Útěk za svobodou
Zoe Stage
Imogen a Beck, dvě sestry, které nemají vůbec nic společného, a Tilda, jejich kamarádka od střední. Kdysi nerozlučná trojice, jejíž cesty se ale v průběhu dvou desetiletí rozešly. Avšak poté, co Imogen přežije traumatické napadení, přijde Beck s návrhem, že podniknou výpravu do divočiny, která je opět spojí. Týden v odlehlé přírodě je přesně to, co potřebují. Se stále náročnějším terénem ale vyplouvá na povrch i napětí jejich společné minulosti. A když se jim začnou ztrácet zásoby, ukáže se, že je nepronásledují pouze stará tajemství. Přátelství a snaha o přežití se střetávají s nevýslovným zlem, což z Útěku za svobodou dělá další poutavý thriller od stále se zlepšující mistryně napětí a „stoupající hvězdy literárního hororu“.... celý text
Přidat komentář
Děj se vlastně rozjede až v polovině knihy. Potom už vše plyne docela rychle a se spádem. Zajímavě psychologicky postavený záporný hrdina, k němuž je možné vytvořit si nějakou náklonnost.
Zajímavé čtení.
Napad skvely, zpracovani hrozny. Musela jsem se fakt nutit, abych to docetla. Hlavni postavy nesympaticke az hruza... to utaboreni, misto snahy dostat se co nejdal po setkani s tim typkem, mi prislo dost nelogicky.
Nejvic me ale rozcilovala Imogen a jeji radoby psychologicke rozbory sebe sama. Celkove to na me pusobilo dost odflakle, verim, ze by se z toho dalo vyzdimat vic. Skoda.
Jak je u mě dobrým zvykem, neustále posouvám své žánrové hranice a nepohrdnu téměř ničím, proto když se objevila tahle kniha ve štafetě u @little.monday, neodolala jsem. Autorčinu nejpopulárnější knihu Dětské zoubky jsem ještě nečetla, takže to bylo moje první setkání z autorkou. Musím říct, že mi kniha moc nesedla, někdy jsem se do čtení musela doslova nutit, ale na druhou stranu se četla celkem dobře.
Co se týče hlavních postav, tak snad nebyla chvíle, kdy by mi někdo z nich nelezl na nervy. Holky se občas chovaly dost nelogicky, a je tam jeden moment, kdy jsem si úplně rvala vlasy, když místo, aby pokračovaly v cestě, aby unikly , tak se suverénně utáboří.
Já bych nebyla tak příkrá jako komentáře pod tím mým, sic jsem se taky těšila na něco podobného, jako byly Dětské zoubky, ale nemůžou být všechny knížky stejné. Tahle je místy hodně přepísklá, zvlášť konec, ale postavy rozhodně nebyly ploché a od půlky to bylo napínavé.
Uf...takhle nudnou knihu jsem už dlouho nečetla. Po knize Dětské zoubky, jsem se na tuto těšila. Ovšem přišlo jen velké zklamání a nuda.
Co na to říct?
Předchozí knihy autorky se mi líbily daleko víc.
Proto jsem očekávala víc, ale dostala jsem míň.
Nebylo to vůbec napínavé, postavy ploché, konec rychle odbytý, žádné překvapení se nekonalo.
Velké zklamání.
Od Zoje Stage jsem četla jako první Dětské zoubky a ta kniha mě nadchla. Čekala jsem něco více morbidního, ale dostala jsem psycho zážitek a byla jsem si jistá, že si na svoje dítě budu dávat bacha
Útěk za svobodou je zase trochu jiný, než jsem čekala. Tři kamarádky, které se vydávají na hike do Grand Canyonu, ale jejich cesta se změní na boj o život.
Knížka se četla úplně sama a díky barvitému popisu jsem se dokázala vžít do hlavních postav a útrap, které je kdy potkaly. Kniha měla spád, jen občas filozofické pochody Imogen zpomalovaly celý děj a někdy mi přišly až nadbytečné.
Tilda a Imogen mě celkově děsně štvaly, i když na konci knihy jsem si našla cestu i k nim.
Strašně si mě kniha získala tím, že padouch Gale nebyl jen zlý, ale měl i záblesky svědomí, starostí o holky a tím působil realisticky (jaký taky čistě ryzí parchant by riskoval podmínečné propuštění aby mohl navštívit svou dceru a vnučku?). Přece jen se z dobráka může stát hajzl i kvůli několika nedorozuměním, které mu přetočí život vzhůru nohama.
Co se týká konce, tak mi přišel trošku moc jako z filmu a že by se to takhle přece jen neodehrálo. Takže nakonec pocit realistického vykreslení záporaká a tří kamarádek, který jsem v průběhu knihy měla, přešel spíš v lehké zklamání.
I přes to, se mi kniha líbila a jsem si jistá, že si najde své čtenáře.
(SPOILER)
Sejde se židovka, Mexikánka, lesbička a homofobní bílej chlap, který si ve finále chce alespoň vrznout. Ne, to není začátek vtipu, ale ústřední čtveřice survival thrilleru Útěk za svobodou od autorky vynikajících Dětských zoubků.
Zoje Stage někde po cestě k téhle knize poztrácela nadhled a černý humor z prvotiny, což by ve finále nevadilo, pokud by výsledek byl primárně o intenzívním boji o přežití v nehostinných podmínkách. Místo toho knížka připomíná zkraje béčkovou variaci na Divočinu, je plná otravných rádoby terapeutických sezení na karimatkách a představuje záporáka, který bez mrknutí oka odkrágluje fízla, aby následně pofňukával u kotlíku nad nespravedlností světa. A ve výsledku to vypadá, že největším prohřeškem není vražda, ale necitlivé narážky na původ a sexuální orientaci žen, které se rozhodl vrah zajmout. Ony je samozřejmě spoutané poučují stylem: „To je realita života ve světe plném lidí.“ Woke momenty tady chvílemi probublávají extrémně otravně a šablona globalizovaný svět versus bílý heterosexuální nadržený latentní rasista je fakt k smíchu.
Co naplat, že vyhrocené momenty a tenze uvnitř skupiny, která padne do ruky prchajícímu grázlovi, funguje skvěle, když velkou část se řeší traumata kamarádek a to, že někdo někomu nelajknul fotku na instáči a dostatečně jinou nepoplácal po rameni. Výsledek nezachrání ani ty opravdu vyhrocené momenty, kdy trojice pochopí, že únosce nemá co ztratit a snaží se vymyslet strategii, jak jej obelstít či opravdu povedený vývoj jedné z postav. Nehledě na to, že bojovat proti černobílému vidění světa fakt není nejideálnější černobílými figurkami.
Mistryně hororu?? Ale jděte, tím je každej kromě ní.
Tři knížky z vás Mistra fakt nedělají.
Navíc když je každá mizerná
Takže ee.