Farba mágie
Terry Pratchett
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 1. díl >
Plochozem, fascinujúci svet umiestnený na pancieri obrovskej korytnačky A’Tuin, ktorá putuje vesmírom, obýva množstvo komických postáv. Do rázovitého súmestia Ankh-Morpork prichádza naivný turista Dvojkvietok, ktorého sprevádza chodiaca batožina. Jeho sprievodcom sa stáva nedoštudovaný čarodejník Vetroplaš, ktorý ovláda jediné zaklínadlo. Podarenú dvojicu čakajú neuveriteľne bláznivé dobrodružstvá s barbarom Hrunom, vymyslenými drakmi, skutočným Smrťom a ďalšími podivuhodnými bytosťami.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2003 , TalpressOriginální název:
The Colour of Magic, 1983
více info...
Přidat komentář
Barvu kouzel jsem poprvé četl asi před...no....prostě hodně dávno a stále je to knížka, která rozhodně nikomu nic nedaruje zadarmo, některé pasáže jsem si musel i tentokrát dát několikrát po sobě, ale jinak mě tahla zběsilá jízda prostě baví. I když pravda někdy to opravdu připomíná výbuchy syrové magie v koncentrované podobě někde na úplném počátku ....ted pardon....na úplném Okraji :-)
Na Pratchettův styl si člověk musí zvyknout. Než jsem se zorientoval, přijal autorovu hru na absenci kapitol a pár dalších drobností, s knížkou jsem bojoval. Ale potom si mě získala autorova skvělá ironie podtržená neméně skvělým překladem. Na 5* to není, Pratchett má lepší knížky a je vidět, že v prvních knihách cyklu Zeměplocha se dost hledá, nicméně 4* dám, pořád je to velmi nadprůměrná knížka. A mezi námi děvčaty, Mrakoplašovy příběhy mi k srdci zas tak nepřirostly, za mě jsou lepší knihy s čarodějkami a Městskou hlídkou...
Na knihu jsem byla dlouho zvědavá. Když jsem se k ní konečně dostala, vydržela jsem číst silou vůle asi do strany 114. Je vidět, že autor má bujnou fantazii a některé jeho představy mě okouzlily. Nicméně děj je pro mě příliš chaotický a styl vyprávění mně nějak nesedl.
V tomto případě vám možná budu připadat jako barbar, ale musím napsat svůj názor a ten je, jaký je.
K Zeměploše jsem se dostal poměrně nedávno a logicky jsem začal prvním dílem této série. Když jsem se čtením začal, považoval jsem knihu s tím svým „?“ a nebo „!“,za jedno z nejlepších literárních děl (V určitém ohledu), jaké jsem kdy četl. Problém nastal asi po 120 stranách této knihy. Tehdy mne kniha začala nudit a přes to, že jsem ji dočetl, musím uznat, že to pro mne bylo celkem utrpení.
Netvrdím, že se jedná o špatné dílo, pouze říkám to, že mě toto konkrétní dílo nesedlo.
Mohu však všechny Pratchettovi fanoušky uklidnit tím, že jsem dal sérii i druhou šanci a v několika dalších dílech, které jsem četl, jsem Prachettovi propadl.
Vzhledem k první necelé polovině, která mne opravdu bavila a užíval jsem si ji, přistoupím na hodnocení 3 hvězd.
Konečně jsem se dala do této úžasné série. Terryho si buď zamilujete nebo knihu odložíte a řeknete si, že nikdy víc. Já se přiznám, že jsem mu dala druhou šanci. Poprvé to byla spíše moje chyba, že jsem četla knihu vytrženou ze série a nezačala hezky od začátku. Možná pro lepší utváření fantazie bych doporučila i film. Samozřejmě je kniha mnohem lepší a obsáhlejší, ale trochu mi to pomohlo nastartovat pratchettovský svět v mé hlavě. Kniha mě bavila, správná dávka humoru a sakrasmu, vtáhla do děje a na to, jak je malinkatá, tak je napěchovaná různými zvraty. To si prostě musíte přečíst :)
Toto je taková knižní "soap opera". Prostě si čtete, někdy vás to baví hodně, někdy méně a hlavně není potřeba nad ničím přemýšlet. Zkrátka odpočinková literatura. Určitě je třeba vyzdvihnout pana překladatele, protože některá jména, názvy či obraty jsou skutečně perfektní.
Konečně se mi podařilo sehnat poslední knihy Úžasné Zeměplochy do sbírky takže po letech si přečtu celou tuhle fantastickou sérii znovu od prvního dílu. Málokdo mě dokáže pobavit jako Terry Pratchett.
Nepočítám-li Kuchařku stařenky Oggové, je tato kniha prvním setkáním s Terry Pratchettem. Bylo to fajn, bavila jsem se zvláště v okamžicích, kdy se na scéně objevil Smrť.
Na každé postavě je něco úsměvného a pravdivého, Terry byl, a věřím, že stále někde je (jak prokecla Krtice), skvělý pozorovatel lidských vlastností, jejichž použití mu nečinilo velké problémy. Už tu mám nachystané Lehké fantastično.
Nuda, zajímavý je Smrť, pár momentů mě i pobavilo,.Ale vleče se to, mám ji rozečtenou 2 měsíce a jdu radši dál.
Tak aj ja som sa konečne dopracoval k Pratchettovi a áno, je to pecka. Nejaký konkrétny cieľ deja to nemá, len séria bláznivých príhod v absurdnom svete zmeplochy ktorá je ako koláč na chrbtoch štyroch slonov na chrbte galaktickej korytnačky. Naivný a bezstarostný turista Dvojkvietok je na svojej vysnívanej ceste do Ankh Morkporku kde stretáva skrachovaného cynického čarodeja Mrakoplaša a po tom čo kvôli nim ľahne mesto popolom vydajú sa na cestu niekam preč a skončia až na kraji sveta v epicky psychotickom finále. Medzitým čelia rôznym vtákovinám a chobotinám, chápadlovým "bohom" či vymysleným drakom v prekotnom tempe ktorý miestami pripomína grotesky s Tomom a Jerrym kríženým s Monty Pythonom. Skvelé humorné opisy vecí a udalostí, hlášky a najviac sa mi páčil samotný Mrakoplaš neustále zázračne unikajúci Smrťovi, ktorý to nakoniec začne brať športovo. Plus neuveriteľná chodiaca truhlica ktorá nasleduje svojho pána ako buldozér a vždy keď sa objaví je to ako Terminátor na policajnej stanici. Ono sa to čítalo samo a tak je hodnotenie jasné.
Já fantasy nečtu a nebýt letošní čtenářské výzvy, asi bych po této knize nesáhla. Ale nakonec jsem se docela bavila.
I když se jedná o první zeměplošskou knihu, pro mě je již několikátá v pořadí. Je vidět, že si Pratchett svůj svět teprve osahává. Spíše než jeden velký příběh se jedná o řetězec situací, které nás provedou po velké části Zeměplochy i mimo ní.
Jak já to mohla neznat!? Zeměplocha mě nadchla a rozhodně to není má poslední kniha této série. Pro mně náročnější na čtení, musela jsem se ze začátku opravdu soustředit a chvíli mi trvalo, než jsem si na styl psaní a textu zvykla.. ale stálo to za to. Krásný a humorný svět!! P.S. Dobrý návrh na dárek..První díl jsem tehdy dostala k Vánocům, další k narozeninám a takhle se opakuje až na pár vyjímek do teď. :-)
Mé první seznámení se Zeměplochou a rozhodně ne poslední. Vtipné, chytré, plné fantazie, dobře napsané. Těším se na další díly! (štěstí, že jich je ještě tolik)
Jelikož mám ráda fantasy, v knihkupectví jsem se rozhodla pro tohohle autora. Příběh je zajímavý a hodně chytlavý, začíná tím, že Morpork začne hořet. Postupně se dozvídáte, jak se to stalo, objevují se postavy, monstra od trolu,skřetů, obru, draků, čarodějů , bohů. Popsání každé části Zeměplochy, kterou má na zádech velká želva A Tuin se 4 slony. Celý rozsáhlý příběh je vtipně popsaný i scény kterých je tam hodně, každá postava má něco do sebe. Celkový dojem dobrý, už jsem se pustila do druhé knížky.
Mé první seznámení se světem Zeměplochy nedopadlo tak slavně, jak jsem si představovala. Místy jsem se ztrácela a pár stránek jsem si musela přečíst dvakrát, protože v zápalu čtení jsem sem tam ztratila pozornost a nevěděla jsem, co vlastně čtu. Občas jsem si nedokázala představit, co to vlastně autor popisuje a vzhledem k té opěvovanosti celého Pratchettovského světa si troufám odhadovat, že budou i lepší díly, než tento. Přesto mě svět pohltil svou ztřeštěností a neskutečným smyslem pro humor a parodii, se kterou se opravdu žádná jiná kniha měřit nemůže. Copak je vůbec možná nemilovat Zavazadlo?! Celkově nejsem zklamaná, jen mi chvíli trvalo, než jsem si přivykla na styl psaní a humor na každé stránce. Po celou dobu jsem žasla nad autorovou představivostí a fantazií a Barvu kouzel jsem si užila. Jen věřím, že mezi dobrodružstvími Zeměplochy na mě čeká ještě pár o chlup lepších děl.
Barvitý jazyk, ještě barvitější fantazie a dechberoucí svět, který autor vytvořil už v roce 1983! Takoví lidé se rodí jednou za sto let.
První kniha od Pratchetta a určitě ne poslední. Zeměplocha je úžasná. Barva kouzel je napínavá.
Autorovy další knížky
1993 | Barva kouzel |
1997 | Dobrá znamení |
2007 | Darwinovy hodinky |
2003 | Noční hlídka |
1995 | Stráže! Stráže! |
Spousta lidí v mém okolí četlo nebo čte Pratchetta. Musel jsem to zkusit tedy taky. Začal jsem tedy první Zeměplošskou knížkou a ... Neoslovilo mne to. Nevím, asi mi ten humor nesedí nebo já nevím, čím to je. Dočetl jsem to celé, ale momentálně asi nemám chuť s Pratchettem pokračovat. Snad v budoucnu zkusím další. A snad jedině kvůli postavě Smrtě (je to správně vyskloňováno?), protože to byla na celém příběhu asi nejzajímavější postava.