Farba mágie
Terry Pratchett
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 1. díl >
Plochozem, fascinujúci svet umiestnený na pancieri obrovskej korytnačky A’Tuin, ktorá putuje vesmírom, obýva množstvo komických postáv. Do rázovitého súmestia Ankh-Morpork prichádza naivný turista Dvojkvietok, ktorého sprevádza chodiaca batožina. Jeho sprievodcom sa stáva nedoštudovaný čarodejník Vetroplaš, ktorý ovláda jediné zaklínadlo. Podarenú dvojicu čakajú neuveriteľne bláznivé dobrodružstvá s barbarom Hrunom, vymyslenými drakmi, skutočným Smrťom a ďalšími podivuhodnými bytosťami.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2003 , TalpressOriginální název:
The Colour of Magic, 1983
více info...
Přidat komentář
Tato výpravná sitcomová fantasy mne sice nedonutila k hlasitému chechtání,ale vysoce mne uspokojila. Hodně prostoru je zde věnováno vysvětlováním,např.fyzikálním zákonům Zeměplochy,na jakém principu funguje (Želva,sloni...),hierarchie Bohů,atd. Z toho důvodu dávám nižší hodnocení,protože vím,že přijdou další knížky,kde vysvětlování a uvádění diváka do kontextu bude míň. Když jsem přijal zákony Zeměplochy za své,čtení bylo jednodušší,než jsem si myslel. Jedna z věcí která mě nadchla,je Smrťák (nebo Smrťačka?),místy až filosofické myšlenky,trefné hlášky,zkrátka supr! Pak mě napadlo,jestli náhodou Pratchett nevymyslel nový druh psaného humoru... "!" řekl cizinec. :-)
Po zklamání se Soudnými sestrami jsem se rozhodl dát Pratchettovi druhou šanci a tentokrát jsem sáhl po první knize série. Čte se to dobře, ale je to takové... o všem a přitom o ničem... Děj je roztržitý, skáče se z místa na místo, od postavy k postavě, pokusů o vtip je na každé straně několik, ale jen málo z nich u mě uspělo a když ano, tak šlo pouze o usmání a ne záchvat smíchu, který bych od Pratchetta očekával. Možná je to na mě až moc absurdní a autor často naráží na díla, která neznám (jak píše paulhunter).
Jinak jde o nápad zajímavý a originální a doufám, že je Zeměplocha tak obrovská, že v jejím světě nakonec narazím na příběh, který mi sedne.
Rád čtu fantazy a sci-fi, tudíž jsem zákonitě musel jsem narazit i na Pratchetta. Stalo se. A jelikož vše dělám rád pořádně, takže jsem začal číst správně o prvního dílu. Netuše vůbec, co je to za knihu jsem byl mírně překvapen, jestli to autor s tou želvou, slony a vším ostatním myslí vážně. To je asi to nejtěžší. Pokud tohle čtenář přijme za fakt a nezpochybnitelnou skutečnost, musí si Zeměplochu zamilovat. Už se těším, čím mě překvapí další díl.
Můj první Pratchett a rozhodně se nejedná o zklamání. Nevýhodou této knihy ale je, že když jí budete číst na veřejných místech, lidé na vás budou koukat jako na blázna, čemu se to pořád tak smějete :)
Dlouho jsem se chystala na toho skvělého a úžasného Pratchetta. Myslím, že jsem kdysi zkoušela číst knihu Kobercové a hned od začátku mě nebavila. Dala jsem si několik let pauzu a opět sáhla v knihovně po Úžasné Zeměploše, tentokrát od začátku, abych pochopila, o co vlastně jde. Po dočtení knihy ve mě převládá pocit, že mě to vlastně nebavilo. Příliš mnoho vjemů, jmen, odboček od děje, příliš mnoho "magického" (tedy pokud magického je to správné slovo). Jsem radši s tlustou bichlí, která popisuje sebemenší detail, abyxh se krásně ponořila do děje, než tímto fantasy, u kterého jsem už v půli knihy věděla, že toto nebude můj šálek kávy.
PS: Když čtu v komentářích níže, že tato kniha někoho dokázala rozesmát, či rozchechtat, mám pocit, že každý četl jinou knihu.
Některé knihy od Pratchetta jsem už četla, ale je to už nějaký ten pátek, spousta pátků abych byla přesná. Většina z nich byla ze Zeměplochy, takže jsem věděla co přibližně očekávat. A nespletla jsem se. Kniha byla zajímavá, velmi dobře čtivá a příběh se pořád a pořád vyvíjel a nikdy nezůstal ani na chvíli stát na stejném místě. Navíc je tam vymyšlený a promyšlený celé nový svět i se svými zákony, které jsou postupně vysvětlovány, ač podle mě nemůžou být nikdy pořádně pochopeny. Prostě je to dobré (a to nejen jako odreagování) a tečka :) čtyři hvězdičky dávám jen proto, abych někdy jindy mohla dát pět :) a taky kvůli tomu konci, který mě silně popudil ... až do okamžiku než jsem si uvědomila, že příběh pokračuje v další knize :)
Začátek zeměplochy jsem četla na doporučení přátel a docela mě to zklamalo. Ze začátku mě nadchnul nový svět, ale dál už to sláblo. Ani Mrakoplaš to zas tolik nevytrhnul.
Moje první setkání s Prattchetem a věřím, že taky určitě ne poslední :-) Úžasně dokáže vymyslet a barvitě popsat fantasy svět, který naplňuje těmi nejroztodivnějšími hrdiny. Dvoukvítkova čistá naivita a prostoduchost, celá magická univerzita i samotný Mrakoplaš nemají chybu :-D A rozhodně nejlepší hlášky má Smrť, která když se ukáže na scéně, perlí, jen co to jde :-)
První kniha od Pratchetta co jsem četl, a hned mě jeho tvorba tak chytila, že jsem musel přečíst plno dalších a rozhodně s tím nehodlám končit. Kniha je plná veselých dialogů a situací. Fanouškovi humorné fantasy nesmí v knihovně chybět.
Musím se přiznat, že mi trvalo celkem dlouho, než jsem se do knihy opravdu začetla. S fantasy nemám moc zkušeností, ale toto mi přišlo jako něco ve stylu „fantasy-komedie“. Oceňuji především propracovanost detailů v knize a nejvíce mě pobavily různé drobnosti, kterými autor odkazoval na realitu. Není to kniha, ve které byste měli hledat nějaké hlubší moudro, ale k odreagování a pobavení se bude hodit.
Moje první kniha od Pratchetta a musím říct, že u jedné nezůstane. Dlouho jsem nečetl, tak vydařenou fantasii jako Barva kouzel. Autor zabíhá i do nejmenších detailů, které dokáží pobavit, postavy a celá Zeměplocha mě chytla :-) 100%
Tak tohle se mi trefilo vkusu parádně i když nejsem nějak extra velkej fanda fantasy. Kniha plná humoru. Naposledy jsem se u knihy takhle bavil u Stopařova průvodce galaxií
Barva kouzel mne pobavila, Pratchett ovládá ten styl humoru, který mám přesně ráda.
Seznámení s Mrakoplašem, Dvoukvítkem a vlastně celou Zeměplochou byla jedna velká jízda, jízda na horské dráze.
První sešup byl hned od počátku, byla jsem stále hlouběji vtahována do děje, užívala jsem si ho, smála jsem se. Asi v polovině přišel mírný kopeček a jízda byla unylejší, já zažívala menší nudu a počínala přemýšlet, zda-li bylo vůbec dobré do vozíku nastupovat, nakonec jsem stoupání přetrpěla a následně si užila sešup ještě větší než ten v první části knihy. A po vjezdu do cíle? Už jsem se těšila, až sednu do vozíku nanovo.
Jak jsem psala v počátku, pobavila jsem se. Ale zároveň si uvědomuji, že Pratchett má i lepší knihy.
Takže tentokráte za 3*, ale stejně to stálo za to :)
Pratchetta jsem dosud četla na přeskáčku, tak jsem raději nedávno sáhla po prvním dílu (přesto, že na pořadí nezáleží...) A zase mne dostal. Prostě si fantasticky užívám jeho způsob hry s obrazovým a litrárním vyjadřováním. Některé jeho obraty vstoupily do našeho rodinného slovníku, hň, hň.
Terry Pratchett a jeho knížky o Zeměploše prostě nemají chybu. Je to přesně ten druh šíleného, bláznivého, hravého a absurdního humoru, který miluju. Navíc se mezi všemi těmi nafoukanými mágy, svéráznými čarodějkami, chemicky nestabilními draky, vznešenými upíry, huhňajícími Igory, zručnými skřety, chamtivými trpaslíky, sympatickými zombíky, pomalými trolly se sklonem k závislostem, zručnými skřety, sexy vlkodlaky, noční hlídkou v čele s Elániem, knihovnami s pokřiveným časoprostorem a knihovníkem s dlouhými pažemi, zálibou v banánech a slovní zásobou zahrnující Ook (a to je jenom stručný a neúplný výčet) najdou i geniální satirické postřehy a opravdu hluboké myšlenky, které povyšují Pratchettovo dílo z kategorie "prostě taková srandička s barevnou paperbackovou obálkou" do kategorie "Literatura".
Mákovi Mrakoplašovi a turistovi se čtyřma očima Dvoukvítkovi musím dát pět hvězdiček. A nejradši bych ještě přidala další za Zavazadlo.
Ságu Zeměplochy jsem poznala díky Mužům ve zbrani a nemohla jsem se dočkat, až si přečtu první díl a pochopím, jak to celé začalo. Myslím, že pochopení tu není vůbec primární cíl a jeden zde zapomene, cože to vlastně chtěl dělat a co to drží v ruce. A to je dobře, protože podobný mind blow jsem zažila u Stopařova průvodce galaxií a dodnes nelituji.
"Dvoukvítek byl turista, první v dějinách Zeměplochy. Slovo "turista" Mrakoplaš považoval za ekvivalent slova „idiot“."
Hlavní postavy si svou svéráznou chutí musíte zamilovat a děj příjemně ubíhá (někdy až příliš), jindy zase poskočí o hodný kus dál a vy máte co dělat, abyste mu stačili.
Můžu jen doporučit, nenáročný úvod do velmi bouřlivé ságy ("nenáročný" zní paradoxně, ale věřte mi, že to pravé absurdum vás teprve čeká).
Autorovy další knížky
1993 | Barva kouzel |
1997 | Dobrá znamení |
2007 | Darwinovy hodinky |
2003 | Noční hlídka |
1995 | Stráže! Stráže! |
Ze začátku jsem byla z knihy celá zmatená a moc jsem se nechytala. Moje první reakce při čtení byla "co to sakra je?" Ale postupem se mi kniha začala líbit víc a víc a nakonec jsem se opravdu bavila. Přesto dám knize průměrné tři hvězdičky a zkusím i další díly.