Utrpení mladého Werthera

Sentimentální románek u utrpení třetím ve vztahu, který se obětuje pro štěstí dvou.

25.03.2011

Snad každý v návalu negativních emocí něco "vyblil" na papír, avšak málokdo má takovou jazykovou výbavu jako Goethe (nemenší poklona patří též překladatelům). Škrabopisy nás obyčejných smrtelníků nám po nějakém čase přijdou jako nestravitelný kýč, Goethe je však věčný.
Pro ty, komu přijde Werther tak trochu směšný a teatrální: "Který zamilovaný není směšný a teatlální?"

25.03.2011

V celku složité a ponuré čtení, které jak koho zaujme, Goethe zde vyjádřil opravdu dobře city a situaci Werthera, ale děj a citace z poslaných dopisů mě tolik nezaujala.

09.03.2011

Tolik smutku,rozervanosti a cti..a spříznění duší..

06.03.2011

Tato kniha mě nijak nezaujala, ale některé myšlenky Werthera jsou nadčasové a k zamyšlení.

Né moc poutavý děj, ale velmi dobře vylíčené pocity a vlastnosti postav...

30.01.2011

Možná trochu přehnaně napěchovaná emocemi, přesto skvělá kniha. Plná velkých myšlenek a způsob, jakým je zde výstižně popsáno lidské chování je bezchybný.
Musím ale uznat, že mi ani jednou nepřišlo, že by Wether něco přeháněl nebo zveličoval, co se jeho citů týče. Naopak, přijde mi, že mu čtenář vše věří a soucítí s ním každou vteřinu. Možná proto je Utrpení mladého Werthera takové dílo.

Kniha mě pohltila, bytostně si libuju v knihách s pesimistickými náladami a tragickými konci.
Proč ale po vydání ta vlna sebevražd? Snad nějaká hromadná deziluze?

30.11.-0001

Začátek knihy mě nijak zvlášť nezaujal, ale od poloviny jsem pocity Werthera prožívala velmi intenzivně, protože sama mám teď takové "divné" období - taky se vyrovnávám s rozpadlým vztahem a přišla jsem o všechny iluze. Kdo říká, že Werther je slaboch, tak neví, o čem mluví a není schopen se do někoho vcítit. Takových mladých lidí je i v dnešní době dost, co nezvládají své emoce, nejsou schopni zpracovat vnější svět a jsou tak zoufalí, že už nemohou unést tíhu života. Není každý silný. Žijeme všichni na jedné planetě, chytří a hlupáci, boháči a chudí - jsou mezi námi rozdíly, to ano, ale je třeba si být vědom toho, že jsme na svět přišli všichni s holým zadkem - čistí a nevinní. To, co z nás zkušenost a okolí udělalo, je druhořadé. Všichni jednou musíme zemřít. Někdo odchází dobrovolně, protože už necítí sílu k životu. Utrpení mladého Werthera zasáhne každého, kdo se někdy cítil zoufale sám nebo kdo prožil neopětovanou lásku. Cynici ať si přečtou raději něco jiného...

30.11.-0001

Je to jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Je tak úžasně emocionální, přečetla jsem ji jedním dechem a naprosto jsem s Wertherem soucítila. A ti, co si myslí, že Werther je člověk okázalý, co na sebe snaží strhnout pozornost, to vůbec nepochopili.
důkaz: ,,A toto srdce je nyní mrtvo, už neprýští z něho pražádné nadšení, mé oči jsou suché a mé smysly, jež nejsou už sužovány osvěžujícími slzami, svrašťují mi úzkostlivě čelo. Trpím nesmírně, neboť jsem pozbyl, co bylo jedinou slastí mého života, pozbyl jsem svaté, oživující síly, jíž jsem vytvářel světy kolem sebe. Ta je tatam!'' - úžasné :)
Je to deník jedné obrovské nenaplněné lásky, člověka, jež nemohl už jít dál, když věděl, že jeho tužby nebudou nikdy vyplněny.
Jen je škoda, že skoncoval se svým životem, když jeho milá ho podle mě stejně nechtěla (nebo v knize to nikde vyjádřeno není, dokonce si přeje, aby je už nenavštěvoval).
Rozhodně to není kniha pro slabé povahy se sklonem k sebevraždě, ale vy ostatní si ji přečtěte :)