Svobodnej národ
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/286063/bmid_svobodnej-narod-Fik-286063.jpg
5
759
759
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 30. díl >
Na křídových pláních nazývaných Vysočina jsou čarodějky zakázané - ode dne, kdy v lesích zmizel baronův syn. Kromě toho, každá čarodějka ví, že křída je pro čarovaní nevhodná. Devítiletá Tonička Bolavá si myslí, že její babička - moudrá pastýřka - byla čarodějkou, ale babička je mrtvá a když se teď začnou dít podivné věci, musí si Tonička poradit sama. Nejdříve se v říčce objeví podivná obluda, pak na souši bezhlavý jezdec a nakonec tvorové ze všech nejpodivnější - malí modří lidičkové v kiltech, Svobodnej národ, kteří si hledají novou Keidu, tedy královnu. Jsou to Nac mac Fíglové, pidimužíci, neboli jak si často sami říkají "špirkové", kteří jsou nejšťastnější, když mohou krást, pít a bojovat. Pak se ztratí Toniččin mladší bratříček Čestmír, a má-li ho Tonička zachránit před královnou víl, musí spojit své síly s Nac mac Fígly...... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno:
2004
,
Talpress
Originální název:
The Wee Free Men, 2003
více info...
Přidat komentář
Svobodnej národ byl první knihou od tohoto autora, kterou jsem četla a musím říct - výborná volba! :)
Příběh je kombinací pohádkového vyprávění a něžně svérázného humoru. Příjemně svižně gradoval až do velkého finále. V momentě, kdy je atmosféra tak hustá, že by se dala krájet, si pro nás autor připravil silné emoce, překvapivý zvrat a pak? Naprosto nečekaně vše rozsekl vtipem, kterému se směji ještě teď. :D
Jediné, co bych zde vytkla, je věk hlavní hrdinky. Celou dobu jsem ji viděla spíše jako dvanáctiletou, třináctiletou. Na devítileté děvče mi její chování opravdu nesedělo.
Nicméně i tak smekám svůj špičatý klobouk a těším se na další knihy z této série! :)
Velmi vtipné čtení a použití nářečí bylo super. Bavila jsem se u ní jak malé děcko. Ostatně jako u všech dosud přečtených "Pratchettovek".
Pratchett ve své nejlepší podobě. Knihu jsem doslova zhltla a dost jsem se nasmála. Nac mac Fíglové jsou boží ;)
Tonička a všechny knihy o ní jsou moje srdcovka. Ta atmosféra, kterou v nich Pratchett vytvořil, je tak jedinečná...
Série o Toničce je pro mě nejlepším počinem z celé Zeměplochy. Není tak rozvláčná jako "normální" pratchettovky, takže se snadněji čte a určitě ji zvládnou i (starší) děti. Taky to není typická Zeměplocha, i když je stejně vtipná a v příběhu se skrývají hluboké lidské pravdy. Pravdy podané velice civilně a skromně, nikoli s pompézností některých pseudointelektuálských autorů. A to je mi velmi sympatické.
Kdybych mohla, dám hvězdičku navíc za Nac Mac Fígly! A do psí nohy!
Tak Tonička Bolavá mě osobně nechytla. Asi to bude tím, že na Zeměploše miluji příběhy o univerzitě a jejich obyvatelích a městské hlídce, ale čarodějky mě prostě k srdci nepřirostly. Každopádně jsem přečetl Svobodnej národ a Klobouk s oblohou a do Zimoděje jsem se už ani nepustil... Dokonce jsem teď tyto dvě knihy dal na sbazar abych si udělal místo na nové knihy. Ne všechno od Pratchetta musí sednout všem, to je jasné, ale mě osobně se líbilo vše - až na Toničku.
Nádherná snová melancholická záležitost. Tuto sérii mám spjatou se svojí babičkou, které se strašně líbilo nářečí Nac Mac Fíglů. Svobodnej národ jsem jí četla asi 2x. Hlavně pasáž se svatbou a jak se krade ovce.
Kristusmarja já toho Pratchetta fakt miluju a díky němu i Nac mac Fígly ne že bych tydle pidimužíky chtěla mít doma nebo někde v blízkosti, ale teď už vím kam mi doma mizí věci :D. Opět krásné počtení u kterého se nasmějete a obdivujete jak někdo může vymyslet celej svět.
Je poznat, že knížka je určená víc pro mládež, je trochu umírněnější, než jsem u Pratchetta zvyklá. Tonička je dobrý éro :), ale nejvíc mě bavil Ne-tak-velkej-Jock-jako-prostředně-velkej-Jock-ale-větší-než-malej-Jock Jock.
"...je moc dobrejch příběhů a písní o činech Ne-tak-velkejch-Jocků-jako-Prostředně-velkej-Jock-ale-větších-než-Malej-Jock Jocků," dodával piktmužík a tvářil se při tom tak nadšeně, že Tonička neměla to srdce říct mu, že to musí být velmi dlouhé příběhy."
Musela jsem si to najít i v originále, třeba jak opravuje Toničce svoje jméno: “That's No'-as-big-as-Medium-Sized-Jock-but-bigger-than-Wee-Jock-Jock, mistress,' said Not-as-big-as-Medium-Sized-Jock-but-bigger-than-Wee-Jock-Jock. 'Ye were one jock short,' he added helpfully.”
Tonička Bolavá není obyčejná devítiletá holčička. Když se v její rodné Křídě začnou dít podivné věci (jako například výskyt pohádkových příšer a modrých pidimužíků), rozhodne se všemu přijít na kloub, i kdyby měla použít svého batolecího bratra jako živou návnadu.
Série o Toničce Bolavé se možná na První pohled jeví, že ani nepatří do Zeměplochy. Při zapojení Druhých myšlenek o tom ovšem nemůže být pochyb. Je jiná, ano, ale jakpak by nebyla, když je prvním (ačkoli vlastně druhým po Mauricovi, který je ovšem samostatným příběhem) plnokrevným přírůstkem do série, který cílí na mladší čtenáře. Tomu se podřizuje stavba příběhu, který je jednodušší, protože zkrátka nehraje prim. Všechno ostatní je ale typická Zeměplocha. Tonička Bolavá se na věci dívá svým vlastním pohledem, svým zvláštním uvažováním. To je motiv, který se celou Zeměplochou vine takřka od začátku (počínaje Esk v Čaroprávnosti, pokračujíc Zuzanou), a stejně jako všem předchozím, i dílům o Toničce dodává nádech nenucené emancipace a něžné poetičnosti. Ta se projevuje především ve chvílích, kdy Tonička láskyplně vzpomíná na zesnulou babičku Bolavou. Nedílnou součástí je potom praštěný humor, kterého se i tady dostává dosyta. I do sýra.
Nemůžu ovšem nezmínit podstatný problém, a soudě dle okolních komentářů půjdu asi těžce proti proudu, ale jak si obvykle překlad Zeměploch vychvaluju, nářečí Nac Mac Fíglů mi přijde jako solidní přešlap vedle, obzvlášť s ohledem na fakt, že série o Toničce je určená mladším čtenářům. Upřímně jsem význam mnohých vět musel nekonečně luštit, a občas s frustrací nakoukával do anglického originálu, kde, světe div se, Nac Mac Fíglové mluví poměrně srozumitelnou angličtinou, psanou skotským "přízvukem." Táhne mi to jinak velice dobrý díl Zeměplochy dolů. Uvidíme, jestli si na to nakonec nějak zvyknu, jestli to v dalších dílech bude utlumenější, nebo jestli budu příště psát komentář o přírůstku do série Tiffany Aching.
Čarodějky na cestách/Malí bohové, Mort, Hrrr na ně!, Soudné sestry, Pravda, Muži ve zbrani, Zajímavé časy, Noční hlídka, Těžké melodično, Dámy a pánové, Nohy z jílu, Maškaráda, Carpe Jugulum, Čaroprávnost, Zloděj času, Svobodnej národ, Stráže! Stráže!, Sekáč, Úžasný Mau®ic a jeho vzdělaní hlodavci, Poslední hrdina, Lehké fantastično, Erik, Poslední kontinent, Barva Kouzel, Otec prasátek, Magický prazdroj, Pyramidy, Pátý elefant, Pohyblivé obrázky
Další fantastická kniha páně Pratchetta, dej mu Smrť správně ohoblovanou houpačku ve své říši.
Fíglům jsem se docela dlouho vyhýbala, protože Patricij je prostě Patricij a Hlídka Hlídka. Ale Tonička - a její úžasný pohled na svět - neměla být odstrkována tak dlouho. A její pánev taky ne.
Další ze skvělých zeměplošských příběhů. Kelda, Roland, Králka a hlavně pokřik „Kristusmaríjá!“. To všechno mě dostalo opět do kolen a smála jsem se v autobusu i v metru jako blázen. A bylo mi úplně jedno, že se na mě spolucestující jako na toho blázna opravdu koukají. Už pokračuju Kloboukem s oblohou a Zimoděj se mi rýsuje pod vánočním stromem stejně jako naděje, že pan Pratchett neupadne v zapomnění. To by totiž svět skončil.
Kniha se mi četla dobře a byla to jedna z mých prvních přečtených do samotného konce :)
Mám knížky Terry Pratchetta rád a ani tento kousek nebyl výjimkou - prostě záruka dobré zábavy. Jen jsem měl tentokrát pocit, že v porovnání s předchozí Noční hlídkou byl příběh trochu jednodušší. A taky se mi zdálo, že některá témata už znám z dřívějška - třeba povídání o tom, co dělá čarodějnici čarodějnicí už bylo podobně napsáno (myslím v Čaroprávnosti nebo Soudných sestrách?) a taky hlavní hrdinka byla netradiční takovým tím tradičním způsobem. Kdybych chtěl být hnidopich, tak bych řekl, že z Pratchettova boje proti obvyklým příběhovým konvencím se už samo stává klišé...
Ale to jsou jenom drobnosti. Koneckonců, přečetl jsem to za jedno odpoledne, tak si asi nemůžu moc stěžovat. :-)
Nová čarodějnická série mě okouzlila. Tonička má pod čepicí a je to sympatické mladé děvče plné myšlenek. Nejen sýrem živ je člověk, ale i Nac Fíglí hanáčtina zaručeně osvěží (jako mazání na ovce). Lehká inspirace Alenkou v říši divů jest nepřehlédnutelná (králičí nora, královna). Snová říše je efektivní a sny nezapomenutelné. Pokud se tedy nehodláte probudit... Těším se na další díly.
Super knížka. Bavilo mě to hned od začátku až do konce. Miluju tyhle knihy... :)
Můj první Prachett a celkem náhodně vybraný. K mé spokojenosti. Snoubí se zde čirá, barevná fantazie, trošku pohádková, i břitký humor. "Ajto, asi si dojdú pro dalšie prečetovské čtivo..."
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
První kniha od Terryho Pratchetta, kterou jsem četla a byla to opravdu dobrá volba. Kniha se mi moc líbila, obvzláště Nac mac Fíglové jsou velmi vtipný. Jejich řeč bych přirovnala ke kombinaci hanáčtiny, slovenštiny a polštiny :-) Už se moc těším na další díl s Toničkou Bolavou.