, kteří se nechali nachytat a poslali do Afriky nemalé finanční částky, na které jim ona sama podepsala směnky.
Svůj příběh zveřejní nejdříve v časopise pro ženy, poté se jí nabídne možnost vystoupit v televizi. Je stále někým oklamávána. Nemá kam se s dětmi uchýlit. Trpí hladem a nedostatkem peněz, nevhodným ubytováním. Když někomu uvěří, ukáže se, že naletěla. Skrývá se, musí s dětmi žít v nepříznivých podmínkách, až se octne úplně na dně a pokusí se o sebevraždu. Je zachráněná, ale tímto skutkem přichází o děti.
Než se její život začne měnit k lepšímu, stane se mnoho věcí, ponejvíce nepříjemných.
Od knihy jsem neočekávala nic lepšího, žádné lepší životní vyhlídky pro Báru název knihy nesliboval. Ani tady, když byla zpátky v Česku, se nezbavila své naivity, a znovu několikrát naletěla a doplatila na svou důvěru.
Bára byla ve druhém díle ještě na větší facku, než v díle prvním. Z jejího chování a psaní mi přijde, že jde o vyložený kalkul, jak z té svoji naivity vytěžit co nejvíce. Nadávání na úřady taky není zrovna v pořádku. Nasekala spousty dluhů, teď se vrátila a myslela si, že si z ní všichni sednou na zadek a všichni umřou touhou ji pomoci. Neškodilo by trochu pokory. Nad spoustou věcí ohrnovala nos, ale přitom by všem, kdo ji nabídli pomoc, měla líbat ruce. Docela by mě zajímalo, jak asi žije dnes a jak to dopadlo se všemi těmi věřiteli.
Hrdince a současně autorce jsem v prvním díle fandila a držela palce a byla jsem ráda, že se jí útěk od tyrana a současně nigerijského mafiána podařil.
Ale v tomhle díle mi neskutečným způsobem ta její naivita lezla na nervy. Dnes už je jí poměrně dost let, doufám, že už se poučila a dovedla svým dětem vytvořit lepší zázemí, aby, stejně jako ona, nenaletěly na každé hezké slovo.
Bára je prostě neponaučitelně naivní a důvěřivá, což ze dna dovede až na úplné dno. Bohužel české úřady nefungují, aby jí pomohly a u vlastní matky taky podporu nenajde. Konec začal vypadat nadějně, tak snad ve 3. díle už bude líp.
Jinak kniha se čte velmi dobře a rychle, nedá se od příběhu odtrhnout.
Kniha byla čtivá, ale nemohla jsem překousnout naivitu hlavní hrdinky. Snad není možné, aby po tom všem, co si zažila pořád věřila každému, koho potká.. Byla jsem fascinována, jak neustále spoléhala, že by jí snad všichni měli pomáhat, kvůli tomu, co zažila a jaká je chudinka. Mohla si za to sama. Jen mi bylo opravdu líto jejích dětí.
Čtivá kniha, ale nechápu jak může být někdo tak úplně bl.... Rozhodně jsem souhlasila s Bářinou matkou.
Autorka jen potvrzuje, že i u této knihy se jedná o prostý kalkul, jak vytěžit co nejvíce ze své mladické naivity a hlouposti.
Naivita Báry Koudelkové ve druhé části její autobiografie se nedá už ani komentovat, natož číst nějaké pokračování.
První díl byl daleko více zajímavý, druhý mě utvrdil v tom, že jsou některé slečny dost naivní...
Tuto knihu jsem si půjčila náhodou ,životní příběh Báry Koudelkové, další české husy ,která hledala štěstí v Africe a doplatila na to .Kniha mě docela pobouřila, když si Bára myslela ,že když se vrátí domů do Čech s dětmi , všechny úřady padnou před ní na zadek. Bohužel jsem nečetla první díl , který si určitě přečtu , co Báru k takové pitomosti vedlo.
Blbost paní Barbory nemá asi mezí, nicméně obdivuji, že příběh sepsala a zveřejnila!!!!
Čte se to dobře, ale musí se to hrozně zažívat. Mladá a blbá. Vrátila se a nikdo si z ní na zadek nesednul, naivní děvče.
Po přečtení prvního dílu jsem si myslela, že zkušenostmi autorka zmoudri, to jsem se seredne spletla. Lidská hloupost nezná mezí!!!
Baví mě to číst...ale žasnu nad naivitou...a nad hloupostí Báry..ale jinak pěkně se to čte...snad už má v životě klid...
Velmi působivé čtení o lidském utrpení a prohnanosti podvodníků. Rovněž bohužel o šílené byrokracii úřadů...Je to odstrašující příklad toho, jak prchat od známostí z dalekých krajin.Ženy tam nemají žádnou hodnotu a poznají to pak na vlastní kůži.
Doporučuji přečíst, co vše je možné, aby se toho mladé kočky mohly vyvarovat.
TAKY TATO KNIHA JAKO VOLNÉ POKRAČOVÁNÍ SE MI LÍBILA, PŘESTO,ŽE TO VLASTNĚ VYPRÁVÍ ŽENA, TEDY NÉ SPISOVATELKA,JE TO VELMI ČTIVÉ. a HODNĚ POUČNÉ.
U čtení tohoto příběhu zažíváte spoustu emocí. Vztek na to, že se autorka domnívala, že ze své debility vytříská co nejvíce peněz a kde na ni budou před letištěm čekat davy zvědavých novinářů, kteří ji budou litovat. Další věc byla absolutní neúcta k úřadům a ke všem, kdo se jí snažil trochu pomoci. Opravdu líto mi bylo jejich dětí, které za nic nemohly. Šokující byla její neskutečná naivita i přes všechno, co si prožila a kde věřila úplně každému, kdo se k ní přiblížil. Sympatizovala jsem s její matkou, která se snažila dát dceři výchovnou lekci, což pro Barboru byla samozřejmě zrada.