Utiekol som z Osvienčimu
Rudolf Vrba
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/275327/bmid_utiekol-som-z-osviencimu-W7U-275327.jpg
5
1126
1126
7. apríla 1944 sa v koncentračnom tábore v Brezinke, ktorý bol súčasťou koncentračného a vyhladzovacieho tábora Osvienčim, rozzvučali poplašné sirény. Ohlasovali útek dvoch väzňov. Tento hrdinský čin sa ako jedným z mála podaril dvom slovenským židovským väzňom Rudolfovi Vrbovi a Alfredovi Wetzlerovi. Živé rozprávanie zavedie čitateľa priamo doprostred diania a spolu s autorom, ešte mladíkom Rudolfom Vrbom, prežíva jeho pokus o útek z fašistického Slovenského štátu do Maďarska, opätovný návrat domov, kde sa dostane do tábora v Novákoch, odkiaľ ho pošlú transportom, ktorý mieri do Osvienčimu. Tu zažíva ukrutné ponižovanie, neľudské zaobchádzanie, týranie a je svedkom strašnej smrti tisícov tamojších väzňov. Ocitá sa uprostred obrovskej a neľudskej mašinérie smrti, ktorú vytvorila Nemecká ríša a usilovala sa ju za každú cenu pred verejnosťou utajiť a rozhodne sa utiecť... Neuveriteľné! A presne takto zareagovali aj poprední predstavitelia židovskej komunity, cirkevní predstavitelia a štátnici, keď si po úteku bývalých väzňov prečítali Správu Rudolfa Vrbu a Alfreda Wetzlera, ktorá je súčasťou knihy. Okrem nej je do knihy zaradených aj niekoľko ďalších dokumentov, napríklad svedecká výpoveď Rudolfa Vrbu na súdnom procese s Adolfom Eichmannom, štúdia Rudolfa Vrbu Úloha holokaustu v nemeckej ekonomike a vojenská stratégia, správa Rudolfa Vrbu Prípravy na holokaust v Maďarsku: výpoveď očitého svedka alebo Doslov Johna S. Conwaya, profesora histórie na University of British Columbia, Vancouver, B.C., Kanada, pod názvom Význam správy Vrba ? Wetzler o Osvienčime-Brezinke.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Příběhy
Vydáno: 2015 , Citadella (SK)Originální název:
44070: The Conspiracy of the Twentieth Century, 1998
více info...
Přidat komentář
Výjimečná kniha o nezdolné vůli žít. Neuvěřitelné, čím Rudolf Vrba prošel, kolik nebezpečí a zvratů přestál a to i té největší továrně na smrt, jaká kdy existovala. Když smrt sahala znovu a znovu těsně vedle něj a několikrát i přímo po něm. Je nepředstavitelné, co dokáže s nelíčenou radostí a potěšením udělat človek člověku. A po válce ty zrůdy odložily uniformy a staly se opět hodnými tatínky a dědečky, vyráběly mercedesy a bavoráky a dodnes je možná potkáte jako usměvavé důchodce na Kanárech. Stejně jako samotná Zpráva Rudolfa Vrby a Alfréda Wetzlera je zajímavý její pozdější osud. Díky podivnému jednání Rudolfa Kastnera a neochotě Spojenců bombardovat železnici z Maďarska do Polska a tábory Osvětim a Březinka byl potenciál Zprávy využit jen částečně a byly zavražděny další statisíce maďarských židů, což sám Rudolf Vrba nesl těžce. Přesto v jeho osobě a ve Zprávě dál žije a bude žít 1 765 000 zavražděných lidských bytostí. Kniha je plná přesných údajů, přesného popisu, takže čtenář vidí vše v barvách a před sebou a přesto je velmi čtivá a napínavá. Je to příklad neskutečného bestiality na jedné straně a hrdinství Rudolfa Vrby na straně druhé. Pro mě byly 2 nejemocionálnější okamžiky knihy. Když syn rabína Moses Sonenschein zvolal - Žádný Bůh není! A jestli je, buďiž proklet! Druhý, když český tábor z Terezína plný starců, žen a dětí šel do plynu a zpíval československou hymnu. Odhaduje se, že Zpráva po zastavení deportací zachránila život 200 000 maďarských židů. Tím útěk a kniha získali nádherný smysl, protože kdo zachrání jeden život, zachrání celý svět. Takže pánové Vrba a Wetzler darovali život více jak 200 000 lidem...
Nemůžu říct, že by kniha byla krásná. To nebyla. Byla děsivá, smutná, depresivní, stejně jako ta doba a místa. Ale byla rozhodně silná a zanechala ve mě takové zvláštní pocity. Dost mi otevřela oči.
Velmi čtivě napsaný příběh.
I když vím, že všechno je pravdivé a opravdu se dělo, část mě nechce uvěřit, že se nejedná pouze o umělecké zpracování. Lidskost ve mě nechce věřit, že lidé jsou něčeho takového vůbec schopni...
Úžasný příběh odvážných lidí a díky za ně.
Knihu jsem přečetla dvakrát moc se mi líbila.
viděl někdo film? zpráva
Parádní kniha , která by měla být na školách brána jako povinná četba. Autor tě dokáže parádně vtáhnout do děje a bohužel v tomto případě z toho až mrazí. Nejvíce začne člověk žasnout nad kalkulem vedení maďarského židovstva ohledně zvěřejnění zprávy , kterou sepsal Vrba a Wetzler na Slovensku a která právě měla sloužit k procitnutí maďarského židovstva.
Skvělá kniha, ve které autor s nadhledem vypráví hrůzy, které zažil v Majdanku a v Osvětimi. Kniha je velmi čtivě sepsaná a oceňuji, že jsem si mohla přečíst i samotnou zprávu, kterou společně s Alfredem Wetzlerem sepsali. Opravdu obdivuhodný příběh, kterým se line autorova neuvěřitelná, až nakažlivá chuť žít. Jedno z nejlepších vyprávění, které jsem o koncentračních táborech četla. Snad se dočkáme dotisku, knihu jsem měla půjčenou z knihovny, ale ráda bych o ní rozšířila svou sbírku.
Toto dílo je opravdu zlatým hřebem deníků o osvětimských vězních, které jsem četla. Tím samozřejmě nechci říct, že by ty ostatní deníky nebo zápisky lidí byly špatné. To ani v nejmenším.....jen nejsou tak podrobné, upřímné, obsáhlé jako je tato kniha. Je neskutečné to číst a narovinu z toho mám velmi smíšené pocity. Nedokážu pochopit jak je možné, že když se lidé dozvěděli o masovém vraždění, tak se to snažili vyřešit jen tak, že jim do dobytčáků propašovali pár chlebíčků. To je tak absurdní. Muselo zemřít dalších 400 000 lidí, než se konečně někdo k něčemu rozhoupal. No ono měli času dost, že jo když nešlo o život jim.
Rudolf Vrba je pro mě hrdinou v pravém slova smyslu. Nedokážu ani pochopit jak na takovém místě mohl stále myslet pozitivně a věřit, že se odtamtud dostane. Musel to být neskutečně silný člověk. Prošel si úplně vším, vše důkladně zapsal a zdokumentoval, navíc je zřejmé, že má i jisté spisovatelské vlohy....takže vám kniha odbíhá o to víc. Kniha je opravdu neskutečná a jí ji doporučuji úplně všem a to hned z několika důvodů.....................Važte si toho čeho máte. Neberte svojí svobodu a život jako samozřejmost - byly totiž doby kdy se dal lidský život vyměnit za jeden obyčejný citron, Zbytečně neplýtvejte, Važte si maličkostí, nestěžujte si kvůli nesmyslům....
Opravdu skvěle napsané, autentické, žádné přibarvování. Strašné, že ta hrůza je naše minulost. A co mě děsí, je to, kolik lidí se bylo schopno dobrovolně podílet na těch zvěrstvech. Spousta z nich žila před válkou normální život a jak málo jim stačilo, aby z nich byli odporní sadisti? A po válce řadu z nich trest nedostihl a žili si .... . Jak příšerné, nespravedlivé !
Vyprávění stejně drsné, jako situace, které se autor prožíval. Jako jeden z mála měl dost síly, odvahy a štěstí k tomu, aby své svědectví mohl podat. Ty, jejichž konec života provázelo nepředstavitelné utrpení, je třeba si stále připomínat. Jejich osud je totiž i varováním do budoucna.
Asi nejlépe napsaná kniha na toto téma - věcná, nepřiklášlená. Obdivuji odvahu a odhodlání dostat se z tábora smrti.
Ten typ knížky, u které nemůžu jíst a i uprostřed léta mě mrazí...
Za mě jedna z nejlepších knih s tématikou konc. táborů, hned vedle Jiskry života.
Rudolf Vrba dokázal popsat hrůzy, které jej potkaly, tak přehledně, že dávají reálný pohled na situaci, která se odehrává za zdmi koncentračního tábora, kde byli lidé, většinou Židé, přiváženi, aniž by tušili, co se s nimi stane. Autor svým dílem chtěl dát výpověď světu o činnosti Němců, kteří ve snaze se co nejvíce obohatit a v povýšenosti nad druhé, jednali bestiálně. Smekám před těmi, kteří nemysleli na sebe a dokázali druhým pomáhat a riskovat, aby vyšlo najevo, co se s nevinnými lidmi děje.
Můj syn byl ve stejném věku, kdy hlavní hrdina zažíval ta zvěrstva, tudíž byl samotný, silný příběh pro mě daleko emotivnejsi.Zařadila bych tyto knihy mezi povinné pro dnešní mládež, aby se na ty hrůzy nikdy nezapomnělo.
Kniha je opravdu velmi silná, informační význam zprávy, která jí předchází, je obrovský. Překvapilo mne, že je kniha čtivá. Knihy s podobným poselstvím takové dle mé zkušenosti nebývají.
Rozhodně doporučuji. Je to velmi, velmi silné a pěkně napsané svědectví.
Veľmi silný príbeh, pre mňa to bolo ťažké čítanie ale nesmierne skľúčujúce až úzkostne u mňa to dokonca vyvolalo stavy depresií. Obdivujem Vrbu a Wetzlera a týmto pozdravujem hore :). No ja by som to nedokázal tá predstava ma až skľučuje, keď si uvedomím, že ak by sme žili pred 100 rokmi, tak mnohí z nás by museli ťažko pracovať, nehovoriac o "nepohodlných" ľuďoch pre Nemcov. Títo ľudia kráčali po rovnakej zemi pili rovnakú vodu a jedli to, čo bolo vypestovane na tej istej zemi ako my, dýchali ten istý vzduch. Tá predstava je pre mňa veľmi sklúčujúca, až úzkostliva.
PROSÍM PREČÍTAJTE SI TÚTO KNIHU. Prajem pekný zvyšok 3. adventného týždňa a dúfam, že sa toto nezopakuje:( . :)
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) holokaust, holocaust podle skutečných událostí Rudolf Vrba, 1924-2006
Právě jsem dočetl tuto závažnou knihu. Co k ní napsat? Zrovna v dnešních dnech? Tohle se už nikdy nesmí opakovat!!!! Je strašné, co umí udělat člověk člověku.