Utkaný svět
Clive Barker
https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/6144/bmid_utkany-svet-nLs-6144.jpg
4
153
153
Utkaný svět je epickým dobrodružstvím představivosti. Začíná u koberce, v němž se skrývá svět divů a kouzel; světa, jenž se probírá k životu a nutí k ostražitosti temné síly, před nimiž se ukrýval. Začíná zoufalý boj o uchování pozůstatků kouzel, k nimž má lidstvo pořád ještě přístup. Ke koberci a do světa, jenž představuje, jsou záhadně přitahováni Cal Mooney a Suzanna Parrishová, dva mladí lidé, kteří netuší, co zanedlouho prožijí a s čím se střetnou. Neboť se schyluje k poslednímu souboji mezi silami dobra - Divotvůrci - a zla, ztělesňovanými strašlivou Imakolatou a jejími děsivými přízračnými sestrami. Utkaný svět je knihou vizí a hrůz, skutečný jako svět, v němž žijeme a dýcháme, který však přesto otevírá dveře zážitkům, místům a lidem, o nichž všichni sníme, ale neodvažujeme se doufat, že jsou skuteční. Je příběhem o hledání, bojích, o lásce a naději. Je triumfem imaginace a vypravěčství, dobrodružstvím, noční můrou, příslibem...... celý text
Horory Romány Fantasy
Vydáno: 2004 , Laser-books (Laser)Originální název:
Weaveworld, 1987
více info...
Přidat komentář
Četla jsem před mnoha lety, kdy jsem na takovou knížku byla asi ještě moc malá, ale navzdory tomu (a nebo možná právě proto) jsem ji zhltla jedním dechem. Moderní fantasy, dobro a zlo, vzpomínám si, že mě to moc bavilo!
Ani tentokráte to s Barkerem nevyšlo tak, jak bych si představoval a stále nepřekonanému Hellraiserovi se i toto dílo kouká z velké dálky na záda. I přes zajímavý námět skrytého a tajemného Utkaného světa v koberci, koexistujícího společně se všedním Londýnským, mě příběh nedoázal uhranout tak, abych mlaskal nadšením. Fantaskní barvité popisy, méně bizarních postav a i kupodivu sexuálního napětí, než je u autora zvykem a horor se moc nekonal, což by nevadilo, jen mám opět pocit, že dohromady jako celek to prostě Clivovi nefunguje i přes tu hromadu zajímavých myšlenk a nápadů - 55 %
Moje první knížka od Barkera (kromě pár povídek). Na doporučení kamaráda jsem se do ní, ne příliš ochotně, pustila a prvních cca 50 stran jsem se do čtení musela nutit. Pak ale příběh nabral spád a oproti ostatním komentujícím, mně se poslední třetina nezdála ani rozvleklá, ani nezáživná. Naprosto mě uchvátilo propojení "našeho", fantastického a biblického světa, další plus dávám za to, že postavy nejsou "černobílé", další za barvité popisy fantasy světa. Našlo by se jich ještě mnoho. Jednoznačně můžu doporučit, i když je fakt, že díky složitosti světa a délce to nebylo zas tak lehké čtení. Ale vyplatilo se.
Kniha se u mě bohužel jaksi minula účinkem. Překvapuje mě počet kladných komentářů, ale asi to prostě není můj styl. Nepřišlo mi to nijak zvlášť originální, naopak, je to takový klasický pohádkový motiv obohacený o béčkové hororové prvky - ty mi nijak děsivé nepřipadaly, spíš laciné, jako z komiksu. Ani postavy mě moc nepřesvědčily, byly dost černobílé a šablonovité. Nechápala jsem motivy jejich chování. Paradoxně mě nejvíc bavily pasáže z normálního světa, zvláště začátek, tam autor ukázal svůj um, je to dobře napsané. Ale jakmile se rozjela fantazie, bylo to na mě moc (a to mám fantasy ráda, není to mimo můj žánr!) - ale tohle už na mě byla moc velká fantasmagorie vyhrocená do extrémů. Neseděly mi ani ty biblické motivy.
Asi prostě nejsem cílová skupina...
Barkerovi rozhodně nechybí nápady. Těch má na rozdávání. Utkaný svět je toho důkazem.
Svět utkaný v koberci - Fuga - zní zajímavě a je vymyšlený a popsaný skvěle, ovšem jeho obyvatelé - Divotvůrci - mi k srdci moc nepřirostli. Byly chvíle, kdy mi dokonce lezli na nervy.
Naštěstí hlavní postavy Cal a Suzanna jsou sympatičtí a celkem jsem si je oblíbil.
Nejvíce se tu Barkerovi povedli záporáci. To už je jiná liga. Shadwell, Metla a hlavně Imakolata s jejími sestrami a nechutnými levobočky.
Rozhodně by ale knize prospělo méně stran. Klidně by mohla mít i o 200 stránek méně a vůbec nic by se nestalo. Některé pasáže jsou tu opravdu zbytečně zdlouhavé.
Hodnocení : 7,5/10
Trochu moc fantaskní v některých pasážích. Každopádně jde ale o velmi zajímavé až netradiční dílo plné barvitých obrazů.
V posledních patnácti letech se k absolutnímu hodnocení neuchyluji zrovna často, ale v případě "Utkaného světa" není proč váhat. Do příběhu jsem vklouzla jako do pohodlné vany s horkou vodou (kolem klid a přítmí prosvětlované hořícími svíčkami, plus různé voňavé pičičandy, prostě dokonalá pohoda) a nechala se hýčkat Barkerovou imaginací. Zjištění, že se jedná o starší autorovo dílo mě naplnilo úžasem, vzhledem k vyzrálosti a komplexnosti týkající se nejen zápletky, světa, atmosféry, myšlenek a pocitů, ale také postav. Všichni vystupující tvorové, ať už lidé, Divotvůrci či jiné entity, kladní nebo záporní, mají svou osobnost, přirozenou a uvěřitelnou navzdory fantastickým motivům. Hlavní hrdinové nepostrádají psychickou hloubku a snad žádnému čtenáři nebude dělat problém najít si svého oblíbence v pestré škále charakterů.
Ze všech dosud přečtených knih, co naznačují přítomnost skrytých, magických světů, existujících v naší všední realitě, mě tahle uchvátila nejvíce. Bez zbytečné popisnosti dokázala zprostředkovat jak atmosféru deštivé Anglie, tak pohádkového světa v ní. Příběh svižně ubíhá, udržuje v napětí a okouzlení od první do poslední stránky... připouštím, závěrečná třetina trochu ztrácela dech. Zběsilou akci střídá snová melancholie, zdánlivě drobné detaily následují velkolepé scény, vše jsem před sebou viděla v živých barvách.
"Utkaný svět" je převážně fantasy, místy však dechberoucí horor, chvílemi se objevují mysteriózní prvky, jindy psychedelické momenty. Bizarnost, morbidita a sex nemají tolik prostoru, jak bývá u tohoto spisovatele zvykem, vše je jaksi jemnější.
Nebudu se dál rozplývat, jen dodám: pokud ignorujete doslovy, tentokrát si jej přečtěte. Děkuji nakladatelství Laser-books za možnost vstoupit do tohoto fascinujícího světa a Milanu Žáčkovi za nádherný překlad.
Kniha mohla mať pokojne o stovku, aj dve, strán menej. A bola by výborná. Takto sa posledná tretina vliekla. Škoda...
Nebýt to tak dlouhé, hodnotil bych pěti hvězdami. Začátek jsem doslova hltal stránku za stránkou a byl jsem ohromen. Bohužel kniha postupně ztrácela dech a prvotní skvělý nápad se začal rozpouštět do zbytečné popisnosti.
Zpočátku vynikající horor, pak výborné fantasy.
Na můj vkus trochu rozvláčné, mohlo mít větší spád.
Ale 4 hvězdy.
Knížku mám rozečtenou, není to taková ta věc, která vás chytí a nepustí. Už bych jí chtěla dočíst ale jde to z těžka.
První dvě třetiny knihy se mi četly skoro samy. Ke konci už to bylo zbytečné zdlouhavé a už to samo o sobě tolik nešlapalo, jako ze začátku. Panu spisovateli se nedá upřít imaginace, příběh, vlastně moc se mu toho vytknout nedá. Možná občas až moc roztažené příběhy, které by se daly o pár desítek až stovek stránek vyškrtat a pak by se už moc toho nedalo vytknout. Pravdou zůstává, že jen s Barkerem mám tak skvělé stavy někde mezi snem a skutečností, vždy když usínám u jeho knih(to spíše z únavy, než z nudnosti). Jeho bohatá imaginace mě vždy dokáže strhnout a chytnout to jeho světa, který pak prožívám ve svých snech. I když Utkaný svět je zvláštní a dobře napsaný, tak kvalit Imajiky nedosahuje, což asi moc jiných knih už nebude.
Chtěl jsem dát tři ale nakonec tomu dopřeju malinko lepší hodnocení. Zezačátku jsem byl hodně navnazen. Hlavní hrdina a hrdinka jsou sympaťáci. Padouši mi přišli dostatečně zajímaví, nápad se světem ukrytým v koberci je taky fajn, ale problém jsem měl s celým tím kouzelným světem a divotvůrci. Ti mi totiž nepřišli zajímaví ani trochu a popravdě mi dost lezli na nervy. Nějak mě celý ten jejich svět nedokázal nadchnout, nepřišel mi kdovíjak zázračný, jen divný. Naopak epizoda odehrávající se ve víru či Shadwellovo výprava do pouště jsou oproti tomu skvělé a závěrečné střetnutí jsem si také užil. Popravdě by ale téhle knize velmi prospělo výrazné zkrácení a prostříhání některých pasáží.
Přiznám se, že jsem Utkaný svět nedočetl do úplného konce. Po druhé třetině příběhu mě budoucnost hrdinů a vůbec Fugy jako takové přestala absolutně zajímat. Škoda, námět mě přišel hodně zajímavý, ale ty dokolečkoidní eskapády rádobyDivodějných a vůbec veškerého ansáblu mě začaly neskutečně nudit. Pro mě je Barker synonymem mystična a to díky jeho dvěma knihám. Velké a tajné show a Evervillu. Těmto dvěma klenotům nesahá Utkaný svět ani po kotníky.
temné, napínavé, veľmi dobré... Fuga je úchvatná, rovnako ako naša Zem bez súčasných dvojnožcov...
Nejde snad o to, že by autorova představivost byla přemrštěná, ale nějak jí pokaždé nevěřím. Nemám při čtení ten pocit, že je to jako opravdové, že tím žiju já nebo mé vlastní snové vize. Taky mi chybí přítomnost nějakých silnějších postav. Téměř 800 stran je na (tento!) příběh prostě hodně a nemám pocit, že dostávám před své oči a další smysly ten správný koncentrovaný extrakt, jakým by knihy měly být. Na druhou stranu byl v průběhu čtení dojem dosti variabilní, možná také pomohl krátký oddych od čtení někdy po třech čtvrtinách, protože dojezd se mi zdál silnější než předcházející části. Z formální stránky je mi Barker také blízký a nemám mu z tohoto pohledu co vytknout.
"Zbývalo mu jen jít stále dál. Prodal svůj život za možnost ochutnat božství; jediné, k čemu by se nyní vrátil, je hořká porážka. Tedy kupředu, a k čertu s důsledky."
.................
Vyčerpávající příběh. Ještě, že jsem byla ve formě. Jinak bych ten Rayment‘s Hill tak snadno nedala.
Autorovy další knížky
| 1994 |  První kniha krve |
| 1996 |  Hellraiser (dvě povídky) |
| 2004 | Abarat |
| 2001 | Knihy krve I-III |
| 1995 | Imagika I. |
Ve zkratce YA variace Nekonečného příběhu (zatím jsem teda po hříchu viděl jen film, musím napravit:)
Už ani nepamatuju, kdy mě v svůj svět nějaká kniha tak přirozeně vtáhla. Od prvních vět rezonovala a dlouho i držela; možná lehce podbízivá, hranu braku olizující, ale opojná směs útulnosti Kingova To a gaimanovské výstřednosti Nikdykde/Amerických bohů. Jiný Barker než jak jej znám, míň hororový, víc rozmáchlý/roztěkaný(?)...ale nevatí; těch sedmset + stran si svou plochu obhájí. Divokostí, imaginací, atmosférou, nostalgií ztraceného a tušením blízkého. Ve svém jádru pohádka o dospívání, zachování si dětské esence (ve smyslu tajemství a možností; metafyzika kosmu jež reflektuje bytostné přesvědčení svých uživatelů může být normalizačně svazující...ale i nekonečně rozlehlá) jako i o změně, hledání, překonávání těžkostí a návratu. Literární pohlazení, jenž, nebýt jisté...až naivně přímočaré dobrodružnosti a občasně přepálených výronů romantizujícího smýšlení (či odvážně odhalené zranitelnosti?) řadím skoro na roveň zářezů výše jmenovaných šlágrů. Eh...dojem vlastně ještě trochu kazí nesoulad, kdy máte magii hnětoucí samu podstatu a jež zároveň není schopna vypořádat se s bandičkou revolvery opásaných grázlů; totéž, jen v opačném gardu, platí pro Metlu, či Imakolatu. Ohýbání/zveličování/umenšování/a vůbec random užívání Moci tak, aby vyhovovala požadavku nejbližší dějové peripetie zkrátka ruší.
Zvažoval jsem čtyři, ale nějak se k nim nemám. Vizuální bohatství zde není jen samoúčelným rejem. Prosvítá jím moudrost...nebo aspoň upřímná snaha o její uchopení.
Ad.: A tak ne, s odstupem se po dočtení cítím oklamán. Fantastično Utkaného světa je spíše sešívané; působivá plachta z tisíců nesourodých "za-každou-cenu-tam-chci-mít-i-tenhle-nápad" útržků, ale co je jí to bez stěžně platné; celek světa nepůsobí soudržně, organicky ani funkčně...a v důsledku ani uvěřitelně. Bohužel. Taky je hloupé, že je tu "obyčejný" svět prezentován jako něco šedivého, nudného, div ne zavrženíhodného. Opravdu?
Jedno okaté moudro si ale odnáším, v parafrázi bych jej shrnul jako "nic opravdového nevzniká ze samoty, ale ze vztahu (míněno jak v sociálním, tak i v tom nejobecnějším, kooperativně antagonistickém vztahu vlastností, sil apod.)". Z jara asi zkusím víc vystrčit nos z nory, už sem jezevec hroznej.
4 lehce rozčarované ****
PS: Laser chválím za jemnou stylizaci vnitřní grafické úpravy. Kapitálky jsou pixelový miniart, mými oblíbenci jsou loďka C a fontána T.